23.02.2004

JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI MOŽNOST VLASTNÍHO POSOUZENÍ VLIVU OTCE NA SVOJE STÁDO

JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI MOŽNOST VLASTNÍHO POSOUZENÍ VLIVU OTCE NA SVOJE STÁDO

Než přejdeme k výše zmíněnému tématu, nejprve bych uvedl několik zajímavých výsledků z posledního čtvrtletí kalendářního roku 2003:
- nejvíce jaloviček se ve 4.čtvrtletí 2003 narodilo po býcích Lynch,  Zebo, Theo,
- nejvíce otelených prvotelek ve 4.čtvrtletí 2003 bylo po otcích Sid, Zebo, Darwin,
- nejčastěji používaní býci v inseminaci ve  4.čtvrtletí 2003 byli Cedar, Justin, Conker,
- nejvyšší nádoj v prosincové KU 2003 činil
u prvotelky  134938-614 VG-86 z chovu ZERAS Radostín n.O. po otci Hershel  60,2 kg mléka
u krávy na 3.laktaci 111769-705 z chovu MESPOL Medlov, a.s. po otci Bellwood 71,6 kg mléka

Nejlepší prvotelka po Hershelovi z Radostína pochází z rodiny po Ja-Jo Bstar Mat Magic EX-92, která je bábou této mladé dojnice a rovněž matka 115263 614 po Bellwoodovi s dojivostí na 1. laktaci nad 14.000 kg mléka je vynikající. Navíc o ni v minulém čísle ŠLECHTITELE bylo v článku o býkovi Conkerovi konstatováno, že ?třetí dcera by snad mohla být i lepší?. Dnes lze již s klidným svědomím slůvko ?snad? vypustit, protože ? pokud laktace bude mít normální průběh ? pak její dvě úplné sestry (VG-86) s dopočtenou užitkovostí na 1. laktaci 11.365 kg , respektive 12.435 kg mléka, budou překonány.

Výběr býků ? budoucích otců plemenic ve stádě každého chovatele ? do připařovacího plánu na nastávající období patří bezesporu k významným plemenářským krokům, vedoucích k dosažení chovného cíle.

Dnes se nebudu zabývat jistě důležitými zásadami při sestavovaní připařovacího plánu, jako jsou například otázky o počtu býků, jejich úrovní plemenných hodnot, na jaké vlastnosti je dobré dávat větší důraz, jak zohlednit původovou skladbu a jaké procento mladé genetiky do stáda použít a podobně, protože odpovědi se dosti liší podle toho, u kterého chovatele je nutno si na ně odpovědět. Ve svém příspěvku bych chtěl jen na některých příkladech poukázat, že kdysi tak populární heslo: Důvěřuj, ale prověřuj!, může mít stále svoji platnost. Samozřejmě nemám na mysli nedůvěru v přátelských mezilidských vztazích, ale zpětné posouzení výsledků použitých býků v připařováku po třech a více letech jejich používání ve stádě chovatele.
U prvních výsledků testantů není pochyb o výhodě chovatele, který má dcery po býkovi, který vykázal vysoké plemenné hodnoty v republikových výsledcích, protože si může sám ?ošahat? odezvu genů otce ve svých podmínkách. Nevýhodou tohoto posouzení bývá malý počet dcer ve stádě, tedy nízká opakovatelnost výsledku. U zlepšovatelů použitých do druhého nasazení již zejména ve velkých chovech se počet dcer a opakovatelnost výrazněji zvyšuje, na straně druhé jsou tito býci již individuálním připařovacím plánem připouštěni na určitý typ plemenic ve stádě, tedy jejich následné výsledky jsou předem ovlivněny určitým druhem výběru. I tak jsou dosahované výsledky jednotlivých otců u jednotlivých chovatelů zajímavé, a určitě je dobré si jich povšimnout.

Pro příklad ukázky některých výsledků dcer podle otců, kteří byli používaní jako prověření býci, jsem si vybral šest špičkových chovů v ČR, ve kterých se prvotelky býků otelily v roce 2003 a jejich otec měl alespoň čtyři a více dcer, přičemž ve všech těchto chovech byli zastoupeni alespoň dva ze tří zvolených otců. Všechny chovy s volným ustájením měly v  KU nad 400 uzávěrek a užitkovost v kg bílkovin nad 300 kg. Výsledky v tabulce 1 byly zpracovány metodou vrstevnic, neboli CC testem, kdy do hodnocení byly započteny rovněž dopočtené laktace a pro RPH kg mléka byl zvolen koeficient heritability (h2)-0,30.

Tabulka 1:
 

        NETIS a.s. ZERAS RADOSTÍN AGRAS BOHDALOV ZD TRH.ŠTĚPÁNOV MESPOL MEDLOV ZOD BRNIŠTĚ PRŮMĚR poč. dcer užit. dcer RPH mléka poč. dcer užit. dcer RPH mléka poč. dcer užit. dcer RPH mléka poč. dcer užit. dcer RPH mléka poč. dcer užit. dcer RPH mléka poč. dcer užit. dcer RPH mléka poč. dcer RPH mléka SID NEB681 21 10359 114 22 10071 106 5 12266 115 24 10885 116     72 113 ISTAR NEB762 12 9580 102 7 8247 96 14 9002 99 9 10012 99 8 9585 97 5 8833 99 55 99 JELTAN NEB820 8 9830 104 9 9095 102 5 6541 84   4 7853 93 6 8828 100 32 97

Z dosahovaných výsledků, byť jen na fenotypové úrovni jednotlivých chovů, je zřejmé, že všichni tři býci v průměru potvrdili své genetické předpoklady pro produkci mléka, které jsou určovány jejich plemennou hodnotou vypočtenou pro populaci holštýna v ČR. Nejmléčnější býk Sid (PH mléka +1719 kg), ve všech chovech jasně předčil v dojivosti své dva vrstevníky, jejichž PH mléka činí +525 kg (Istar), respektive +463 kg (Jeltan). Jako zajímavější se jeví pohled právě na různé výsledky dvou posledně jmenovaných otců (Istar, Jeltan) v jednotlivých chovech. Zatímco Sid se ve třech ze všech ?svých? čtyř chovů umístil dokonce na prvním místě podle RPH kg mléka, tak Jeltan na jedné straně v chovu Netis a.s. dosáhl třetího místa z 15 hodnocených otců, na straně druhé v chovu Agras Bohdalov a.s. pak místa dvacátého z 20 hodnocených otců. Rovněž rozdíl bodů v RPH mléka mezi krajními hodnotami dosaženými u každého býka je zajímavý, kdy nejvyšší byl právě u Jeltana - 20 bodů, a nejnižší u Istara - 6 bodů (Sid - 10 bodů).
Z výše uvedených výsledků lze odvodit některé návaznosti. Jestliže má býk vysokou PH kg mléka v ČR, jeho výsledky v produkci mléka budou téměř ve všech chovech nadprůměrné, u býků s mírně nadprůměrnými či průměrnými hodnotami PH mléka v ČR se pak produkce dcer může výrazněji lišit podle jednotlivých chovů, kdy můžeme konstatovat, zda se býkovi podařilo nebo nepodařilo ?navázat? svými geny na genetický základ jednotlivých populací v konkrétních chovech. V prvním případě vysoké PH kg mléka v ČR a jestliže rovněž v daném chovu vykazuje otec špičkové výsledky, pak by určitě nebylo pochyb o správnosti jeho dalšího využití v připařováku, zejména při jeho uspokojivých exteriérových znacích. Bohužel často může nastat situace, kdy sperma takovéhoto plemeníka již není k dispozici z důvodů uplynutí dlouhého časového úseku.

Toto nebezpečí nehrozí u kategorie mladých testovaných býků, kdy první výsledky jejich dcer na chovech získáváme zhruba do pěti let stáří býka. V těchto případech může sloužit porovnání výsledků dcer testantů oproti dcerám vrstevníků ve stádě jako dobrý doplňující ukazatel při volbě, zda testanta zařadit do připařováku jako zlepšovatele. Jako příklad jsem si vybral býka RED 302 - Bahorse, o kterém bylo podrobněji psáno v zářijovém ŠLECHTITELI. Opět jsem k porovnání užitkovosti použil metodu CC testu, kdy v chovech bylo tři a více dcer. Protože v roce 2003 se již telily dcery Bahorse do 2. laktace, tak bylo možno uvést v tab 2. jejich výsledky i za 2.laktaci.

Tabulka 2:

BAHORS RED 302 ZD RATIBOŘ DV POLANKA ZEAS BŘEZNÁ ZD LIPTÁL ZP OTICE a.s. pořadí z počtu poč. dcer užit. dcer RPH mléka pořadí z počtu poč. dcer užit. dcer RPH mléka pořadí z počtu poč. dcer užit. dcer RPH mléka pořadí z počtu poč. dcer užit. dcer RPH mléka pořadí z počtu poč. dcer užit. dcer RPH mléka 1.laktace 8.(17) 6 6111 101 3.(16) 11 7723 108 3.(9) 7 4710 105 2.(6) 6 5693 104 1.(22) 3 8985 113 2.laktace 3.(10) 4 7854 107 1.(9) 5 9959 107 1.(5) 5 5588 102                

Výhodou výsledků Bahorse je skutečnost, že jako tesťák nebyl připouštěn na vybrané plemenice, tudíž ze strany matky jeho dcer nebyl nijak ?zvýhodňován?. Ve všech chovech dosáhl nadprůměrných výsledků, v ZP Otice a.s. se pak umístil na prvním místě ze všech 22 hodnocených otců. Velmi potěšující je i zjištění, že na 2. laktacích se dokonce jeho výsledky ještě zlepšují, kdy v chovech DV Polanka a ZEAS Březná  je v druhotelkách nejlepší. Rovněž vzhledem k jeho bezproblémovému exteriéru je zřejmé, že především tito chovatelé, kteří již mají dcery Bahorse díky testace ve svém stádě, mají k dispozici navíc informace o ?navázání? na svoji populaci, které jim značně napomůžou při správné volbě plemeníků do připařovacího plánu pro tento rok a s daleko větší jistotou se mohou těšit, že do čtyř let jim plemeník Bahors ve stádě vykoná službu, kterou od něho mohou právem očekávají.

Závěrem bych chtěl ještě jednou připomenout, mimo již zmíněné výhody vyhodnocení užitkovosti dcer ve svém stádě, některé další důležité skutečnosti: při zpětném posuzování úrovně užitkovosti dcer otců je nutno pamatovat, zda býk nebyl v chovu záměrně připařován ať už na vysokoprodukční krávy, či naopak na dojnice s podprůměrnou dojivostí (vliv matek CC test nezohledňuje) a určitě je nutno zohledňovat počet dcer po jednom otci, kdy zejména u testantů jsou počty nižší. Na straně druhé můžeme například v chovu ZERAS a.s. Radostín n./O. určitě konstatovat, že býk Sid (NEB-681) při 22 dcerách a užitkovosti 10.071 kg mléka s RPH 106 oproti býkovi Hoazim Amb (NBY-069) s 25 dcerami a užitkovostí 8816 kg mléka s RPH 92, v tomto chovu své předpoklady pro vyšší mléčnou produkci beze sporu potvrdil.
Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že při dobré znalosti každého stáda je prospěšné, když je možno porovnat užitkovost dcer jednotlivých otců za určité období, i když každý výsledek a jeho ?vypovídací? schopnost je nutno dobře uvážit. Váhy a důraz na jednotlivé znaky se liší podle stávajícího stavu stáda a jeho dalšího chovatelského cíle každého chovatele. Proto nelze jednoznačně pro všechny chovatele a na věčné časy zdůrazňovat jen jedno hledisko, ale jsem přesvědčen, že i díky znalosti produkce dcer býků ve stádě budeme mít ještě přesnější obraz populace plemenic, tedy jako šlechtitelé skotu budeme moci chovateli lépe napomoci jeho ?šťastné ruce? při výběru vhodných plemeníků do připařováku pro jeho stádo.

Lumír Křístek, Genoservis a.s. ? PS Opava