|
Homepage
➝ poradenstvi
➝ clanky
➝ all
➝ 96-spokojene-kravy-vice-doji
06.12.2007
SPOKOJENÉ KRÁVY VÍCE DOJÍ
Komfort krav je objektem našeho zájmu v seriálu o managementu, kterou
přináší Holstein International. Různé přírodní podmínky po celém světě mají
velký vliv na systém ustájení ve snaze zlepšovat pohodlí krav. Co je vlastně
optimálním pohodlím pro krávu? Nejlepší metodou, jak zodpovědět tuto otázku, je
dobře pozorovat krávy, a ony samy nám to ukáží.
Za poslední desetiletí proběhla revoluce v ustájení krav a většina změn,
které vedly k jeho zlepšení, vznikaly na základě pozorování a videových nahrávek
chování krav ve stáji. „Jedna věc je osobně procházet stáj a pozorovat, jak
krávy reagují na vaši přítomnost, ale je velmi přínosné být schopen pozorovat
krávy, i když je nerušíme svou přítomností,“ říká Harold House, specialista na
projektování stájí při ministerstvu zemědělství v Kanadě.
Vzhledem k tvrdým
kanadským zimám si projektování stájí žádá určité praktiky, které je nutno
použít. „Pokud začnete mluvit o volném ustájení, lidé si hned představí temnou,
špinavou a mokrou stáj. Většina stájí postavených v minulém desetiletí je volná,
má přirozenou ventilaci, dostatek světla a přes zimu je tam chladno.“
Dlouhodenní světlo
Boční stěny nových stájí jsou
kompletně otevřené pro přirozenou ventilaci a jsou opatřeny „záclonami“, které
se roztahují ze spodu do středu a z vrchu do středu, tak že se uprostřed
dotýkají. Jsou otevřené po 8 měsíců v roce. Existuje celá řada způsobů izolace
stropu, které mají buď komínovou ventilaci, nebo hřebenovou štěrbinu, a umožňují
dobrou cirkulaci vzduchu. Vzhledem k omezené izolaci stáje od okolního prostředí
je nutné se vyrovnávat s problémem přimrzající kejdy během několika mrazivých
zimních dnů. Zateplené stáje jsou pro pohodlí člověka. Kravám chlad nevadí,
pokud mají suchou a čistou podestýlku v lehacích boxech. Také dostatek světla
jak přirozeného tak umělého je předpokladem k dobré produkci, a byla o tom
napsána již spousta vědeckých prací.
Větší stání
Během posledních čtyř let jsme byli svědky
velkého pokroku v zlepšování lehacích boxů. Kohoutková zábrana se posunula na
výšku 122-127 cm a pokud jsme před tím doporučovali výšku 109-114 cm, nyní
říkáme 122 cm. Pokud se týká hrudních zábran, doporučujeme nyní použití
zaoblených umělohmotných zábran, které jsou pro krávy měkčí, a jsou umístěny
tak, aby měly výšku 12-13 cm. Pokud se jedná o šířku řady proti sobě umístěných
lehacích boxů, doporučujeme 5,5 m širokou platformu (od hrany po hranu). Při
sledování krav kamerou jsme zjistili, že krávy leží v těchto delších boxech více
rovně a tím i pohodlněji. Co se týká materiálu, použitého jako podestýlka,
pozorujeme dnes návrat k lehacím boxům stlaným pískem. Písek je dobrý pro nohy,
pohyb krav a pro kontrolu mastitid. Musí být však propracovaný systém, jak s ním
zacházet. V teplém klimatu je vhodné používat k odklízení chodeb splachování
vodou. Můžete pak použít separační nádrž na oddělení písku od kejdy. V chladných
podmínkách používají farmáři ke shrnování kejdy mechanické prostředky (šípové
lopaty a nakladače). Písek má vliv na rychlejší opotřebení lopat a
čerpadel.
Gumové rohože a matrace tento problém odstraňují, ale je dobré
trochu je posypat pilinami nebo drcenou slámou (kvůli oděru končetin).
Padací most
Doporučujeme nejméně dvě napáječky na každou
skupinu zvířat a umístěny by měly být raději na vnějších stěnách stáje, než na
koncích stájí, kde je největší provoz. To znamená, že napáječky musí být
vyhřívané a dobře izolované. Napáječky by měly být i v zaháněcích chodbách, kde
krávy odcházejí z dojírny.
Jelikož všude ve světě je tlak na zoohygienu, řada
nových stájí má „padací můstky“ přes krmné stoly, kudy musí krávy přecházet do
dojírny. Po přechodu zvířat tyto můstky opět zvedneme a můžeme krmit a nebo
přihrnovat. Tím zabráníme kontaktu výkalů s krmivem.
Vodní lůžka
Pokud nové stáje umožňují chovatelům poslední
novinky v ustájení, ostatní mohou jen své farmy modernizovat nebo adaptovat. Mít
dobrý nápad a aplikovat ho do praxe je dobrým zpestřením života na
farmě.
Britský farmář Allan Bristo z Atlanta Holsteins se rozhodl, že pokud
jsou vodní lůžka dobrá pro lidi, tak musí vyhovovat i jeho kravám. Během
posledních 4-5 let již řada farem v Anglii přešla na tuto metodu „stlaní“.
Například MOET–stádo firmy Cogent o velikosti 200 ks a také býci na ISB mají
tyto matrace. Každé stání má dvě 10 mm tlusté matrace, které jsou k sobě
svařené. Ventilem se do nich napustí voda tak, aby uprostřed byla tloušťka
zhruba 12 cm. Pokud se kráva na matraci postaví, zmáčkne obě rohože k sobě a
noha dosedne na pevnou podložku, pokud si kráva lehne celou plochou těla, vodní
vrstva ji nadnáší. Vodní rohože mají garanci 10 let. Tlak vody v matraci musí
odpovídat průměrné váze zvířat. U těžkých býků je třeba matraci více natlakovat.
Dobré je použít na povrch matrací trochu pilin, které vysuší jejich povrch a
zabrání odírání srsti na kloubech. Na ISB firmy Cogent tyto matrace jednou týdně
umývají wapkou. Od instalace těchto matrací je vidět, že zvířata mají větší
pohodlí, méně oděrek na kloubech a stráví více času odpočinkem. Matrace jsou
dosti drahé na pořízení, ale myslíme si, že je to dobrá investice.
Širší branky a uličky
Pro krávy na jižní polokouli je
pohodlím stinný strom, větrolam, mít napáječku na každé pastvině a nebo dobře
vyšlapaná stezka do dojírny. Hlavním rizikem úrazů je při pohybu krav do dojírny
a zpět. Hodně lidí používá písek, nebo pemzu na rizikové plochy. „Je mnoho
výzkumů, které se zabývají velikostí branek a naháněcích uliček u stád s různou
velikostí,“ říká Maggie Vickers z Nového Zélandu. Určitě si nikdo nepřeje
poničit si dobrou pastvinu proto, že bude mít širokou naháněcí uličku. Čekárny a
dojírny jsou rovněž předmětem výzkumů. Velká stáda využívají většinou karuselové
dojírny s rybinovým uspořádáním. Koncentrované krmení je zde omezeno jen na 2-3
hodiny před dojením, pak jdou krávy opět na pastvu. I zde je nutné umět dobře
pozorovat krávy a udělat vše proto, aby se cítily pohodlněji, protože jen
spokojené krávy Vám nadojí více mléka.
Holstein International
podle Doug Savage
přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – středisko
Frýdek-Místek
|