06.12.2007

SPOKOJENÉ KRÁVY VÍCE DOJÍ

Komfort krav je objektem našeho zájmu  v seriálu o managementu, kterou přináší Holstein International. Různé přírodní podmínky po celém světě mají velký vliv na systém ustájení ve snaze zlepšovat pohodlí krav. Co je vlastně optimálním pohodlím pro krávu? Nejlepší metodou, jak zodpovědět tuto otázku, je dobře pozorovat krávy, a ony samy nám to ukáží.

Za poslední desetiletí proběhla revoluce v ustájení krav a většina změn, které vedly k jeho zlepšení, vznikaly na základě pozorování a videových nahrávek chování krav ve stáji. „Jedna věc je osobně procházet stáj a pozorovat, jak krávy reagují na vaši přítomnost, ale je velmi přínosné být schopen pozorovat krávy, i když je nerušíme svou přítomností,“ říká Harold House, specialista na projektování stájí při ministerstvu zemědělství v Kanadě.
Vzhledem k tvrdým kanadským zimám si projektování stájí žádá určité praktiky, které je nutno použít. „Pokud začnete mluvit o volném ustájení, lidé si hned představí temnou, špinavou a mokrou stáj. Většina stájí postavených v minulém desetiletí je volná, má přirozenou ventilaci, dostatek světla a přes zimu je tam  chladno.“

Dlouhodenní světlo
Boční stěny nových stájí jsou kompletně otevřené pro přirozenou ventilaci a jsou opatřeny „záclonami“, které se roztahují ze spodu do středu a z vrchu do středu, tak že se uprostřed dotýkají. Jsou otevřené po 8 měsíců v roce. Existuje celá řada způsobů izolace stropu, které mají buď komínovou ventilaci, nebo hřebenovou štěrbinu, a umožňují dobrou cirkulaci vzduchu. Vzhledem k omezené izolaci stáje od okolního prostředí je nutné se vyrovnávat s problémem přimrzající kejdy během několika mrazivých zimních dnů. Zateplené stáje jsou pro pohodlí člověka. Kravám chlad nevadí, pokud mají suchou a čistou podestýlku v lehacích boxech. Také dostatek světla jak přirozeného tak umělého je předpokladem k dobré produkci, a byla o tom napsána již spousta vědeckých prací.

Větší stání
Během posledních čtyř let jsme byli svědky velkého pokroku v zlepšování lehacích boxů. Kohoutková zábrana se posunula na výšku 122-127 cm a pokud jsme před tím doporučovali výšku 109-114 cm, nyní říkáme 122 cm. Pokud se týká hrudních zábran, doporučujeme nyní použití zaoblených umělohmotných zábran, které jsou pro krávy měkčí, a jsou umístěny tak, aby měly výšku 12-13 cm. Pokud se jedná o šířku řady proti sobě umístěných lehacích boxů, doporučujeme 5,5 m širokou platformu (od hrany po hranu). Při sledování krav kamerou jsme zjistili, že krávy leží v těchto delších boxech více rovně a tím i pohodlněji. Co se týká materiálu, použitého jako podestýlka, pozorujeme dnes návrat k lehacím boxům stlaným pískem. Písek je dobrý pro nohy, pohyb krav a pro kontrolu mastitid. Musí být však propracovaný systém, jak s ním zacházet. V teplém klimatu je vhodné používat k odklízení chodeb splachování vodou. Můžete pak použít separační nádrž na oddělení písku od kejdy. V chladných podmínkách používají farmáři ke shrnování kejdy mechanické prostředky (šípové lopaty a nakladače). Písek má vliv na rychlejší opotřebení lopat a čerpadel.
Gumové rohože a matrace tento problém odstraňují, ale je dobré trochu je posypat pilinami nebo drcenou slámou (kvůli oděru končetin).

Padací most
Doporučujeme nejméně dvě napáječky na každou skupinu zvířat a umístěny by měly být raději na vnějších stěnách stáje, než na koncích stájí, kde je největší provoz. To znamená, že napáječky musí být vyhřívané a dobře izolované. Napáječky by měly být i v zaháněcích chodbách, kde krávy odcházejí z dojírny.
Jelikož všude ve světě je tlak na zoohygienu, řada nových stájí má „padací můstky“ přes krmné stoly, kudy musí krávy přecházet  do dojírny. Po přechodu zvířat tyto můstky opět zvedneme a můžeme krmit a nebo přihrnovat. Tím zabráníme kontaktu výkalů s krmivem.

Vodní lůžka
Pokud nové stáje umožňují chovatelům poslední novinky v ustájení, ostatní mohou jen své farmy modernizovat nebo adaptovat. Mít dobrý nápad a aplikovat ho do praxe je dobrým zpestřením života na farmě.
Britský farmář Allan Bristo z Atlanta Holsteins se rozhodl, že pokud jsou vodní lůžka dobrá pro lidi, tak musí vyhovovat i  jeho kravám. Během posledních 4-5 let již řada farem v Anglii přešla na tuto metodu „stlaní“. Například MOET–stádo firmy Cogent  o velikosti 200 ks a také býci na ISB mají tyto matrace. Každé stání má dvě 10 mm tlusté matrace, které jsou k sobě svařené. Ventilem se do nich napustí voda tak, aby uprostřed byla tloušťka zhruba 12 cm. Pokud se kráva na matraci postaví, zmáčkne obě rohože k sobě a noha dosedne na pevnou podložku, pokud si kráva lehne celou plochou těla, vodní vrstva ji nadnáší. Vodní rohože mají garanci 10 let. Tlak vody v matraci musí odpovídat průměrné váze zvířat. U těžkých býků je třeba matraci více natlakovat. Dobré je použít na povrch matrací trochu pilin, které vysuší jejich povrch a zabrání odírání srsti na kloubech. Na ISB firmy Cogent tyto matrace jednou týdně umývají wapkou. Od instalace těchto matrací je vidět, že zvířata mají větší pohodlí, méně oděrek na kloubech a stráví více času odpočinkem. Matrace jsou dosti drahé na pořízení, ale myslíme si, že je to dobrá investice.

Širší branky a uličky
Pro krávy na jižní polokouli je pohodlím stinný strom, větrolam, mít napáječku na každé pastvině a nebo dobře vyšlapaná stezka do dojírny. Hlavním rizikem úrazů je při pohybu krav do dojírny a zpět. Hodně lidí používá písek, nebo pemzu  na rizikové  plochy. „Je mnoho výzkumů, které se zabývají velikostí branek a naháněcích uliček u stád s různou velikostí,“ říká Maggie Vickers z Nového Zélandu. Určitě si nikdo nepřeje poničit si dobrou pastvinu proto, že bude mít širokou naháněcí uličku. Čekárny a dojírny jsou rovněž předmětem výzkumů. Velká stáda využívají většinou karuselové dojírny s rybinovým uspořádáním. Koncentrované krmení je zde omezeno jen na 2-3 hodiny před dojením, pak jdou krávy opět na pastvu. I zde je nutné umět dobře pozorovat krávy a udělat vše proto, aby se cítily pohodlněji, protože jen spokojené krávy Vám nadojí více mléka.

Holstein International
podle Doug Savage přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – středisko Frýdek-Místek