08.11.2007

PERZISTENCE LAKTACE MŮŽE BÝT KLÍČEM KE ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ A PLODNOSTI

Nedávno jsem v „Dairy Topics“ narazil na zajímavý článek s názvem „Výživáři se musí zlepšit“. Všichni dobří genetici by měli číst články s takovým názvem. V tomto článku totiž Prof. David Beever uvedl: „Řada problémů se zhoršuje, protože se chovatelé honí za vysokými nádoji. Vše co potřebují jsou přitom nižší vrcholy laktační křivky, větší perzistence laktace a vyšší efektivita.“ Měl tím na mysli snahu o vysoké vrcholy laktace bez ohledu na dlouhodobý zdravotní stav a kondici krav.

Tato citace mě dovedla k dalšímu článku s názvem „Studie o genetické kontrole persistence.“ (Muir, et al., J.Dairy Sci. 87:3029-3037), který obsahuje toto konstatování: „Možná cesta ke zvyšování celkové užitkovosti bez zvětšování rizika nemocí a reprodukčních problémů je  v selekci na zvětšování persistence laktace, snižováním stresujících nádojů na vrcholu laktace a zvyšování úrovně užitkovosti po vrcholu laktace (vyrovnaná laktační křivka).“
Protože lidé ze dvou různých zemí a dvou různých disciplín se shodli na stejném názoru na daný problém, má uvedení jejich názorů jistě větší váhu, než celé série článků o zdraví, plodnosti a kondici vysokoprodukčních krav.
 
Proč vysoké vrcholy…
Za ty roky selekce na vyšší užitkovost chovatelé nemají nástroje nebo možná motivaci se zeptat, jak kráva dosáhne větší produkce mléka. Celková užitkovost za laktaci je objektivní údaj. Vysoké vrcholy laktační křivky bez dobré perzistence, nebo nižší nádoje na vrcholu laktace a dobrá perzistence mají přece stejný výsledek. Většina chovatelů se neshodne na tom, že vrcholy laktace jsou „moc vysoké“. Co mají dělat, brakovat snad krávy s nejvyšším vrcholem laktace?

Dnes si raději položíme otázku, jaká úroveň nádojů na vrcholu laktace vede k neplodnosti, špatnému zdraví nebo k smrti. Vysoké nádoje na vrcholu pravděpodobně vždy způsobují některé tyto problémy, ty se však vyskytují, podle záznamů managementu ve vysokoprodukčních stádech, dost často.
Co se musí udělat? Detaily přístupu z výživářské branže se zdají lepší než všechny ostatní. Podle prof. Beevera musíme mít stále na paměti, že kráva je přežvýkavec. Nemůže absorbovat koncentrát stejně jako prase ve výkrmu bez ohledu na to, jak vysoký denní nádoj může zaplatit novou dojírnu. Krávy neudělají vysoký nádoj ze vzduchu. Musí zkonzumovat krmivo, nebo si vzít zdroje pro vyprodukování mléka z tělesných zásob. Vyšší nádoje potřebují více zdrojů, koncentrovanější dávku zdroje pro ostatní tělesné funkce.

Změna laktačních křivek?
Zpátky k pohodlnějšímu základu: je genetická selekce východiskem? Můžeme změnit tvar laktační křivky, zvyšovat užitkovost a snižovat stresující vrcholové nádoje? Dále, co se stane, pokud tak učiníme?
Data nutné ke změně tvaru laktačních křivek jsou ty samé, které používáme pro zvyšování celkové produkce za laktaci, jen každý kontrolní nádoj je použit individuálně. Každá kráva je kontrolována 10x a nebo vícekrát za laktaci.
Genetická hodnota pro perzistenci každé laktační křivky je odhadována podle změny v nádoji od jedné kontroly ke druhé pomocí matematického modelu.
Perzistence za laktaci trvající 305 dní je ovlivněna genetikou a prostředím. Míra perzistence použitá v Muirově studii má dědivost 18% u první laktace. Což je průměrně dědivý znak, který může být měněn selekcí prováděnou na základě ekonomických důvodů.
Muirova studie ukázala genetický vztah mezi perzistencí a jinými znaky, ale buďme opatrní na to, co působí na co. Krávy s větší perzistencí mají vrchol laktace později, genetická korelace (rg) mezi dny do vrcholu laktace a perzistencí je 0,54.
Krávy s větší perzistencí produkují více mléka za 305 dní, geny pro perzistenci však nepracují jednoduše jen na vyrovnávání laktační křivky.
Genetická korelace mezi perzistencí a celkovou užitkovostí je cca 0,21. Krávy s větší perzistencí tíhnou k těžším porodům (rg =0,43). Můžeme to však vysvětlit tím, že těžší porod u jalovic vede k nižším nádojům na vrcholu laktace, což má kladný dopad na perzistenci. Potřebujeme však ještě více porozumět těmto vztahům.
Krávy s dobrou perzistencí mají větší non return test pro první inseminaci (rg = 0,32). To je žádaný výsledek větší perzistence, ale tento vztah není obzvláště silný.
Vědci poukazují na to, že jalovice projevující říji v mladším věku a brzo zabřezlé mají větší perzistenci. Mají sice trochu více těžších porodů a nižší vrchol laktace, ale za 305 laktace mají tyto rychle odchované a připuštěné jalovice větší užitkovost.
  
Momentálně ne…
Genetický výpočet pro perzistenci ještě není v USA prováděn, ale do budoucna bude určitě vyžadován. Každopádně chceme více vědět o perzistenci, zdraví, plodnosti a zároveň se chceme ujistit, že nedojdeme k lepší perzistenci přes zvýšení problémových porodů. Spolehlivá ekonomická data jsou velmi důležitá, jako každý nový znak vložený do chovatelského programu redukuje genetický pokrok u ostatních znaků na které se provádí selekce.

V kompexu odvětví chovu mléčného skotu  se perzistence určitě brzy stane novou položkou na chovatelském menu.

autor: Bennet Cassell , Hoards Dairyman, 4/2005
přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek