22.01.2008

KONCEPCE ŠLECHTĚNÍ MATEŘSKÝCH PLEMEN PRASAT

Šlechtitelská základna mateřských plemen je ve vztahu k celkovému stavu prasnic v ČR (k 1.12.2005 - 244.400 ks) poměrně velká. Na jedné straně to přináší možnost zvýšeného selekčního tlaku a na straně druhé zhoršenou ekonomiku šlechtitelských chovů, která vede k postupnému snižování stavů. V roce 2005 bylo ve šlechtění plemene české bílé ušlechtilé  (ČBU) 4.352 plemenic, z toho 1.924 ks v nukleových ŠCH a 1.442 plemenic české landrasy (ČL), z toho 613 ks v NŠCH. V minulém roce došlo k výrazné změně v rozložení selekčního tlaku (viz. Graf  1).

Reprodukce
Největší váhu má reprodukce, přičemž hlavním selektovaným znakem je počet živě narozených selat. Jak ukazuje graf 2 je tato selekce poměrně úspěšná u obou mateřských plemen. Jako pomůcka k urychlení přenosu reprodukčního potenciálu do produkční sféry byla zavedena tzv. superplodná linie, u které jsou kladeny daleko vyšší nároky na reprodukční vlastnosti. V rámci našeho programu se snažíme nabídku kanců na inseminačních stanicích strukturovat tak, aby alespoň jeden z prarodičů finálních hybridů pocházel z SPL.

Navyšováním plodnosti v některých chovech se ukazuje, že přístup kvantifikace počtu selat ve vrhu nebude v blízké budoucnosti stačit. U nadměrně velkých vrhů je následně problematičtější odchov selat. Možnou cestou je uplatnění hodnocení živých selat po 4 dnech, což je metoda zavedená cca před 2 roky v Dánsku. Nabízí se další znaky, které jsou v rámci kontroly užitkovosti sledované, ale nevstupují do propočtu plemenných hodnot. Jako důležité lze uvést např. mléčnost a "obrátkovost" (mezidobí).

V loňském roce se začalo s monitoringem "kvality" kanců na inseminačních stanicích z pohledu: libida, dárcovství spermatu a jeho kvality. Zejména kvalita spermatu je problémem, který začal v poslední době kulminovat hlavně u plemene ČBU.

Záměrem je získané data transformovat do plemenných hodnot a zušlechťovat populace mateřských plemen i tímto směrem. Zlepšení kvality ejakulátů ocenění především plemenné chovy, které nemohou pracovat v režimu heterospermie, musí dodržovat paternitu a mají tedy nevýhodu vůči chovům produkčním. Posunutí libida u kanců mateřských plemen má potom celopopulační pozitivní dopad ve směru zlepšení říjivosti chovných prasniček.

Produkční vlastnosti
Výrazné snížení selekčního tlaku na zmasilost je důsledkem dostatečné úrovně v tomto ukazateli u mateřských plemen (viz. Graf 3). Váhový koeficient 5 % má pouze stabilizační charakter .

Zlepšování úrovně růstového potenciálu je patrné z grafu 4, a to zejména u prasniček ČBU (testem vlastní užitkovosti projde daleko více prasniček než kanečků). U plemene ČL není nárůst tak patrný a v loňském roce došlo dokonce ke zhoršení. Přesto je růstový potenciál na vysoké úrovni a pro posouzení je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že přírůstek 680 g (kanečci ČL) od narození představuje 100 kg živé váhy ve 147 dnech (necelých 5 měsíců). Při této růstové intenzitě mohou mít však plus varianty následné problémy (např. s pohybovým aparátem). Jako perličku lze uvést nákup kance ušní č. 5290870, linie Ikar, do poslední karantény, který měl přírůstek od narození 921 g = 100 kg ve 109 dnech (3,6 měsíce).

Je potřeba si položit otázku, jak dál ve zlepšování růstového potenciálu. Prvním pozitivním krokem bylo zavedení sledování přírůstku do testu ( do cca 30 kg). Zde mají šlechtitelské chovy, díky starším technologiím, určité rezervy. Tento nedostatek se potom dohání "vybičováním" v testačním období, kdy se průměrná růstová schopnost u kanečků ve váhovém rozpětí 32 - 104 kg pohybuje na úrovni 1.100 g. Jelikož jsou pro nás nejcennější zvířata s nejlepším růstem, je třeba formulovat testaci tak, aby tato zvířata mohla dále fungovat v reprodukčním procesu.

Bylo by tedy vhodné se v blízké budoucnosti zaměřit na intenzivní růst v "předtestačním" období a v období testu nastavit krmnou dietu tak, aby korespondovala s průměrnou hladinou živin používaných ve výkrmu prasat (cca 12,8 MJMEp, 9,5 - 10,0 g lysinu).

Jedním ze záměrů národního šlechtitelského programu je zavedení krmných stanic v procesu testace, což by umožňovalo sledování konverze a žravosti zvířat. Proběhlo již výběrové řízení na dodávku krmných stanic. Zmiňované vlastnosti jsou ekonomicky důležité a je tedy účelné se touto problematikou zabývat.

Jelikož se jedná o poměrně investičně náročný krok, bude cesta k tomuto způsobu "bolestivá". Věřím, že časem se najdou šlechtitelské chovy, které najdou sílu k tomuto kroku a populace bude zušlechťována i v tomto směru.

Funkční exteriér
Z pravidelných diskusí s chovateli, zejména z větších farem, jasně vyplývá, že jedním z nejpalčivějším současných problémů je přílišná brakace ve stádě. Jako nejčastější příčiny se uvádějí problémy s pohybovým aparátem. Jedná se nejen o přímou ztrátu (vyřazení prasnice), ale nepřímo dochází ke zhoršení výkonnosti stáda tím, že většinou mají problémy mladé prasnice (po 1. - 2. vrhu) s nižší reprodukční výkonností. Nedostanou se tedy na nejlepší vrhy (3. - 5.) a narušuje se tak optimální věková struktura. I když chovatel důsledně zařazuje nové prasničky, ve stádě mu figurují mladé a starší prasnice. Výkonná část není zastoupena v optimální míře.

Je tedy nezbytné se touto problematikou zabývat. Genoservis, a.s. začal intenzivně pracovat v oblasti zlepšování kvality struků a zejména  pohybového aparátu. Je vypracovaný systém hodnocení zmiňovaných vlastností a pomocí softwarové podpory jsou formulovány připařovací plány tak, aby v následných generacích docházelo k postupnému zlepšování. Zároveň při nákupu kanců do inseminačních stanic, je utváření funkčních znaků bráno jako jedno z hlavních výběrových kritérií.

Šlechtění je činnost, která nikdy nekončí, neustále se vyvíjí a klade stále vyšší nároky na metody a vykonavatele. Je ale nezbytné, aby plemenářský program, který se zabývá touto činností, byl dostatečně flexibilní a především aby dobře fungovala zpětná vazba od cílového zákazníka, tedy od produkčních chovů.

Ing. Filip Offenbartl,
Genoservis, a. s.