26.02.2003

ORGANICKÝ VÁZANÝ JÓD VE VÝŽIVĚ PRASNIC

Jód hraje velmi důležitou roli především při tvorbě hormonů štítné žlázy, kontrolujících úroveň metabolizmu prakticky všech tkání organizmu. Z některých literárních pramenů je patrné, že prvotní příčinou nedostatečného příjmu jódu v krmivech je jeho nedostatek v půdě a následně v rostlinách především podhorských a horských oblastí. Dalším faktorem ovlivňujícím  potřebu jódu je příjem řady látek schopných využití tohoto prvku v organizmu blokovat. Sem patří např. rostlinné flavonoidy, glukosinoláty, dusičnany a některé další složky krmiv. Cenným poznatkem dosavadního výzkumu rovněž je, že účinek těchto tzv. strumigenů lze do značné míry kompenzovat vyšším přívodem jódu dietou. V této souvislosti je nutné uvést i poznatek, že kromě množství jódu v krmivech je důležitá jeho forma.

V našich pokusech jsme testovali možnost využít pro tyto účely řasy rodu Chlorella. Cílem našich experimentů  provedených na prasnicích bylo zjistit biologickou dostupnost jódu zabudovaného v řasové biomase. Hlavním sledovaným parametrem přitom byla koncentrace jódu v mlezivu a mléku prasnic.
Pokusy probíhaly ve dvou nukleových šlechtitelských chovech na prasnicích plemene bílé ušlechtilé. Pokusné prasnice na 2 až 4 vrhu byly rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvořilo 15 prasnic (v chovu A 9 kusů, v chovu B 6 kusů). Těmto zvířatům bylo cca 14 dnů před porodem a v období kojení přidáváno ke komerční krmné směsi KPK 100g minerálně vitamínové směsi (dále MVDS) - UNIREPRO PK na kus a den (tabulka 1). Ta vedle vitamínů a minerálních látek obsahovala speciálně kultivovanou sladkovodní řasu Chlorellu s vysokým obsahem jódu. Celková dotace jódu vázaného v řasové biomase činila 450 μg na kus a den. Prasnicím kontrolním (v chovu A 8 kusů, v chovu B 6 kusů) byla podávána jen kompletní krmná směs KPK. V průběhu dvou dnů po porodu byly od prasnic obou skupin odebírány vzorky mleziva a v nich stanoven obsah jódu. Další odběry se opakovaly koncem 3. týdne a odebrané vzorky mléka byly rovněž analyzovány na obsah tohoto prvku. Ve 21. dnu byly jednotlivé vrhy zváženy a stanovena mléčnost prasnic. Ze získaných údajů byl vypočítán průměrný přírůstek selat za období 21 dnů a průměrný denní přírůstek jejich hmotnosti.

Z výsledků analýzy dvou komerčních krmných směsí KPK na obsah jódu vyplynulo, že v jedné z nich výrobce obsahem 228 μgI/kg nedodržel normu tj. 300 μgI/kg krmiva. Směs KPK, dodávaná druhým výrobcem, obsahem 1.549 μgI/kg tuto normu naopak 5x překračovala. Vzhledem k tomu, že tato analýza byla k dispozici teprve po zahájení pokusu, s těmito rozdíly se předem nepočítalo. O to zajímavější bylo zjištění, že přídavek jódu zabudovaného v biomase Chlorelly přinesl významný vzestup koncentrace tohoto prvku v mlezivu a to jak v chovu s nedostatečnou dotací, tak v chovu s jeho nadlimitním obsahem v KPK (graf 1 a 2). V chovu B byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou (P < 0,05)

Graf 1: Chov A ? obsah jódu v mlezivu a             

Graf 2: Chov B ? obsah jódu v mlezivu a
 mléku  mléku

Tabulka 1: Složení minerálně-vitamínové doplňkové směsi UNIREPRO PK. (Jód je vázán chelátově - v biomase řasy chlorella kessleri, ostatní stopové prvky jsou ve formě proteinátů.)

Mikroprvky Vitamíny a specifické látky
Se Vitamín A
Cu Vitamín E
Mn Kyselina listová
Zn Chlorella kessleri
Fe 
I 

 Tyto nálezy svědčí o vysoké využitelnosti jódu vázaného na biomasu Chlorelly. Skutečnost, že v chovu A nedošlo k vzestupu koncentrace jódu v mlezivu při prvých odběrech (graf 1) lze vysvětlit tím, že MVDS obsahující obohacenou Chlorellu nebyla v tomto případě podávána včas tj. 14 dnů před porodem. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že právě včasná a dostatečná nabídka jódu selatům v mlezivu a prvém mléku má mimořádný význam pro rozvoj jejich chladové rezistence. Hormony štítné žlázy stimulující vzestup tepelné produkce v postnatálním období jsou na přívodu jódu přímo závislé.

Obsah jódu v mléku prasnic byl ve srovnání s obsahem v mlezivu nižší. Toto zjištění je v souladu s dřívějšími poznatky u bahnic, které poukazují na 1,5 až 6,7x vyšší hladinu jódu v mlezivu ve srovnání s jeho obsahem v mléce.
Jistým překvapením bylo zjištění, že přídavek jodové řasy se neprojevil vzestupem koncentrace jódu mléce u pokusných prasnic. Dokonce zde byla patrná opačná tendence. Vysvětlení lze hledat ve vysokém konzumu krmiva prasnicemi koncem třetího týdne po porodu. Přídavek 450 μg jódu v řase byl zanedbatelný ve srovnání s jeho příjmem v KPK zejména v chovu A.

Tabulka 2: Průměrné počty dochovaných selat
Skupina Chov A Chov B Celkem
Pokusná 10,4 9,0 9,8
Kontrolní 9,8 10,3 10,0
 Dalším sledovaným parametrem byla mléčnost prasnic = hmotnost vrhu v 21 dnech.  Pro výsledky pokusu bylo výhodné, že v chovu A jsme porovnávali pokusnou skupinu s vyšším počtem dochovaných selat oproti kontrolní skupině, kdežto v chovu B byla situace opačná. V obou chovech přitom došlo ke zjištění, že prasnice s přídavkem MVDS měly vyšší mléčnost (graf 3). Tento fakt měl samozřejmě pozitivní dopad na průměrný denní přírůstek selat a celkový přírůstek selat od narození (graf 4 a 5). Rozdíly mezi pokusnými a kontrolními skupinami nebyly vlivem nízkého počtu pozorování statisticky průkazné a bude potřeba toto sledování opakovat.

Graf 4: Průměrný hmotnostní přírůstek selat             Graf 5: Průměrný denní přírůstek selat
 za 21 dnů kojení

Závěr
Provedený pokus potvrdil potřebu dostatečného zásobení organismu jódem. Současně poukazuje na lepší využitelnost organicky vázaných forem. Dále byl zjištěn pozitivní efekt přídavku MVDS na produkci mléka a růst selat, což doplňuje předchozí zjištění pozitivního vlivu na kvalitu ovulovaných vajíček a tedy i na plodnost na následujícím vrhu. Na závěr je potřeba dodat, že pokud jsou v chovu problémy s mléčnosti, neexistuje žádný přípravek, který by je odstranil. Příčiny jsou hlubšího charakteru - od krmné techniky po stájové prostředí. Jakákoliv MVDS může pouze napomoci zlepšit již dobré výsledky.
Kotrbáček, V.1 ? Offenbartl, F. 2 ? Doucha, J.3
1) Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,
2) Genoservis a.s. Olomouc.
3) Mikrobiologický ústav Akademie věd Třeboň