12.11.2002

JAK EFEKTIVNĚ CHRÁNIT SELAT PŘI MMA SYNDROMU

Mastitis-Metritis-Agalactia syndrom (MMA) postihuje prasnice jednotlivě nebo skupinově. Často se vyskytuje na mnoha farmách.

MMA mívá tendenci ke zvyšování, pak postupně zaniká, přijatá opatření jsou později zanedbávána a MMA se objevuje znovu. V této situaci můžou nastat ztráty selat hladověním a výrazný úbytek hmotnosti takto postižených selat je hlavní příčinou ekonomických ztrát. Akutní mastitida je nejčastěji způsobena E. coli nebo méně častěji Klebsiellami. Další vážné ztráty při mastitidách můžou být způsobeny stafylokoky nebo streptokoky.

MMA syndrom se může objevit těsně po porodu a je charakterizován nedostatkem apetitu prasnic a obyčejně i apatickým chováním prasnic a výraznějším zčervenáním jednoho nebo více struků mléčné žlázy.
Teplota prasnic se zvyšuje na 40?410C a může dosáhnout teploty až 420C. Při této teplotě E. coli uvolňuje toxin, který redukuje produkci mléka, což rychle vede ke ztrátě kondice selat. Často se přidružuje hnisavý výtok z dělohy nebo vagíny a ten může být použit jako diagnostický prvek MMA syndromu. Rychlá diagnostika a léčba je klíčová pro minimalizaci této nemoci.
    V mnoha chovech je ověřena při porodu praxe pohmatu vemena, každý náznak tvrdosti nebo nárůstu teploty signalizuje možný náznak zánětu. Jakékoliv nechutenství indikuje problém, i když prasnice obvykle nejeví zájem o krmení během porodu. Podezření na zánět by mělo být u prasnic jejichž teplota je vyšší než 39,50C, pravděpodobně indikuje infekci, ale musíme mít na paměti, že během porodu se nepatrně zvyšuje normální tělesná teplota.
   
Opakování MMA syndromu
Na farmách s opakujícími se záněty řeší problém MMA odběrem vzorku mléka pro analýzu příčiny a antibiotické citlivosti. Antibiotika a kortikosteroidy se nasazují v těžkých případech. Spouštění mléka napomáhá 0,5 ml oxytocinu krátce po porodu, pokud to nestačí je nutno použít antibiotickou léčbu.
Kolostrální a mléčná produkce se při výskytu MMA prudce snižuje a proto je nutné selatům zajistit dostatek náhradní potravy. Ideální je, když kolostrum získáme od prasnic, které se prasí ve stejný časový okamžik. Kolostrum podáme pomocí žaludečních sond nebo stříkačkou v množství 20 ml. Není-li k dispozici, použijeme kolostrální náhražku. Miska s mlékem nahrazuje mléko až do doby, něž se získá náhradní zdroj od jiné prasnice. Vhodné je takto krmit selata z početných vrhů a  ty selata které sají samostatně.
Okamžité ošetření prasnic a zabezpečení dostatku mléka selatům snižuje neúspěch, ale v těžších případech může být odstavová hmotnost výrazně snížena. Opatření provedená při prvním výskytu onemocnění, dlouhodobý vliv špatných podmínek prostředí a faktor managementu jsou hlavními příčinami vzniklých potíží. Nemocný organismus v nevyhovujícím prostředí uzavře strukový kanálek při porodu a výsledkem je infekce. Poškozené vemeno nebo jednotlivé struky mohou selata ostrými zuby otevírat a tím zavádět infekci. Přetrvávající MMA se často vyskytuje ve špatných hygienických podmínkách. Dezinfekce a očista musí být rutinní záležitostí v daném chovu a její správná aplikace vede ke  zlepšení. Pitná voda se musí kontrolovat v pravidelných intervalech, obzvláště pokud se objevuje Klebsielly.

Plocha kotců
    Používání pilin nebo hoblin umožní zadržení vody nebo moči a tím vytvoření ideálních podmínek pro bakterie v porodním kotci, což přímo ovlivňuje vznik MMA syndromu. V praxi se tento problém řeší záměnou pilin za slámu. Problémy jsou obvykle větší u kotců s velkou podlahovou plochou, případně s nerovnostmi, než u kotců s roštovou podlahou.

Krmení prasnic
Predispoziční faktor ke vzniku MMA syndromu je překrmování prasnic v době březosti. Prasnice by měly dostat během březosti nižší dávky krmiva 2,2 ? 2,5 kg na kus a den do 110. dne březosti. Krmný režim během březosti by se měl měnit v závislosti na kondici prasnice a v období 21 ? 90 dnů březosti je redukce krmiva nezbytná. Vyšší dávky krmiva jsou vhodné od 90. dne březosti. Přístup k vodě je v těsné korelaci s výskytem MMA syndromu. Niplové nebo kolíkové napáječky se musí zkontrolovat a zajistit minimální přísun dvou litrů vody za minutu a více. Prasnice před porodem by měla dostat při ručním krmení minimálně dvakrát denně 4 ? 5 l vody a po oprasení třikrát denně. Jednou v průběhu porodu by se měly prasnice postavit a napít se vody z koryta (napáječky) a tím je povzbudit v příjmu vody. Správná krmná strategie a vodní režim je hlavní faktor prevence opakujícího se MMA syndromu.

Zdeněk Tvrdoň, Genoservis, a.s. - PS Přerov