Homepage poradenstvi clanky all 170-respiratorni-onemocneni-a-jeho-prevence-u-prasat

20.02.2002

RESPIRATORNÍ ONEMOCNĚNÍ A JEHO PREVENCE U PRASAT


Respiratorní onemocnění způsobené kombinací mykoplasmatické pneumonie a PRRS je příčinou obrovských ekonomických ztrát evropských chovatelů prasat. Belgické studie ukazují, že dopad obou nemocí na ekonomiku chovu prasat je velmi vysoký.

Tyto studie byly provedeny Dominiekem Measem, DVM, PhD z fakulty veterinární medicíny z university v Ghentu. Téměř 100% z 200 chovatelů prasat z Belgie a severní části Flander, u kterých byla provedena analýza zdravotní situace, byla zjištěna seropozitivita na PRRS a bakterii Mycoplasma hyopneumoniae, která způsobuje mykoplasmatickou pneumonií. Výsledný komplex respiratorních onemocnění je charakterizován pomalejším růstem, nízkou konverzí krmiva, nechutenstvím, horečkou, kašlem a dušností.

Dr. Maes nabízí čtyřbodovou strategii ke zvládnutí infekce: management, ustájení, medikace a vakcinace.

V managementu speciálně upozorňuje na důsledné dodržování systému all-in/all-out jako prevence mykoplasmatické pneumonie. Dále také doporučuje vyhnout se jakémukoli míchání zvířat. Ve skupině prasat ve výkrmu mít věkový rozdíl maximálně 2-3 týdny. Mezi jeho doporučení samozřejmě patří, pokud je to možné, uzavřený obrat stáda. U stád, kde je nutné provádět nákupy chovného materiálu, nakupovat pouze u jednoho dodavatele u kterého znám jeho zdravotní situaci. Všechna zvířata po nákupu musí projít karanténou. Výhodou je také vyvážená věková struktura stáda. Dr. Maes doporučuje podíl prasnic na prvním vrhu 30%. Je to vysvětlováno tím, že prasničky mají slabší imunitní systém a mohou být zdrojem mykoplasmatické infekce.

V prevenci předcházení nemocem je také velice důležité dodržovat optimální hustotu zastájení stájí. I dočasné překročení optimálního počtu zvířat v kotcích způsobí stres a zvířata jsou pak následně vnímavější k nemocem. Základním pravidlem je také posouzení programů dezinfekce, desinsekce, deratizace a výživy. Ideální je ustájení, kde jsou jednotlivé věkové kategorie od sebe odděleny prostorově s nepřímím vstupem vzduchu a možností jeho regulace. Každý chovatel by měl věnovat maximální pozornost také kvalitě ovzduší ve stáji ? jeho čistota, teplota, vlhkost a proudění. To znamená opatřit každou stavbu dobře fungujícím a udržovaným klimatizačním zařízením s dostatečnou topnou kapacitou a kontrolovatelným přívodem vzduchu. Je nutné aby čidla klimatizačního zařízení byla umístěna na správných místech v úrovni zvířat. ?To jsou velice důležitá fakta,? říká Dr. Maes, ?nejen pro ochranu před mykoplasmou, ale také před dalšími respiratorními patogeny.?      

Medikace bakteriostatiky může být velmi užitečná na farmách, kde respirační problémy jsou rozšířené v jednotlivých věkových kategoriích. Medikace musí být provedena tak, aby překryla celé rizikové období, jako je například odstav nebo začátek výkrmu. Průběh medikačního programu obvykle zahrnuje střídání různých léčiv v dostatečně dlouhých intervalech. Má to tu výhodu, že prasata jsou schopna si vybudovat  imunitu i pro následné  období, kdy nebudou už léčiva podávána. Přechod od kontinuální medikace ke střídaní léčiv a délku jejich aplikace snižuje následné používání antiobiotik. 
Dr. Maes cituje několik dalších přínosů, pokud je vše provedeno cíleně, včas a po dostatečnou dobu. Především se zlepšuje užitkovost zvířat (jako je průměrný denní přírůstek, konverze krmiva a procento úhynů) a snižuje se stupeň promoření stáje různými patogeny. Další velice důležitou podmínkou je dodržování dávkování jednotlivých přípravků a respektování ochranných lhůt. Ve snaze cíleného užití vhodné medikace je nutné předem provést důkladný rozbor, který pomůže přesně určit patogeny jež se nacházejí v prostředí, a v kterém období života jsou zvířata nakažena.

Na Ghetské Universitě  Bart Mateusen DVM provedl pokusy, kde sledoval efekty použití vakcinace a použití bakteriostatik ke zvládnutí mykoplasmatické pneumonie při výskytu PRRS. K diagnostice byl použit program STOMP vytvořený Pharmacia Animal Health, který využívá data zjištěné serologickým vyšetřením, metodou PCR a prohlídkou zvířat na jatkách. Tento program pomáhá určit období kdy jsou prasata infikována jako základní bod, kdy můžeme předejít nevyššímu stupni infekce M. hypopneumoniae.
Byl proveden pokus  zahrnující 240 prasat pocházejících z belgických farem. Všechny výsledky  ze serologického vyšetření potvrzovaly výskyt přítomnost PRRS a M. hypopneumoniae. Program STOMP sledoval postupnou změnu v serologii s nižším výskytem infekce mykoplasmatické pneumonie. Kontrolní skupina zvířat nebyla vakcinována ani jim nebyla provedena medikace přes krmivo nebo vodu. Další skupina zvířat byla vakcinována intramuskulárně ve věku 3 dnů a pak při odstavu. Třetí skupině zvířat bylo podáváno medikované krmivo s přípravkem Lincomix premix (antibiotikum redukující míru výskytu mykoplasmatické pneumonie) v dávce 220 ppm po dobu 21 dnů zvířatům ve věku 10 týdnů. Nakonec byla oběma pokusným skupinám podána ¼ dávka jako zvláštní ošetření. Obě pokusné skupiny dosáhly lepších výsledků než kontrolní skupina, a navíc u pokusných skupin nebyly zjištěny klinické projevy nemocí.
Americký veterinář Dr. Derald Holtkamp posoudil uvedený pokus z ekonomického hlediska. Jeho závěr byl, že každé vložené Euro do vakcinace vrátilo 0,52 Euro. U medikace byla návratnost 1,49 Euro za každé vložené Euro. Kombinace vakcinace a medikace nepřineslo žádný ekonomický efekt.
Výsledky uvedené evropskými a americkými autory ukazují, že použití antibiotik redukuje míru mykoplasmatické pneumonie a může zlepšit zdravotní stav a užitkovost prasat infikovaných Mycoplasma hypopneumoniae a PRRS.
Vakcinace je obvyklý zákrok proti mykoplasmatické pneumonii Dr. Maes uvádí, že mezi hlavní přínosy vakcinace patří zlepšení užitkovosti a menší výskyt poškození plicních laloků. Největší přínos měla vakcinace u stád s vysokým výskytem. Studie potvrzují, že vakcinace je ekonomicky zajímavá u chovů kde funguje systém all-in/all-out a ekonomický efekt je závislý na  podmínkách trhu.
Rozdílná vakcinační schémata mohou být použita dle typu chovu, zdravotního stavu a managementu. V Belgii je včasná vakcinace na porodnách docela rozšířená. Někteří chovatelé však provádějí vakcinaci až po odstavu nebo na začátku výkrmu. Je to v případě, že infekce se projevuje v pozdějších fázích výkrmu. Jakmile se s vakcinací jednou začne, už se nesmí přerušit nebo ji provádět pouze selektivně u vybraných zvířat.

Na závěr Dr. Maes uvádí, že žádná vakcinace ani medikace nedokáže úplně zabránit vzniku infekce. Jejich efekt je ve snížení míry výskytu infekce. To je to proč je důležité určit míru promoření chovu a typ infekce ve stádě, což je základní předpoklad pro správnou volbu zdravotního programu.
 
PIG International, říjen 2001,
přeložil Jiří Aust, Genoservis, a.s., ISK Grygov