15.11.2004

FARMA STONAVA - CHOV PRASAT S VÝBORNÝMI VÝSLEDKY

V březnovém vydání časopisu Šlechtitel z roku 2003 byla popsána významná investice do porodny prasnic na farmě Stonava. Je vhodné se k tomuto chovu vrátit, s časovým odstupem zhodnotit přínos celé akce, a přiblížit vynikající výsledky, které jsou zde dosahovány.

Každý úspěch je poplatný především dobré práci managementu chovu a pracovníků, kteří mají na starosti úsek reprodukce. Jejich působnost v tomto procesu začíná samozřejmě na tzv. jalovárnách (obr.1). Řešení jalováren prostřednictvím individuálního ustájení prasnic umožňuje kvalitní provedení vlastní inseminace a klid pro prasnice v nejrizikovějším období, kdy dochází k implantaci zárodků.

Porodna prasnic je nejcitlivějším článkem výrobního procesu. Proto se rozhodli na farmě Stonava přednostně investovat právě do tohoto úseku. Rozdělení do 5 sekcí umožňuje turnusové naskladnění a vyskladnění zvířat. Každá sekce má vlastní, automatický řízený ventilační systém. Samozřejmostí je krmná linka pro prasnice, oddělený napájecí systém pro prasnice a pro selata. Konkrétní vybavení porodních kotců zachycuje obrázek 3. Poukázat můžeme na temperovaná místa pro selata, která se skládají nejen z vyhřívané podlážky, ale i z jednoduchého budníku. Selata se velice rychle naučí vyhledávat tato místa (viz. obrázek 4 a 5). Minimalizuje se tak riziko jejich prochladnutí a zalehnutí.

Před investicí tento chov dosahoval odchovu na prasnici cca 22 selat a nebyla již síla dále výsledky zlepšovat. Určitou rezervu chovatel viděl právě ve ztrátách na porodně, v kvalitě selat a s ní související délkou kojení, která má vliv na ?obrátkovost? prasnic. Porovnání těchto parametrů ze staré a z nové porodny uvádí tabulka 1. Je patrné, že došlo k významnému posunu ve všech sledovaných ukazatelích.
                   
Tabulka 1: Porovnání výsledků staré a nové porodny

Úhyn do odstavu (%) Hmot. selat při odstavu (kg) Věk selat při odstavu (dny) Stará porodna 14,5 6,2 31 Nová porodna 7,63 7,9 26 Rozdíl -6,87 1,7 -5

Pokud bychom chtěli v hrubých rysech vyjádřit ekonomický přínos, mohli bychom provést  následující propočet. Snížením úhynů na porodně o 6,9 % vyprodukuje ročně tento chovatel o cca 609 selat více, což prezentuje cca 609 000 Kč (přibližná cena odstaveného selete 1000 Kč). Zkrácením doby kojení o 5 dnů dochází ke zlepšení obrátky o 0,1 porodů na prasnici a rok. V tomto chovu to představuje o 30 porodů více a 322 odstavených selat (+ 322 000 Kč).
          

Obr. 4 a 5: Temperovaná místa pro selata

Zlepšení pohody zvířat na porodně významně přispělo k manifestaci reprodukčního potenciálu zvířat s efektem nárůstu počtu živě narozených selat o 0,6 ks. Ročně to znamená o 456 selat navíc. Pokud kalkulujeme cenu živě narozeného selete (přes krmné dny a plodnost) na úrovni 500 Kč, můžeme vyjádřit přínos cca 228 000 Kč. Sečteme-li uvedená čísla, dostaneme hrubý ekonomický efekt cca 1.159.000 Kč, který jde na úkor zlepšení parametrů reprodukce. Mohli bychom pokračovat propočtem zvýšení produktivity práce a v neposlední řadě svůj význam má i zlepšení kvality selat. Odstavová hmotnost výrazně ovlivňuje další růstové kategorie, a to vyšší intenzitou růstu, nižší konverzí krmiva a vyšší zmasilostí jatečních prasat.

Jak tedy vypadají současné výsledky na této farmě uvádí tabulka 2. Počtem odstavených selat na prasnici se farma řadí k nejlepším chovatelům v ČR a je plně konkurenceschopná v celosvětovém měřítku. Je vhodné doplnit, že kalkulace dochovu selat je včetně krmných dnů oprašených prasniček. Predikce na celý rok je propočítána softwarem Monitoring firmy Arco s.r.o..

Tabulka 2:  Výsledky reprodukce

  Parametr Výsledky do října 2004 Predikce na celý rok 2004 Březost po 1. inseminaci 96,59 % (prasničky 83,87 %) Poro4dnost po 1. inseminaci 84,59 % (prasničky 81,03 %) Živě narozená selata na vrh 11,61 Odstavená selata na vrh 10,73 Počet porodů na prasnici 1,73 2,31 Odstavená selata na prasnici 18,59 24,76Další cennou skutečností je velmi dobrá zmasilost finálních hybridů, kteří pocházejí z této farmy. Průměrné roční  procento LS, které se pohybuje na úrovni 57,8 % při porážkové hmotnosti 103 kg, společně s prezentovanými výsledky dokazují vynikající genetický potenciál zvířat, které zde vstupují do hybridizačního procesu a to jak z pohledu reprodukce, tak i svou masnou užitkovostí.
Filip Offenbartl, Genoservis, a.s.