10.03.2000

HISTORIE OVĚŘOVÁNÍ REALIZACE PLEMENÁŘSKÝCH PROGRAMŮ V ČR VYDÁVÁNA ZA SOUČASNOU SKUTEČNOST

Blížící se zavedení plošného zpeněžování aparativní klasifikací jatečných prasat dle podílu libového masa (SEUROP) vyvolává časté diskuse na toto téma. Do diskuse se zapojují odborníci z řad chovatelů, zpracovatelů, plemenářů i dalších institucí. Tento text je reakcí na článek uveřejněný v Zemědělských listech č. 45/99 z 15. 11. 1999 s názvem Zamyšlení nad současným stavem hybridizace v chovech prasat v ČR. Myslíme si, že došlo k interpretaci starších (a navíc nesrovnatelných údajů), a proto bychom rádi uvedli nejaktuálnější informace k praktické realizaci plemenářských programů.
 To, že se konečně jeví šance v krátké době zavézt zpeněžování prasat dle jejich kvality - podílu masa jistě uvítají všichni reálně uvažující chovatelé i zpracovatelé. Jedině tento způsob může zvýhodnit prvovýrobce, kteří provádějí cílevědomou plemenářskou a chovatelskou práci ve svých stádech prasat.

 Současné výsledky aparativního zatříďování prasat ale ukazují, že v podílu libového masa je mezi jednotlivými chovateli značná variabilita - cca 48-57%. Tato variabilita souvisí zejména s důsledností realizace daného plemenářského programu, ale také s chovatelskými podmínkami (technologie, mikroklima, výživa). Obavy některých chovatelů z toho, že ekonomicky neuspějí ve zpeněžování jatečných prasat, jsou plně opodstatněné, a proto ty časté diskuse na toto téma.

Jaká je pravda o realizaci plemenářských programů v ČR a co je již z hlediska genetického pokroku historie ?

 Skutečností je, že díky chaosu v privatizaci plemenářských a mnohdy i chovatelských organizací působí v ČR cca 15 našich plemenářských subjektů, vzniklých převážně z podniků bývalého SPP, ale i nově vzniklých plemenářských organizací. Navíc zde ještě působí několik zahraničních, chovem a šlechtěním prasat se zabývajících organizací. To, že na malém území ČR působí velký počet plemenářských subjektů, sice na straně jedné zvyšuje konkurenční tlak, na straně druhé to realizovaným plemenářským programům na kvalitě vždy nepřidá. Dokladem tohoto je velký počet plemenných kombinací finálního hybrida (za 3/4 roku 1999 bylo v ČR vyprodukováno 6  čistokrevných otcovských plemen kanců a 15 hybridních kombinací kanců o vyšší produkci než   6 kanců v jedné kombinaci). V chovatelsky vyspělých zemích světa by stejný počet prasnic jako má ČR (cca 280.000 ks) obhospodařovaly 1-3 plemenářské organizace.
 Přes tuto skutečnost jediným a nejspolehlivějším ukazatelem hodnocení současné úrovně toho kterého plemenářského programu našich plemenářských organizací jsou výsledky kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti, které jsou každoročně zveřejněny v publikaci SCHP Čech a Moravy ?Užitkovost prasat?. Vzhledem        k tomu, že v ČR je jednotná metodika provádění KU a KD, lze tyto výsledky považovat za naprosto objektivní pro hodnocení výsledků realizace plemenářského programu každé plemenářské organizace i jednotlivých šlechtitelských a rozmnožovacích chovů. Není proto nutné provádět jednotnou, zdaleka nepřesnou testaci finálního hybrida, jak tomu bylo právě v r.1995 a 1996. Uváděné výsledky testace vůbec neprezentují skutečnou úroveň jednotlivých plemenářských programů a to z důvodu celé řady nepřesností v testaci samotné i v její metodice. Vzhledem k tomuto i skutečnosti, že období testace tj. roky 1995 a 1996 se uvádí  jako současný stav, je článek silně zavádějící a nutno tyto údaje považovat již za historii. Každý chovatel si může ověřit úroveň jednotlivých plemenářských programů z výše uváděné ?Užitkovosti prasat? za rok 1998 a v krátké době i za rok 1999.
 Samozřejmě nutno si uvědomit, že i když daný chovatel realizuje určitý plemenářský program, nemusí dosahovat jeho úrovně. Záleží na tom jaká selekční kritéria si stanovil pro jím chovaná zvířata, tj. jak důsledně daný program realizuje.

 Nutno však upozornit: podíl libové svaloviny uváděný ve výsledcích KU (měřený ve VU na živých zvířatech přístrojem PIGLOG 105) je cca o 3-4% nižší oproti přístrojům na jatkách (zde měří libovou svalovinu na jatečných půlkách). S tímto rozdílem je nutno počítat při zařazování zvířat do plemenitby k produkci finálního jatečného hybrida.

Jaká je současná skutečná úroveň jednotlivých ukazatelů plemenářského programu Genoservis, a.s. Olomouc ?

 Program je realizován na populaci cca 40.000 ks prasnic v oblasti Severní Moravy a z části Jižní Moravy a dalších oblastí ČR. Vychází z intenzívní šlechtitelské práce jednotlivých plemen mateřské i otcovské populace.

Mateřská plemena

 Plemena bílé ušlechtilé a landrase šlechtíme ve spolupráci s osmi ŠCH ? Milotický hospodář s.r.o., Bouzovská zem. a.s., ZP Štěpánov a.s. , ZP Otice a.s., PŠVP V.Albrechtice, ŠS SZTŠ Český Těšín, SHD Miroslav Vyoral. Všechny zmíněné chovy jsou zařazeny do kategorie NŠCH mateřských plemen. Již tento fakt je zařazuje na samý vrchol šlechtitelské práce v České republice. Parametry těchto chovů jsou tak vynikající, že i v této úzké skupině nukleových chovů se pohybují na samé špičce. Je třeba zdůraznit, že v mateřské populaci zvířat se nám daří vytvářet super plodné linie (s vysokým počtem živě narozených a dochovaných selat, vynikající mléčností prasnic a optimálním mezidobím) se zachováním odpovídajících hodnot v oblasti produkční (přírůstek, spotřeba ME, libová svalovina, podíl HMČ na jatečném těle).

Tabulka 1: Výsledky reprodukce, vlastní užitkovosti a VJH v ŠCH mateřských plemen za r. 1999

chov plemeno pohl selata * mezidobí VU VJH VŠ ŽV   přír. test špek % LS přír. ME HMČ špek kýta MLD Školní statek Český Tšín BU P 11,2 10,8 158,4 565 793 0,99 59,4 996 31,8 55,07 1,83 22,3 52,14 K 658 929 1,1 59,3 PŠVP V.Albrechtice BU P 10,4 10,2 162,6 529 720 1,01 59,1 845 34,3 53,18 1,93 21,18 51,76 K 604 898 0,91 61,3 Bouzovskázemdlská a.s. BU P 11,1 10,5 173,2 618 1041 0,88 60 876 33,1 55,31 1,73 22,27 54,49 K 676 1165 0,89 61,1 ZP Štpánov, a.s. BU P 11,9 11,5 167,3 586 911 0,96 59,7 845 31,4 55,15 1,8 21,73 53,21 K 645 1017 0,93 61 ZP Otice, a.s. BU P 12,1 11,4 160,3 560 805 0,97 59,6 875 34,1 54,66 1,94 22,18 54,63 K 645 946 0,99 60,6 Milotickýhospodář s.r.o. BU P 12,1 11,7 161,2 599 985 1,01 59 1077 28,2 53,98 1,83 21,53 50,81 K 678 1151 0,96 60,4 Genoservis, a.s. BU P 11,6 11,1 165,7 571 876 0,98 59,4 939 31,5 54,61 1,82 21,89 52,61 K 653 1039 0,95 60,7 ČR BU P 11,6 10,8 167,3 573 865 1,04 58,9 922 35,7 53,08 1,86 21,56 47,07 K 653 1004 1,01 60,4 PŠVP V.Albrechtice L P 11,6 11,1 158,4 545 762 0,92 60 944 35,9 53,95 1,78 20,95 53,08 K 609 849 0,92 60,7 Bouzovskázemdlská a.s. L P 11,6 11,1 169,8 595 953 0,95 59,6 985 36,8 55,81 1,88 22,06 53,17 K 661 1103 0,91 60,7 Vyoral  M.Brumovice L P 13,9 13,1 178,2 657 1126 0,84 60,3             K 715 1209 0,84 61,1 ZP Otice, a.s. L P 12,2 11,8 166,3 543 760 0,94 60 793 36,4 56,38 1,58 22,94 56,37 K 597 819 0,96 60,4 Genoservis, a.s. L P 12,2 11,6 168,7 581 894 0,93 59,9 947 36,5 55,36 1,82 21,85 53,5 K 666 1095 0,9 60,7 ČR L P 11,4 10,6 171,2 584 918 1 59,4 942 35,3 53,27 1,73 21,55 48,27 K 661 1056 0,97 60,5

Otcovská plemena

 V této oblasti jsme zaměřili intenzívní šlechtitelskou práci na tři základní plemena ? duroc, hampshire a OLW. První dvě šlechtíme ve spolupráci se ZP Otice a.s. a zde je třeba připomenout, že v letošním roce byl tento chov uznán za ŠCH ? otcovských plemen. Otcovský large white je šlechtěn ve vlastním chovu v Odrlicích. Všechna tato plemena jsou šlechtěna na vynikající masnou užitkovost (přírůstek, spotřeba ME, % libové svaloviny a HMČ na jatečném těle).

chov plemeno pohl. VU VJH přír. test špek % LS přír. ME HMČ špek kýta MLD ZP Otice, a.s. D P 543 764 0,91 60,4 777 35,3 55,08 1,7 22,37 52,26 K 609 828 0,92 60,9 ORYX Služovice D P 562 780 1,02 59 *795 33,4 55,53 1,47 22,04 48,43 K         ZP Otice, a.s. HA P 569 809 0,95 60,2 *895 34,6 56,7 1,58 23,37 58,29 K 617 881 0,92 61,6 ORYX Služovice Pn P 574 831 0,78 61,9 *787 35,3 59,68 1,53 25,19 60,67 K 609   1 61,2 ŠCHOdrlice BO P 632 997 0,95 60,2             K 663 1074 0,95 60,9 ČR D P 582 913 0,95 60 856 35,4 54,49 1,63 22,39 49,23 K 639 974 0,98 60,5 ČR HA P 569 815 0,95 60,4 856 37,9 54,08 1,72 22,47 49,36 K 616 873 0,97 61 ČR Pn P 580 842 0,72 62,8 837 35,3 59 1,58 25,36 54,63 K 624 867 0,71 63,4 ČR BO P 598 917 0,92 60,9 909 35,9 54,6 1,68 22,53 48,83 K 662 1014 0,94 61,5

Současná úroveň zatříďování jatečných prasat

 Chovatele jistě nejvíce zajímá zatříďování jatečných prasat aparativní technikou. Z tohoto důvodu uvádíme provedené vyhodnocení zatříďování jatečných prasat dodávaných na porážku V.O.S. Makovec Prostějov koncem minulého roku a počátkem roku 2000, kterého lze považovat za objektivní hodnocení současné úrovně podílu libového masa i úrovně jednotlivých plemenářských programů z hlediska zatříďování prasat v systému SEUROP.

Tabulka 3: Podíl libového masa z porážek 24.10. až 1.12.1999 a 18.1. až 4.2.2000 - MAKOVEC v.o.s.
(propočteno na 110 kg živé hmotnosti)

Oblast nákupu mřeno prasat zemd. podniků % lib. masa v jat. tle Zařazeno ve třídách (%) E U R O, P, T, N severní Morava 3965 18 54 33,2 44 12 10,8 okr. Prostjov 3418 13 52,4 22,7 44,8 20,6 11,9 ostatní 5673 15 52 16,7 44,7 28,4 10,2 CELKEM 13056 46 52,7 23,3 44,5 21,4 10,8

Variabilita % libového masa  :   48-58,6%
Variabilita ve třídách E + U     :   40-94%
(dle dosaženého průměru zemědělskými podniky v jednotlivých dodávkách prasat)

Pozn.:  Oblast nákupu Severní Moravy je všechno z programu Genoservis, a.s. Olomouc.
           Oblast nákupu Prostějov a ostatní jsou z jiných plemenářských programů.

Ing. Emil Bazala; Ing. Luboš Vítek; Doupal Jaroslav; GENOSERVIS, a.s. Olomouc