18.02.2002

MIKROPRVKY VE VÝŽIVĚ PRASNIC

Minerální výživa u reprodukčních kategorií prasat hraje poměrně důležitou roli. Cílem tohoto článku je přiblížit některé vlivy mikroprvků a jejich dílčí funkce v metabolismu se zaměřením na reprodukci. Pozornost bude věnována především stopovým prvkům, které jsou obsaženy v minerálně vitamínových doplňkových směsích řady UNIREPRO pro prasnice a prasničky (v nabídce a.s. Genoservis.), ale i v ostatních přípravcích podobného zaměření.

Působnost jednotlivých stopových prvků názorně ukazuje Graf 1.

 
Mangan (Mn)
Enzymový aktivátor, který ovlivňuje energetický a proteinový metabolismus. Při nedostatku dochází ke skeletovým  abnormalitám u selat a ke zhoršení reprodukce. Transport probíhá přes placentu. Mn status prasnice ovlivňuje Mn status plodů. Prasnice, kterým bylo dáváno 10 mg nebo 20 mg Mn, měly vyšší porodní hmotnost selat ve srovnání s doplňkem 5 mg. Při doplňku 20 mg byl zlepšen nástup říje. Přídavek do krmné dávky dále zlepšuje příjem a ukládání Ca a P v kostech. Při nedostatku Mn u prasniček dochází k nepravidelnosti v říjových cyklech a u prasnic k nižší plodnosti a vyššímu množství potratů.
Doporučená dávka: 20 mg
Zinek (Zn)
Je distribuován do hodně tkání těla. Je částí mnoha enzymů a hraje roli jako ko-faktor k jiným enzymům.

Nízké hladiny Zn v březosti mohou vést k jejímu prodloužení a složitému průběhu porodu a k vyšším výskytům potratů. Při krátkodobém deficitu Zn mohou prasnice udržovat minerální bilanci mléka mobilizací rezerv a tak umožnit normální růst selat. Přesto při dlouhodobější restrikci může být minerální kompozice mléka změněna a výsledkem je redukce tělesné váhy a životnosti selat. Studie také poukazují, že poodstavová užitkovost prasat prasnic krmených dietou s nižším obsahem Zn je v růstu horší ve srovnání s prasaty od prasnic krmených  vyšším obsahem Zn.
Doplňování Zn je důležité pro prevenci abnormalit kůže a skeletu. Zn je také důležitý pro tkáně, které obsahují keratin. Např.- nezbytný pro končetiny. Je cenný pro hojící procesy při poškození kůže a epitelů. Toto pravděpodobně vysvětluje redukci klinických mastitid a množství somatických buněk v pokusech, kdy byl mléčným kravám doplňován Zn jako ?Zn-methionin?. Podobný efekt je i u prasnic. 
 

Zdroje Zn jsou důležité. Obecně Zn cheláty ? methionin nebo peptidy jsou asi 2x využitelnější jak oxidy Zn a jsou více prospěšné pro cílené tkáně obsahující keratin.
Dávka 50 mg je obecně adekvátní hladina pro chovná zvířata. Často je dáván přídavek 100 mg, hlavně když je obsah Ca vyšší než 1,2%. Přídavky Ca, fytové kyseliny nebo vit. D, můžou redukovat využitelnost Zn.
Měď (Cu)
Je nezbytná pro formaci hemoglobinu + základem některých plazmových proteinů. Využití železa velmi záleží na Cu statusu zvířete. Cu soutěží s jinými stopovými minerály (jako Zn) v absorpci, transportu a uložení.
Vysoká koncentrace Cu v játrech je nezbytná pro novorozené sele k dobrému zásobení. Spousta reprodukčních poruch bývá spojována s deficitem Cu. Má vliv na vyšší porodní hmotnost a odstavovou hmotnost. Stejný vliv byl pozorován ve vyšším růstovém efektu u prasat na dietě s vyšším obsahem Cu.
Požadavek: 5?10 mg.
Železo (Fe)
Nejdůležitější význam je ve stavbě hemoglobinu. Je stavební součástí metabolických enzymů. Po absorpci je Fe vázáno na transferin a je transportováno do rozdílných tkání prostřednictvím krve. Nejvíce Fe z plazmy je ukládáno v játrech. Železo je také obsaženo v:  myoglobinu ve svalech, uteroferinu  v placentě a laktoferinu v mléce.
Březí prasnice je dosti rezistentní ke zvýšeným potřebám na Fe, také Fe rezervy mohou adekvátně zásobovat minerální potřeby pro vývoj plodů. Nicméně deficit může být problém u mladých sajících selat. Placentární transport je nízký a je pod kontrolou proteinu uteroferin. Zásobování je dostatečné pro krvetvorbu, ale velmi malé pro vybudování zásob plodů. Selata se proto rodí s omezenou rezervou Fe (40?50 mg) a musí přijmout 7?16 mg Fe/den, aby dosáhla rychlého růstu v ranném období svého života. Prasečí mléko poskytuje cca 1 mg Fe/den a ten je zabudován  v proteinu laktoferin. Proto se musí selatům podat doplněk, obvykle injekčně 100?200 mg Fe. Ukázalo se, že absorpce se různí nejen se zdroji tohoto prvku, ale i s Fe potřebami. Přemíra Fe může potlačovat utilizaci fosforu a Fe deficit zapříčiňuje anémii. Je proto důležité udržovat korektní balanci Fe a Cu. Měď může také limitovat příjem Fe.
Přírodní zdroje Fe jsou také důležité. Například při chelátově vázaném Fe na aminokyseliny se ukázal zvýšený transfer přes placentu do embryí. Další studie ukazují, že u prasnic, které byly krmeny cheláty Fe poslední 3 týdny březosti, se zvýšil obsah Fe rezerv v játrech u narozených selat, tak jako vyšší hladiny plasmy  hemoglobinu a hematokritu prasnic a selat. Mnoho zpráv také doporučuje vysoké úrovně Fe (90 mg) a Fe proteináty nad normální obsah v dietě u prasnic na konci gravidity a při laktaci + samozřejmě injekční aplikace Fe selatům. Tento soubor opatření může zvýšit odstavovou hmotnost o 0,4 kg (Close, 1999). Navíc je redukováno množství selat s nízkou odstavovou váhou.
Doporučená dávka v dietě: 80 ? 120 mg. Požadavky jsou vyšší v laktaci  a při nižším příjmu krmiva.
Selen (Se)
Selen je součást enzymu gluthation peroxidázy (GSH-Px). To je enzym, který hraje roli jako antioxydant  - chrání buněčné organely před oxidativním poškozením. Selen je také zahrnut do metabolismu thyroidu. Se je obsažen v tkáních po celém těle, obzvláště ve svalech, játrech a ledvinách. Studie ukazují, že je důležité poskytnout Se prasničkám během odchovu a ve fázi před zapuštěním, aby maternální požadavky během prvního vrhu mohly být kryty z rezerv. Přesto v pozdějších cyklech mohou být tyto rezervy rychle spotřebovány, obzvláště je-li vysoká užitkovost a nízký denní příjem minerálním látek. Toto může mít nepříznivý vliv na reprodukci ( resorpce plodů a redukce velikosti vrhu). ?Se? status prasnic má vliv na jejich reprodukční užitkovost a  na růst a vývin selat.
Požadavky na  vitamín E mají úzkou spojitost s Se. Přesto vysoké hladiny tohoto vitamínu nemohou plně nahradit Se. V kontrastu k vit. E je selen efektivněji přenášen do plodů, takže selata jsou narozená s dobrými rezervami minerálů; + kolostrum a mléko mají také vysoké koncentrace Se.
Selata po odstavu mohou utrpět Se deficit. ?Se status? těchto selat může být zlepšen při zvýšení Se v dietě pro laktující prasnice (přes mléko). Ukázalo se, že doplňky na úrovni 0,3 mg Se jsou adekvátní v dietách pro prasnice. Velmi důležitý je zdroj Se, jako např. Se- kvasnice (nejvíce selenomethionin), jenž mají vyšší využitelnost než anorganické formy. Tato je manifestováno vyšším obsahem v tělesných tkáních a mléce (viz. graf 2) Biodasažitelnost  ?Se-kvasnic? je 2,7x vyšší než u seleničitanu sodného.
 

Graf 2: Efekt Se zdroje na obsah Se v mléce (průměr 7 a 14 dne). Dieta byla krmena od 109 dne březosti do konce laktace.
 
Minimální doporučená hladina Se je 0,15 mg, zvyšování do 0,3 mg má pozitivní odezvu obzvláště během laktace.

 
Chróm (Cr)
Chróm existuje v několika oxidačních formách. Šestimocný chróm je toxický. Třímocný chróm hraje důležitou roli v metabolismu glukózy stimulací aktivity hormonu inzulínu v tkáních tím, že působí jako ko-faktor při vazbě inzulínu na jeho specifické receprory na povrchu buněk. Deficit tohoto mikroprvku způsobuje: nemožnost metabolismu karbohydrátů, snížení senzitivity tkání na inzulín, snížení růstu, zvýšení cholesterolu, snížení dlouhověkosti, vyšší ?stresovost?,  redukce množství ejakulátu a fertility u kanců.
Přidávání organických zdrojů chrómu může pomoci překonat jeho deficit především v situacích, kdy je zatížen organismus: laktace, transport, infekce?. Má pozitivní vliv jak na růst, tak i na reprodukci. Bylo zjištěno zlepšení plodnosti o 1 ? 2 selata, porodní hmotnosti a mléčnosti (Lindemann a kol. 1995). Podávání v kratším období během pokusu  mělo nižší odezvu. Tento autor dále zjistil  menší mortalitu prasnic a rychlejší nástup říjí po odstavu. Jiné pokusy ukázaly pozitivní vliv na zabřezávání. Pravděpodobně dochází ke zlepšení reprodukce přes hormon inzulín, který ovlivňuje sekreci LH a FSH a tím i velikost ovulace. Dále pak dochází ke stimulaci uvolňování progesteronu  a děložních proteinů v ranné fázi březosti a tím se snižuje embryonální mortalita.
Doporučená dávka v organické formě: 200 hg (ppb).

Minerální výživa u zvířat určených k reprodukci musí být samozřejmě v pořádku. Závěrem tohoto článku bych chtěl ale poznamenat, že chovatel nemůže očekávat po přidání jakékoliv doplňkové směsi výrazné zlepšení špatných výsledků. Minerálně vitamínové směsi mohou pomoci k navýšení jinak již dobré úrovně reprodukce. Pokud se v chovu nedosahuje kvalitních parametrů reprodukce, měla by se chyba hledat v jiných oblastech.

Dle  ?Nutrition of Sows and Boars? ; WH Close a DJH Cole (2000)
zpracoval Filip Offenbartl, Genoservis, a.s.