04.06.2003

INVESTICE DO USTÁJENÍ BŘEZÍCH PRASNIC V AGRO RADOVESNICE II, S.R.O.

Ekonomické klima v chovu prasat v současné době je velice napjaté. O to cennější je skutečnost, že existují chovy, které v této náročné době investují do kvalitních technologií, neboť si uvědomují, že takto vybavené farmy budou mít náskok v konkurenčním prostředí na evropském trhu.

Tímto směrem uvažovali i v AGRO Radovesnice II, s.r.o. a v nedávné době provedli účelnou investici do ustájení březích a připouštěných prasnic a prasniček. Celková kapacita farmy je 200 plemenic, přičemž kapacita vlastní ?březárny? je 150 ks. V Radovesnicích II se rozhodli jít cestou krmných stanic, která sebou nese několik výhod: individuální krmení prostřednictvím ?čipů?, krmení dle fáze reprodukčního cyklu, welfare zvířat, malá potřeba lidské práce.

Zajímavostí je, že všechny březí prasnice jsou ustájeny společně. Mají k dispozici dvě velké stlané sekce (obr. 1), které jsou spojeny s krmnými stanicemi chodbou. Prostřednictvím této chodby se 1x týdně vyklízí hnůj a nastýlá se sláma. Na konci se nacházejí čtyři vedle sebe umístněné krmné stanice (obr. 2 a 3). Pokud prasnice vejde do krmného boxu, dojde k jeho uzavření a k dávkování krmiva dle krmné křivky. Zpětné propojení krmných stanic s ?lehárnami? je realizováno selekční chodbou (obr. 5), kterou zootechnik pravidelně využívá k oddělení vybraných prasnic do selekčního boxu.
Takto se vybírají např. prasnice na porodnu, prasnice k ranné diagnostice březosti atd.. Samozřejmostí tohoto systému je softwarová podpora, která kromě řízení vlastního krmení poskytuje perfektní přehled o jednotlivých prasnicích. Jedná se především o informace ohledně fáze reprodukčního cyklu, reprodukčních vlastnostech prasnic a příjmu krmiva.

Popisovaná technologie je náročnější v navykání nových prasniček na systém krmení přes krmné stanice. K tomuto účelu slouží zvláštní kotec na cca 20 ks, který je vybaven jednoduchým krmným boxem bez zadního uzavírání. Vedle se nachází skupinové ustájení pro odstavené prasnice se stejnou jednoduchou ale širší krmnou stanicí (Obr. 5). Využívá se skutečnosti, že prasnice ustájené skupinově vykazují po odstavu lepší projevy říjí. Pro intenzivní stimulaci prasniček a odstavených prasnic, popřípadě inseminovaných prasnic je mezi výše zmíněnými kotci ustájen kanec, který je v pravidelných intervalech vyměňován s kancem z tzv. detektoru říjí.

Detektor říjí (obr. 6) je další technologickou novinkou, která spolehlivě vyhledává přebíhající se prasnice. Je umístněn před lehacími sekcemi a jedná se v podstatě o kotec s kancem, který má plné stěny. V jedné stěně je kruhový otvor nad kterým je čtecí zařízení na čipy prasnic. Říjící se prasnice stráví u tohoto ?okénka? podstatně více času než ostatní plemenice a počítač na ní upozorní. 

O účelnosti a dobré volbě této technologie svědčí vynikající výsledky inseminace v tomto chovu. Březost po první inseminaci se zde pohybuje na úrovni 89?93% při plodnosti 11,3 ? 11,7 živě narozených selat. Doufáme, že do budoucna bude přibývat počet chovatelů, kteří budou úspěšně řešit produktivitu práce prostřednictvím vhodných technologií.

Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc