30.10.2009

Přirozená plemenitba: drahá „pojistka“ na problémy s reprodukcí

Se zavedením inseminace v polovině minulého století vznikly dvě kategorie býků: býci používáni v inseminaci a býci využíváni v přirozené plemenitbě. Osborndale Ivanhoe je první býk používaný v inseminaci, narodil se v roce 1952 a v roce 1958 se začalo s ním inseminovat. Přesto, že genetický pokrok býků v inseminaci je ověřený fakt, nadále fungují stáda   využívající  přirozenou plemenitbu. Například David Rottinghaus z Kansasu řekl v srpnu 2009 časopisu Holstein International, že prodává 100 až 150 telat býčků do přirozené plemenitby.

Hlavní nevýhody
Bonny van Ranst, veterinář z obce Puurs, která se nachází v Belgické provincii, má v Belgii a ve Francii dvě rodinné farmy se 700 kusy dojných krav. Kupuje pravidelně býky do přirozené plemenitby. Jedna z jeho akvizic je světově uznávaný býk Poos Stadel Classic. Všichni býci určení pro přirozenou plemenitbu jsou chováni z praktických důvodů na farmě, která je vzdálená 20 kilometrů od hlavní stáje. Téměř všechny mléčné krávy jsou inseminovány.Býci se používají jen na problémová zvířata.
Podle Van Rasta má práce s živými plemenných býky dvě hlavní nevýhody. Jednou z nich je nebezpečí úrazu či smrti. „Každý rok zemře minimálně jeden farmář z mléčné farmy po střetu s býkem. Každý zkušený veterinář by mohl toto tvrzení potvrdit. Speciálně Holštýnští býci mají mimořádně nepředvídatelný temperament. Za druhé tito býci mají genetickou nevýhodu. Classic se ukázal jako Top býk a v jednu dobu jsme měli i velice dobré dcery po O-Manovi,ale většinou jsme měli méně štěstí na potomky po našich býcích“. Podle Van Rasta práce s vlastními plemennými býky má řadu praktických nevýhod. „Zařazení býků do přirozené plemenitby není automatické. Před jejich využitím by jste měli zkontrolovat kvalitu jejich semene a musíte počítat s tím, že nemusí být dobrá. Dále, pokud máte býky ustájené během zimy na roštech, odnáší to jejich paznehty a nohy. Jestliže nepodchytíte tento problém hned na začátku budete se potýkat s nižší plodností“.

Alternativy
Míra využívání přirozené plemenitby se liší podle země a kraje. Steffen Feurich pracuje pro Německou šlechtitelsko firmu Masterrind a má několik překvapivých statistických poznatků z východní spolkové země Sasko. „V roce 2007 přirozená plemenitba tvořila 1,9% z celkové inseminace. V roce 2008 její podíl tvořil 2,5% a i když zatím nejsou žádná oficiální čísla k dispozici očekáváme, že v tomto roce bude nárůst přirozené plemenitby výrazný“. Jako důvod pro tento nárůst přirozené plemenitby uvádí nízkou cenu mléka. „Donedávna byli býci z přirozené plemenitby připouštěni na krávy, které nemohly po 3 nebo 4 inseminaci zabřeznout, nyní zootechnik připouští býka na 2. nebo 3. inseminaci. Zootechnici stále častěji kupují levné býky“. Podle Feuricha omezené využívání přirozené plemenitby v Sasku pramení z historie, protože státní plemanářská služba bývalé DDR správně prosazovala výhradně inseminaci k dosažení největšího genetického pokroku. Feurich: „Farmáři mají toto pravidlo stále zafixované. Neznamená to, že v Sasku nejsou problémy s březostí v mléčných stádech. Hlavním důvodem přirozené plemenitby jak na velkých tak na malých farmách je nedostatek zkušených zaměstnanců, kteří jsou dobře proškoleni na vyhledávání říje. Z tohoto důvodu firma Masterrind začala provozovat plemenářské služby. Farmář si může najmout naše specialisty, kteří pravidelně ve stádech detekují říje. Navíc naši inseminační technici jsou stále proškolováni a upřednostňují býky s dobrým zabřezáváním. Například býk Enoro syn Encora se díky dobrému zabřezávání velice hodně používal letos až v Mexiku během horkých letních měsíců“.

Prázdná peněženka
Bennet Cassell, profesor ústavu mlékárenského na technické univerzitě v Blacksburgu ve Virginii napsal mnoho článků o reprodukci. Cassell sice nemá oficiální statistické výsledky využívání přirozené plemenitby v USA. „ Z mých shromážděných dat vím, že 20% podíl dcer ve stádě po býkovi z přirozené plemenitby není výjimkou“. Podle Cassella by ani nebylo překvapením, kdyby 50% Amerických farmářů mělo plemenné býky. „ Zřejmě tady přirozená plemenitba funguje jako pojistka. Je pravda, že po býkovi z přirozené plemenitby může kráva zabřeznout, i když se to nepovedlo po inseminaci. Chovatelé mléčného skotu si však neuvědomují jak je tato „pojistka“ drahá. V roce 2002 porovnal Cassell celoživotní užitkovost dvou a půl miliónům Holštýnských krav. Porovnával dcery po přirozené plemenitbě a inseminaci. „ Porovnání ukázalo rozdíl částky za mléko na krávu od 120 do 140 dolarů. Částka se zvyšuje jakmile farmáři připouští nejlepšími prověřenými býky. Bohužel tyto peníze nejdou přímo z kapes zootechniků, proto se dosud připouští býky z přirozené plemenitby. Pokud by byl tento aspekt zohledněn a manažeři farem by byli více placeni za ekonomiku provozu, procento inseminace by určitě vzrostlo“. Tvrdí profesor Cassell.

Nový trend
Pomocí genomických testů farmáři mohou teoreticky snížit škodu způsobenou plemenným býkem, který zhoršuje genetický pokrok. Cassell se však nedomnívá, že by se tato možnost stala každodenní praxí.“ Velice podstatným důvodem přirozené plemenitby je reprodukce. Bohužel plemení býci jsou často pouhým nástrojem reprodukce a ne řešením. Nikdy jsem nechtěl přijmout názor, že plemenný býk je řešením problémů s reprodukcí; lepší alternativa je vždy inseminace. Pokud má stádo horší březost po inseminaci, hledáme odpověď na tento problém ve zdravotním stavu zvířat, ve výživě, v úmrtnosti telat, v evidenci nebo v jiných problémech způsobených celkovým managementem stáda. Ani zdaleka nejsou všechny farmy obdařeny skutečně dobrými zaměstnanci, kteří jsou motivováni a školeni na vyhledávání říjí a pamatují si čísla kra, které se běhají. Tento nedostatek se zdá být základem pro nový trend. Vzrůstá počet farem, které využívají synchronizační programy. Myslím si, že tento trend zvyšuje možnost inseminovat dobrými býky. Kromě toho práce s plemennými býky není lehká jak se zprvu může zdát. Jsou nebezpeční, není lehké je fixovat a manipulovat s nimi“.

Naučte býky respektu.
Heinz Schildmeier pracuje 30 let s plemennými býky v plemenářské firmě OHG v Německu. „Myslíte si, že Holštýnští býci jsou nebezpeční“? „Ano, obecně bych práci s nimi popsal jako nebezpečnou. Někteří mají velice klidnou povahu, zatímco jiní nejsou tak milí.U nás na stanici máme například býka Ramose který je klidný jako ovce.Oproti tomu Lancelot je daleko více nervózní. Práce s býkem, který má 2 až 3 roky je velice složitá.
Je bezpodmínečně nutné, aby vás býci respektovali hned od samého začátku. Jakmile si s vámi budou chtít hrát, musíte jim ukázat kdo je tady pánem a toto není možné pokud nemají nosní kroužek.
I když jste dosáhli jejich respektu, měli by jste se vždy držet před nimi na pozoru. Toto pravidlo obzvlášť platí ve stádech s přirozenou plemenitbou. Plemenný býk ve skupině krav si bude vždy chtít své stádo chránit“.
Každopádně platí, že inseminační dávka ještě nikdy nikoho neušlapala k smrti.

Podle časopisu Holstein International přeložila Ing.Jitka Černínová