Homepage
➝ poradenstvi
➝ clanky
➝ prasata
➝ 211-vyziva-a-organizace-odchovu-prasnicek
21.02.2001 Výživa a organizace odchovu prasničekJedním z hlavních faktorů, které ovlivňují ekonomiku chovu je reprodukce prasnic základního stáda. Je zřejmé, že dobrých výsledků mohou dosahovat jedinci, kteří jsou správně odchováni, a které se úspěšně podaří zařadit do reprodukčního cyklu. Problematika odchovu prasniček a jejich zařazování patří k těm obtížnějším kapitolám chovu prasat. Tento článek přibližuje základní poznatky z knihy Nutrition of Sows and Bors. Anatomicky jsou moderní typy prasniček k reprodukci připraveny ve věku cca 4-5 měsíců. Puberta nastupuje mezi 6-7 měsícem.
Výživný statut zvířete má vliv na ovulační odezvu. Jeví se, že flushing je specifikací příjmu energie. Někteří autoři uvádějí, že ?flushing? může stimulovat růst folikulů skrze zvýšenou sekreci LH tím, že efekt je zprostředkován změnou v koncentraci plasmového insulinu a IGF. Toto je podpořeno pozorováním, kdy při podávání exogenního insulinu u prasniček během folikulární fáze došlo ke zvýšení ovulačního poměru a uvolnění LH. Na základě analýzy dat lze říci, že je vyšší efekt při nízké úrovni ovulace. Na druhé straně u prasniček, které měly vysoký ovulační poměr nedošlo po ?flushingu? k jeho zvýšení, nebo dokonce se snížila ovulační odezva. Přesto efekt ?flushingu? umožňuje prasničkám dosažení jejich genetického potenciálu v ovulačním období, zejména v těch případech, kdy je z různých důvodů potlačen. Načasování a délka ?flushingu? jsou důležité. Zvýšení příjmu energie v periodě menší než 1 cyklus může podpořit zvýšení ovulace, ale pouze pokud tato perioda zvýšeného krmení bezprostředně předchází ovulaci.
Ovulační poměr prezentuje reprodukční potenciál zvířat. Ne všechna vajíčka jsou však oplozena a ne všechna oplozená vajíčka přežijí. Bylo zjištěno, že v ranné březosti vysoké hladiny krmení snižují přežitelnost embryí. Lze tedy říci, že přestože vysoká úroveň krmení v odchovu a během říje má vliv na zvýšení ovulačního poměru, pokračování v tomto režimu zvýšeného krmení vede ke snížení přežití embryí a tím eliminuje efekt ?flushingu?. Experimenty ukazují signifikantní zlepšení přežitelnosti embryí a následné velikosti vrhu, když je provedena restrikce v krmení během prvních 20 až 30 dnů březosti. Kritické období je mezi 3. ? 15. dnem po zapuštění. Problém je, že zvířata jsou často ustájena ve skupině i po zapuštění, které probíhá v rozmezí 7 ? 14 dnů. Nastává tedy otázka, kdy začít s redukcí krmení. Když budeme redukovat brzo, nebudou mít všechny prasničky dostatečný ?flushing?. Pokud redukujeme pozdě, tak je reálný risk zvýšené embryonální mortality. Poslední pokusy doporučují dávat vitamín A během 2. estrální periody. Bude tak kompenzován risk embryonální mortality z vysoké úrovně krmení po zapuštění. Nejefektivnější je intramuskulární injekce, ale je možná také aplikace přes krmení.
Závěrem lze říci, že různé úrovně příjmů energie a proteinu, které jsou dostatečné k dosažení dnes akceptovatelných přírůstků nemají vliv na věk, kdy je dosažena puberta (pozn. negativně působí různé restrikce a nevyváženost diet). Oddálení zapuštění až na 2. nebo 3. říji umožní zvířeti nejen vybudovat tělesné rezervy, ale také umožní účinně praktikovat ?flushing? ke zvýšení ovulačního poměru. K zajištění maximálního ovulačního poměru a přežití embryí je vhodná následující krmná strategie: poskytnou vysokou úroveň krmení před zapuštěním + následuje nízká hladina krmení nejméně 21 dnů po zapuštění (viz. krmná křivka).
Jestliže jsou prasničky selektovány v cca 60 kg, pak dieta má obsahovat 13,5 MJ SE a 8 g lysinu. Při selekci v cca 100 kg, následná dieta obsahuje: 13,0 ? 13,5 MJ SE a 6-7g lysinu (viz. tabulka 1). Dávka krmení: 2,5 ? 4 kg dle intenzity růstu, podmínek ustájení a ročního období. Tabulka 2,6: Doporučené diety pro nakoupené prasničky Rozpětí hmot. (kg) 30-60 60-100 100-130 Špek P2 (mm) 7-12 12-18 Diety 14,0 (12,0) 13,5 (9,0) 13,0 (6,5-7,0) *SE = ! Stravitelná energie! Vápník a fosfor: hladiny těchto makroprvků by měly být v dietách pro prasničky zvýšeny na 1,0% Ca a 0,8% P k adekvátnímu vývoji končetin a minerálních rezerv.
Tělesná kondice prasniček při 1. zapuštění má průkazný vliv na jejich celoživotní užitkovost. Zvířata, která neměla dostatečnou tělesnou kondici při 1.selekci a přemístění na farmu, nedosáhla významných výsledků během sledovaných vrhů. Lepší tělesná kondice = lepší celoživotní užitkovost. Studie zaměřené na reprodukční užitkovosti za 5 vrhů ukazují, že nejlepších výsledků dosáhly prasničky, které měly při 1. zapuštění váhu 125 ?145 kg a výšku špeku P2= 18 ?20 mm). Na 5 vrzích byl rozdíl 9 selat. Navíc u prasniček s nižší výškou špeku při selekci byl zjištěn nižší podíl jedinců, kteří přesáhli 4 vrhy. Hlavní doporučení lze shrnout do následujících bodů:
dle WH Close a DJA Cole (2000) Nutrition of Sows and Boars |
|
|