00.00.0000

NOVÉ POZNATKY Z GENETIKY PRASAT V ZAHRANIČÍ

V Dánsku byl proveden experiment k určení barvy masa čtyř plemen, jakož i k určení Genetické souvislosti mezi barvou masa a jeho charakteristickými vlastnostmi.
 Míry dědičnosti barvy masa "L" ( světlost ), "a" ( červenost ), "b" ( žlutost )a subjektivně odhadnutá barva masa, byly určeny podle výsledků měření provedených na 2000 poražených prasatech - Landrace, Large White, Duroc. Hampshire byl vynechán, jelikož toto plemeno má gen RN, který by mohl ovlivnit barvu masa.

Stanovené dědičnost dle jednotlivých měřítek barev masa :

L - hodnota 0,17
a - hodnota 0,53
b - hodnota 0,20
subjektivně ohodnocená barva  0,23

 Nejvyšší dědičnost má hodnota  "a", která se vyznačuje červeností masa. Pořadí dědičnosti a hodnoty souhlasí s dědičností o hodnotě 0,66, jež byla nalezena v obsahu pigmentu v dřívějších analýzách. Pokud bychom si přáli zdokonalení subjektivně ohodnocené barvy, činí dědičnost 0,23. Sjednocením "L", "a" a "b" hodnot v celkovém vyhodnocení charakteristických rysů, je zdokonalena dědičnost o 0,53, což je velice vysoká dědičná cifra. Výzkum nedokázal účinek váhy poražených prasat na barvu masa. Pokud jde o vztah mezi barvou masa a spotřebou krmiva, objevil se při velké spotřebě krmiva negativní účinek, tzn. tmavší barva masa. Výzkum je součástí    FOTEK II sponzorovaného projektu "optimální barva masa, ztráta mokváním a chuťová kvalita prasečího masa". Tudíž musí být předešlé uvedené výsledky brány v potaz jako prozatímní.

Provedení pokusu na kvalitě masa

 Pro rozvoj pokusů charakteristických rysů kvality masa je ověřována možnost měření parametrů kvality masa na živých zvířatech. Pokud je toto možné, může být docíleno genetického zdokonalení asi o 30 %, než při užívání výsledků u poražených příbuzných. V létě r. 1997 zahájila BOGILDGARDOVA testovací stanice svalovou biopsii ze vzorků všech testů provedených na prasatech. Biopsie byly odebrány bioptickými nástroji, s jehlou velkou 6 mm v bederní oblasti zad , během 14 dnů před poražením. Každá svalová biopsie je rozdělena do tří a zaslána Dánskému institutu pro zemědělské vědy ( DIAS ) na analýzu pigmentu ( barvy ), glykogenu ( pH) a glycerolu         ( IMF ). DIAS zkoumá, jak dalece může být barva masa, základního pH a IMF obsažena v mase po poražení, v závislosti na svalové biopsii s mírami obsahu pigmentu glykogenu a glycerolu. Aby se daly formovat základy výpočtu dědičnosti jako i genetických anfenotipických souvislostí k jiným zvláštnostem, bude provedeno kolem 2000 svalových biopsií.

GENETIKA  ZDRAVÍ

 Odolnost proti nemocem nebyla dosud součástí chovatelského záměru, protože stáda prasat měla původně velmi individuální domácí prostředí a roli zde hrál i rozdílný vliv infekcí. Vyhodnocení genetické odolnosti proti nemocem je proto nesnadné. Rozvoj chovu prasat v malých i větších stádech umožňuje i rozvoj nových metod v genetice zdraví. Dánská plemenářská organizace DANBRED se zaměřuje na selekci zvířat s dobrou mateřskou schopností a vysokou odolností proti nemocem. Oddělení chovu prasat iniciovalo projekt "Genetické zdokonalení zdraví prasat". Výzkum ukáže, zda je dědičnost dostatečně vysoká, aby zvýšila odolnost proti nemocem přes selekci.
       

JATEČNÁ  ZTRÁTA

 Jatečná ztráta je rozdíl mezi živou váhou den před porážkou a váhou při čerstvém poražení. Jatečná ztráta je součástí nového cíle chovu plemen Duroc a Hampshire. Diskuse o novém chovatelském cíli však vyvolala pochybnosti, zda má být jatečná ztráta zařazena jako selekční index, jelikož není jisté, co se stane se zvířetem po fyziologické stránce, pokud bude jatečná ztráta zredukována.
 Projekt byl rozdělen do dvou výzkumů. Projekt 1  zahrnuje provedení testu na čistokrevných prasatech, zatímco projekt 2 zahrnuje porážková prasata - prasničky a vepře.
 Průzkumný projekt zaznamenává váhu žaludku, objem střev a měchýře, žaludku, tlustého střeva, tenkého střeva, konečníku, močového měchýře, sleziny, slinivky břišní, srdce , jater, ledvin, bránice, plic, jícnu a jazyka. Štětiny, rohovina, odřezky kůže a krev nemohly být shromážděny od každého prasete a proto nebyly zkoumány.
 Projekt 1 stanovil, že prasata plemene Landrase mají obecně těžší žaludek, tlusté střevo, konečník, podkožní tuk a gastrointestinální objemy než jiné druhy. Prasata plemene Large White mají poněkud menší ledviny a srdce. Prasata plemene Hampshire mají nejtěžší slezinu a slinivku břišní.
 Projekt 1 zároveň odhadl dědivost váhy různých orgánů. Vysoká dědivost byla objevena u váhy žaludku, tlustého střeva, konečníku, podkožního tuku, srdce, bránice, jícnu, sleziny močového měchýře a varlat ( > 0.4 ), zatímco dědivost váhy ledvin, jater a plic je nízká. Dědivost váhy jazyka je poněkud nízká ( 0,11 ). Byla odhadnuta také souvislost mezi váhou orgánů a hodnotou denního přírůstku, spotřebou krmiva, % libového masa, základní pH a jatečnou ztrátou. Jen málo z objevených souvislostí bylo obecně významných. Nepatrná záporná souvislost byla objevena mezi váhou žaludku a předběžně určenou hodnotou denního přírůstku. Pokud se předběžná hodnota denního přírůstku zvýší o 10 g , pak se váha žaludku sníží o 4 g. Dále byl vypozorován záporný vztah mezi váhou plic a  předběžně odhadnutou hodnotou denního přírůstku. Naopak váha konečníku je pro hodnotu denního přírůstku hodnotou pozitivní, možná proto, že buňky v konečníku vytvářejí hormony, jež jsou pro metabolismus uhlovodíků životně důležité. Souvislost mezi váhou srdce a základní pH byla také pozitivní. Váha gastrointestinálního traktu ( včetně krmiva ) a váha jater  souvisely s hodnotou pro jatečnou ztrátu. Snížení jatečné ztráty o 1 kg znamená, že se váha žaludku sníží o 32 g , tlusté a tenké střevo o 318 g, játra o 43 g. Bylo usouzeno, že s očekávaným genetickým pokrokem charakteristických rysů jatečné ztráty bude trvat přibližně 10 let, než se podaří snížit jatečná ztráta o 1 kg.  Riziko záporných vlivů na prasečí fyziologii z výběru pro nižší jatečnou ztrátu je zanedbatelné. Projekt 1 nedemonstroval žádnou významnou souvislost mezi váhou orgánů a % libového masa.

ze zahraničních materiálů ing.Vítek Lubomír Genoservis, a.s. Olomouc