Homepage
➝ poradenstvi
➝ clanky
➝ all
➝ 217-slechteni-prasat-v-dansku
15.03.2000 ŠLECHTĚNÍ PRASAT V DÁNSKUDánský národní šlechtitelský program DanBred je organizován Národní komisí pro produkci prasat, která úzce spolupracuje se třemi kooperujícími jatečnými komplexy. Tento systém umožňuje velmi pružnou reakci dánských šlechtitelů vzhledem k požadavkům trhu. Celková roční produkce přesahuje 23 mil. jatečných prasat, přičemž Dánsko patří k významným vývozcům vepřového masa. Export dosahuje přibližně 85 % celkové produkce. Tab.1 Plemena šlechtěná v Dánsku Plemeno Prasnic ve šlechtní Dánská Landrase 2900 Dánský Yorkshire(Large White) 2200 Dánský Duroc 1900 Dánský Hampshire 500 Za povšimnutí stojí poměrně vysoké zastoupení plemene duroc, jehož základ byl dán importem z Kanady a USA v letech 1977-79 a v současné době je největší čistokrevnou populací v Evropě. Toto plemeno je využíváno k tvorbě hybridních kanců v kombinaci s plemenem hampshire a yorkshire, ale i k produkci čistokrevných plemeníků do C pozice. Tab.2: Šlechtěné vlastnosti Vlastnost Ekonomický index Jednotky Denní přírůstek (0 ? 30 kg) 0,016 $ / gram Denní přírůstek (30 ? 100 kg) 0,02 $ / gram Konverze -14 $ / kg přír./ prase Libová svalovina 1,1 $ / % LS / prase Velikost vrhu: mateřská linie 3,4 $ / vrh / prase Tlesná stavba: : mateřská linie 4,3 $ / bod / prase : otcovská linie 2,1 $ / bod / prase pH 0,7 $ / 0,1 pH Jatečná ztráta*: otcovská linie - 0,7 $ / kg / prase Z tabulky 2 je patrné, že velikost vrhu je zahrnuta v šlechtitelských cílech pro mateřskou linii a jatečná ztráta (opak výtěžnosti) v otcovské linii. Tělesná stavba má 2 x větší váhu v mateřské linii.
Grafy 1 a 2 poukazují na předpoklad velkého progresu v plodnosti a denním přírůstku u mateřských plemen. Na významu nabývá konverze krmiva a tělesná stavba. U otcovským plemen se velký vývoj předpokládá u konverze krmiva. Kromě podílu libového masa se očekává zlepšení v dalších jatečných vlastnostech. Jedná se především o jatečnou ztrátu (opak výtěžnosti). Nově se objevuje sledování kvality masa pomocí měření pH. Tab. 3: Šlechtitelský pokrok 1995 ? 1998 Plemeno Denní přír.(0 ? 30 kg)g / den Denní přír.(30 ? 100 kg)g / den KonverzeKrm. / kgpřírůstku % LS Plodnost selat Tělesná stavba body pH Duroc 2,7 24,5 -0,04 0,12 0,03 0,001 Hampshire 1,9 16,2 -0,04 0,18 0,02 0,001 Landrace -1,3 20,5 -0,02 -0,04 0,44 0,05 0,002 Yorkshire -0,5 14,1 -0,02 0 0,25 0,05 0,002 Průmr 0,7 18,8 -0,03 0,07 0,35 0,04 0,002 Testace v dánském šlechtění se provádí na centrální testační stanici a na farmách. Test probíhá v intervalu 30 ? 95 kg. Prasata jsou krmena ad libitum během celého růstového období. Přesně je sledováno a kontrolováno složení krmné směsi a používaných premixů. Po skončení testu jsou zvířata zvážena, je změřena ultrazvukem výška hřbetního tuku a je ohodnocena tělesná stavba. Na farmách tímto testem projde ročně 90 000 kanečků a prasniček. Výsledky dle jednotlivých plemen jsou uvedeny v tabulce 4. Tab. 4: Výsledky faremní testace vlastní užitkovosti Plemeno Kanečci Prasničky ks Přír.(0 ? 30 kg)g / kg Přír.(30 ? 100 kg)g / kg % LS Těles.stavba- body ks Přír.(0 ? 30 kg)g / kg Přír.(30 ? 100 kg)g / kg % LS Těles. stavba- body Duroc 8358 384 964 59 3,1 9612 383 916 59 3,2 Hampshire 1501 374 839 61,1 3,2 2244 379 802 61,2 3,2 Landrace 16756 394 943 61,4 3 23000 395 915 61,4 3,2 Yorkshire 12620 378 938 60,9 3,2 14639 379 905 60,8 3,4 Součet 39235 49579K individuálnímu měření příjmu krmiva, které se provádí na testační stanici, se využívá transpondérový krmný systém. Ročně projde testační stanicí cca 5000 kanečků. Přibližně 85% testovaných kanečků je po ukončení zkoušek odporáženo. Ve spolupráci s jatkami je sledována kvalita masa. Jako kvalitativní ukazatel se bere měření barvy masa a měření pH 24 hodin post mortem. Do šlechtitelských cílů je doposud zahrnuta pouze hodnota pH. Dosahované výsledky jsou uvedeny v tabulce 5. Tab. 5: Výsledky kanečků z centrální testační stanice Plemeno ks Přírustek(30 ? 100 kg)g / kg KonverzeKrm. / kg přírustku % LS pHBederní oblast pHkýta Jatečná ztráta kg Duroc 1341 915 2,41 59,6 5,59 5,71 25,5 Hampshire 692 847 2,48 62 5,45 5,52 24 Landrace 1044 939 2,48 60,6 5,55 5,68 25,2 Yorkshire 1038 924 2,4 61,1 5,58 5,65 24,5 Součet 4115 Kontrola užitkovosti reprodukčních vlastností je prováděna u plemen landrace a yorkshire ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech a ročně jsou zpracovány údaje o 100 000 vrzích. V rámci šlechtění je do inseminace zapojeno 90 ? 95% prasnic. Pomocí technické inseminace a staniční testace jsou vytvářeny genetické vazby mezi šlechtěnými populacemi v jednotlivých chovech, což umožňuje efektivní využití při výpočtu plemenných hodnot metodou víceznakového Animal Modelu. Tab. 6: Výsledky pěti nejlepších chovů v Dánsku Reprodukce + odchov selat a předvýkrm 1 2 3 4 5 Ks prasnic 216 384 68 217 139 Odstavených selat na pras. a rok 29,4 29,2 28,8 28,6 28,3 Vrhů na pras. a rok 2,43 2,38 2,29 2,49 2,36 Živ nar. selata na vrh 12,9 12,6 13,7 12,3 12,4 Odstavená selata na vrh 12,1 12,3 12,6 11,5 12 Vk selat při odstavu 25 29 35,6 21,6 30,5 Váha selat při odstavu 7,3 7,8 8 7 6,5 Denní přírůstek (1,4 ? 30 kg) 428 455 472 488 513 Výkrm jatečných prasat Produkce prasat za rok 2396 7899 811 5247 3749 Denní přírůstek 1022 1015 1013 1012 1005 Konverze (kg / kg) 2,46 2,48 2,21 2,56 2,36 Počáteční váha výkrmu (kg) 39,8 35 39,1 30 32,5 Konečná váha v živém (kg) 100 102 103 98 101 Konečná váha JOT (kg) 76,4 77,6 78,9 74,5 76,8 Doba výkrmu (den) 58,8 66 63,5 66,8 67,8 % LS 59,9 59,8 58,7 59,7 59,3 Úhyn 1,1 2,8 1,9 1,3 1,8 Z údajů uvedených v tomto příspěvku je zřejmé, že Dánsko patří ke světové špičce ve šlechtění i produkci jatečných prasat. Oprávněná organizace Genoservis, a.s. intenzivně využívá tuto genetiku prostřednictvím importu kanců na ISK, popřípadě do přirozené plemenitby. Do budoucna se plánuje nadále pracovat s dánskou krví při šlechtění domácích plemen. Jak ukazují testy výkrmnosti a jatečné hodnoty na SKVP v Grygově, stejně tak testy vlastní užitkovosti plemenného materiálu, měl tento trend pozitivní vliv především na zvýšení procentického zastoupení hlavních masitých částí, libové svaloviny a plochy nejdelšího zádového svalu (MLD), což jsou nejdůležitější aspekty při zpeněžování prasat prostřednictvím aparativní klasifikace. Cílem šlechtitelů prasat a.s. Genoservis je, aby se vynikající úroveň ve šlechtitelských chovech dostala přes rozmnožovací sféru do chovů užitkových, aby chovatelé takto využili genetického pokroku, který byl dosažen ve šlechtění a v konečné fázi mohli lépe zpeněžovat vyprodukovaná jatečná prasata.
|
|
|