14.06.2004

MLÉČNÉ NÁHRAŽKY NA PORODNÁCH PRASNIC

Systém potrubní dodávky mléčných náhražek selatům v porodních kotcích je v současnosti předmětem intenzivního výzkumu v USA. První výsledky naznačují možný efekt tohoto způsobu příkrmu.

Společnosti v USA zabývající se výrobou mléčných krmných náhražek v současnosti hledají vhodné farmy pro polní testaci jejich nového konceptu výživy selat. Principem tohoto konceptu je podávání mléčných krmných náhražek již selatům v období před odstavem.

V současnosti jsou již některé velké podniky připraveny instalovat potrubní systémy pro dodávku tekutého mléčného krmení přímo do porodních kotců. Předběžné výsledky prvních zkoušek vypadají velice nadějně a proto stojí za vyzkoušení tohoto systému v širším měřítku. Je ale nezbytné vyřešit některé technologické záležitosti tak, aby celý systém byl funkční ještě před zavedením do praxe.
Je to velice poutavý koncept, ale je otázkou jestli bude platit pro všechny. Jde vlastně o znovuvzkříšení myšlenky z roku 1993, kdy byly provedeny první pokusy s mléčným příkrmem selat v období před odstavem. V této studii se udává, že selata odchovávaná uměle byla o 53% těžší ve věku 21 dní než selata odchovávaná klasicky u prasnice. Z těchto výsledků se usuzuje, že selata u prasnice nejsou schopná při daném způsobu výživy plně realizovat svůj genetický potenciál.

Od té doby v několika dalších studiích provedených na universitách a komerčních farmách vždy vyšla odstavová hmotnost vyšší u selat která byla přikrmována mléčnou náhražkou. Výsledky ukazovaly vyšší odstavovou hmotnost o 450 ? 900 g a také tato prasata dosáhli o několik dní dříve porážkovou hmotnost.
U vrhu přikrmovaných mléčnými náhražkami se také mnohem méně objevovala zakrslá selata a byla menší mortalita před odstavem. Dále byla u těchto vrhů větší vyrovnanost a menší potřeba překládání selat k jiným prasnicím. Přídavek mléčných náhražek vedl k celkově lepší výkonnosti celých vrhů.

Největší profit z tohoto způsobu příkrmu je ale patrný v průběhu letních měsíců. V porovnáních z roku 2000 u prasnic ustájených ve dvou skupinách při 21oC a při 32oC byl zaznamenán dramatický pokles mléčné užitkovosti u prasnic ustájených při vyšší okolní teplotě, protože růst selat byl o 30% horší.

Teplejší okolní teplota ale nebrzdí růstovou schopnost selat. Přídavek mléčných náhražek během léta může zvýšit odstavovou hmotnost selat. Údaje z některých pokusů hovoří až o 1,4 kg vyšší hmotnosti při odstavu během léta.

Objevují se však hlasy proti ekonomické opodstatněnosti mléčného příkrmu. Na americkém trhu totiž není jistota zaplacení vyšší váhy u časně odstavený selat. Naopak obhájci tohoto způsobu příkrmu uvádějí studie které vyvrací tyto obavy.
Podle některých odborníků je lepší než plošné užití tohoto systému používat ho cíleně na konkrétní vrhy a selata. Pravděpodobně se to bude týkat 30 ? 40% z celkového počtu vrhů. Jedná se o první vrhy prasniček, vrhy příliš hubených prasnic a vrhy starších prasnic.
Další předmětem výzkumu je odstav 10 ? 15% nejslabších selat během prvních 48 hodin po porodu do speciálních kotců a nasazení umělé výživy.

Kromě toho se v současnosti intenzivně pracuje na vylepšení jednotlivých mléčných náhražek a dále na vylepšení zařízení sloužící k podávání mléka selatům v porodních kotcích. V současnosti existují systémy dodávky mléčných náhražek do porodních kotců pro stáda o velikosti 1300 - 3000 prasnic.

Kritickým bodem ve všech těchto systémech ale zůstává důkladné zvládnutí a důsledné dodržování managementu hygieny celého systému. Tento bod je hlavním předpokladem úspěchu při použití mléčných krmných náhražek pro příkrm selat v období před odstavem.

Pig International,  prosinec 2003
překlad Jiří Aust, Genoservis a.s. ? ISK Grygov