23.11.2001

KRMNÝ CÍL V CHOVU PRASNIC - VÍCE MLÉKA

Mnoho holandských chovatelů v posledních 2-3 letech postupně mění svou strategii v krmení prasnic směrem ke zvýšení mléčné užitkovosti prasnic v době kojení. Sledováním bylo zjištěno, že na každé narozené sele se postupně snižuje množství vyprodukovaného mléka. Důvodem tohoto trendu je zvyšování počtu narozených selat na prasnici za rok. V souvislosti s těmito změnami je stále více platná nutnost podávat selatům dostatek kvalitního prestartéru již v době před odstavem.

Příklad nynější krmné strategie popisuje Ard van Enckevort, specialista na krmení prasnic firmy Denkavit Nederland. Liší se hlavně ve způsobu rozdělení krmné dávky v průběhu březosti. Dřívější modely krmné křivky pro březí prasnice měly spíše plochý průběh se stejnou krmnou dávkou po celou dobu březosti nebo jen s malým navýšením v poslední třetině gravidity. Nový návrh standardní krmné křivky by měl začít krmnou dávkou 2,4 kg/ ks/ den v prvních 7 týdnech březosti, kromě prasnic ve špatném kondičním stavu. Ve 12. týdnu březosti pak zvýšit množství krmiva na 2,8 kg/ ks/ den a pak na 3 kg poslední 4 týdny.
Tam kde chovatelé snižují krmnou dávku v posledních dnech před porodem je lepší ušetřené množství krmiva přesunout do střední části březosti. Celkové množství krmiva zůstává stejné, ale je odlišný způsob jeho rozdělení. Roční spotřeba krmiva na prasnici by měla být minimálně 1.125 kg , v průměru se ale pohybuje něco málo přes 1.200 kg.
Krmná dávka a obsah tělesného tuku před porodem má vliv na množství přijímaného krmiva po porodu a má také vliv na vznik problémů s mléčností. Pokusy provedené ve Švédsku ukazují, že snížení krmné dávky 2-3 týdny před porodem snižují výskyt těchto problémů. Navíc u těchto prasnic byl zjištěn vyšší obsah tuku v kolostru. Jak se zdá během mobilizace energetických zásob organismu jdou přednostně do mléka.
Další podmínkou vysoké mléčné užitkovosti je dostatečný apetit prasnice k příjmu maxima krmiva. Příjem krmiva po porodu ovlivňuje množství vlákniny přijímané před porodem. Obecné doporučení se pohybuje okolo 6-8% nezávisle od pořadí vrhu. U stád s vysokou užitkovostí je nutné v průběhu březosti krmit směs s menším poměrem živin. Relativně vyšší obsah vlákniny během březosti ulehčuje přechod na směs KPK a snižuje riziko destabilizace střevní mikroflory. Dieta bohatá na vlákninu je pomalu stravitelná a ve střevě zůstává materiál pro fermentaci. Ard van Enckevort uvádí hypotézu, že fermentace snižuje embryonální mortalitu, protože má nepřímý vliv na uvolňování progesteronu.
V období před a po porodu je třeba zajistit zvýšený příjem vitamínů a minerálních látek (nejlépe formou vhodného minerálně-vitamínového doplňku). Je prokázáno, že selata jsou pak vitálnější a u prasnice probíhá lépe involuce pohlavních orgánů.
Jako prevence zácpy po porodu je vhodné den před porodem dát prasnici přídavek v ekvivalentu 1% tělesné hmotnosti (řekněme 2 kg). V den porodu pak pouze 0,5 kg a samozřejmě po celou dobu dostatek kvalitní napájecí vody.  Po porodu pak postupně zvyšujeme krmnou dávku. První týden po porodu zvyšujeme krmnou dávku z 2 kg na 4 kg a pak na 5,5 kg 10. den po porodu. Dále pak množství krmiva závisí podle počtu selat (9 selat = 5,9 kg směsi a každé další sele pak 0,4 kg navíc).

Vědecká literatura uvádí, že za posledních 30 let  průměrná mléčná užitkovost prasnic vzrostla ve 3. týdnu kojení ze 7 litrů  na 10 litrů za den. Roční nárůst 100 ml mléka je těžce porovnatelný s nárůstem 0,6-0,8 selete za posledních 5 let.
V tom samém období je také mírný trend k časnějšímu odstavu. Z toho všeho vyplývá, že na každé sele připadá menší podíl mléka. Ještě horší je, že nevhodné podmínky ustájení ještě zvětšují tento rozdíl. Francouzští vědci zveřejnili výsledky pokusu, v němž nejvyšší mléčná užitkovost byla při teplotě na porodně 18oC . S růstem teploty byl pak zaznamenán pokles  mléčné užitkovosti. Toto je značně nižší teplota než je dosud  uváděných 20-22OC jako optimální.
Nedávno zveřejněné výsledky v Německu ukazují efekt velikosti vrhu na mléčnou užitkovost prasnic. U početných vrhů se objevuje snížení sekrece mléka od 10 dne kojení. Pravděpodobně to souvisí s vyčerpáním tělesných zásob prasnic.
Z toho nám vyplývá nutnost včasného návyku selat na pevnou stravu nejlépe ve formě granulí. Ideální je, když sele do 26 dne věku sežere 500 g prestarteru. Abychom dosáhli této spotřeby je nutné předkládat selatům čerstvý prestarter od 4 dne stáří alespoň 2x denně.
V současnosti je předmětem výzkumu rozdílnost v příjmu prestarteru. Zdá se, že hlavním důvodem je příjem krmiva prasnicí. Množství přijatého krmiva selaty závisí od mléčné produkce a ta od příjmu krmiva prasnicí. Když první dva týdny kojení byla vysoká mléčná produkce, tak selata 3-4 týden přijímala dostatek prestarteru oproti selatům od prasnic, které měly vrchol laktační křivky až v druhé polovině laktace. Tato selata byla při odstavu menší a hůře přijímala prestarter. Navíc tyto selata podstatně hůře snášela odstav.
Zvláštností je, že selata ve věku 3 týdnů mají ve svém těle větší obsah tuku než proteinu. Během 5 dnů pak klesá  obsah tuku z 15% na 8%. 
Selata první týden po odstavu potřebují změnu krmení tak, že obsahuje více energie než proteinu. Ve skutečnosti skladba tohoto krmiva by měla být co nejbližší složení mateřského mléka s dostatkem lehce stravitelných komponentů tvořených z mléčných produktů.
Při správném krmení prasnice poskytnou maximum mléka pro selata, což jeden z předpokladů jejich dalšího růstu.

Pig International, září 2001
přeložil Jiří Aust, Genoservis, a.s., ISK Grygov