20.02.2003

POCHOPENÍ PRODUKČNÍHO ŽIVOTA

Počínaje rokem 1994 se začal hodnotit znak produkční život (PL). Je to vlastně doba, kterou kráva stráví ve stádě od svého prvního porodu. Vyjadřuje se jako PTA PL a její rozpětí hodnot je u servisních plemeníků od ?3,5 do +3,5. Od selekce na PL očekáváme logicky hlavně zlepšení zdraví, produkce a reprodukce, snížení brakace, redukci nákladů na veterinární úkony, atd.
 Ale co kdybychom chtěli vyjádřit přesnost a spolehlivost produkčního života. Nebo nás zajímala korelace s typovými znaky. A jak nejlépe využít PL ve šlechtitelském programu? Tak jak se zvyšuje zájem a důležitost PL, vyvstávají tyto a další otázky, na které nemáme jasné odpovědi. Snad vám pomohou vytvořit si vlastní úsudek o produkčním životě názory tří ?veteránů?, které získal Holstein World:
Dr. David R. Selner je velmi dobře známý ?mléčný?genetik, který nyní pořádá školení a instruktáže na univerzitě ve Wisconsinu a v mléčném průmyslu pracuje již 20 let. V roce 2000 založil vlastní konzultační firmu pro chov mléčného skotu, softwarové poradenství a management. Prezentuje se genetickými semináři a odbornými články ve 20 státech. Byl doporučen americkými chovatelskými organizacemi pro rozvoj jejich genetických programů.
Dick Smith pracoval 28 let u společnosti ABS, ve spojení s AI organizacemi je od roku 1974 jako genetický manažer. Pomohl realizovat lineární hodnocení exteriéru a prvně publikoval souhrn lineárně typových znaků u plemeníků. Pracoval také jako manažer na různých úrovních, byl odbytovým ředitelem a od roku 1998 je manažerem pro selekci plemeníků u ABS.
Charlie Will  je ?mléčný? analytik u společnosti Select Sires. Je odpovědný za výběr mladých holštýnských býků, kontraktuje budoucí matky býků a pro možné využití kontroluje některé prověřené býky ze zahraničí. Od roku 1980 zajišťoval výběr býků pro Select Sires, členem této společnosti je od roku 1974. Nyní se realizuje v ?obchodě? a působí jako genetický poradce.
    
World: Proč se produkční život stává středem zájmu?
 Selner: Za prvé, PL se začlenil do selekčních indexů a za druhé, obnovuje se zájem o dlouhověkost, jelikož jalovice jsou drahé a klesá zájem chovatelů o nákup.
 Smith: Od roku 1995 jsme mohli zaznamenat dramatický vzestup cen jalovic, ale cena mléka se nezvýšila. Když se mléko prodalo za 12 dolarů za jednotku a obnova jalovic přišla na 1.200 dolarů, je to jako by jste museli koupit 10.000 liber mléka. Jestliže prodáte mléko za 11 dolarů a koupíte jalovice za 1.800 dolarů, ?udělá? to 16.000 liber mléka. Hodnocení produkčního života se zdokonaluje a je začleněno do národních selekčních indexů a genetického srovnávání ve všech chovatelsky vyspělých zemích.
 Will:  PL ?zažil? vzestup zájmu, protože to byl nový index, který nám pomohl pochopit proč některé krávy zůstávají ve stádě déle. Fakticky, PL je součástí NM$ (Net Merit Dollars) a u Holstein Association je obsažen v TPI. Tím je podněcována selekce na vyšší PL a zlepšuje se srovnávání býků podle obou formulí, NM$ a TPI.

World: Jak by se měl PL začlenit do šlechtitelského programu? Jak veliký by měl mít význam?
 Selner: Produkční život bychom měli začlenit do šlechtitelského programu, protože dlouhověkost je zajímavým znakem profitu mléčného stáda. Máte-li dlouhověká zvířata, snadno pokryjí náklady, budete mít na obnovu stáda. Mnozí chovatelé ?vidí? tento efekt ve svém vyšším profitu. Vysoká hodnota PL by měla být jistě zahrnuta do našich cílů, ale asi ne s takovou váhou jako jsou jiné znaky s vyšší heritabilitou, jako je protein a tuk, které mají i vysokou ekonomickou hodnotu. PL by měl být využit jako souhrnný profit index.
Smith: Je to povinnost k budoucímu potomstvu, hodnocení PL u býků a ještě důrazněji u krav. Nejlepší cesta ke zvýšení genetické potence dlouhověkosti stáda je používání maximálně prověřených býků s vysokým PL. PL je nyní ve vzorci TPI obsažen 13% a v NM$ 14%. Jednotliví chovatelé a manageři by si přáli větší či menší vliv PL v jejich indexech, v závislosti na osobních preferencích či budoucích cílech.
 Will: Jestliže chovatel vybírá býky podle indexů TPI či NM$, je PL začleněn do těchto indexů a není třeba další selekce. Pokud chovatel používá jiné metody výběru býků, doporučoval bych věnovat pozornost jejich PL skóre a hlavně sledovat spolehlivost tohoto znaku.

World: Může být PL faktorem, který eliminuje některé býky ze šlechtitelského programu?
 Selner: Totální eliminace některých býků je extrémní možnost, jelikož dlouhověkost je vlastnost s nízkou heritabilitou. Ale známe několik dalších znaků, které jsou v korelaci s dlouhověkostí a tak se zvyšuje možnost pozitivní selekce na dlouhověkost. Nicméně si myslím, že pokud má některý býk opravdu velmi nízké PL, měl by být použit opatrně nebo vůbec.
Smith: To závisí zcela na osobním názoru chovatele.
Will: PL by se neměl používat jako jediný důvod k vyřazení plemeníka z chovatelského programu, zvláště, je-li opakovatelnost PL nižší než 70%. Většina aktivních AI býků, kteří mají dcery již na druhé laktaci, mají opakovatelnost pro PL jen 40 až 60%. Fakt, že tento index má 8% heritabilitu, indikuje, jak obtížně se dá změřit. Musíme získat více informací pro větší přesnost predikce. Snad hovořím za většinu chovatelů, že pro ně nejzajímavější jsou především nabídky býků, kteří mají vysokou produkci, výborný typ, bezvadné končetiny a vemeno. Všechny tyto znaky jsou snadno měřitelné, s vysokou heritabilitou a dokonce nezbytně důležité pro profit stáda.

World: Jaké je vaše mínění o přesnosti PL?
 Selner: Co se týče dědivosti, PL má nízkou heritabilitu, takže nezaznamenáme žádný fyzický projev v první generaci. V případě opakovatelnosti, první generace otců ji mají vždy nízkou (protože počet jejich dcer je limitován), takže nemůžeme uvažovat o přesnosti. S druhou generací otců máme tisíce dcer a to už je dost vysoká spolehlivost a také přesnost. Takže je zde velký rozdíl v přesnosti mezi první a druhou generací otců. Ale i druhá generace otců není tak přesná až do té doby, než mají velkou skupinu  druhé generace dcer, které jsou nejméně rok od svého prvního otelení.
Nicméně cítím, že většina chovatelské veřejnosti očekává příliš mnoho od geneticky zhodnocené přesnosti. Jestliže býk stoupne o 100 liber mléka, 10 liber proteinu nebo má hodnocení v typu 5, je zde silná odezva. Ještě všechny tyto změny jsou v normálních hranicích variace pro první generaci otců. Mnoho lidí věří těmto hodnotám, které by se neměly měnit více než o pár jednotek, které jsou biologicky možné. Jsme silně fixováni na magickou úroveň standardu, místo aby nás zajímalo, jaké hodnoty mají býci ve všech znacích. Například, jestliže býk má 2.000 liber mléka, pak je používán, jestliže klesne na 1.990, pak je vyřazen z chovatelského programu. Těchto 10 liber rozdílu v totální produkci představuje jeden šálek mléka denně.
Rád bych viděl chovatele, kteří se odprostili od využívání absolutních úrovní znaků a výhradního používání totálních indexů. Hodně selekčních programů je založeno na používání úrovní v selekčních schématech jako cesty k získání použitelného seznamu býků. Tohle vše přispívá ke nesprávnému využívání chovatelských rozpočtů.
 Smith: Když byl poprvé představen PL, rozšiřovala se víra, že dlouhověkost byla nejlepší predikcí typu a produkčních hodnot a že její heritabilita je docela nízká.
Mnoho nedávných přezkoumání faktorů ovlivňujících dlouhověkost poukazuje na plodnost dcer a skóre somatických buněk jako na významné ovlivňující činitele. Každá změna ve vzorci pro predikci PL  pro býky založená na prvních a druhých laktací dcer by měla vést ke zlepšení výpočtu a přiblížení k pravdě.
Přesnost je vyšší u druhé generace otců. Opakovatelnost je nejlepší predikcí přesnosti.
 Will:  Přesnost PL skóre u prvních generací dcer je velmi nízká, právě tak jako opakovatelnost, jen 40-60%. Někteří chovatelé se ptají, jak je možné, že jalovice, které nemají moc mléka, mají horší končetiny či vemeno, vypadají životaschopněji, než jalovice mléčné a exteriérově výborné. Toto lze ?svést? na reprodukční problémy nebo na nějaký druh nepředvídatelných náhod. PL index nám odvede dobrou práci až tehdy, máme-li druhou generaci dcer, které už jsou na několikáté laktaci. A pokud má PL 99% opakovatelnost, stává se excelentním selekčním znakem.

 World: Jaké je východisko pro býky, kteří mají nízké PL a jsou vysoko v typu či naopak?
 Selner: Je špatné si myslet, že PL a typ jdou ruku v ruce. Velká část dlouhověkosti má vztah k typovým znakům a jisté typové znaky k ní mají definitivní vztah. Ale výzkum má pravdu v tomto bodě, že dlouhověkost a typ jsou dvě rozdílné vlastnosti. Typ nebývá jediným důvodem, proč zůstávají krávy ve stádě.
Většina výzkumů se snaží ukázat, že reprodukce nebo další vlastnosti jsou majoritním důvodem přežitelnosti krav ve stádě. Jestliže je plemeník slabý ve znacích reprodukce, bude mít slabší i PL a je jedno, jestli je vysoko nebo nízko v typu. Jednoduše řečeno, ne všichni plemeníci silní v typu budou mít dobrou reprodukci, dojitelnost, temperament, odolnost mastitidám, nemocem nebo produkci. Právě tak ne všichni býci slabí v typu budou slabí v těchto znacích. Místo pokusů se musíme snažit zjistit, který znak je špatný a musíme pochopit, že jsou prospěšné geny, které nejsou spojeny s geny typu.
Smith: Není pochyb, že silné znaky lineáru vemene jsou v souvislosti s vysokou hodnotou PL. Cheryl Marti z ABS nedávno sledovala velkou skupinu býků, jejichž opakovatelnost pro PL byla více než 95% a nalezla korelaci mezi PL a znaky vemene, které činí asi 35%. Tato stejná práce ukazuje korelaci mezi PL a PTAT a je asi 23%.  Ačkoli je to významné, je definitivní, že vztah mezi PL a plodností dcer, obtížností porodů a skóre somatických buněk je nižší. Lze připustit významné odchylky či variace mezi PL a hodnotami PTAT.
     Bohužel, hodnocení PTAT je dnes založeno na jediném pozorování (a jedenkrát na první laktaci). Aby krávy dosáhly vysokého hodnocení PL, nemusí být jen odolné, ale také plodné, schopné se vyhnout mastitidám a metabolickým onemocněním. Je rozumné od tohoto tříminutového hodnocení na první laktaci očekávat, že bude plně dostačující pro kvalitní predikci a determinaci?
 Will: Je někdy obtížné porozumět tomu, proč někteří býci silní v typu mají nízké PL a někteří býci v typu jen průměrní mají PL vysoké. Musíme porozumět všem prvkům, abychom pochopili, jak se to může stát. Produkční znaky mají významnou váha v těchto vzorcích : PTAP, PTAF a PTAM.
USDA kompletovala některé nové výzkumy, které indikují korelace mezi produkcí a životností stáda, které nebyly tak velké, jak se původně předpokládalo. Proto USDA významně redukovala váhu těchto znaků v srpnu 2002 při hodnocení PL. Došlo k poklesu mnoha PL skóre u většiny vysoce produkčních býků, průměrných v typu. Krávy žijí ve stádě z mnoha jiných důvodů, byť mají nižší produkci. Jsou to končetiny, utváření vemene, méně důležité skóre somatických buněk a ještě méně je významný rámec.
Býci získají kompletní data PL až poté, co jejich dcery dosáhnou věku tří let. Do té doby většina nově používaných býků má PL tvořeno z údajů v rodokmenu a z korelace mezi produkcí a typovými znaky výše uvedenými.

 World: Bude produkční život v budoucnosti více či méně zajímavý? Proč?
 Selner: To ve větší míře závisí na dalších genetických výzkumech a analýzách. Cítím, že dlouhověkost a lepší reprodukce, odolnost nemocem, mastitidám a hodně dalších znaků budou stále více zajímavé a tento trend bude pokračovat. A na tom také bude záležet profit stáda. Bezproblémové krávy budou cennější než krávy s vysokou produkcí, ale také s problémy. Náklady na ošetřování, veterinární náklady, ztráty mléka a individuální manipulace budou převyšovat hodnotu extra produkce. Takže věřím, že index budoucnosti bude využívat jiné znaky než je produkce a typ.
To hezké na PL je to, že lze snadno získat data, přesná a mezinárodně srovnatelná. Krávy žijí než zemřou, to je jednoduché měření. Nevíme ale, proč některé krávy žijí déle a jiné ne. Musíme toto akceptovat, i když se nám to zdá nepřijatelné. Musíme přijít na to, proč dcery některých býků dojí a jiných býků ne a jak se toto vztahuje k jejich typu nebo k jiným znakům.
USDA rozšířila index plodnosti, který bude jistě odrážet tuto vlastnost a vysvětlovat odchylky, ale pravděpodobně ne všechny. Můžeme zavést indexy pro několik dalších znaků, které už používají jiné země.  Eventuelně můžeme eliminovat PL a spoléhat na všechny tyto další znaky. Otázkou je, pokud zvolíme ?vědecké? řešení, jestli dosáhneme lepších výsledků v mezinárodním hodnocení, než bychom se raději spoléhali na jednoduchém měření PL samotném ?
 Smith: Pokračování tohoto trendu je nevyhnutelné. V budoucnu se bude zvětšovat velikost stád, krávy budou trávit více času na betonových podkladech a produkce poroste. Stáda, která se rychle přizpůsobí těmto třem faktorům, se budou téměř ve všech případech potýkat s poklesem plodnosti a zvýšeným obratem stáda.
Dnes jsou úvahy o účasti reprodukce v TPI vzorci zahrnuty pouze prostřednictvím korelace s PL. Jestliže se Holštýnská Asociace USA zajímá o velké producenty, bude třeba v budoucnu uvážit zahrnutí do TPI i obtížnost porodů a měření reprodukce a plodnosti.
Rozšíření výzkumu a výuky těchto znaků na četných univerzitách není bohužel běžné. Bude Holštýnská Asociace pokračovat ve vedoucím postavení provádění těchto výzkumů, nebo uskuteční aktivní kroky k oslovení univerzitních ústavů?
 Will: Věřím, že v budoucnu budou chovatelé přihlížet k hodnotám PL při selekci býků, i když reálná hodnota PL bude jen u býků, kteří mají opakovatelnost pro PL 99%. Takto budou opatřeny reálné informace o ?stabilitě? dcer ve stádě. Tento seznam nám může připravit i překvapující fakta, např. o býcích, jejichž dcery mají více reprodukčních problémů, špatně snáší stres, trpí mastitidami, či vykazují jiné komplikace. Přijdeme tak na býky, jejichž dcery budou méně líbivé, nebo naopak hodně silné v typu a již můžeme předpokládat, že některé dcery budou ve stádě déle, než byly naše první domněnky.

 World: Jak  je možné zlepšit produkční život?
 Selner: Nemohu to přesně vyjádřit, potřebujeme totální renovaci ve výzkumných procesech. Nicméně, chtěl bych vidět alespoň více výsledků zkoumání tohoto efektu a dalších s tím souvisejících věcí. Máme vyvinuté metody pro zkoušení první generace býků na dědičnost typových znaků. Měli bychom kontrolovat přesnost u extrémních býků, zvláště v případě limitovaných typových dat. Pro využívání limitovaných dat k predikci bychom měli připojit některé dříve nezamýšlené výsledky a variace.
Bylo vždy otázkou, jestli není hodně změn příliš pro populaci jako celek, ale je možné ztratit jejich efektivnost v extrémech? Identifikování extrémů je pro populaci zajímavější než individuální hodnocení býků. Možná nemusíme ovlivňovat dlouhověkost prostřednictvím ?čísel? pro typ, můžeme eliminovat některé větší změny u extrémních býků, které nás trápí, a můžeme pokročit s čistším odhadem a pracovat s více nezávislou hodnotou - eliminovat PL.
Vyjádření znaku také může vést k přecenění velmi malé variace. Jaký je význam deseti měsíců a jaký to má ekonomický smysl? Hodně lidí klade velký důraz na neekonomické rozdíly. Možná bychom je měli vyjádřit ve dnech, nebo v několika dalších vzorcích tak, aby rozuměla široká veřejnost. Jistě, omezení PL povede k většímu akceptování principů rozpoznání genů, které jsou zodpovědné za lepší dlouhověkost. Měli bychom usilovat o schopnost připojit specifické geny dlouhověkosti a vyhnout se genům ?špatným?.
Smith: Hodnocení plodnosti dcer a maternální snadnosti telení poukazují na význam korelací s PL a proto mohou sloužit ke zlepšení  přesnosti odhadů PL. Bohužel, přesnost hodnocení těchto znaků závisí na mnohonásobném pozorování mnoha dcer, na opakovatelnosti, která je podobná PL. Býci často dosáhnou rozumné opakovatelnosti až ve věku 7 ? 10 let, což také závisí na počtu jejich dcer.
Využívání pečlivého hodnocení kondice a pohyblivosti během prvních a druhých laktací nám umožňuje slušně predikovat  PL během prvního roku po uvolnění býka do plemenitby.
 Will: USDA udělala se srpnovými změnami hodnocení první excelentní krok. Toto úsilí predikovat PL z dalších příbuzných znaků ale může být protiprodukční a my jsme možná se svým hodnocením PL založeným pouze na vybraných datech lepší. Věřím, že u býků s opakovatelností menší než 60% je hodnocení PL přesnější z rodokmenů a z rodičovských průměrů.

World: Máte ještě nějaké úvahy týkající se produkčního života?
 Selner: Stále je zde pocit, že tento znak, který má tak nízkou heritabilitu a přesnost (zejména u mladých býků), se může ignorovat nebo razantně omezit jeho význam. Myslím si však, že by to byla velká chyba. Při setkávání s mými mezinárodními přáteli jsem se naučil, že dokonce i znak s velmi nízkou heritabilitou a s limitovanými údaji dokáže odhalit špatného plemeníka rychle a přesně.
Trávíme příliš mnoho času zjišťováním, který býk je číslo jedna a jaké změny nastaly v TOPu či uprostřed žebříčku a zapomínáme na nejdůležitější věc ? tou je rychlá eliminace opravdu špatných býků. V genetickém srovnávání možná nepotřebujeme trávit tolik času identifikací průměru populace, spíše bychom měli velice přesně zjišťovat extrémy. Poznávání těchto extrémů povede k rychlejšímu zlepšování genetického progresu. Přesná identifikace 5% nejlepších v populaci je mnohem zajímavější než zabývání se těmi zbylými 95%.
Konečně věřím, že je správné zařadit hodnocení PL do formule profitu. Většinu chovatelů velmi zajímá produkce a dlouhověkost a proto se musíme snažit oba tyto znaky vybalancovat.
Smith: ?Obnova jalovic? je důležitým faktorem ve většině mléčných stád. Pro některé znamená v účetní knize stránku ?má dáti? a pro některé značí příjem.
V našem AI programu monitorujeme rozdíly PL v rodinách krav a preferujeme sledování znaků, které zajišťují přežití dnešních velkých stád. V budoucnosti to bude znamenat odměnu těm rodinám, které shodně vynikaly v tomto cenném znaku produkčního života.
Will: Zahraniční býci, kteří mají v USA jen několik dojících dcer nebo jen dcery, které ještě nemají laktaci, obdrží PL skóre založené pouze na rodokmenu a korelovaných znacích a ne na datech z kontroly užitkovosti. Tato situace staví tyto býky do nefér výhody vůči býkům domácím, jejichž PL skóre se rychle nemění, protože neobdrželi z Interbullu data z kontroly užitkovosti jejich dcer majících laktaci v jiných zemích.
PL má jistě místo v selekci býků jako nástroj k vyhnutí se krevním liniím zatíženým poruchami zdraví a reprodukce.

Na závěr, musíme si uvědomit, že potřebujeme takové býky, jejichž dcery nebudou jen déle žít, ale budou déle profitovat. V budoucnu budou tak malé rozdíly mezi býky: dva týdny budou znamenat mezi dvěma býky +1,0 pro jednoho a +0,5 PL pro druhého. Proto chovatelé budou pravděpodobně raději vybírat špičkový typ a vysokou produkci každý den v týdnu, než typ pouze průměrný a krávy žijící o dva týdny déle.

Holstein World, říjen 2002
přeložila Lucie Rulfová