15.03.2000

ŠLECHTĚNÍ PRASAT V DÁNSKU

Dánský národní šlechtitelský program DanBred je organizován Národní komisí pro produkci prasat, která úzce spolupracuje se třemi kooperujícími jatečnými komplexy. Tento systém umožňuje velmi pružnou reakci dánských šlechtitelů vzhledem k požadavkům trhu. Celková roční produkce přesahuje 23 mil. jatečných prasat, přičemž Dánsko patří k významným vývozcům vepřového masa. Export dosahuje přibližně 85 % celkové produkce.
Do šlechtitelské práce je zapojeno 42 nukleových chovů, což znamená cca 7500 prasnic. Národní šlechtitelský program je založen na 4 základních plemenech, která jsou uvedena, společně s velikostí dané populace, v tabulce 1. Celá populace je prostá stresového genotypu v HAL (RYR 1) genu.

 Tab.1 Plemena šlechtěná v Dánsku

Plemeno Prasnic ve šlechtní Dánská Landrase 2900 Dánský Yorkshire(Large White) 2200 Dánský Duroc 1900 Dánský Hampshire 500

Za povšimnutí stojí poměrně vysoké zastoupení plemene duroc, jehož základ byl dán importem z Kanady a USA v letech 1977-79 a v současné době je největší čistokrevnou populací v Evropě. Toto plemeno je využíváno k tvorbě hybridních kanců v kombinaci s plemenem hampshire a yorkshire, ale i k produkci čistokrevných plemeníků do C pozice.
Na šlechtitelskou sféru navazují chovy rozmnožovací. Ve 180 stádech je evidováno 42 000 prasnic. Hlavním úkolem RCH je produkce prasniček F1 generace: L x Y nebo Y x L, které slouží na obměnu produkčních chovů s celkovým počtem prasnic: 1 100 000 ks.
Šlechtitelské cíle jsou sestavovány na základě úzké kooperace mezi producenty prasat a jatečnými provozy a na objektivním diferencovaném šlechtění pro mateřskou a otcovskou linii. Tabulka 2 uvádí jednotlivé šlechtěné vlastnosti pro obě linie včetně ekonomických indexů.

 Tab.2: Šlechtěné vlastnosti

Vlastnost Ekonomický index Jednotky Denní přírůstek (0 ? 30 kg) 0,016 $ / gram Denní přírůstek (30 ? 100 kg) 0,02 $ / gram Konverze -14 $ / kg přír./ prase Libová svalovina 1,1 $ / % LS / prase Velikost vrhu: mateřská linie 3,4 $ / vrh / prase Tlesná stavba:         : mateřská linie 4,3 $ / bod / prase         : otcovská linie 2,1 $ / bod / prase pH 0,7 $ / 0,1 pH

Jatečná ztráta*: otcovská linie - 0,7 $ / kg / prase
 * opak výtěžnosti

Z tabulky 2 je patrné, že velikost vrhu je zahrnuta v šlechtitelských cílech pro mateřskou linii a jatečná ztráta (opak výtěžnosti) v otcovské linii. Tělesná stavba má 2 x větší váhu v mateřské linii.
Vlivem marketingové situace je čas od času (jednou za 3 ? 4 roky) provedena změna v genetických a ekonomických indexech používaných při selekci. Tuto skutečnost lze demonstrovat na grafech, které znázorňují šlechtitelské cíle v současné době ve srovnání s údaji, které byly publikovány v časopisu Náš chov (dle časopisu Neue Landwirtschaft zpracovala Ing. M. Wolfová, Dánsko ? světová špička v produkci vepřového masa, Náš chov, 9, 1997: 34 ? 36).

Graf 1: Šlechtitelský cíl Graf 2: Šlechtitelský cíl
 Landrase a Yorkshire 2000              Landrase a Yorkshire 1997
 

Graf 3: Šlechtitelský cíl Graf 4: Šlechtitelský cíl
 Duroc a Hampshire 2000              Duroc a Hampshire 1997

Grafy 1 a 2 poukazují na předpoklad velkého progresu v plodnosti a denním přírůstku u mateřských plemen. Na významu nabývá  konverze krmiva a tělesná stavba. U otcovským plemen se velký vývoj předpokládá u konverze krmiva. Kromě podílu libového masa se očekává zlepšení v dalších jatečných vlastnostech. Jedná se především o jatečnou ztrátu (opak výtěžnosti). Nově se objevuje sledování kvality masa pomocí měření pH.
Šlechtitelský pokrok, který byl v Dánsku dosažen za období 1995 ? 1998, je demonstrován v tab. 3.

Tab. 3: Šlechtitelský pokrok 1995 ? 1998

Plemeno Denní přír.(0 ? 30 kg)g / den Denní přír.(30 ? 100 kg)g / den KonverzeKrm. / kgpřírůstku % LS Plodnost selat Tělesná stavba body pH Duroc 2,7 24,5 -0,04 0,12   0,03 0,001 Hampshire 1,9 16,2 -0,04 0,18   0,02 0,001 Landrace -1,3 20,5 -0,02 -0,04 0,44 0,05 0,002 Yorkshire -0,5 14,1 -0,02 0 0,25 0,05 0,002 Průmr 0,7 18,8 -0,03 0,07 0,35 0,04 0,002

Testace v dánském šlechtění se provádí na centrální testační stanici a na farmách. Test probíhá v intervalu 30 ? 95 kg. Prasata jsou krmena ad libitum během celého růstového období. Přesně je sledováno a kontrolováno složení krmné směsi a používaných premixů. Po skončení testu jsou zvířata zvážena, je změřena ultrazvukem výška hřbetního tuku a je ohodnocena tělesná stavba. Na farmách tímto testem projde ročně 90 000 kanečků a prasniček. Výsledky dle jednotlivých plemen jsou uvedeny v tabulce 4.

Tab. 4: Výsledky faremní testace vlastní užitkovosti

Plemeno Kanečci  Prasničky

ks

K individuálnímu měření příjmu krmiva, které se provádí na testační stanici, se využívá transpondérový krmný systém. Ročně projde testační stanicí cca 5000 kanečků. Přibližně 85% testovaných kanečků je po ukončení zkoušek odporáženo. Ve spolupráci s jatkami je sledována kvalita masa. Jako kvalitativní ukazatel se bere měření barvy masa a měření pH 24 hodin post mortem. Do šlechtitelských cílů je doposud zahrnuta pouze hodnota pH. Dosahované výsledky jsou uvedeny v tabulce 5.

Tab. 5: Výsledky kanečků z centrální testační stanice

Plemeno ks Přírustek(30 ? 100 kg)g / kg KonverzeKrm. / kg přírustku % LS pHBederní oblast pHkýta Jatečná ztráta kg Duroc 1341 915 2,41 59,6 5,59 5,71 25,5 Hampshire 692 847 2,48 62 5,45 5,52 24 Landrace 1044 939 2,48 60,6 5,55 5,68 25,2 Yorkshire 1038 924 2,4 61,1 5,58 5,65 24,5 Součet 4115  

Kontrola užitkovosti reprodukčních vlastností je prováděna u plemen landrace a yorkshire ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech a ročně jsou zpracovány údaje o 100 000 vrzích. V rámci šlechtění je do inseminace zapojeno 90 ? 95% prasnic. Pomocí technické inseminace a staniční testace jsou vytvářeny genetické vazby mezi šlechtěnými populacemi v jednotlivých chovech, což umožňuje efektivní využití při výpočtu plemenných hodnot metodou víceznakového Animal Modelu.
Poměrně vysoká pozornost se v Dánsku věnuje zdravotnímu stavu. Produkční chovy této země jsou prosté všech infekčních chorob.  Registrované šlechtitelské a rozmnožovací chovy patří v rámci tzv. SPF programu mezi chovy s nejvyšším zdravotním statutem, bez výskytu specifických prasečích nemocí, např.: dysenterie, pneumonie, atrofické rhinitidy, ektoparaziti, atd.. Při zakládání nových chovů (nákupu zvířat) je využíváno císařských řezů. K transportu zvířat se používají speciálně vybavené vozy s tlakovou ventilací z důvodů zamezení nakažení plemenného materiálu během transportu z jedné farmy na druhou. Do šlechtitelských chovů je velmi omezený přístup. Jsou pravidelně navštěvovány veterinární službou a velmi pečlivě jsou vedeny záznamy o nemocích a medikacích. 
Na šlechtění úzce navazuje, stejně jako v ČR, hybridizační program. Důvodem křížení je využití heterózního efektu především u znaků s nízkou dědivostí (např. reprodukční vlastnosti, odolnost organismu) a částečně kombinace rozdílných charakteristik jednotlivých plemen, pro která jsou selektována. V rozmnožovacích chovech dochází k prvnímu křížení a k tvorbě rodičovské populace pro chovy produkční: prasničky L x Y a Y x L. V koncové fázi hybridizačního programu (?C pozice?) se v Dánsku používá několik kombinací. Nejvíce je připařován čistokrevný duroc a hybridní kanci H x D (v ČR syntetická linie 99). Nově se pracuje s kombinací Y x D a někteří chovatelé využívají v koncové fázi zpětně plemeno yorkshire.  Výsledky nejlepších 5 chovů v Dánsku jsou demonstrovány v tabulce 6.

Tab. 6: Výsledky pěti nejlepších chovů v Dánsku

Reprodukce + odchov selat a předvýkrm 1 2 3 4 5 Ks prasnic 216 384 68 217 139 Odstavených selat na pras. a rok 29,4 29,2 28,8 28,6 28,3 Vrhů na pras. a rok 2,43 2,38 2,29 2,49 2,36 Živ nar. selata na vrh 12,9 12,6 13,7 12,3 12,4 Odstavená selata na vrh 12,1 12,3 12,6 11,5 12 Vk selat při odstavu 25 29 35,6 21,6 30,5 Váha selat při odstavu 7,3 7,8 8 7 6,5 Denní přírůstek (1,4 ? 30 kg) 428 455 472 488 513 Výkrm jatečných prasat Produkce prasat za rok 2396 7899 811 5247 3749 Denní přírůstek 1022 1015 1013 1012 1005 Konverze (kg / kg) 2,46 2,48 2,21 2,56 2,36 Počáteční váha výkrmu (kg) 39,8 35 39,1 30 32,5 Konečná váha v živém (kg) 100 102 103 98 101 Konečná váha JOT (kg) 76,4 77,6 78,9 74,5 76,8 Doba výkrmu (den) 58,8 66 63,5 66,8 67,8 % LS 59,9 59,8 58,7 59,7 59,3 Úhyn 1,1 2,8 1,9 1,3 1,8

Z údajů uvedených v tomto příspěvku je zřejmé, že Dánsko patří ke světové špičce ve šlechtění i produkci jatečných prasat. Oprávněná organizace Genoservis, a.s. intenzivně využívá tuto genetiku prostřednictvím importu kanců na ISK, popřípadě do přirozené plemenitby. Do budoucna se plánuje nadále pracovat s dánskou krví při šlechtění domácích plemen. Jak ukazují testy výkrmnosti a jatečné hodnoty na SKVP v Grygově, stejně tak testy vlastní užitkovosti plemenného materiálu, měl tento trend pozitivní vliv především na zvýšení procentického zastoupení hlavních masitých částí, libové svaloviny a plochy nejdelšího zádového svalu (MLD), což jsou nejdůležitější aspekty při zpeněžování prasat prostřednictvím aparativní klasifikace. Cílem šlechtitelů prasat a.s. Genoservis je, aby se vynikající úroveň ve šlechtitelských chovech dostala přes rozmnožovací sféru do chovů užitkových, aby chovatelé takto využili genetického pokroku, který byl dosažen ve šlechtění a v konečné fázi mohli lépe zpeněžovat vyprodukovaná jatečná prasata.

Dle propagačních materiálů vydaných k mezinárodní výstavě AGROMEK 2000 zpracoval
Ing. Filip Offenbartl - Genoservis, a.s. - středisko Nový Jičín