|
Homepage
➝ poradenstvi
➝ clanky
➝ all
➝ 83-mejte-pred-mastitidou-vzdy-naskok
06.12.2007
MĚJTE PŘED MASTITIDOU VŽDY NÁSKOK
Jak se vyrovnávají s problémem mastitid chovatelé v různých zemích? Vypadá
to, že řada z nich s radostí vidí nové nástroje, které mohou i maličko pomoci v
boji proti tomuto problému.
Podle vědců mají největší dědivost znaky
jako procento tuku, velikost rámce a skóre somatických buněk.To nám umožňuje
prostřednictvím plemenitby tyto znaky ovlivňovat samozřejmě s ohledem na
kvalitu řízení stáda.
„Pokud jsou zveřejňovány hodnoty pro skóre SB, měly by
inseminační stanice daleko rychleji reagovat a pracovat s tímto znakem, který je
pro chovatele velmi užitečný při výběru býků na stádo. Například býk MASON byl
velmi používaný, kdybychom však zavčas věděli jeho hodnotu pro skóre SB nikdy by
se v takovém počtu neuplatnil. Tehdy ale ještě nebylo tolik informací o
důležitosti tohoto znaku. Dcery MASONA ve vašem stádě jsou živým důkazem toho,
že se vyplatí brát v potaz skóre SB při selekci býků.“
To vyplynulo z
rozhovoru s Guy Carbonneau z Ferme Vachale v kanadském Qebeku. Spolu se svým
bratrem a švagrem vlastní stádo 92 ks krav. Již řadu let farma plemenaří a je
mezi chovateli velmi dobře známá. S příchodem skóre SB (SCS) je tento znak na
této farmě jedním ze základních selekčních kritérií.
A co rodiny?
„Naše zkušenost je taková, že vysoké počty
SB jsou znatelně předávány i v rámci rodin. Krávy s vysokým počtem SB předávají
většinou tento problém i na své dcery. Například máme velmi dobrou rodinu,
kterou založila dcera po býku LINDY. Bohužel 50% této rodiny má tendenci k
vysokému počtu SB. V této rodině používáme pouze býky s nízkým skóre SB. Když
volíme mezi dvěma býky, jako Igniter a Inquirer, tak podle indexu se jeví
Inquirer lepší, ale my si vybereme Ignitera vzhledem k jeho nízkému skóre SB,“
vysvětluje pan Carbonneau.
Je mastitida velkým problémem na Ferme Vachale?
“Vzhledem k rozboru SB při KU jsme pod průměrnou hodnotou v našem regionu. Ale
přesto je každý nový případ mastitidy pro nás alarmující. Při našem průměru
stáda 11.700 kg mléka na laktaci musíme vždy s nějakým výskytem počítat. Každý
měsíc je kontrolován počet SB u každé krávy. Pokud se kráva otelí, tři dny za
sebou provádíme NK – test, abychom zjistili kvalitu mléka.“
Co děláte, pokud
otelená kráva má mastitidu? „Tehdy se infikovaná čtvrť vydojí a ošetří
intramamárním antibiotikem. U krav v průběhu laktace máme tento postup: Pomocí
oxytocinu zcela vydojíme postiženou čtvrť, pokud je čtvrť horká a zatvrdlá,
použijeme rovněž antibiotika. Co se týká počtu SB, snažíme se být vždy o krok
napřed a proto používáme jen býky s nízkou hodnotou tohoto znaku. Je to dobrá
příležitost, a my ji hodláme maximálně využít. Škoda jen, že jsme nezačali již
dříve,“říká Charbonneau.
Drahý špás v Dánsku
Charbonneau má zajisté pravdu, pokud
říká že se skóre somatických buněk dostalo mezi významné znaky dost pozdě.
Ačkoliv tomu tak není u všech zemí. Dánsko a Švédsko využívaly tento znak spolu
s dalšími již dříve. Pan Jensen z farmy Anderstrup Holsteins v Dánsku je rád,
že také ostatní země dnes zveřejňují skóre SB u svých býků. „Dnes tento znak
považujeme za stejně důležitý jako je skóre končetin, a to nejen pro vlastí
management stáda, ale i pro marketing ins. dávek býků,“ říká.
Jensenova farma
před dvěma lety začala dojit 3x denně a změnila ustájení z vazného na volné. Z
důvodu lepšího komfortu krav klesl výskyt mastitid. Dále se začalo dojit více
prvotelek (75% ze 150 ks jsou prvotelky). To nám umožňuje mít velkou testační
kapacitu i s přihlédnutím na náš vlastní chovatelský program. Takové omlazení
stáda mělo i svůj kladný vliv na výskyt mastitid.
V Dánsku je v průměru ve
stádech 40% krav, které byly léčeny na mastitidu, na farmě pana Jensena je to
jen 25%.
Je důležité vědět, že podle místního veterinárního zákona může
ošetřit krávu se zánětem pouze veterinář. V Dánsku stojí jedna návštěva
veterináře 62 EURO, takže pokud má farma malý výskyt zánětů, ušetří velké
peníze. Součástí léčení je odebrání vzorků mléka z nemocných čtvrtí, jejich
kultivace a zjištění původce. Pak může veterinář léčit správně zvolenými
antibiotiky a nemusí střílet od pasu.
No problem
„Mastitida není vážným problémem na naší
farmě. Tak jako všude jinde se objevuje jako by ve vlnách. Někdy nemáme nic a
jindy hned několik krav najednou, hlavně během vlhké zimy. Ale nemyslíme si, že
je to pro nás velký problém. Při výběru býku pro naše stádo nepřihlížíme k
somatickým buňkám. Stále třeba používáme býka LINDY (vyšší SCS). Jeho dcery u
nás jsou velmi dobré, a proto ho dále využíváme. U Lindyho si ceníme výborné
konstituce jeho dcer a ve vyšším skóre SB nevidíme problém,“ říká John Gardner z
farmy Avonlea Holsteins v Austrálii. Na farmě dojí 270 ks krav a počet SB se
zjišťuje každý měsíc při KU. Jako prevenci mastitid používají zasušování
antibiotiky. Pokud kráva vykazuje stabilně vysoký počet SB, použijí při
zasušování silnější prostředek.
Použitelný znak
Stuart Boothman je zootechnikem na
Terlings farms ve Velké Británii. Dojí se zde 500 krav 3x denně. Boothman uvádí
tyto preventivní opatření proti mastitidám: Suché, čisté lehací boxy, pravidelné
stříhání srsti z vemene, stříhání ocasů, piliny a drcený vápenec v lehacích
boxech, desinfekce stáje jednou za měsíc. Dále rád uvádí preventivní opatření v
podobě selekce býků podle skóre SB.“ Dnes již nepoužijeme býka s vyšší hodnotou
SCS. Například takový JED APPROVAL, máme po něm moc pěkné jalovičky, normálně
bychom jej používali dále, ale vzhledem k vysokému SCS již u nás nemá šanci,“
říká.
Co děláte, pokud se vyskytne u vás případ mastitidy? „Zmrazíme vzorky
mléka ze čtvrtí a hned krávu přeléčíme. Pokud se hned nevyléčí, kultivujeme
vzorky a zjišťujeme citlivost původce na antibiotika.“ Jak často k tomu dochází?
„V průměru testujeme 10 vzorků za dva měsíce. Největší frekvence výskytu
mastitid je v létě při tepelném stresu.“
Rychlá diagnóza
„Během dojení velmi pečlivě kontroluji
každou čtvrť , jestli nemá zánět. Pokud zjistím problém, okamžitě jej řeším.
Čtvrť za pomocí oxytocinu zcela vydojím a pokud se jedná opravdu o zánět, krávu
léčím antibiotiky do vemene. U zánětů se musí reagovat rychle, později může být
již příliš pozdě.“ To tvrdí Philippe Deru, který provozuje farmu 80-ti
holštýnských krav ve Francii.
Pan Deru je velmi rád, že má k dispozici
tolik informací o SCS, ale nepoužívá je jako základní selekční kriterium. „Při
výběru býka se nedívám na SCS, i když je to zajímavý znak. Většinou se mi stává,
že krávy, které rychle spouštějí mléko, mají větší počet SB. Vezměte si např.
býka GELPRO, který má dcery s dobrou dojitelností, dost často mají i vysoký
počet SB. Někteří farmáři jej proto již nepoužívají, ale já jej stále
připouštím. Myslím si však, že je dobré mít tyto informace a rozhodnout podle
vlastního uvážení,“ řekl.
Holstein International, leden 2003
přeložil Lumír
Dvorský, Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek
|