10.03.2000

VLIV JEDNOTLIVÝCH FAKTORŮ NA PODÍL LIBOVÉ SVALOVINY U PRASAT

Několik let diskutovaná problematika zpeněžování prasat v ČR dle podílu libové svaloviny nabývá v letošním roce konkrétní podobu. Objektivní klasifikace jatečných těl prasat a nákup podle kvality ? podílu libového masa - je součástí legislativy v zemích EU a dá se předpokládat, že v krátké době bude tomu stejně i u nás.
Novelizovaná ČSN 466120 ?Jatečná prasata? umožňuje zpracovatelům od počátku letošního roku zatřiďovat a zpeněžovat nakupovaná prasata v systému SEUROP.

obchodní třída Podíl svalovinyv % S 60 a více E 55 ? 59,99 U 50 ? 54,99 R 45 ? 49,99 O 40 ? 44,99 P méně než 40

S prvními konkrétními výsledky zpeněžování prasat tímto způsobem se někteří chovatelé ?natvrdo? setkali po 1. lednu letošního roku u těch zpracovatelů, kteří jsou již vybaveni měřícími přístroji pro tuto klasifikaci, a kteří převážně v minulém roce zavedli a zvládli objektivní klasifikaci v provozních podmínkách jatek. Dosahované výsledky v zatříďování jatečných prasat koncem r. 1999 a počátkem roku letošního ukazují, že podíl libového masa u jednotlivých chovatelů se pohybuje převážně v rozpětí 50 ? 57 %, s průměrem na úrovni cca 52 ? 52,5 %, při značné variabilitě v zatříďování jednotlivých prasat. Průměrný podíl libového masa jednoznačně ovlivňuje zatříďování prasat do jednotlivých obchodních tříd a jejich následné zpeněžování.
Počátkem letošního roku byli někteří chovatelé nemile překvapeni propadem cen za prodaná prasata až k 30 Kč/kg (přepočteno na ž.v.) při zpeněžování dle podílu libového masa oproti  34?35 Kč/kg u jiných zpracovatelů, kteří nakupovali v živé váze. Až v tomto okamžiku si každý chovatel uvědomuje plný význam tohoto způsobu zatříďování a zpeněžování jatečných prasat, zejména ve vztahu ke své ekonomice a existenční jistotě. Úvahy některých chovatelů nabídnout prasata zpracovateli, který dosud nezpeněžuje dle podílu libového masa jsou krátkozraké a v případě úspěchu řeší problém pouze dočasně.

Hledají-li chovatelé příčiny nízké úrovně svaloviny ve svém stádě, není vždy jednoduchou záležitostí stanovit příčiny daného stavu.

Co ovlivňuje úroveň podílu libového masa ?

Dle důležitosti lze seřadit jednotlivé vlivy ovlivňující podíl libového masa následovně :

1. Genetická úroveň chovaných prasat
2. Výživa
3. Porážková hmotnost
4. Pohlaví
5. podmínky prostředí

Genetická úroveň chovaných prasat
Genetická úroveň chovaných prasat v plemenářském programu a následně důslednost realizace daného programu chovatelem ovlivňuje v rozhodující míře podíl libového masa v každém chovu. Zde je nutno uvědomit si, že dědičnost podílu libového masa je intermediální tj. 50% ovlivňuje matka a 50% otec.

Vliv matky jatečného prasete
Chce-li chovatel dosáhnout dobré zmasilosti musí mít jistotu, že jím chované prasnice mateřského plemene (MP) mají minimálně 54?56% libové svaloviny měřeno přístroji na jatečných půlkách, což při měření na živých zvířatech představuje 58?60% libové svaloviny (v ČR měřeno převážně přístrojem PIGLOG 105 na prasničkách nad 70 kg s přepočtem na 100 kg ž.v.). Vyšší podíl libového masa u MP není příliš žádoucí z hlediska možného negativního vlivu na reprodukci i konstituci zvířat. Podíl libového masa významně ovlivňuje nejen výška sádla, ale-i plocha nejdelšího zádového svalu (kotlety) a proto i u MP je potřebné při selekci pracovat s tímto ukazatelem. Plocha m.l.d. u prasniček F1 v UCH by měla činit minimálně                50?52 cm2. Větší plocha kotlety je typickou vlastností zejména u dánských MP, se kterými v procesu šlechtění v největším rozsahu v ČR pracuje Genoservis, a.s. Olomouc. Plocha m.l.d. ve spolupracujících ŠCH MP v regionu Genoservisu, a.s. dosahuje téměř 53 cm2  o a je nad průměrem ČR o 5 cm2. Chovatelé, kteří mají u MP vysoký podíl krve dánské provenience, při současné vysoké intenzitě šlechtitelské práce, dosahují nyní u jatečných prasat 55?57% libového masa.
Největším současným problémem našich producentů jatečných prasat je značná variabilita masné užitkovosti prasnic. Ve stádech působí prasnice s neznámou úrovní libového masa (přeměnné, staršího genotypu, s nízkým podílem masa nakoupené za nízkou cenu v době ?vepřové krize?). To se projevuje vysokou variabilitou podílu libového masa jednotlivých prasat dodávaných na jatka od některých chovatelů. Řešením je pouze urychlená selekce těchto prasnic a jejich náhrada prasničkami s požadovanou masnou užitkovostí.

Vliv otce jatečných prasat
Volba kanců připařovaných v ?C? pozici je velmi často předmětem odborných diskusí chovatelů                  i  pracovníků plemenářských organizací. Přes dlouhodobě opakované testace různých kombinací ještě nikdo jednoznačně neprokázal výhodnost určité kombinace. Výsledkem toho je vysoký počet hybridních kombinací jatečných prasat v ČR. Téměř každá plemenářská organizace má škálu čistokrevných i hybridních kanců otcovských plemen do ?C? pozice a samozřejmě, že pro to má svoje?odborné? zdůvodnění. Skutečností je, že v produkční výkonnosti nezáleží ani tak na kombinaci samotné, jako na její okamžité genetické úrovni. Proto se nedá zobecnit, že určitá kombinace bude trvale lepší než jiná. Samozřejmostí pro každou plemenářskou organizaci by měl být co nejmenší počet hybridních kombinací prasat s vysokým podílem kvalitního libového masa s dobrou morfologickou i jatečnou uniformitou, které by plně vyhovovali zpracovatelskému průmyslu    i obchodní síti, zejména v kvalitě výsekového masa.

Do ?C? pozice lze doporučit jednu (hybridní) kombinaci kanců se supermasnými plemeny (BL, PN) pro chovatele prasnic s nižším podílem libového masa. Kanci této kombinace by měli mít nad 62% libového masa (měřeno na živých prasatech), s dobrou růstovou schopností i konverzí krmiva, převážně genotypu Nn (heterozygoti).
Druhá (hybridní) kombinace kanců otcovských masných plemen (BO, D, H) by měla být určena pro chovatele prasnic s optimálním podílem libového masa ( 58 ? 60% ). Kanci by měli mít nad 61 % libového masa, s vynikající růstovou schopností i konverzí krmiva, převážně genotypu NN tzn. stresrezistentních , s dobrou kvalitou masa. Tato kombinace by měla být perspektivní , pro většinu chovatelů realizujících daný plemenářský program a musí vytvářet dobré podmínky pro rentabilní ekonomiku chovatelů prasat.
Touto cestou se ubírá proces šlechtění prasat v oblasti působnosti a.s. Genoservis Olomouc.

Výživa
Je druhým nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím podíl libového masa. Kvalitu výživy pro jatečná prasata je nutno chápat nejen co do množství živin (NL,MEp), ale-i jako optimální vyvážení potřeby lyzinu pro jednotlivé váhové kategorie prasat, poměru lyzinu k esenciálním aminokyselinám (zejména treoninu)  a optimalizaci poměru lyzinu a metabolizovatelné energie.
Potřeba živin v krmné dávce i jejich vzájemné vyvážení musí odpovídat dané úrovni genetiky a požadavku na podíl libového masa. Není-li toto zajištěno snižuje se využití živin z krmiva k tvorbě bílkovin těla prasat resp. dochází k vyšší tvorbě tukové tkáně a spotřeby krmiva na jednotku přírůstku. Na podíl libového masa má vliv i krmná technika.
Krmení prasat ?ad libitum? zvyšuje přírůstek při současném zvýšení výšky špeku a snížení podílu libového masa až o 3 %. Pro zvýšení podílu libového masa je optimální krmení dle růstové křivky (stupnice dávkování) resp. krmení ?ad semi libitum?.

Porážková hmotnost
Ovlivňuje podíl libového masa v průměru cca 1,5 % na 10 kg živé váhy. Optimální porážková hmotnost z hlediska % libového masa se jeví na úrovni 100 ? 110 kg, samozřejmě s ohledem na úroveň genofondu     ( genetický podíl libového masa, ranost ) a výživy.  V oblasti výživy působí velký počet jak krmiva vyrábějících subjektů, tak i odborných poradců. Výsledkem jsou někdy i závažné nedostatky ve výživě prasat, aniž by si to chovatelé prasat byli vědomi.

Pohlaví prasat
Ukládání tuku u prasniček je nižší než u vepříků. Souvisí to různou intenzitou růstu prasniček a vepříků i s odlišnou úrovní látkové výměny. Při bourání prasat o stejné porážkové hmotnosti je zmasilost prasniček zpravidla vetší než u vepříků. Z tohoto důvodu je vhodné provádět výkrm prasniček odděleně od vepříků      a prasničky dodávat na jatka o vyšší hmotnosti. Podíl libového masa u vepříků o ž.v. 105?107 kg odpovídá cca podílu libového masa u prasniček o živé hmotnosti 110?115 kg.

Podmínky prostředí
Z podmínek prostředí ovlivňuje výšku špeku teplota ve stáji, dále vlhkost a průvan. Z tohoto důvodu je potřebné optimalizovat mikroklima ve stájích (teplota 18?22oC, RV 70%, minimalizace čpavku ? pod 20 ppm, eliminace průvanu).

Ekonomika chovu prasat bude chovatele neúprosně tlačit do maximalizace tržeb za prodávaná prasata a na straně druhé do minimalizace nákladů na jejich výrobu. Dosavadní zpeněžování nezohledňovalo kvalitu jatečných prasat a následně i kvalitu plemenných prasat. To samozřejmě nemotivovalo mnohé chovatele ke zvýšení kvality jatečných prasat. Letošní rok je pravděpodobně limitním obdobím pro urychlené řešení podílu libové svaloviny na úroveň minimálně 54% a později nad 55% při souběžném snížení nákladů na 1 kg jatečného prasete pod 30-32 Kč. Chovatelé, kteří toto nezvládnou, riskují svoji existenční jistotu a to dost možná v krátkém časovém horizontu 2?3 let.
Pracovníci úseku chovu prasat a.s. Genoservis nabízejí všem spolupracujícím i dalším, potencionálně spolupracujícím chovatelům odbornou pomoc nejen při řešení perspektivního plemenářského programu, ale i v dalších oblastech, které jim umožní zrentabilnit výrobu jak plemenných, tak i jatečných prasat.

Ing.Emil Bazala Genoservis , a.s. Olomouc