11.06.2004

ZAŘAZOVÁNÍ PRASNIČEK DO REPRODUKCE

Moderní genofond mateřských plemen prasat přináší na jednu stranu záruku dostatečné zmasilosti finálních hybridů, na druhou stranu ale souvisí s vyšší náročností z pohledu  nastartování pohlavního cyklu u prasniček a jejich úspěšného zařazení do reprodukce.

Jedním z hlavních aspektů, který se na tomto podílí, je výrazné snížení tukového krytí u produkovaného plemenného a chovného materiálu. V tukové tkání se nachází hormon leptin, který významně ovlivňuje aktivaci pohlavní činnosti. V roce 2003 byla průměrná výška špeku u prasniček plemene BU: 0,82 cm a u plemene L: 0,76 cm (tyto hodnoty jsou korigovány na jednotnou hmotnost prasniček - 90 kg). Na druhé straně Close a Cole 2000 uvádějí ideální výšku špeku při zapuštění 18 ? 20 mm (viz. tabulka 1). Z uvedeného je patrné, že chovatel má relativně krátké období od nákupu prasniček (cca 6 měsíců) do optimálního věku k zapuštění (cca 7,5 měsíců), aby se mu podařilo docílit u prasniček odpovídajícího tukového krytí. Velmi často dochází, z důvodů obav ze ?zatloustnutí? prasniček, k nedostatečnému krmení, tím ke stagnaci v nárůstu špeku a následně k opožděnému nástupu říjí, popřípadě k jejich absenci. Jako příklad může posloužit zkrmování směsi KPB, která je relativně chudší na energii, v kombinaci s denní dávkou používanou běžně u prasnic ve střední fázi březosti ? cca 2,5 kg. Nemůžeme opomenout  ani tzv. dolní kritickou teplotu (DKT), která je u prasniček cca 20 °C. Při snížení teploty pod tuto úroveň musí být zvýšen přísun krmiva o 3,5 % za každý 1 °C pod DKT, což může v chladnějších obdobích roku znamenat další zvýšení potřeby energie. Někteří chovatelé proto používají směs KPK v dávce cca 3 kg / ks a den. Tento způsob krmení může fungovat u starších receptur (13 MJ MEP a 8 g lysinu), avšak dnes se stále častěji používají směsi KPK s vyšším obsahem aminokyselin, které sice mají pozitivní efekt na mléčnost prasnice, ale takováto směs se stává méně vhodnou pro prasničky. Důvodem je skutečnost, že moderní genotypy umějí ukládat protein i ve vyšší hmotnosti. Prasnička tedy naroste velikostně a váhově, ale nedojde k navýšení potřebného tukového krytí. Řešením může být použití speciální krmné směsi pro prasničky před zapuštěním - nazvěme jí například PCH3 . Měla by být charakterizována relativně vyšším podílem energie (cca 12,8 MJ MEP), optimálním obsahem aminokyselin (7,0 ? 7,5 g lysinu) při nižším zastoupení NL (do 150 g), vyšším obsahem vlákniny (cca 50 g) a minerálních látek + vitamínů, které ovlivňují pohybový a reprodukční aparát (Ca, P, Zn, vit. A, vit. E, vit. D, vit H).

Tabulka 1: Reprodukční užitkovost prasnic ve vztahu k tělesné hmotnosti a výšce špeku P2 při 1. zapuštění.

Tělesná hmotnost při zapuštění (kg)

* pouze prasnice, které dosáhly 5. vrhu

Za účelem sledování dynamiky nárůstu  tukové tkáně byla sledována kolekce prasniček plemene BU, které se vyznačovaly velmi dobrou zmasilostí. Jejich průměrná výška špeku korigovaná na 90 kg byla 7 mm. Byla pro ně sestavena směs PCH3 následujících parametrů:

Živina

Prasničky byly nakoupeny ve věku necelých 6-ti měsíců a v průběhu karantény byly  ad-libitně krmeny výše uvedenou směsí. V průměrném stáří 219 dnů a hmotnosti 134 kg byly převezeny na cílovou farmu, kde bylo provedeno další měření. Zjištěná průměrná hodnota byla 15,5 mm tukového krytí. Aby nedošlo k ?zatloustnutí? prasniček, byla stanovena denní dávka PCH3: 3,0  kg / ks a den. Závěrečné měření bylo provedeno v průměrném věku 250 dnů s průměrným výsledkem: 17,1 mm špeku. Nutné je poznamenat, že všechny prasničky byly již zapuštěné, neboť jejich průměrný věk při zapuštění byl 229 dnů = cca 7,6 měsíce. Z uvedených poznatků lze vyvodit, že byla dobře nastavena receptura směsi, krmná technika a že zajištění nárůstu tukového krytí na 16 ? 17 mm je dostatečné k nastartování pohlavního cyklu

Na jiné farmě byla proměřena kolekce prasniček F1 generace ve stáří cca 8 měsíců. Přibližně 44 % prasniček nebylo ještě zapuštěno. Průměrná výška špeku u nich byla zjištěna na úrovni cca 12,5 mm. Lze tedy opět vyslovit hypotézu, že nezajištění nárůstu adekvátního tukového krytí vedlo k oddálení nástupu prvních říjí.
Krmení nakoupeného plemenného  materiálu je důležité, není ale jediným základem úspěchu. Dobrý výsledek se zapojením prasniček, který je popsán v prvním sledování byl také poplatný dodržení základních bodů managementu:

? minimální plocha ? 2 m2 / ks + cca 40 cm u koryta na každou prasničku
? lepší jsou menší skupiny prasniček (snadnější diagnostika říje)
? kvalitní neklouzavé podlahy
? pravidelná práce s kancem ? 2 x denně přímý kontakt s kancem po dobu min. 15 minut (chybou je ustájit kance bezprostředně vedle prasniček)
? zabezpečit vyhledávání říjí prasniček 2 x denně
? při nákupu prasniček dbát na dostatečný vývin zevních pohlavních orgánů
? zabezpečit dostatečné osvětlení (16 hodin, 100 ? 300 luxů)
? zabezpečit ventilaci stáje (čpavek blokuje stimulující pach kance)
? navykaní prasniček na ošetřovatele + šetrné zacházení (lepší projevy říjí)
? zaznamenávat říje u příliš mladých prasniček do karet a zapouštět až na 2. ? 3. říji, při stáří nad 210 dnů, hmotnosti nad 130 kg a výšce špeku 16 - 20 mm
? při absenci říjí (cca do 7,5 měsíce stáří) lze využít stimulaci nárazovými stresy, které je dobré skombinovat: hladovka, přesun a následný  ?flushing?
? hormonální vyvolávání říjí použít až u starších prasniček (min. 8 měsíců) jako poslední možnost, přičemž je vhodné připojit v předchozím bodě uvedené stimulační stresy

Obecně známou praktikou, která vede ke zlepšení velikosti ovulace, biologické hodnoty vajíček a následně k zvýšení plodnosti, je provádění ?flushingu? před připuštěním. Bylo zjištěno, že ?flushing?je především otázkou příjmu energie. Podstata jeho fungování je popsána v jednom z předcházejících vydání časopisu Šlechtitel (prosinec 2003, str. 45). Za účelem možnosti provedení  razantního ?flushingu? u prasniček má a.s Genoservis v nabídce přípravek ?SPOT  FLUSH?. Tento přípravek doporučujeme použít u chovatelů, kteří nakupují starší prasničky a využívají transportní říje. Dávka je 0,5 kg / ks a den po dobu 5 dnů po převozu. Chovatelé, kteří nakupují mladší chovný materiál, mohou ?SPOT  FLUSH? využít před předpokládaným termínem připuštění. Vodítkem mohou být předcházející říje nebo věk cca 7 měsíců. Vhodná je též aplikace v rámci stimulačních stresů u neříjících se prasniček. Perioda opakování v případě prvního neúspěchu je 14 dnů.
Po zapuštění je vhodné krmnou dávku snížit a minimalizovat tak embryonální mortalitu (viz. tabulka 2). Ne všichni chovatelé však mají k dispozici individuální kotce pro prasničky, kde by mohli provést přesnou redukci krmné dávky. Často jsou prasničky ustájeny ve skupinových kotcích i po zapuštění. Přitom nástup říjí u jednotlivých kusů se může roztáhnout do delšího časového úseku. Otázkou potom zůstává, kdy začít s restrikcí. V těchto případech lze doporučit prodloužení periody ?lepšího krmení? a před zapuštěním prasniček aplikovat vitamín A, který zamezuje zhoršení přežitelnosti embryí vlivem nadměrného krmení po zapuštění.

Tabulka 2: Efekt krmení v ranné březosti na přežitelnost embryí u prasniček

Krmení (kg/den) Ovulovaná vajíčka (ks) Početembryí (ks) Přežitelnostembryí (%) 1.-3.den 3.-15.den       1,9 1,9 14,5 12,4 86 2,5 1,9 14,9 11,5 77 2,6 2,6 14,9 10,2 67

Pro ty chovatele, kteří nemají k dispozici speciální krmnou směs pro nakoupené prasničky nebo chtějí podpořit u prasniček reprodukci a zpevnit pohybový aparát, má a.s. Genoservis v nabídce speciální minerálně-vitaminózní doplňkovou směs UNIREPRO GOS. Její receptura je sestavena tak, aby posílila dostatečnou osifikaci skeletu prasniček a kvalitu rohoviny špárků a navíc podpořila velikost ovulace, biologickou hodnotu ovulovaných vajíček a minimalizovala částečnou embryonální mortalitu. Účinnost je založena na dlouhodobějším podávání ? min. 14 dnů v dávce 100 g / ks a den.
Management chovu prasniček zůstane nadále těžším úsekem chovu prasat. Je nutné si ale uvědomit, že dnešní tvrdé ekonomické podmínky vyžadují po plemenném a chovném materiálu stále vyšší výkonnost jak v oblasti reprodukce, tak i v oblasti produkčních vlastností. Pokud toho chceme využít, je třeba vytvořit adekvátní podmínky a přizpůsobit styl práce modernímu genofondu prasat.
K článku byly použity informace z: Nutrition of Sows and Boars, WH Close and DJH Cole, 2000
Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc, 602 / 713 607