06.12.2007

ODCHOV BÝČKŮ MASNÝCH PLEMEN

Každý z chovatelů skotu zná pořekadlo, že plemeník je polovina stáda. Toto úsloví pak v masných stádech platí dvojnásob, zejména pokud si uvědomíme, že podíl inseminace je ve většině chovů mizivý a často celý jeden ročník telat má jednoho „tatínka“. Na místě je pak otázka, jak kvalitní je výběr býků do přirozené plemenitby, protože ten v mnoha případech rozhoduje o budoucí prosperitě chovatele.

V ČR prochází přes 90 % býčků určených do chovů přes odchovny plemenných býků a právě tato skutečnost byla inspirací podívat se, jak tuto otázku řeší některé evropské státy u svých domácích plemen. V tomto článku se seznámíme s odchovem piemontských býčků v Itálii, Dánsku a Francii.

Odchov býků plemene piemontese, Itálie
Populace plemene piemontese má v plemenné knize zapsáno (rok 2002) téměř 71.000 čistokrevných plemenic – 62.000 krav a 9.000 jalovic. Na toto množství je registrováno 1.021 plemenných býků v přirozené plemenitbě. Průměrná velikost farmy je 30 plemenic a jeden plemenný býk připadá na cca 61 krav. 64 % březostí je ale po inseminaci a jen 36 % po přirozené plemenitbě – výsledkem je, že na jednoho býka v přirozené plemenitbě připadá reálně asi 24 březích plemenic. V odchovně je odchováno ročně cca 150 býků pro přirozenou plemenitbu – při průměrné délce působení býka ve stádě 3 roky je pak potřeba plemenných býčků kryta odchovnou jen asi z jedné čtvrtiny .
Šlechtitelský program plemene, standard, vedení plemenné knihy, odchov v býčků v odchovně jakož i veškerou kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti garantuje chovatelské sdružení ANABORAPI. Toto je silně provázáno se státem a provozuje jedinou odchovnu plemenných býčků v Itálii. Stejně tak provozuje i jedinou inseminační stanici, na které jsou umístěni piemontští býci.
Z asi 33 tisíc narozených čistokrevných býčků projde odchovnou v dvanácti turnusech celkem 216 býčků (tj. asi 0,7 % populace). Prvním předpokladem je genetická hodnota býčka (dle exteriéru a plemenných hodnot otce a matky), která je spočtena ještě před otelením a chovateli je nahlášeno, že se v jeho chovu narodí „geneticky zajímavé“ tele. Takto se pracuje asi s 5 % nejlepších krav. Pokud se skutečně narodí býček a morfologicky odpovídá standartu, kontaktuje chovatel ANABORAPI a příslušný inspektor tele ohodnotí a zařadí nebo nezařadí do odchovu. Část telat se také vybírá z náhodných krosů pro zvýšení genetické variability plemene. Býčci zůstávají během odchovu v majetku chovatelů a ANABORAPI je odkupuje pokud se kvalifikují do inseminace.
Vybraná telata jsou ve věku kolem 50 dnů svezena do karanténní stáje odchovny – zde absolvují přípravné období. Důvody jsou jednak ekonomické – starší telata již chovatelé nechtějí na odchovnu dávat a také veterinární – většina telat pochází z vakcinovaných chovů. Telata jsou po svozu vyšetřena na TBC, BAB, leptospirozu, IBR a BVD. Po dobu 4 měsíců jsou krmena mléčnou náhražkou v množství 2-4 kg, limitovaným množstvím krmné směsi (od 0,2 do 2,6 kg/den – živiny viz tabulka č.1) a adlibitně mají k dispozici seno. Zvířata jsou ustájena skupinově v kotcích. Koncentrát je dávkován pomocí automatických krmných boxů. Na konci tohoto období mají býci hmotnost okolo 180 kg a průměrný přírůstek v přípravném období je 1 kg/den. Na základě zhodnocení na konci přípravného období je 15 býčků převedeno do vlastního testu.

Tabulka č.1: Živinové složení krmné dávky piemontských býků v přípravném období, Itálie

Živinové složení krmiv*

Živinové složení(%) Směs seno přípravné období test Sušina 89 90 91 N-látky 15,6 14 6,4 Tuk 2,7 3,7 1,3 Vláknina 6,9 6,2 31 Popel 8 7,4 7,5 Škrobová hodnota 32,6 37,7 - Vápník 1,1 1 0,5 Fosfor 0,6 0,5 0,2 *zdroj: Anaborapi 2004

Tabulka č.2: Živinové složení krmné dávky piemontských býků v testu, Itálie

Krmné schéma a přírůstky v období testu*

Vk(msíce)

Hmotnost(kg)

Sms(kg/den)

Seno(kg/den)

Přírůstek(kg/den)

6

220

3,7

2,6

1,31

7

264

4,1

2,7

1,45

8

311

4,6

2,8

1,52

9

360

5,1

2,9

1,59

10

408

5,5

3,2

1,54

11

453

6

3,2

1,5

12

495

6

3,2

1,4

Test trvá od pěti měsíců věku do roku – tj. 7 měsíců. Býci jsou v neměnných skupinách po pěti kusech. Dle věku mají stanovenu přesnou dávku koncentrátu, kterou mohou přijmout ve čtyřech dávkách. Krmení senem je adlibitní. Zvířata přijímají od 3,7 do 6 kg koncentrátu (živiny viz tabulka č.2) a od cca 3 do 3,5 kg sena. Poměr sušiny v krmné dávce je 60/40 ve prospěch koncentrátu. Přírůstek je průměrně 1,45 kg/den – nejlepší zvířata mají přírůstek nad 2 kg/den.

Na konci testu ve věku 12 měsíců je zvíře zhodnoceno komisí složenou z chovatelů. Hodnotí se tři skupiny ukazatelů: lineární hodnocení (18 ukazatelů), morfologie (s důrazem na jemnost hlavy, horní linii a končetiny) a osvalení. Z tohoto hodnocení se vypočte index býka v testu – v tomto indexu má váhu 35 % dosažený přírůstek, 50 % osvalení a 15 % morfologie. Index býka v testu slouží následně pro výpočet souhrnných indexů. Ze všech testovaných býků je následně cca 30 zvířat ročně určeno pro použití v inseminaci. Cca čtvrtina zvířat je vyřazena a zbývající se vrací majitelům a jsou většinou prodáni do přirozené plemenitby. Průměr býků odchovaných na stanici je asi na úrovni TOP 15 % plemene. Býci určení pro inseminaci dosahují ve věku 15 měsíců hmotnosti kolem 600-620 kg.

Závěrem je možno říct, že odchov býků ve stanici je přísně výběrová záležitost – zvířata musí mít špičkový původ, zdravotní stav i odpovídající exteriér. Hlavním cílem odchovu není produkce býků do přirozené plemenitby, ale výběr špičkových zvířat pro potřeby inseminace. Zvířata jsou odchována ve standardních podmínkách, při limitovaném krmení a přírůstku. Hlavní důraz při výběru není kladen na výši přírůstku, ale na osvalení. Morfologie je pak limitují pro jakékoliv další použití býka. Role chovatelů a ANABORAPI je zhruba vyrovnaná – na zařazení býka do odchovu má větší vliv asociace, na zařazení do dalšího chovu po skončení testu pak chovatelé. Pro chovatele je odchov jeho býka v odchovně spíše prestižní záležitostí – dělá reklamu jeho chovu a jeho zvířatům. Přímý ekonomický efekt je spíše symbolický.

Odchov býků plemene simentál, Dánsko
V Dánsku existuje jediná testační stáj masných býčků – je v městečku Aalestrup. Ročně odchovává kolem 150 býčků různých plemen (jen pro ilustraci v minulém roce to bylo 26 % limousin, 18 % simentál, 11 % charolais, mezi 8-9 % blond ´d aquitaine, hereford a angus, z menších u nás známých plemen například jen 3 % piemontů). Celkem se zde odchovává 12 plemen včetně salersů a highlandů.
K technice odchovu lze říct jen několik základních informací: zvířata jsou v odchovně odchovávána ve věku 238-392 dnů, tj. od 8 do 13 měsíců. Zvířata jsou ustájena ve skupinových kotcích, často bez ohledu na plemeno. Ustájení je v plochých stlaných kotcích rozdělených na lehárnu a krmiště. Při naskladnění a každých 28 dnů se býček váží. Ve věku 10, 11 a 12 měsíců se měří plocha nejdelšího zádového svalu. Mezi 12. a 13. měsícem věku se hodnotí exteriér býka.
Zvířata jsou krmena adlibitně koncentrátem a slámou. Koncentrát vydává, na základě čipů, automatický krmný box a jeho spotřeba se přesně sleduje. Koncentrát je postaven na sušených cukrovarských řízcích, ječmenu, bílkovinném úsušku a slunečnicových pokrutinách. Obsahuje i sóju, ale pouze kolem 4 %. Živinově má směs 11,6 % N látek a je granulovaná.
Při hodnocení exteriéru býka (odpovídá za něj asociace plemene) se hodnotí 19 ukazatelů, se kterých se vytváří indexy rámce, osvalení a končetin (přesněji postoj a utváření končetin). V souhrnném indexu exteriéru má největší váhu osvalení (50%), následují končetiny (30 %) a nejmenší váhu má rámec. Z dat získaných během odchovu se spočtou tři základní indexy:
T-index index růstové schopnosti
U-index index osvalení nebo jatečné hodnoty
FEF-index index využití krmiva.

Tyto indexy se pak dále používají při výpočtu plemenných hodnot.
Organizační zajištění odchovu je naší mentalitě trochu více vzdálené a je zřejmě dáno tím, jak se historicky vyvíjelo. O tom, zda býček půjde do odchovny, rozhoduje společně chovatel i chovatelská asociace. Samozřejmě platí minimální požadavky, které musí každý adept na odchov v odchovně splnit (např. u plemene simentál to je hmotnost cca 320 kg před naskladněním tj. ve věku cca 8 měsíců). Odchov si platí chovatel. Na odchov jsou relativně vysoké státní granty - dotace (ve výši 8.000-15.000 Kč na jednoho býčka), o jejichž přidělení chovateli rozhoduje Danish Cattle Federation (obdoba ČSCHMS). Tato organizace je odpovědná za vyhodnocení testu. Příslušné asociace po skončení testu vybírají nejlepší a zájmová zvířata do inseminace. Asociace uzavírá smlouvu na jedné straně s firmou Dansire, která následně vyrobené sperma distribuuje a na druhé straně s chovatelem. Zvíře zůstává majetkem chovatele a po odběru požadovaného množství dávek se vrací na farmu. Dansire platí asociaci fixní částku za každou vyrobenou ID (kolem 300 Kč), ale asociace na druhou stranu hradí náklady spojené s výrobou ID a s pobytem býka na inseminační stanici. Jaký je konečný profit pro chovatele je zřejmě individuální a závisí to na úspěšnosti býka.

Pravdou je, že zásoba ID je relativně malá, a kdykoliv se objeví poptávka, jsou Dánové schopni býka znovu začít odebírat (velká výhoda a přednost vysokého zdravotního standartu jejich stád). Chovatel si může nechat i sám odebírat inseminační dávky svého býka, ale pokud se nejedná o špičkové zvíře (a o takové má na prvním místě zájem asociace), tak je následný prodej velmi komplikovaný a má minimální podporu ze strany asociace.

V tabulce 3 je možno se podívat, jakých výsledků dosahují jednotlivá plemena při adlibitním krmení v testační stáji. Faktem je, že krmná směs má relativně nízkou koncentraci živin, a tak je přírůstek dán zejména vysokou schopností příjmu sušiny.

Tabulka 3: Přehled odchovaných zvířat v roce 2003 (vybraná plemena)*

plemeno počet zvířat hmotnost 238 dnů hmotnost 398 dnů přírůstek přírůstek min-max plocha MLD masný simentál 22 405 671 1731 1565-2429 85,4 highland 7 224 396 1120 1006-1234 75,4 aberdeen angus 12 398 667 1681 1578-1955 76,8 hereford 15 344 607 1645 1196-1955 73,2 piemontese 4 319 553 1463 1299-1851 98,5 blonde ´d auitaine 13 376 611 1526 1325-2305 97,3 charolais 11 401 670 1750 1474-2136 86,5 limousine 50 362 591 1486 929-1955 93,9 belgické modro-bílé 5 313 539 1465 1201-1643 100,7

*zdroj World Simmental Magazine 2004

Závěrem je možno říct, že podobně jako v Itálii je i v Dánsku odchov býků v odchovnách silně výběrovou záležitostí. Opět je hlavním cílem selekce špičkových zvířat většinově pro produkci inseminačních dávek. Situace je liberálnější v tom, že každý chovatel si může dát odchovat býka do odchovny a každý si může (po dohodě se stanicí) nechat od svého zvířete odebrat inseminační dávky. Přírůstek zde není limitován přímo. Nepřímo zabraňuje extrémním přírůstkům nižší obsah živin v koncentrátu. Dalším faktorem je to, že zvířata jsou z pohledu negativních dopadů přírůstku na konstituci (končetiny, vazy, horní linie apod.) tvrdě selektována ještě před naskladněním do odchovny. To je zřejmě i příčinou, že ztráty v průběhu odchovu i vyřazování po skončení odchovu je minimální. Ekonomický efekt pro chovatele je zajímavý v okamžiku, kdy je býk vybrán jako producent inseminačních dávek.

Pavel Káčer, Genoservis a.s.