16.05.2001

NOVÉ POZNATKY VE VÝŽIVĚ PRASNIC

Se vzrůstajícím užitkovým potenciálem prasnic stoupá jejich náročnost na ustájovací podmínky, ošetřovatelskou péči a samozřejmě na výživu. S touto skutečností se setkávají zejména chovatelé, kteří ve svých stádech mají prasnice s vyšším podílem libové svaloviny. Následující článek se zabývá některými aspekty krmení ?moderních? prasnic, tak jak je uvádějí zahraniční autoři.

1. Březost
Každá prasnice by měla porodit 11-12 živě narozených selat s porodní hmotností nejméně 1,35 kg a udržet si dobrou tělesnou kondici.
Prasnice jsou krmeny během březosti pod jejich potenciál apetitu tak, aby neztučněly. Diety by měly obsahovat: 13 MJ SE = 12,5 MJ ME,  120 ? 130g NL, 5,5 ? 6 g lysinu a 60-80 g hrubé vlákniny v kg KS (pozn.: doporučení je živinově chudší v porovnání s normou v ČR.)
Diety s vysokými hladinami proteinů a AMK jsou zastrašující. Nejen že převyšují požadavky zvířat během březosti, ale podporují odklon přírůstku k ?drahému? tuku, obzvláště u prasniček. Navíc je požadována extra energie jako ?palivo? pro tento přídavek proteinového metabolismu, tím je méně dosažitelná pro růst plodů. Výsledkem může být nižší porodní váha, nižší úroveň rezerv glykogenu, a proto více náchylná selata při narození  a vyšší risk postnatální mortality.

Doporučení pro hmotnost a výšku špeku P2 při zapuštění a doporučené změny během každé březosti

Pořadí březosti Hmotnost při zapuštění(kg) Změna hmotnosti  P2 při zapuštění(mm) Změna P2(mm) Březost Laktace/po odstavu Březost Laktace/po odstavu 1 140 50 -15 20 4 -2 2 175 40 -15 22 3 -2 3 200 30 -10 23 3 -2 4 220 25 -10 24 2 -2 5 235 20 -10 24 2 -2 6 245 15 -10 24 2 -2

1a. Raná březost (zapuštění 28. den)
Na první březosti je doporučeno krmit dietu, která je živinově na úrovni ?našich? směsí KPB (12,5 MJ ME a 6,5 ? 7,0 g lysinu) a to první 3-4 týdny březosti, ale v nižší  dávce než před zapuštěním. Lépe se tak pokrývají potřeby březích prasniček než při krmení diety pro březí prasnice (viz. výše). Krmná dávka musí být ale redukována na cca 2 kg/den, v závislosti na tělesné hmotnosti a podmínkách prostředí. Takto by mělo být zajištěno maximální přežití embryí.
Pro zapuštěné prasnice se ukazuje malý efekt úrovně krmení (restrikce po zapuštění). Některé studie doporučují, že vyšší úrovně krmení mohou být nezbytné ve velmi teplých podmínkách, kdy prasnice ztratí významně tělesnou váhu a kondici během předešlé laktace.

1b. Střední březost (28. - 84. den)
Během této periody je energetický požadavek na zvýšení o 2-3 MJ SE/den = měl by se zvednout příjem krmiva o 0,15-0,23 kg/den. Nicméně živinové požadavky pro reprodukční tkáně jsou ještě relativně nízké a pro snadnou praxi se používá konstantní úroveň krmení během této periody. Je důležité krmit dle kondice. Prasnice, které jsou ve špatné kondici by měly mít zvýšený příjem, zatímco u jedinců s příliš velkými tukovými rezervami by mělo být krmení redukováno. Pravidlem je kondice č. 3 (rozpětí 1-5), příjem krmiva by měl být regulován o 7,5% za každý stupeň změny kondice. Toto reprezentuje změnu 150-175 g/den za každý stupeň. Cíl je dosáhnout stupeň 3,5 při porodu. Když je prováděna změna v krmení na základě špatné kondice, je důležité nepřekrmovat zvířata ? vysoký příjem krmiva během této periody březosti bude mít vliv na příjem krmiva během laktace.
Na první březosti jsou krmné úrovně cca 2,3-2,5 kg/den. Na následující březosti by měly být zvýšeny o 0,2 kg.

1c. Pozdní březost (84. den ? porod)
Toto je perioda, kdy nejvíce rostou plody a mléčná tkáň, a je tedy dramatická na zvýšení živinových potřeb prasnic. Například celkové zvýšení požadavků na energii je o cca 10%. Krmná dávka by proto měla být zvýšena a poskytovat prasnicím extra 0,5 kg na den během této periody. Tato vysoká hladina krmení v pozdní březosti nebude mít vliv na apetit prasnic během laktace.
Jestliže je poskytováno nedostatečné množství živin k pokrytí metabolických potřeb, prasnice bude mobilizovat tělesné tkáně, aby pokryla požadavky na vývoj plodů. Zvíře změní anabolický stav na katabolický a utrpí tělesná kondice. Toto pravděpodobně ovlivní růst plodů a selata se mohou rodit s nižší porodní váhou, a může být větší hmotnostní variabilita ve vrhu. Je také postihnut základ pro laktaci a může být redukován potenciál pro mléčnost. Menší tělesné rezervy při porodu = menší mobilizace během laktace = menší mléčnost a růst selat.
Je obecná praktika, pokud se dává prasnicím vysoká úroveň krmení v pozdní březosti, redukovat příjem 24-36 hodin před porodem na 2 ? 2,5 kg/den.
Během březosti je důležité přizpůsobit krmení ustájovacím podmínkám. Každý °C pod dolní kritickou teplotu zvyšuje požadavek na krmení o cca 3,5 %.

2. Laktace
Během laktace by mělo být odstaveno nejméně 10 selat s minimální hmotností vrhu 65 ? 75 kg v 18 ? 25 dnech, s minimální  ztrátou tělesné váhy a kondice u prasnice.
Je velmi důležitá vysoká odstavová hmotnost selat na jejich další růst a vývoj. Dle pokusu bylo zjištěno: odstavová hmotnost 4,1-5,0 kg = dosažení hmotnosti 105 kg za 180,8 dnů; odstavová hmotnost 7,3-8,6 = dosažení hmotnosti 105 kg za 165,7 dnů. Z následujících čísel vyplývá, že každé kilo navíc při odstavu redukuje dobu výkrmu o cca týden.
Hlavní determinant živinových potřeb prasnic během laktace je mléčnost: reprezentuje 70-95% požadavků na energii a AMK.

Tabulka 1: Kalkulace nutričních požadavků a specifikací diet během laktace
(Příklad pro prasnici 200 kg, při žádné změně hmotnosti)

Růst vrhu (kg) 1 1,5 2 2,5 3 3,5 Ene. MJ SE/den (ME) 56,6 (54,3) 71,8(68,9) 87 (83,5) 102,2 (98,1) 117,4 (112,7) 132,6 (126) Lysin (g/den) 25,8 37,6 49,4 61,2 73,1 84,9 L. : E. (g/MJ SE) 0,46 0,52 0,57 0,6 0,62 0,64 Obsah energie v krmivu (MJ SE/kg) Denní příjem (kg/den)             4 14,2 18         5 11,3 14,4 17,4 20,4     6   12 14,5 17 19,6   7     12,4 14,6 16,7   8       12,8 14,7 16,6 9         13 14,7 10           13,3             Obsah lysinu v dietě (g/kg) Denní příjem (kg/den)             4 6,5 9,4         5 5,2 7,5 9,9 12,2     6   6,3 8,2 10,2 12,1   7     7,1 8,7 10,4   8       7,7 9,1 10,6 9         8,1 9,4 10           8,5

Úroveň růstu vrhu během laktace není konstantní. Mění se tedy i potřeby prasnic během laktace. Na začátku laktace je příjem krmiva a růst vrhu nízký, ale během laktace se zvyšuje. Například: na začátku laktace je příjem krmiva 4 kg/den a růst vrhu 1,0-1,5 kg/den. Ke konci laktace může být příjem krmiva zvýšen na 8-10 kg a růst vrhu na 3,0-3,5 kg/den. Velice důležitý je obsah energie v krmivu. Jako vhodná hladina pro laktaci je cca 14,5 MJ SE (13,9 MJ ME). Obsah lysinu je 6,5-9,4 g/kg. Je prakticky nemožné provést změnu diety během laktace a krmit potom větší obsah lysinu, což je 9-10g lysinu/kg. Je obvyklé v rané fázi laktace kontrolovat příjem krmiva, který by neměl být menší než 4 kg. Problémy mohou být v pozdější fázi laktace, kdy by měla být krmena dieta s vyšším obsahem lysinu.
Proto kalkulace doporučují pro moderní typy prasnic takové diety, které obsahují 14,5 MJ SE (13,9 MJ ME) a 9-10g lysinu.
Obsahy živin také závisí na podmínkách prostředí, ustájení a managementu. Například když je apetit zvířat nízký, což se často přihodí v teplém období nebo u prvniček, je potřeba obsah živin zvýšit. Na druhé straně pokud je apetit příliš vysoký, např. při nízkých teplotách, obsah živin by měl být redukován.
Strategie krmení během laktace: první den laktace začít na 2,0-2,5 kg krmiva a každý den přidávat 0,5 kg až do té doby, kdy prasnice žerou 5 kg (kolem 7. dne). Potom krmit dle apetitu = ad libitum.
Tato strategie je důležitá pro redukci MMA. Pokud se krmí 2x denně, není dostatečně naplněn apetit potenciál zvířete. Krmit vícekrát  ? dle možností ? a přizpůsobit čas krmení klimatickým podmínkám. V teplém prostředí prasnice inklinují žrát v chladnějších etapách dne ? ráno a v noci. Nezbytné pro apetit je adekvátní zásobení čerstvou vodou. Velké prasnice v laktaci mohou potřebovat 40-50 litrů/den. Aby byl tento požadavek pokryt, je zapotřebí průtok napáječek: 2,0 litry / minutu.
Dobrá krmná strategie na začátku laktace umožňuje maximální příjem krmiva v době největší potřeby: od 14. dne.

2a. ?Nottinghemský? krmný systém během laktace
Všechny prasnice byly krmeny standardním množstvím krmiva prvních 10 dní po oprašení. Bylo jim nabízeno 2,5 kg první den a pak se krmení zvyšovalo o 0,5 kg za každý den, až k 7 kg v 10. dnu. Pak bylo prasnicím individuálně dávkováno na základě velikosti vrhu a růstu selat (viz. tabulka 2) na úroveň mnohem vyšší než tradičně používané dávky.

Tab. 2: Příklad ?Nottinghemské? krmné strategie denního příjmu mezi 11. a 27. dnem laktace.
(Dieta obsahuje 14,5 MJ SE /kg ( cca 13,9 MJ ME)

Prasnička < 10 s.

Prasnička 10 s.

Prasnička 11 s.

Prasnička 12 s.

Prasnička 13 s.

Prasnice < 9 sel.

Prasnice 9 sel

Prasnice 10 sel.

Prasnice 11 sel

Prasnice 12 sel.

Den

kg

Den

kg

Den

kg

Den

kg

Den

kg

11

7

11

7,5

11

7,5

11

7,5

11

7,5

12

7

12

7,5

12

8

12

8

12

8

13

7,5

13

8

13

8,5

13

8,5

13

8,5

14

7,5

14

8

14

8,5

14

9

14

9

15

8

15

8,5

15

9

15

9,5

15

9,5

16

8

16

8,5

16

9

16

9,5

16

10

17

8,5

17

9

17

9,5

17

10

17

10,5

18

8,5

18

9

18

9,5

18

10

18

10,5

19

9

19

9,5

19

10

19

10,5

19

11

20

9

20

9,5

20

10

20

10,5

20

11

21

9,5

21

10

21

10,5

21

11

21

11,5

22

9,5

22

10

22

10,5

22

11

22

11,5

23

9,5

23

10

23

10,5

23

11

23

11,5

24

9,5

24

10

24

10,5

24

11

24

11,5

25

9,5

25

10

25

10,5

25

11

25

11,5

26

9,5

26

10

26

10,5

26

11

26

11,5

27

9,5

27

10

27

10,5

27

11

27

11,5

3. Interval odstav ? říje
Prasnice by měla být zapuštěna mezi 5-7 dnem po odstavu.
Kondice při zapuštění souvisí s efektem ?odst.- říje intervalu? a cílem je vyvarovat se jakékoliv ztráty tělesné váhy a kondice během této periody. Ztráta jak tělesného tuku, tak svaloviny implikuje odpovědnost za reprodukční poruchy po odstavu.
Po náhlém přemístění selat a změně ustájení je prasnice pod vlivem následujícího stresu a obecně bezprostředně po odstavu málo žere. Nicméně po 24-48 hodinách se její apetit vrací  a je důležité krmit laktační dietu dle apetitu nebo nejméně 3,5 kg/den do zapuštění.
Nedávné výzkumy vypovídají, že insulin může být důležitý pro iniciaci říje. Pro zvířata, která nevykazují výraznou ztrátu kondice během laktace, je laktační dieta krmení ad libitum dostatečná. Přesto prasnice, u kterých máme zkušenost s výraznou ztrátou kondice během laktace, by měly mít vyšší obsah živin v dietě.

Je nezbytné brát na zřetel, že se genotyp zvířat vlivem intenzivní selekce a importu genofondu ze zahraniční v posledních 10-ti letech výrazně změnil a nadále se bude vyvíjet. Z tohoto důvodu nelze spoléhat, že ?zavedené? praktiky krmných technik a živinových receptur budou stále vyhovující. Lze tedy očekávat příval nových informací a požadavků z oblasti výživy, reprodukce, technologií atd. Chovateli by se potom výkonnější genofond měl odměnit za zvýšenou péči lepšími parametry užitkovosti a rentabilnější výrobou jatečných prasat.

dle WH Close a DJH Cole (2000) Nutrition of Sows and Boars
zpracoval Filip Offenbartl