16.03.1999

VYUŽÍVÁNÍ MODERNÍCH POČÍTAČOVÝCH METOD PŘI HODNOCENÍ PRASAT

 Tak jak se zákonitě vyvíjí snaha všech chovatelů a plemenářských organizací o zlepšování reprodukčních     a užitkových vlastností prasat, souběžně se musí vyvíjet i postupy, jak tyto vlastnosti objektivně zjišťovat, porovnávat a vyhodnocovat. Jen tak lze přesně určit míru genetického vlivu rodičů a přenos důležitých znaků na své potomstvo.
  Od začátku roku, se zavedením novelizace ČSN 466150 ? Plemenná, chovná a užitková prasata ?, tudíž vstupuje zcela samostatně na scénu matematicko - statistický model hodnocení prasat - BLUP Animal model, zavedený  pracovníky VÚŽV v Uhřívněvsi a pracovníky Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Model, jež byl poprvé zaveden asi před 1,5 rokem (souběžně se starým hodnocením), tak od letošního 1. ledna zcela nahradil systém selekčních indexů a stává se hlavním hodnotícím kritériem prasat. Postupně se vyvíjel od hodnocení čistě jen mateřských plemen s vyhodnocováním užitkových znaků bez reprodukce, až po dnešní podobu, kdy pomocí tohoto modelu sledujeme u mateřských plemen všechny důležité reprodukční a užitkové znaky a u plemen otcovských a u hybridních kanců všechny znaky užitkové. Podrobné rovnice a postupy byly již mnohokrát zveřejněny a jsou všem chovatelům jistě dobře známy. Chci jen připomenout, že výsledkem složitých výpočtů jsou čtyři tzv. plemenné hodnoty - plemenná hodnota pro reprodukci ( počet živě narozených selat ), plemenná hodnota pro masnou užitkovost ( % HMČ ), plemenná hodnota pro růstovou schopnost ( přírůstek od narození ) a jako souhrn těchto hodnot výsledná celková plemenná hodnota. Stávající systém hodnocení těchto znaků vychází ze základní filosofie porovnání aktuálních hodnot s hodnotami spočítanými za rok 1995 - tzv. bází. Cílem celého hodnocení je pak v rámci jednotlivých plemen očistit genetický vliv rodičů na potomstvo od různých pevných a náhodných efektů ( sezóna, prostředí, pohlaví, stádo původu, krmení, pořadí vrhu atd. ) a tím tak plně objektivizovat manifestaci dědičnosti jednotlivých znaků. Zcela odlišný je pak tento model od selekčních indexů   v tom, že do výpočtové báze nevstupují pouze vrstevníci a rodiče potomků, ale zahrnuje širokou genovou základnu nejen těchto ale i prarodičů, sourozenců a polosourozenců. Tím se podstatně rozšiřuje počet informací vstupujících do odhadu plemenné hodnoty jednotlivých zvířat a tím dochází i k jeho zpřesnění.
 Cílem tohoto hodnocení však není jen jakási teoretická, matematická analýza, ale především jde o jeho praktické využití. Předpokládám tudíž, že pojmy jako celková plemenná hodnota, či její směrodatná odchylka se tak stávají každodenní pomůckou všech vyspělých chovatelů a nejsou jen jakýmisi bezduchými čísly. Ostatně tyto hodnoty jsou dnes standardní součástí všech prodejních katalogů, potvrzení o původu a sestav, kde nahradily stávající selekční indexy.
 Genoservis, a.s. Olomouc se novým hodnocením prasat zabývá stejně intenzívně jako ostatní plemenářskou a chovatelskou problematikou. Pracovníci a.s. byli důkladně s tímto hodnocením seznámeni a jsou tak kdykoliv připraveni napomáhat a aktivně se účastnit při využití Animal modelu v praxi. Sama a.s. Genoservis investovala nemalé prostředky do modernizace informatiky, rychlého přenosu aktuálních dat  a jejich využití u chovatelů. Není nadsázkou, že díky této moderní elektronické síti, je přenos aktuálních informací z centrální databáze v Benešově až po konkrétní plemenářská střediska otázkou několika desítek minut.
 Na a.s. Genoservis byly zároveň pro plemenářskou a chovatelskou práci vyvinut počítačový program pro operativní využívání plemenných hodnot. Šlechtitelé jsou nyní schopni okamžitě vyhodnocovat tyto aktuální plemenné hodnoty  u konkrétních zvířat, jak prasnic a kanců v konkrétních chovech, tak kanců na ISK, což umožňuje jejich rychlé využití  v selekci ( komplexní nebo dle jednotlivých znaků ), při tvorbě připařovacích plánů -  sestavováním individuálních  rodičovských párů  pro produkci požadovaného, kvalitního potomstva ( samčího    i samičího ). Navíc toto hodnocení dnes už zdaleka není jen výsadou sféry šlechtitelské, ale zasahuje stejnou měrou i do sféry rozmnožovací a užitkové. Plemenné hodnoty jsou dnes totiž známy i u prasnic v rozmnožování  a u kanců  přirozené plemenitby v RCH. Z toho je zřejmé, že pracovat s nimi musí dnes už opravdu každý chovatel.
 Abychom dokázali co nejlépe využít nového hodnocení  vytváříme v současné době zcela nový počítačový program pro komplexní zpracování dat z ŠCH a RCH s již plně zvládnutou problematikou hodnocení dle Animal modelu, který chceme v nejbližší době uvézt v život.
 Zároveň již byl vyvinut na naší a.s. program, jež řeší hodnocení prasat v unifikované testaci v ŠCH, která se s novou metodikou stává naprosto nedílnou součástí práce producentů plemenných prasniček a kanečků. Program má napomoci s evidencí, sestavováním skupin, sleduje přírůstky zvířat, léčení, navrhuje zvířata  k ultrazvukovému měření, eviduje ultrazvuková měření a napomáhá tak k okamžitému  vyhodnocení testu a následné selekci zvířat po jeho skončení. Na něj pak navazuje program hodnocení UV měření, jež dokáže naměřené hodnoty okamžitě načítat jednotlivým otcům, a tím poskytnout další podklad k vyhodnocení růstové schopnosti zvířat po jednotlivých otcích. V neposlední řadě je pak program, který byl u nás vyvinut ke komplexnímu řešení problematiky stanice výkrmnosti.
 Naše  a.s. se však nezabývá jen sférou šlechtitelskou  a rozmnožovací a myslí i na chovy produkující finální jatečná prasata. Ing.Jaromírem Matůšem byl vytvořen nový program, který  komplexně řeší problematiku chovů  užitkových. Program zvládá nejen evidenci zvířat, ale dobře postihuje všechny oblasti reprodukce, hodnocení předvýkrmů a výkrmů, léčení, turnusů, třídění zvířat na porodny a jalovárny, vyšetřování březosti, řeší problematiku spotřeby krmiv a jejich pohybu za období, ve výstupech dává možnost vše sledovat s předstihem díky signálním sestavám. Vyhodnocuje výsledky reprodukce, výkrmů a předvýkrmů, sleduje krmné dny, brakaci, vytváří přehledy o zapouštění a narozených selatech, o uplatnění prasniček v souvislosti s jejich dodavatelem a mnohé další.
 
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že takovýto rozvoj informatiky a programového vybavení je v souladu s moderními trendy řízení a vyhodnocování výsledků chovů, jehož kouzlem by neměla být složitost, ale právě zjednodušení práce chovatelů a šlechtitelů prasat. Jsem přesvědčen , že čím rychleji dokáží chovatelé uplatnit toto velké  množství informací, tím rychleji dokáží posunout své chovy v těžké konkurenci vpřed. A v neposlední řadě, čím efektivněji dokáží s informacemi pracovat, tím více času mohou věnovat záležitostem provozním, kde vždy zůstane lidský faktor tím prvořadým a nenahraditelným.
 Cílem a.s. Genoservis je pak nezatěžovat chovatele nic neříkajícími kvanty čísel, ale naopak odbornou  radou a pomocí ve využití kvalitních a objektivních údajů, napomáhat ke zlepšení jak genetické, tak i celkové úrovně chovů a dopomoci jim k tolik potřebné rentabilitě, ať už ve šlechtění či ve výrobě jatečných prasat.

DOUPAL  Jaroslav  Genoservis, a.s. Olomouc