26.02.2003

VITAMÍN A (RETINOL) VE VÝŽIVĚ PRASNIC

Se zvyšujícím se genetickým potenciálem prasnic lze předpokládat i nárůst nutričních potřeb těchto zvířat. Nebude se jednat o maximalizaci konkrétních živin v krmných směsí, ale o důkladné poznání jejích funkcí v organismu a nalezení optimální dávky pro jednotlivé kategorie prasat. Soubor článků, který bude publikován v časopisu Šlechtitel, se bude zabývat potřebami vitamínů u prasnic v reprodukčním cyklu. Jako první bude popisován vitamín A.

Vitamín A (retinol), který patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, je nezbytný pro dobrou funkci zraku, imunity, pro reprodukci, růst a záchovu epitelů a mukózní sekreci. b-karoten a některé jiné karotenoidy jsou jeho provitamínem. Jsou absorbovány v tenkém střevě a zde konvertovány na retinol. Z několika molekul b-karotenu vznikne 1 molekula retinolu. Efekt konverze kontrolují játra, která jsou hlavní zásobárnou retinolu.

6 mg b-karotenu ?.. konverze??.1 mg retinolu.
1 mg retinolu = 3.300 MJ (mezinárodních jednotek)
1 mg b-karotenu?vyprodukuje?550 MJ vit.A.

Vitamín A je nepostradatelný pro reprodukci a vývoj embryí především svým efektem na produkci ovariálních hormonů a na děložní prostředí. Vitamín A přímo ovlivňuje sekreci ovariálního progesteronu a tím i různých proteinů (které jsou nezbytné pro výživu plodů) jako odpověď na progesteron. Např. uteroferin, což je Fe obsahující glykoprotein, který je produkovaný endometriem a je odpovědný ze přenos Fe k plodům. Dále retinol-binding protein (RBP) ? je zahrnut do regulace produkce steroidních hormonů, implantace a přežití plodů a má vliv na vznik a zachování březosti.
Nízké rezervy A v játrech plemenic mohou způsobit nízké zásoby u selat, v kolostru a v mléku, což má za následek redukci růstu selat a jejich vyšší náchylnost k nemocím.
Někteří autoři uvádějí, že transfer během březosti je pouze kolem 10 mg vitamínu A k celému vrhu, ale během prvních 28 dnů laktace je to kolem 100 mg. Proto lze doporučit zvýšenou dávku vit. A koncem březosti a během laktace.
 V jednom pokusu bylo prasničkám v týdenním intervalu aplikováno 228 mg b-karotenu. Počátek aplikace byl první den po zapuštění. Byl zjištěn vyšší obsah vitamínu A v plazmě a u těchto jedinců byla průkazně nižší mortalita embryí.
V dalším pokusu na ?prvničkách?, které byly krmeny dietou s obsahem vit.A: 11 000 MJ, byl injekčně aplikován vit. A nebo b-karoten v den odstavu. Toto opatření mělo pozitivní vliv na zvýšení plodnosti o 0,6 selete.
Jako poslední lze uvést pokus, ve kterém byly sledovány dvě skupiny prasniček. První skupina byla po zapuštění krmena dietou s 24 MJ SE (stravitelné energie) / den. U druhé skupiny byl příjem 48 MJ SE / den. ?Silnější? krmení  po zapuštění prokazatelně redukovalo přežití embryí. Pokud se ale aplikoval vit. A před zapuštěním, došlo k potlačení tohoto negativního efektu a navíc se zlepšila vyrovnanost velikosti embryí.
Požadavky na retinol se s věkem zvyšují, protože se snižuje jeho absorpce ve střevě.

Zdroje vitamínu A: rybí tuk, vaječný žloutek, mléčný tuk a zelené rostliny jako zdroj b-karotenu.
Minimální potřeba pro prasnice a prasničky: 4.000 MJ/kg respektive 8.200 MJ/den.
Doporučená dávka: 8.000 ? 10.0000 MJ/kg. Během laktace je zvýšená potřeba než v březosti.

Dle  ?Nutrition of Sows and Boars? ; WH Close a DJH Cole, 2000
zpracoval Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc