12.08.2003

NOVÉ POZNATKY O VZTAHU MEZI GENEM ESR A REPRODUKCÍ

Poznatky molekulární genetiky jsou stále častěji využívány jak v oblasti humánní medicíny, tak v poslední době zasahují i do živočišné výroby. Jako perspektivní se jeví využití znalosti genotypů tzv. genetických markerů k upřesnění selekce zvířat a záměrného připařování. Ve vztahu k reprodukci se hodně diskutuje o pozitivním vlivu genotypu genu estrogenového receptoru (dále ESR) ? viz Šlechtitel; prosinec 2002. Nové poznatky kolem této problematiky publikoval tým autorů ze Státní univerzity Ohio.

Tento tým sledoval vliv genotypu ESR na souboru 46 prasnic yorkshire, 31 prasnic large white a 70-ti kříženkách těchto plemen. Kříženky byly připářeny kanci plemene hampshire a odporáženy v 75. dnu březosti. Celkem byly analyzovány data z 212 vrhů. Frekvence alel a genotypů u jednotlivých typů křížení uvádí tabulka č.1. Jelikož byly použity jiné metody stanovení, změnilo se i označení jednotlivých alel. Provedeme-li porovnání s metodou používanou v ČR, bude alela ?A? = ?C? a alela ?B? = ?D?. Potom genotyp ?AA? = ?CC?, ?AB? = ?CD? , ?BB? = ?DD?.

Tab.1: Frekvence alel a genotypů ESR

Křížení

Y x Y

Y x LW

LW x LW

LW x Y

Celkem

Ve studii byla analyzována celá řada ukazatelů, z nichž pro tento článek jsou vybrané pouze některé ? viz. tabulka 2.

Byl zjištěn statisticky průkazný vliv genotypu ESR na celkovou hmotnost živě narozených selat (P = 0,01) a hmotnost všech narozených selat (P = 0,03). Prasnice s genotypy AA produkovaly těžší vrhy než prasnice s genotypy AB respektive BB. Z hlediska ?prospěšnosti? je tento výsledek opačný než-li závěry jiných autorů (např. Rothschild a kol.,1196; Short  a kol.,1997...), kteří poukazují na pozitivní vliv alely B na počet selat ve vrhu. Podobná tendence (pozitivní vliv alely B) byla zjištěna i v této studii u následujících ukazatelů: počet odstavených selat, hmotnost odstavených selat a počet plodů. Rozdíly mezi genotypy byly ale statisticky neprůkazné.

Tab. 2: Výsledky vybraných reprodukčních ukazatelů dle genotypu ESR

Reprodukčníukazatel Ks Genotyp ESR AA AB BB Hmotnost ŽNS 212 13,26 ? 0,33 kgy 12,35 ? 0,26 kgz 12,27 ? 0,45 kgz Hmotnost VS 212 14,44 ? 0,36 kgy 13,61 ? 0,28 kgz 13,43 ? 0,47 kgz Počet mumifikovaných plodů 146 0,16 ? 0,11 0,28 ? 0,07 0,43 ? 0,14 Mrtvě nerozená selata 212 1,36 ? 0,28 1,11 ? 0,35 0,98 ? 0,35 Počet plodů 146 10,19 ? 0,64 10,94 ? 0,39 10,67 ? 0,81 Hmotnost selat při odstavu 203 46,1 ? 1,3 kg 45,7 ? 0,9 kg 47,2 ? 1,6 kg Počet odstavených selat 204 8,12 ? 0,48 8,21 ? 0,37 8,61 ? 0,59

Y, Z statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05)
ŽNS ? živě narozená selata
VS ? všechna selata

Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že přítomnost alel ?B? v genotypu ESR u březích prasnic má za následek snížení hmotnosti vrhu po narození. Toto zjištění může být zapříčiněno větším počtem plodů (statisticky neprůkazného) a tím většího konkurenčního tlaku mezi plody na místo v děloze u prasnic s alelami ?B?.

Některé předešlé studie např. Rens a kol. (2000) zjistily, že genotyp ESR je asociován k velikosti placenty. Popisovaná studie nepotvrdila tato zjištění, neboť nezjistila průkazný rozdíl mezi genotypy u ukazatelů: celkový počet embryí a váha jednotlivých embryí. Nicméně je nutné poznamenat, že předešlá studie vycházela z dat získaných 35. den březosti, kdežto aktuální studie ze 75. dne gravidity. Efekt genotypu BB může být tedy manifestován ve 35. dnu březosti tím, že může zvyšovat celkový počet embryí. Pokud k tomu přidáme větší délku placent a vyšší přežitelnost embryí (dle studie Rens a kol., 2000), může být výsledkem menší dosažitelný prostor v děloze s následkem redukce hmotnosti jednotlivých plodů. Zvířata s genotypem BB budou mít potom lehčí selata, než-li prasnice genotypy AB a AA.

V diskusi se také autoři zabývají polemikou nad deklarací některých plemenářských programů o využití tohoto markeru při selekci na zvyšování reprodukce. Ve svých materiálech tyto programy uvádějí frekvenci alely ?B?: 0,41 ? 0,57. Přičemž autoři zjistili podobnou frekvenci (0,44) u neselektované populace!

Výsledky této studie podstatně mění náhled na gen ESR a je nezbytné ověřit nové poznatky v domácí populaci. Pokud by se potvrdily, nebylo by vhodné maximalizovat frekvenci alely ?B? ve stádech s dobrou plodností, kde je jedním z cílů zvýšení porodní hmotnosti selat.

dle Journal Animal Science, 2002, 80: 2334 - 2339 zpracovali:
Zdeněk Tvrdoň, Filip Offenbartl