14.08.2003

INVESTICE DO CHOVU PRASAT NA FARMĚ V RADOŠOVICÍCH

V posledním období se stále častěji hovoří o připravenosti našich farmářů pro vstup do Evropské unie. Diskutují se především otázky úrovně genofondu, produkčních a reprodukčních výsledků, a v neposlední řadě i produktivita práce. Poslední zmiňovaný parametr je poplatný hlavně úrovni technologií v chovech, které mimo produktivitu pozitivně ovlivňují  také manifestaci genetického potenciálu.

Z tohoto pohledu lze kladně hodnotit rozhodnutí Zemědělské společnosti Dubné se sídlem v Žabovřeskách, a.s., na základě kterého byla uskutečněna v období květen - září roku 2002 rozsáhlá rekonstrukce původního vazného kravína pro 200 kusů v Radošovicích na chov prasat se současným stavem 230 prasnic a prasniček včetně odchovu selat a předvýkrmu.

Porodna prasnic
Jedním z nejdůležitějších článků každého chovu prasat je porodna prasnic. V Radošovicích je koncipována do 6 sekcí po 12 kusech, což umožňuje dodržet pravidlo turnusového provozu se všemi jeho výhodami (obr. 2). Vlastní porodní kotec (obr. 3) je vybaven budníkem pro selata s infralampou pro zabezpečení rozdílných teplotních požadavků prasnic a selat. Samozřejmostí je individuální krmení prasnic prostřednictvím tubusových krmítek. Podlaha je plná, v zadní části kotců jsou rošty. Podroštové prostory jsou tvořeny čtyřmi betonovými vanami, které se pravidelně po vyskladnění vypouští.

Odchovna selat
Odchovna selat je dalším kritickým článkem produkce prasat, který vyžaduje důkladné ošetření. Na popisované farmě je účelně řešena návaznost kapacity sekcí odchovny na velikost odstavů tak, aby mohl být zachován turnusový provoz. Počet sekcí je 8, přičemž kapacita jedné sekce je 120 ks. Jednotlivé sekce (obr. 4) jsou rozděleny na 4 kotce a jsou kompletně zaroštovány. Dvě podroštové betonové vany se vypouští po vyskladnění selat. Pro nejmladší selata jsou k dispozici infralampy. Zajímavostí je možnost centrálního okyselování vody pro celou odchovnou a možnost medikace jednotlivých sekcí prostřednictvím 3 medikátorů (obr. 5).

Ustájení pro jalové a březí prasnice
Po odstavu jdou prasnice do skupinových kotců, kde jsou intenzivně stimulovány až do nástupu říjí. Kapacitně je zde mírná rezerva pro prasnice, u kterých dojde k opoždění nástupu říje zejména v letních a částečně i v podzimních měsících. Po zjištění reflexu nehybnosti jsou prasnice převedeny do individuálních kotců (57 ks na obr.6), kde je provedena vlastní inseminace. Zde jsou ustájeny do ranné diagnostiky březosti a cca 25. den po zapuštění jsou přeháněny do společného ustájení březích prasnic. Tento systém je jeden z nejlepších z pohledu stimulace odstavených prasnic, kvality práce při inseminaci a nidace embryí. Vyžaduje však vyšší pozornost na dohledání konce reflexu nehybnosti a na kontrolu potencionálních přebíhalek.

Skupinové ustájení březích prasnic s kapacitou 150 ks je tvořeno ?lehárnou? a prostorem pro krmení prasnic. Společná ?lehárna?  (obr. 7) je rozdělena na dvě části. Ke komfortu zvířat přispívá hluboká podestýlka, která se 1 x za 14 dní přistýlá a kompletně se vyhrnuje po dvou měsících.
Krmení pranic je realizováno přes krmnou stanici se třemi krmnými místy (obr. 8 a 9). Každé krmné místo je samozřejmě vybaveno čtecím zařízením pro čipy jednotlivých prasnic. Krmná směs, která je vlhčená vodou, se dávkuje po 30 sekundách. Pokud tedy prasnice opustí krmné místo, další dávkování neproběhne a tento jedinec má možnost konzumace zbytku denní dávky při dalších návštěvách. Počet návštěv je přitom neomezen. Po opuštění krmných míst vychází prasnice do úzké chodby, ve které lze provádět automatickou (po nastavení v počítači) nebo ruční selekci do selekčního kotce

Tento individuální systém krmení je programově podporován a umožňuje sestavení až 19 skupin zvířat. Každá skupina může mít 3 vlastní krmné křivky pro různý stupeň kondice a v rámci jedné křivky lze nastavit 4 úseky s rozdílným množstvím krmení. Využití programu tímto samozřejmě nekončí a je možné sledovat spotřebu krmiva konkrétních prasnic, po skupinách nebo za celou farmu. Dále je program vybaven ?modulem? pro reprodukci, veterinární péči a sledování pohybů zvířat.

Důkladně je řešena v celém chovu ventilace. Všechna oddělení a sekce jsou vybaveny teplotními čidly a při překročení horního limitu teploty, který je rozdílný dle jednotlivých kategorií, dojde k automatickému sepnutí  ventilátorů.

Závěrem lze poznamenat, že předpokladem chovatelských úspěchů na této farmě je kvalitní plemenný materiál, který pochází z vlastní šlechtitelské a rozmnožovací sféry na farmách Dasný a Jaronice. Tyto chovy jsou celorepublikově známé zejména pro vysoký reprodukční potenciál, který umožňuje na velmi mladém stádě (výhradně první vrhy) v Radošovicíh dosahovat plodnosti: 10,12 živě narozených a 9,5 odchovaných selat na vrh. Uvedený výsledek je cenný, jelikož se jedná o ?problémové vrhy? a protože zapojení chovu do inseminace je téměř 100%.

Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc