10.11.2003

NOVÉ POHLEDY NA VÝŽIVU MODERNÍCH TYPŮ PRASNIC

Reprodukce prasnic nadále zůstává základen úspěšné ekonomiky chovu prasat. V posledních letech však po mateřských plemenech požadujeme navíc dostatečný potenciál zmasilosti a růstové schopnosti. Tento šlechtitelských tlak nepůsobí antagonisticky vůči reprodukci, ale způsobuje vyšší citlivost chovaného materiálu k efektům prostředí.  Pokud chovatel nezajistí optimální stav v celé škále vnějších vlivů, může se to negativně promítnout do reprodukce prasnic, potažmo ekonomiky celého chovu.
Jedním z negativních problémů současné doby je poměrně vysoké % vyřazování prasnic. Často dochází k tomu, že se vyřazují mladé plemenice po rizikových 1.?2. vrzích a nedostanou se tak do nejproduktivnější věkové kategorie (3.?5. vrhy). Tím se samozřejmě snižuje výkonnost celého stáda.
Problematikou vyřazování prasnic se zajímala jedna studie z Austrálie. Autoři sledovali prasnice po dobu 12 měsíců. Odstav byl prováděn v rozmezí 22?26 dnů.  Výsledky průzkumu uvádí tabulka 1. Hlavními důvody vyřazení byly poruchy reprodukce (46%), z toho 26% případů šlo na vrub neříjících se prasnic a z 20% byla příčina  v poruchách  zabřezávání.

Tabulka 1: Sumář důvodů předčasných vyřazení prasnic a prasniček

Důvod vyřazení Početprasnic/prasniček % zastoupení Poruchy reprodukce 1063 46,1 Špatná plodnost 391 17 Problémy skeletu (končetiny) 343 14,9 Špatné mateřské vlastnosti 173 7,5 Hnisavé výtoky 137 5,9 Špatná kondice 101 4,4 Další 97 4,2

Velice zajímavým zjištěním byla skutečnost, že vyřazené plemenice byly průkazně lehčí a s nižší výškou špeku, než-li prasnice, které v chovu zůstaly (viz. tabulka 2). Tabulka 3 podrobně rozebírá rozdíly v živé hmotnosti a výšce špeku mezi průměrem stáda a nejpočetnějšími skupinami předčasně vyřazených prasnic a prasniček. Nejhorší výsledky byly zjištěny u plemenic vyřazených na končetiny. Lze tedy vyslovit myšlenku, že adekvátní výživa ovlivňuje počet prasnic, které zvládnou zátěž spojenou s reprodukcí.
Studie dále rozebírala závislost   živé hmotnosti a tukového krytí na plodnost. Výsledky v tabulce 4 ukazují, že živá hmotnost prasnic více ovlivňuje sledovanou vlastnost, než-li výška špeku. Prasnice s vysokou hmotností měly průkazně nejlepší plodnost na 2. a 3.-5. vrhu. Zajímavé je zjištění, že prasnice s více jak 20 mm špeku měly tendenci k horší plodnosti na 3. ? 5. paritě, to znamená na nejproduktivnějších vrzích. Potvrzuje se známé pravidlo o krmení březích prasnic: krmit tak, aby prasnice neztučněly.  Údaje lze doplnit předcházející studií, která poukázala na lepší plodnost na 1. a 2. vrhu u plemenic, který byly nadprůměrně krmeny během první březosti (viz. tabulka 5). Nutné je ale poznamenat, že u nejtěžších prasniček nepřesáhla průměrná výška špeku v 110. dnu březosti hodnotu 20 mm. Nejednalo se tedy o dietu, která by způsobila jejich ztučnění! Je ale nezbytné zajistit dostatečný vývin stále rostoucího organismu březí prasničky a dosáhnout optimální váhy před prvním oprašením : 180 ? 190 kg.
Nabízí se tedy myšlenka zvýšit obsah proteinů v krmné směsi pro březí prasničky. Ve studii, která se touto tématikou zajímala, nebyl zjištěn pozitivní efekt navýšení proteinů (až na 18%) na plodnost v prvních a následných vrzích. Jiní autoři se zabývali možností snížit přírůstek proteinu během odchovu prasniček se snahou produkovat tučnější prasničky v období jejich puberty. Toto opatření mělo negativní dopad ne jejich reprodukci.

Tabulka 2: Živá hmotnost a výška špeku u předčasně vyřazených  prasnic/prasniček, u kontrolního stáda a u uhynulých prasnic (v závorce počet prasnic/prasniček)  

Stádo Vyřazenéplemenice Uhynuléplemenice Hmotnost kg 218,48a(5323) 205,95b(2184) 206,14b(491) Špek P2 mm 15,52a(5328) 14,32b(2034) 14,62b(491)

Tabulka 3: Srovnání kondice vyřazených prasnic na průměr stáda
  

Důvod vyřazení Parametr kondice Srovnánína  na pr. stáda Absence říje
Hmotnost ?kg
Špek - mm -28,1
-1,3 Poruchyzabřezávání Hmotnost ?kg
Špek ? mm -8,1
-1,1 Problémykončetin Hmotnost ?kg
Špek ? mm -42,2
-2,6 Špatnáplodnost Hmotnost ?kg
Špek - mm -13,4
+0,1

Tabulka 4: Efekt živé hmotnosti a výšky špeku na počet všech narozených selat

Vrh 1 2 3-5 >5 Živá hmotnost, kg                nízká 9,2 11,1 11,4 12,2                střední 9,8 11,6 11,7 11,9                vysoká 10,3 12,2 12,1 12,2 Výška špeku, mm           < 13 9.9 12.1 11.9 12.0               13 ? 16 9.7 11.4 12.0 12.1               17 - 20 9.9 11.6 11.5 12.0            > 20 9.5 11.6 11.2 12.4

Tabulka 5: Efekt úrovně krmení během první březosti na plodnost na 1. a 2. vrhu
 

110. den první březosti selat všech 1. vrh 2. vrh Strategie krmení hmot.kg špek mm N-N-N 165 17 9,7 9,8 V-N-V 181 19 9,9 9,9 V-V-V 183 20 10,2 10,4

Z pohledu maximální užitkovosti v souladu s přiměřenou dlouhověkostí u prasnic moderních genotypů je velice důležité nezapomínat na adekvátní minerální výživu prasnic. V minulosti byla doporučení na obsahy makro a mikroprvů formulována na základě minimálních hladin, při kterých se nevyskytují symptomy deficitu. Při vynikající reprodukci však dochází k výraznému nárůstu potřeby. Podrobně se touto problematikou zabývali Mahan a Newton (1995), kteří zjišťovali minerální status prasnic po 3 vrzích a porovnávali ho s úrovní u prasnic stejného věku, které byly krmeny stejnou směsí, ale nebyly zařazeny do reprodukce. Výsledky jejich práce uvádí tabulka 6, ze které je patrný významný úbytek minerálů, hlavně Ca, P, Mg, Zn, Se a to především u prasnic s nejvyšší mléčností. Makroprvky se často doplňují v rámci kompletních krmných směsí a při problémech se skeletem prasnic je možné používat hladiny až 10 g Ca a 8 g P / 1 kg KPK. Neméně významná je i role mikroprvků. Jejich působení na proces reprodukce zachycuje schéma 1. Velmi důležitý je jejich zdroj. Mnohem lépe využitelné jsou organicky vázané mikroprvky.

Tabulka 6: Rozdíl v minerální kompozici těla ve věku 24 měsíců u prasnic v reprodukci a u prasnic, které nebyly záměrně zařazeny do reprodukce

Prasnice bez reprodukce Pr. v reprodukci hmotnost vrhu< 55 kg Pr. v reprodukci hmotnost vrhu> 60 kg Poměrpr. > 60 kg h.v. /pr. bez reprodukce Popel (kg/prasn.) 5,83 5,49 5,21 0,89 Ca, g 1569 1480 1262 0,8 P, g 935 816 770 0,82 Mg, g 51 46 44 0,86 Fe, g 82 74 76 0,93 Zn, g 4,4 4,2 3,7 0,84 Cu, mg 516 488 468 0,91 Se, mg 22 21 18 0,82 Mn, mg 107 133 127 1,19 Cr, mg 117 122 125 1,07

Za účelem dostatečného zásobování vysokoužitkových prasnic mikroprvky a vitamíny má a.s. Genoservis v nabídce speciální minerálně vitaminózní doplňkovou směs (dále MVDS) UNIREPRO PK. Kromě vitamínů je koncipována tak, aby řešila doplněk všech mikroprvků (kromě Cr) uvedených ve schématu 1 v organické, tedy nejlépe využitelné podobě. Navíc je zde obsažen organicky vázaný jód na biomasu sladkovodní řasy chlorella kessleri. Na tento mikroprvek se někdy zapomíná, zejména uvědomíme-li si skutečnost, že jeho obsah v půdě klesá a to směrem od moře do vnitrozemí a od nížin směrem k vyšším nadmořským polohám. Dále je nutné přihlédnout k tzv. strumigenům (flavonoidy, glukosinoláty, dusičnany), které využití jódu blokují. V pokusu, jehož výsledky byly prezentovány v březnovém čísle časopisu Šlechtitel, bylo zjištěno, že při podávání zmiňované MVDS před oprasením došlo ke statisticky průkaznému navýšení jódu v mlezivu prasnic. Jód je pro selata velmi důležitý z pohledu chladové rezistence a následné intenzity růstu. Zároveň je nezbytný pro prasnice a to ve smyslu ovlivnění tvorby hormonů štítné žlázy kontrolující úroveň metabolizmu prakticky všech tkání organizmu. Výsledky mléčnosti prasnic v pokusné skupině tomuto faktu nasvědčovaly, i když nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl oproti kontrolní skupině. Při dalším sledování prasnic z pokusu bylo zjištěno, že plemenice, které dostávaly během laktace MVDS prokázaly lepší březost po 1. inseminaci (o 14,3 %) a mnohem více prasnic dosáhlo dalšího vrhu (o 42 %). Pokus byl dělaný na malém souboru, takže z něj nelze vyvodit obecně platné závěry. Výsledky však zapadají do konceptu výše popisované nutnosti adekvátního zásobení minerálními látkami u moderních typů prasnic s vysokou reprodukční schopností.

K článku byly použity následující publikace:
SMITS, R.J. 2003. Sow reproductive performance ? a snapshot of the present with a view to the future. In: Nutritional Biotechnology in the Feed and Food Industries: Proceedings of Alltech´s 19th International Symposium.
KOTRBÁČEK, V., DOUCHA, J., OFFENBARTL, F. 2003. Use of Chlorella as a carrier of organic-bound iodine in the nutrition of sows. Abstract of 5th Europen workshop. BIO-technologie of Microalgae, June 23. ? 24. 2003, BRD Bergholz-Rehbrücke.

Zpracoval Filip Offenbartl Genoservis, a.s.