30.08.2004

ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA PŘI VÝBĚRU PLEMENNÉHO MATERIÁLU

Přestože zdravotní stav prasat má hlavní vliv na produktivitu výroby, další vlivy jako management, úroveň genetiky  a ustájení hrají také významnou roli.

Porovnání dvou farem s kompletní produkcí prasat (od poroden po žír) s rozdílným zdravotním statusem ukazuje, že i přes zhoršenou zdravotní situaci v chovu lze dosahovat podobných výsledků (viz. tabulka 1).

Tabulka 1

Zdravotní status Farma A Farma B Mycoplasma hyopneumonie Ne Ano PRRS Ne Ano PMVS Ne Ano Influenza virus Ne Ano Produktivita Odchovaných prasat na prasnici a rok 22,3 22,5 Úhyn po odstavu 2 5

Farma A se nachází v oblasti, kde jsou rovněž další komerční chovy. Nejbližší je však vzdálen min. 10 km. Toto je významný předpoklad pro zachování tzv. biosecurity (ochrana proti zavlečení nákaz). Tento chov je umístěn blíže výrobny krmných směsí, jatek a dalších dodavatelů, což přináší úsporu v nižších transportních nákladech.
Kontrastně farma B se nachází v sousedství šesti dalších farem v rádiu 3 km. Přestože tato farma má vysokou úroveň biosecurity, došlo v průběhu času k jejímu ?prolomení?. Dále se zde používá trochu více vakcinačních a medikačních programů než na farmě A.
Lze tedy odvodit, že princip obměny stáda za účelem dosažení nejvyššího zdravotního statusu, nemusí být ve všech případech nejvhodnějším řešením.

Stávající chovy
Je důležité stanovit zdravotní status příjemce ? nakupujícího chovu. Farma A v našem případě je přímo zásobována tak, aby udržela nejvyšší zdravotní úroveň. Pokud bychom použili chovný materiál ze stejného rozmnožovacího chovu na farmu B, mohlo by to mít, vlivem nedostatku imunity, škodlivý účinek. Ne vždy musí za těchto okolností dojít k onemocnění zvířat v takové míře, že se nedají použít k chovu. Může ale docházet k virovému zamořování a citlivá balance mezi ?pathogenovou? zátěží a imunitou v chovu se může narušit.

Chov ? farma B by měl být při obnově stáda exponován tak, aby v něm došlo k vývoji imunity na úroveň dodavatelského chovu. Další možností je využití periody izolace chovného materiálu, během které dojde k aklimatizaci (prostřednictvím zvířat, výkalů?) a vakcinačnímu programu. Teprve potom dochází k zařazování do chovu. Předpokladem je nakupování mladších prasniček (4 ? 6 měsíců).

Nové nebo rekonstruované chovy
Je jednodušší začít s vysokou zdravotní úrovní chovu, než si tuto úroveň udržet!!! K nejdůležitějším faktorům při rozhodovacím procesu patří lokalizace farmy.
Na druhé straně, i když farma nesousedí bezprostředně s jinými chovy, stále existuje riziko infekce: částečně Mycoplasma hyopneumonie, PRRS (prasečí reprodukční a respiratorní syndrom) a PMWS (poodstavový syndrom chřadnutí selat). Prvotní prolomení zdravotního stavu má často katastrofální následky. Tuto skutečnost je vhodné zohlednit při zakládání nových chovů v oblastech s vysokou koncentrací prasat.
Pokud se zakládá chov v oblasti s nízkým výskytem prasat, spolu s členitým reliéfem okolní krajiny, je nejlepší snažit se dosáhnout co nejlepší zdravotní úroveň. Pro tyto farmy je nejdůležitější striktní systém biosecurity!!! Přesto ?moderní? nemoci  jako PMWS prolomí v některých případech zdravotní ochranu chovu i přes úzkostlivé dodržování jejich zásad.

Národní zdravotně-kontrolní a eradikační programy by měly být koncipovány částečně i ve vztahu k mezinárodním přesunům plemenných zvířat. Originální termíny používané v současnosti jako: ?high health?, ?disease free? mohou mít specifický význam a mají tendenci být nejasnými. Dánský systém SPF chovů (specific pathogen free ? prostý specifických pathogenů) je vhodnější, ale zákazníci plemenářských firem jsou stále více informovanější a v současnosti požadují i zdravotní profil rozmnožovacích chovů.
Dalším předpokladem je jasné stanovení metod monitoringu stáda. Nezbytná je plná diskuse mezi veterinářem plemenného chovu a veterinárním poradcem nakupujícího chovu. Účelem je odsouhlasení zdravotních požadavků a vakcinačních protokolů. V některých případech je nezbytné požadovat extra testy, které jsou nad rámec oficiálních zdravotních kontrol dané země.

Závěr (autor)
Účelem tohoto článku nebylo zlehčovat zdravotní problematiku, ale při volbě dodavatele plemenného nebo chovného materiálu poukázat na nutnost zvážení zdravotního stavu vlastního chovu a situace v oblasti, kde je farma umístněna.
Zdravotní problematikou se zabývá i Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě prostřednictvím zdravotní komise a udělování zdravotních statusů šlechtitelským chovům. Pozornost je směřována k nejzávažnějším produkčním nákazám:

- Dyzenterie
- Atrofická rhinitida (Sípavka)
- Aktinobacilová pleuropneumonie
- Enzootická (Mycoplasmová) pneumonie
- PRRS

Je důležité, aby se do tohoto programu zapojilo co nejvíce chovů a inseminačních stanic. Nepostradatelný bude také kontinuální monitorovací proces v chovech, které status již obdrželi za účelem poskytnutí co nejvyšší jistoty pro odběratelé prasniček, kanečků a inseminačních dávek. Na druhé straně je samozřejmostí vyšší cenové ohodnocení takovýchto zvířat.

International Pig Topics, květen 2004
přeložil Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc