18.11.2004

TVRDOŇOVI VSADILI NA MLÉKO

TVRDOŇOVI VSADILI NA MLÉKO

Eva a Karel Tvrdoňovi jsou majitelé stáda 125 holštýnských dojnic skotu. Hospodaří na rodinné farmě v Němeticích u Kelče od roku 1992.

Počátek podnikání v roce jedna byl postaven na 5-ti kravách ustájených v hospodářské části u rodinného domu. Postupným rozšiřováním stáda na 20 krav museli majitelé řešit situaci, jak dál pokračovat. V roce 1993 koupili na farmě v Němeticích vaznou stáj K 96 a teletník. Po dalším nákupu krav z různých zdrojů v roce 1997 dokončili majitelé rekonstrukci stáje z vazného ustájení na volné s lehacími boxy, kotec pro suché dojnice a pro porod, v prostoru tzv.?přípravny? jednoduchou tandemovou dojírnu pro 10 ks.
Z původních 1,5 ha zemědělské půdy dnes majitelé hospodaří na 300 ha zemědělské půdy z části vlastní a pronajaté. Z původního přilepšení k běžnému zaměstnání majitelů dnes na farmě pracuje celkem 7 lidí, kteří jsou příbuzensky spjati s majiteli.

Tvrdoňovi od počátku podnikání preferují kvalitní přípravu polností pro produkci objemných krmiv, kdy z 300 ha zemědělské  půdy mají 250 ha orné půdy, kde na 60-ti ha pěstují krmné obiloviny, na 90-ti ha kukuřici na siláž i jádro, na 30-ti ha pěstují vojtěšku a kvalitní jetelotrávy na 25-ti ha. Zbývající výměra slouží jako louky pro produkci sena a další jako pastevní areál ?Na Lapači?.
Veškerou sklizeň zajišťují farmáři vlastními silami i mechanismy, které postupnými tržbami za mléko pomalu zaplňují areál farmy. Samozřejmostí je dnes zakládání TMR míchacím krmným vozem, kdy se osvědčil vertikální o objemu 7 m3 značky CERNIN.
Krmná dávka (KD) pro dojnice je postavena na vlastních jetelotravních a vojtěškových senážích, kterou uskladňují z prostorových důvodu volně v balících, kukuřičné siláži ze žlabu a senu.
Tvrdoňovi rovněž zkrmují vlastní krmné obiloviny včetně kukuřice. Jako velkou výhodou je možnost využití smluvně celoroční přístup k mlátu. Cukrovarnické řízky se pro celoroční potřebu konzervují a skladují ve vacích.
Produkční KD je tak složena z 14 kg senáže, 12 kg siláže, 7 kg mláta, 9 kg řízků a 2 kg sena. Z jadrných krmiv je zastoupeno 2,6 kg ječmene, 3 kg pšenice, 2,7 kg sója plus minerální a energetické doplňky. Jako krmivářský poradce na farmu zajíždí ing. Matějík.
Pracovníci farmy zakládají KD dvakrát denně s návazností dvojího dojení a uklízení stáje. Přesuny ve stáji provádí jednou za měsíc. V mléčné produkci se majitelé, manželé Tvrdoňovi, řadí v posledním období ke špičkovým chovatelům v regionu i ČR. Vývoj mléčné užitkovosti za posledních 8 let ukazuje graf na další straně..

Plemenářská  práce
Tvrdoňovi od počátku svého podnikání komplexně spolupracují s plemenářskou firmou Genoservis,a.s. Olomouc. Hned při stanovení chovatelského cíle bylo zřejmé, že hlavním produktem farmaření bude mléko. A když mléko, tak holštýn; když holštýn, tak na sto procent. 
Rovněž výsledky reprodukce plemenic při aktuální vysoké užitkovostí jsou na vysoké úrovni. Březost po první inseminaci krav je  43,1%, při intervalu 88 dní a SP 119 dne, březost u jalovic je 94,4%. V oblasti řešení reprodukčních a zdravotních problémů chovatel využívá spolupráce s Doc. Antonínem Vinklerem, Csc., která již dnes přerostla v přátelský vztah.
Na stádo dojnic jsou tak dlouhodobě připouštění prověření býci z USA, Kanady, a v posledním roce i ČR, a protože chovatel je zapojen do testačního programu firmy Genoservis,a.s., jsou dnes na 30 % krav připouštěni mladí býci ? testanti.
Prověření býci ČR jsou dnes využívání ti, kteří se v minulém období testovali a jejichž dcery se ve stádě vynikajícím způsobem uplatňují.

Nejvíce dcer ve stádě je z dříve používaných vynikajících plemeníků, a to po NEB 681 SID dvanáct dcer na druhé laktaci s průměrnou užitkovostí 10.395 kg mléka a po NX 572 ZEBO deset dcer na první laktaci s průměrnou užitkovostí 9,590 kg mléka.

Graf: Vývoj mléčné užitkovosti od roku 1996 do současnosti

Odchov jalovic
Tvrdoňovi se z vlastní zkušenosti přesvědčili, že špatný odchov telat ? jaloviček až po březí jalovice je nejméně tak důležitý, jako chovat vysokoužitkové dojnice.
Telata  jsou dnes ihned po porodu, který probíhá ve volném kotci na hluboké podestýlce, přesunuta do venkovních individuálních boxů, ihned nakrmena mlezivem a nastartována na krmnou dávku složenou z limitovaného množství mléka a adlibitního množství startéru a čisté, odražené vody. Po čtyřech týdnech jsou jalovičky přesunuty do společných kotců pro 15-20 ks a dál krmeny startérem, vodou a kvalitním objemným krmivem na bázi senáže. V původním teletníku tak zůstávají býčci na výkrm, do nejvhodnějších kotců s výběhem se přesouvají jalovice. Tento nejslabší článek v systému odchovu je brán jako mezistanice na odsun do pastevního areálu, a to ve  stáří 12-ti měsíců až do období březosti a přesunu zpět na farmu do kotce přípravy na porod.

Ekonomika
Hlavním zdrojem financí farmy jsou tržby za mléko. Chovatel dlouhodobě dodává veškerou produkci mléka do Mlékárny Valašské Meziříčí s.r.o., a to v posledním období v množství 2.700 až 3.000 kg mléka denně.
Jako doplňujícím zdrojem financí jsou nepravidelné tržby za jatečné býky a vyřazené plemenice. Toť vše.
 
Výhled a vize do budoucna
Chovatelé a majitelé farmy mají dnes jedinou jistotu.
Stanovením reálného podnikatelského cíle zaměřeného na výrobu mléka a hlavně v kontinuálním pokračováním mladé generace svých dětí a nástupců na vlastní mléčné farmě.
Dnes však řeší stav vybudování nové stáje pro produkční dojnice, přestože v minulém roce se podařilo do stávající stáje umístit do lehacích boxů na 115 krav.
Tvrdoňovi tak dnes stojí před rozhodnutím postavit novou vzdušnou stáj, vybavenou dojícími roboty, které po letošní návštěvě u chovatelů ve Španělsku představují nejen vizi, ale spíše reálnou cestu k prohloubení a zlevnění kontaktu se stádem a odstranění řady současných problémů ve zdraví zvířat, reprodukci a kvalitě mléka.                                                                                         

Eva a Karel Tvrdoňovi, Němetice.
Vladimír Petružela, Genoservis,a.s. Olomouc ? PS Nový Jičín