06.12.2007

STRES, TEPELNÝ STRES V CHOVU DOJNIC

Omezení vlivu stresu v chovu dojnic a dosažení zlepšení zdravotního stavu, zlepšení reprodukce, zvyšování užitkovosti  znamená i zlepšení  ekonomiky výroby mléka.
 
Všeobecný adaptační syndrom
Působení stresorů vyvolává v organismu nespecifické reakce, které se nazývají všeobecný adaptační syndrom. Všeobecný adaptační syndrom probíhá v těchto fázích :
- alarmová reakce, kdy organismus mobilizuje všechny energetické rezervy, tlumí zánětlivé a imunologické procesy a působí na kardiovaskulární soustavu. Toto působení je rychlé, což umožňuje přežít kritickou situaci i za cenu hospodárnosti a po jejím překonání je organismus připraven k obnově poškozených tkání a k specifickým adaptačním procesům.
- stádium rezistence – je zvýšená sekrece glukokortikoidů, tedy zvýšený protizánětlivý účinek a katabolismus bílkovin a zvýšená glukoneogeneze. Kumulování stresu v této fázi dále vede k potlačování imunitních reakcí, snižování aktivity leukocytů a proteoanabolické činnosti. Dochází postupně ke snížení rezistence k infekcím a ke zpomalení hojení ran.
- stádium vyčerpání – nastává při přetrvávajícím působení silného stresoru, následkem čeho obranný mechanismus organismu selže. Projevy tohoto stádia jsou podobné jako při alarmové reakci, ale rezervy organismu jsou již vyčerpané, zvyšují se projevy katabolismu bílkovin a vyvíjí se hormonální insuficience. (Koloman a kol. 1990).

V souvislosti s působením intenzivnějších stresorů a některými změnami probíhajícími v organismu dochází ke zvyšování vnímavosti k infekčním a metabolickým onemocněním, snížení produkce a zhoršení reprodukčních ukazatelů. Mezi stresory zaujímá v chovech skotu významné místo působení tepelného stresu.

Proč řešit tepelný stres ?
V analýze vypracované z podnětu Evropské unie se uvádí: Vinou pokračujícího znečišťování ovzduší se dramaticky zvyšuje tempo oteplování kontinentu. Podle materiálu zveřejněného BBC vzrostla ve 20. století v Evropě teplota v průměru o 0,8°C, přičemž v letech 1990 až 1999 bylo nejtepleji. Tento trend má v budoucnu pokračovat a vývoj teplot v průběhu posledních let naznačuje, že je třeba tyto nepříznivé prognózy nepodceňovat.

Déletrvající intenzivní vysoké teploty představují stresový faktor narušující normální fyziologickou rovnováhu těla zvířete, zvláště rovnováhu energetickou, hormonální, termální a vodní .
Tepelný stres narušuje homeostázi zvířat vyvoláním termoregulačních reakcí sloužících pro udržení tepelné bilance. K těmto termoregulačním reakcím patří redukovaný příjem krmiva, redistribuce krevních zásob a zvýšený výdej tepla evaporací (dýcháním, pocením). Následně dochází ke změnám v trávících funkcích, absorpci živin a metabolismu, v acidobazické rovnováze a v produkci. Ve snaze přizpůsobit se déletrvajícímu období tepelného stresu zvířata modifikují veškeré procesy, které zvyšují produkci tělesného tepla.
Nemožnost udržet homeostázi při vysokých teplotách může vést až dokonce k úhynu. To je zejména nebezpečné u laktujících dojnic, které jsou na tepelný stres obzvláště citlivé vzhledem ke značné vnitřní produkci metabolického tepla v souvislosti s laktací. Laktace tedy představuje pro zvířata značnou tepelnou zátěž.

Mnohé fyziologické reakce na tepelný stres jsou v podstatě strategiemi pro udržení normální tělesné teploty. Například redukce příjmu sušiny má za následek redukci množství tepla vytvořeného při bachorové fermentaci a lepší udržení tepelné bilance. Tyto reakce však na druhé straně mohou způsobit pokles produkce až rozvoj metabolického onemocnění, případně rozvoj infekčního onemocnění v důsledku oslabení imunitního systému.
Například redukce příjmu sušiny má za následek pokles příjmu živin, což může mít za následek lipomobilizaci a rozvoj ketoacidózy.

Tepelný stres a reprodukce
Za vysokých letních teplot je pozorován sezónní přechodný pokles fertility.
Tepelný stres může negativně ovlivnit reprodukci plemenic skotu buď přímým působením zvýšené tělesné teploty a kompenzačních mechanismů na reprodukční soustavu plemenice nebo sekundárně vlivem následného onemocnění, které bylo tepelným stresem odstartováno. Hranice mezi těmito principy je mnohdy málo zřetelná, pro praktické řešení problému je nutné diagnostikovat primární faktor negativního působení.

Přes vysokou teoretickou znalost funkčnosti systému hypothalamus – hypofýza – gonády se za poslední roky parametry vyjadřující úroveň reprodukce zhoršují. Tento trend není záležitostí pouze českého zemědělství, ale základní reprodukční ukazatele se rok od roku zhoršují na celém světě. Například ve Spojených státech amerických poklesla březost krav po 1. inseminaci za posledních 25 let z 50 na 37%.
Plodnost je v negativní korelaci s vysokými teplotami prostředí, snížení plodnosti za vysokých teplot je primární reprodukční reakcí na tepelný stres. Vysoké teploty zhoršují reprodukční schopnosti zvláště u laktujících dojnic, které ve snaze snížit produkci tělesného tepla redukují nejenom příjem krmiva a mléčnou produkci, ale ze stejného důvodu redukují i svoji reprodukční aktivitu.

Postup při řešení omezování vlivu stresu na produkci mléka reprodukci a zdravotní stav dojnic
Řešení problematiky stresu v chovu dojnic vyžaduje teoretické znalosti a praktické zkušenosti v komplexu souvislostí. Řešení vždy spočívá ve volbě kompromisů a liší se podle konkrétních podmínek chov od chovu. Proto lze doporučit chovatelům konzultovat řešení s odborníky, jejichž úkolem je především pomoci managementu v otázkách volby správného přístupu k danému problému; co je vhodné pro jeden podnik, nemusí mít efekt jinde. Úkolem poradenské služby by mělo být i konkrétní řešení specifických problémů (výživa,  zdravotní problematika, kvalita objemných krmiv atd.).

V chovech skotu často dochází  vlivem zažitých pracovních postupů a „provozní slepoty“ k působení drobných stresorů, které zvířata zbytečně oslabují a vyčerpávají, nebo na ně reagují adaptací a následně ztrátou v produkčních ukazatelích. Pojmenováním a úpravou těchto mnohdy drobných a organizačních nedostatků lze dosáhnout zlepšení zdravotního stavu, reprodukce a produkce.

a)  Analýza pracovních postupů se zaměřením na působení stresorů souvisejících s prací personálu.
- šetrné nahánění do dojírny
- vyhrnování hnoje a zastýlání v době, kdy jsou zvířata v dojírně
- provádění přesunů zvířat mezi skupinami při dojení – systém naháněcích a přepouštěcích chodeb    
- vybírání zvířat na inseminaci a veterinární ošetření při dojení, omezení doby čekání zvířat ve fixačním zařízení

b)  Kontrola technologií z hlediska působení stresu
- drsnost podlah – snadný a přirozený pohyb
- pohodlné, suché, dobře zastlané lehárny
- správně umístěné napáječky s čistou vodou
- dobře dimenzované žlabové zábrany – pohodlný příjem krmiva
- eliminace ostrých, nebezpečných předmětů a míst, kde může docházet ke zraňování zvířat
- práce na zlepšování stájového klimatu

c) Snižování vlivu působení tepelného stresu
1.  stín
Zastínění je důležité zejména v oblasti zakládání krmiva - zastínění krmného stolu, a v celém rozsahu lehárny. Zde se jeví jako nevýhodné použití prosvětlovacích prvků ve střeše, které umožňuje dopad slunečních paprsků přímo na tělo ležícího zvířete.
2.  větrání
Rychlost proudění vzduchu do značné míry ovlivňuje redukci tepelného stresu. Problém spočívá v principu přirozeného větrání, který je založen na rozdílu teplot uvnitř a vně stáje, a při vysokých letních teplotách většinou přestává fungovat. Použití ventilátorů pro nucený pohyb vzduchu je teoreticky možné, realizace funkčního provedení je nákladná z hlediska pořizovacích i provozních prostředků. V praxi používané systémy ventilátorů mají často velmi omezený vliv na proudění vzduchu ve stáji.
3. ochlazování vodou - evaporace
Je založeno na principu odběru tepla při odparu vody. Lze je v praktických podmínkách provádět dvěmi metodami –          ochlazováním vzduchu, který následně vdechují zvířata a který slouží jako chladící médium nebo přímým ochlazováním těla zvířat. Závažným problémem evaporace je zvyšování relativní vlhkosti ve stáji, která spolu s vysokou teplotou vytváří ideální podmínky pro život mikroorganismů a zvýšení mikrobiálního tlaku. Proto není příliš vhodné využívat evaporaci v oblasti leháren. Naopak lze ji velmi efektivně využít v čekárně do dojírny, v oblasti krmiště a napáječek. Pro dobrý efekt evaporace je nutno zajistit správný  způsob odvětrání.
4. úprava krmné dávky
Při sestavování krmných dávek při vysokých teplotách je nutné respektovat změněné metabolické nároky zvířat. Dochází k poklesu příjmu krmiva, tedy ke snížení celkového příjmu živin. V důsledku kompenzačních mechanismů dále dochází k relativnímu poklesu stravitelnosti krmiva a k snížení absorpce živin z trávícího traktu (pokles koncentrace TMK v bachoru, omezení fermentace, redistribuce krve z portálního viscerálního řečiště do periferních tkání a dýchacího systému – výdej tepla). Velký význam má důraz na zajištění zvýšené dotace prvků, jejichž metabolismus je tepelným stresem  ovlivňován. 
Jsou zvýšené požadavky  na záchovnou energii.
Energie:  Nutno zvýšit koncentraci na vrcholu laktace na 7 MJ/ Nel/kg  sušiny.
Tuk :  Zvýšit použití pro bachor inertních tuků.
Vláknina :  Snížit koncentraci vlákniny, používat nejkvalitnější, vysoce stravitelná objemná krmiva. ADVl – 18%,
NDVl – 28%, NDVl efektivní – 21%
N-látky :  Snížit hladinu na 16%, zvýšit v bachoru nedegradovatelný protein na 40% z celkového množství N-látek.
Na:   Zvýšit koncentraci v sušině na 0,45 – 0,5%.   
K:   Zvýšit koncentraci v sušině na 1,2 – 1,5%.   
Mg:   Udržovat koncentraci v sušině mezi 0,30 – 0,35%.
Chloridy:  Udržovat koncentraci v sušině mezi  0,25 – 0,35%.
Niacin:   6 g na ks a den.
(James G. Linn - University of Minnesota)

Hledat řešení pro zmírnění vlivu stresu se vyplatí
V některých podnicích můžeme každoročně sledovat významný pokles produkčních ukazatelů v chovu dojnic v období teplých letních měsíců. Tento pokles je způsoben jednak snížením užitkovosti jednotlivých zvířat, dále zhoršením zdravotního stavu zvířat, zejména v období po porodu. Tento stav mnohdy provází zhoršené (až nulové) zabřezávání, tedy další ekonomický propad v nákladech na inseminaci a následně výpadek produkce v důsledku výpadku telení. Na druhé straně některé chovy svou celoročně stabilizovanou produkcí dokazují reálnost úspěchu v řešení této problematiky.

Hlavním cílem pro chovatele musí být vytvoření komfortního prostředí pro zvířata, která pak svou vysokou produkcí a nízkými náklady dokážou zajistit ekonomický efekt pro podnik. 
  
V článku byly kromě citovaných autorů použity informace publikované VÚCHS v Uhříněvsi. – Doležal a kol. 2000

MVDr. Václav Osička, Genoservis – poradenství, s.r.o.