06.12.2007

METABOLICKÉ TESTY - PŘESNÝ UKAZATEL KVALITY VÝŽIVY DOJNIC

Od května loňského roku je v rámci naší dceřiné společnosti Genoservis - poradenství s.r.o. poskytována chovatelům nová služba – jedná se o zjišťování metabolického profilu u vysokoprodukčních dojnic. Těmito metabolickými testy se hodnotí kvalita a úroveň výživy krav. Metabolický test se skládá z vyšetření a rozboru krve, moče a bachorové tekutiny. Pro doplnění informací o krmné dávce se provádí i laboratorní rozbor jednotlivých složek (krmiv) krmné dávky a rozbor míchanic odebraných přímo ze žlabu.

Kompletní metabolický test se provádí u tří skupin krav. První skupina jsou krávy maximálně tři týdny před porodem, druhá skupina krávy 10-20 dní po otelení a poslední jsou dojnice na vrcholu laktace (60-100 dní). Z každé této skupiny se odeberou vzorky šesti kravám, vybírají se dojnice zdravé, bez příznaků kulhání, ty, u kterých se předpokládá, že přijmou takové množství krmiva, které teoreticky vypočítá výživářský specialista.
Krev se odebírá z ocasní žíly, moč se získává katetrizací. Bachorová tekutina se odebírá přímou punkcí bachoru a to z kaudoventrálního vaku. Tato metoda je z hlediska provozu výhodnější (menší stres na zvíře, nenáročnost na počet pomocníků) a rychlejší než odběr bachorové tekutiny pomocí jícní sondy. Navíc nedochází ke kontaminaci b. tekutiny slinami a tak i výsledky vyšetření jsou přesnější. Punkce se provádí v linii kolenního kloubu, asi 10-15 cm za posledním žebrem, je k tomu vhodná dlouhá epidurální jehla, nebo lze i úspěšně použít odběrku hemos H-03 s dlouhou jehlou (používanou k odběru krve u prasat). Při odběru je kráva uzavřena v lehacím boxu (popřípadě připouštědle) pomocí provazu nebo řetězu a je fixována jedním ošetřovatelem za kořen ocasu.
V krvi jsou zjišťovány hodnoty jaterních enzymů (AST, GMT), glukóza, neesterifikované mastné kyseliny (NEMK), betahydroxi butyrát - BHB, vitamin A a E, P,Ca, Mg, Zn, Cu, Se a Fe; v moči pH, ketolátky a indikán; v bachorové tekutině pH, acidita, celkové množství těkavých mastných kyselin, procentický podíl kyseliny octové, propionové a máselné  a počet nálevníků. Kompletní rozbor krve a bachorových tekutin a indikán v moči provádí soukromá laboratoř MVDr. Šindeláře z Brna.

Tabulka 1 udává procentický podíl zvířat, jež mají nižší (modrá barva) nebo vyšší (červená barva) hladinu jednotlivých stanovovaných hodnot než je fyziologická hladina. Z výsledků rozboru krve vyplývá, že hodnoty makro a mikro prvků jsou pod hladinou fyziologického rozmezí. Až u 25% zvířat před porodem je snížená hladina mědi a dokonce u 27% kusů snížená hladina zinku, také hladina selenu je u 10% zvířat pod fyziologickou normou. U dojnic 10-20 dní po porodu jsou v krvi snížené hladiny zinku, železa, selenu, mědi vápníku a fosforu. V této skupině je nejvíce zvířat se zvýšenou hladinou jaterních enzymů (AST – 30,5%), NEMK (22,9%) a BHB (21,9%). Je to dáno tím, že po porodu je zvíře vyčerpané a jsou na něj kladeny značné nároky, (začátek laktace, změna krmné dávky, komplikace během puerperia, nedostatečný příjem potravy). Proto by se této skupině dojnic měla věnovat dostatečná péče. Na vrcholu laktace jsou hodnoty nižší než fyziologické rozmezí ještě u zinku, mědi, selenu a železa. Přetrvávají zvýšené hladiny jaterních enzymů, betahydroxi-butyrátu a neesterifikovaných mastných kyselin, i když u menšího procenta zvířat než tomu bylo ve skupině těsně po porodu.

Tabulka 1: Procentický podíl zvířat, jež mají nižší (modrá barva) nebo vyšší (červená barva) hladinu jednotlivých stanovovaných hodnot než je fyziologická hladina

P

Ca

Cu

Fe

Zn

Se

AST

NEMK

BHB

skupina krav před porodem

1,9

1,9

25,7

2,9

27,6

10,5

2,9

2,9

skupina krav 10-20 dní po porodu

4,8

5,7

8,6

12,4

16,2

10,5

30,5

22,9

21,9

skupina krav na vrcholu laktace

9,5

1,9

10,5

3,8

16,2

2,9

9,5

  Výsledky bachorových tekutin obsahuje tabulka 2. Opět je v ní uvedeno procento zvířat, jejichž hodnoty zjištěné v krvi jsou rozdílné od fyziologické hranice. Množství celkových kyselin je zvýšeno u 40% zvířat. Kyselina octová je snížena u 30% zvířat, ale vzhledem k tomu, že se bachorová tekutina odebírá u zvířat s vysokou užitkovostí na vrcholu laktace, je naopak zvýšená hladina kaseliny propionové - z důvodu vyššího obsahu škrobu v krmné dávce. Počet nálevníků je nižší u téměř 17% zvířat.

Tabulka 2: Výsledky bachorových tekutin

k. octová

k. propionová

k. máselná

celk. kyseliny

nálevníci

skupina krav na vrcholu laktace

30,6

27,8

4,2

40,3

16,7

Za celé období bylo provedeno přes 120 kompletních metabolických testů. Opakování testu v jednotlivých podnicích závisí na různých faktorech, např. změna druhu krmiva v krmné dávce, změna kvality krmiva, pokles produkce mléka bez předchozího zásahu do složení krmné dávky, častější výskyt některých onemocnění závislých na krmení (př. ulehnutí po porodu, zvýšený výskyt zadržených lůžek) a podobně. Pravidelně se metabolický profil zjišťuje v období po výrazné změně KD, optimálně dvakrát do roka. Význam metabolických testů spočívá především v tom, že na základě výsledků jsou poradci ve výživě schopni zavčas zareagovat na deficit, nebo naopak na zvýšené hladiny jednotlivých hodnot, a předejít tak zdravotním a dietetickým problémům, které by se klinicky projevily až za delší časové období.

Jeden příklad za všechny: v prosinci loňského roku se po provedeném metabolickém testu v zemědělském podniku Salix Morava a.s. Vlkoš, zjistila nízká hladina Fe u všech vzorků odebraných od dojnic 10-20 den po porodu. Tím se odhalila poporodní hemoglobinurie a chovatel spolu s výživářským poradcem mohli zavčas zasáhnout a předejít tak velkým zdravotním problémům u zvířat v období puerperia.
                                                                                                    
Karolína Vašíčková, Genoservis – poradenství, s.r.o.
vasickok@mybox.cz, mobil 724-122-812