|
Homepage
➝ poradenstvi
➝ clanky
➝ mastitidy-u-skotu
➝ 99-mastitidy-zpusobene-strep-agalactiae-nelze-rozhodne-podcenovat
06.12.2007
MASTITIDY ZPŮSOBENÉ STREP. AGALACTIAE NELZE ROZHODNĚ PODCEŇOVAT
Někteří lidé si myslí, že mastitidy, jejichž původce je Streptococus
agalactiae, jsou již minulostí. Myslí si, že mají k tomu své důvody.
Strep. ag. je bakterií, která je tak adaptována na vemeno krávy, že nikde
jinde nedokáže žít a množit se. Pokud se již ocitne mimo vemeno, má jen omezený
čas na to, aby se dostala do další mléčné žlázy.
Strep. ag. také dobře
reaguje na léčení antibiotiky. Jedno kolo ošetření všech čtyřech čtvrtí (po dobu
3 dojení) dovede eliminovat 75% existujících infekcí. Pokud jste důslední,
můžete kompletně vyeliminovat tento patogen z vaší farmy.
Skutečnost je ale
taková, že i po 50-ti letech dostupnosti antibiotik na farmách Strep. ag. stále
existuje. Jak je to možné?
Odpověď je ve způsobu, jakým bakterie žije a škodí uvnitř mléčné žlázy.
Strep. ag. je gram pozitivní jako ostatní streptokoky. Je adaptován tak, že
dokáže žít a rozmnožovat se jen v mléčné žláze, kde způsobuje mastitidy.
Strep.ag. byl všeobecně shledán jako hlavní příčina vysoký vysokého počtu
somatických buněk (SB) v dodávce mléka. Dvě třetiny infikovaných krav překračují
hladinu 250.000 SB/ml a v průměru dosahují 900.000 SB/ml.
Tento patogen také
může výrazně zvednout CPM v dodávce. Jedna infikovaná kráva může mít až 250
milionů kolonie-tvořících jednotek St. agalactiae v 1 ml mléka.
I když
některé infikované krávy mají klinické příznaky, většina jich žádné příznaky
nemá.
Mléko není vodnaté, nejsou v něm žádné vločky nebo sraženiny a vemeno
nevykazuje žádný otok.
Strep. agalactiae může žít ve vnějším prostředí
relativně krátkou dobu, cca 12-48 hodin. Je to ale dostatečně dlouhá doba na to,
aby se rozšířil i na jiná vemena prostřednictvím dojících strojů, utěrek, rukou
dojiče, nebo ústní dutinou sajícího telete.
Přenáší se odpadním mlékem….
Strep. ag. může žít týdny na
krčních mandlích telete. Pokud zkrmujeme mléko infikovaných krav telatům, tak
tyto telata sice hned neonemocní mastitidou, ale pokud typ ustájení umožňuje
vzájemné ocucávání, tak jalovička, které její kolegyně ocucaly základy struků,
může být infikována již první den svého života a za dva roky se otelí již s
mastitidou.
To je jeden z hlavních důvodů, proč je třeba malá telata od sebe
separovat, aby se zabránilo vzájemnému ocucávání. Stejný mechanismus způsobuje
mastitidu u stád, které začínají s produkcí, nebo které byly rozšířeny díky
nákupu jalovic.
Dalším z klíčových bodů je persistence Str. agalakctiae. Většina lidí si
myslí, že jej eliminují ze stáda hned v prvním kole ošetření antibiotiky. Ve
skutečnosti jen asi 75% mastitid způsobených Str. agalakctiae je v prvním kole
vyléčeno. Pro eliminaci tohoto původce ze stáda musíme nejdřív najít a přeléčit
infikované krávy. Potom odebereme vzorky všech krav a ty, které jsou stále
infikovány, léčíme. Tento cyklus musí být většinou několikrát zopakován, až je
Str. ag. plně ze stáda eliminován.
Pamatujte, že suchostojné krávy mohou také
být zdrojem infekce. Můžete namítat, že zasušujete antibiotiky a tím je vše
vyřešeno. Ale i v tom se můžou dělat chyby.
Zasušování pomocí aplikace antibiotik do každé čtvrtě má 90 – 95% úspěšnosti
v léčbě Str.ag. mastitid. Problém je v tom, že některé kmeny již mohou být vůči
daným antibiotikům rezistentní. Důležité je i množství mléka, které má kráva při
zasušování. Pokud má kráva už jen minimální množství mléka, antibiotika již
nemají potřebný „nosič“, se kterým by se dostaly do celého vemene. Pak může
docházet k tomu, že v mléčné tkáni zůstanou místa, kde Strep. ag. stále přežívá
i během stání na sucho.
Desinfekce struku pomáhá, ale….
Další pomocnou složkou,
kromě klasického ošetření suchostojných krav, je desinfekce struků po dojení. I
zde však dochází k omylům.
Řada lidí si myslí, že je nutné pouze namočit
konečky struků, aby desinfekce fungovala. Pravda je ale taková, že hlavním cílem
desinfekce struků po dojení je zabití bakterií na povrchu kůže struků mezi
dojeními. Desinfekce má jistě i hojivé účinky na kůži, ale hlavně usmrcuje
Strep. ag, Staph. aureus, a jiné bakterie na strucích, a ničí tak potenciální
zdroje infekce.
To je důvod, proč není aplikace desinfekce postřikem tak
efektivní, jak je tomu u namáčení pomocí kelímků, ať se jedná o desinfekci před,
nebo po dojení.
Aby byla desinfekce účinná, je nutné, aby prostředek byl v
kontaktu s celým povrchem struků, který přichází do kontaktu s rukama dojiče a
dojícím strojem. Pokud tomu tak není, vystavujeme se riziku, že dojde k přenosu
infekce na další krávy.
Zkrátka mastitidy způsobené Strep. agalactiae stále
existují a jsou skrytou hrozbou, obzvláště pokud nakupujete zvířata. Ale když
máte dobré praktiky při dojení a jste důslední v detailech, Strep.ag. může být
identifikován a eliminován z vašeho stáda.
H.F.Schulte, Hoard´s Dairyman 6/2003,
přeložil
Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek
|