16.11.2009

Reprodukce: Jak zjistit nejlepší čas pro zapuštění krav po otelení?

Farmáři používají mnoho pomůcek jak ovlivnit úspěšnou inseminaci, výdaje za veterinární ošetření, nebo úroveň produkce stáda. Jeden z velice důležitých bodů pozornosti přichází do popředí poslední roky: interval mezi otelením a první říji. HI přichází s radami, které vychází z praktických zkušeností. 

Tady nenaleznete obecnou odpověď na otázku kolik dní po otelení by měla být kráva opět připuštěná. V mnoha zemích se stále zvyšuje počet krav ve stájích a to vede ke stále se zvyšující pozornosti na dobu připouštění a úroveň zabřezávání je ovlivněna především ve způsobu řízení. Nejsou to magické formule, ale vodítka založená na praktických zkušenostech směřující k jistému cíli. 

Detekce říje
Otázka na vhodnou dobu opětovného zapuštění je samozřejmě také filozofickou otázkou, je v tom mnoho stimulačních bodů, vysvětluje Stephan Theisen z Alta Genetics, kde pracuje jako poradce na reprodukční problémy velkokapacitních stád po celém Německu. Naše interní analýza zahrnující více než 20 000 krav odhaluje, že nejlepší výsledky jsou dosaženy když se inseminuje během 80-ti dní po otelení, nezávisle na individuální produkci krav. Rychlost zabřeznutí je podstatně nižší při inseminaci mezi 80 a 120 dnem po otelení. Po této době se znovu úspěšnost první inseminace zvyšuje. V principu výsledky odkryly, že doba první inseminace po otelení přímo ovlivňuje laktační křivku. Čím dříve je kráva inseminována , tím je většinou plošší laktační křivka a je vyšší celková úroveň laktace. Detekce říje zůstává největší výzvou. Naše údaje ukazují, že pouze 50 % říjných krav je detekováno a nakonec inseminováno. To je důvod, proč doporučujeme ve velkokapacitních stádech vytvořit obecnou řídící reprodukční politiku, kde začíná brána většiny úspěchu právě v těchto oblastech. Jeden z chovatelů, který se řídí Theisenovými radami je Marc Benninghof v Bremevörde na severu Německa. Produkuje v průměru téměř 12 000 kg na laktaci a jeho stádo o 600 kusech se řadí mezi nejlépe produkční stáje po celém Německu. Musím uznat, že jsem dříve podceňoval otázku správné doby inseminování po otelení, říká Benninghof. Dnes náš úspěch je v podstatě v připouštění všech krav mezi 45-50 dny po otelení. 
U plemenic, které mají denní produkci mezi 45-60 kg mléka čekáme do následující říje. Ve většině případů používáme pro lepší detekci říje aktivní kontrolní zařízení. Plemenice, které nezabřeznou do 80 dní po otelení zařazujeme do Ovsynchového programu. Je velmi důležité udržet denní produkci stáda na stabilní úrovni. Je pravdou, že brzké zapuštění probíhá většinou během období vrcholu laktace. Ve stejné době se části krav ve druhé a třetí fázi laktace snižuje. To je důležité pro stádo jako celek, nikoli však pro individuální zvířata. My se snažíme udržet průměr doby laktace celého stáda mezi 170 – 180 dny. 

Předpoklad 
Právě jako Benninggof, Jan Anders Bengtsson ze Švédska používá aktivní kontrolní zařízení k detekci říje ve své stáji, kde má  680 holštýnských krav. Průměrná produkce jeho stáda je téměř 11 000 kg a inseminaci a RDG provádí osobně. Obvykle se snažíme připouštět většinu krav do 60 dní po otelení. Vyjímkou jsou zvířata, která svou produkční úrovní nebo kondicí nejsou vhodné pro brzkou inseminaci. V principu krávy inseminujeme jen v případě, že říje je detekována zřetelně. U problémových krav používáme progesteronový test. Aplikování hormonů je pouze na veterinární předpis a to se stává jen občas, říká Bengtsson. Navíc většinu jalovic připouštíme sexovaným spermatem. I v tomto případě připouštíme jen tehdy, když všechny symptomy říje jsou zřetelné. . Věk při prvním otelení je 24 měsíců.

Individuálně
V Itálii, Germano Spinelli, vlastník slavného Aquila stáda v počtu 150 plemenic (průměrná produkce je 11 000 kg – 38 kg/kráva/den) se snaží inseminovat jeho krávy velmi individuálně, v závislosti na jednotlivé produkci a kondici. Je těžké říci, který den po otelení je nejvhodnější pro opětovné připuštění našich krav. Myslím si, že plodnost krav je závislá na mnoha faktorech, které jsou mezi sebou úzce spjaty. Pro nás je optimální, pokud je plemenice opět inseminována mezi 70-80 dny po otelení. Znám krávy pocházející z rodin a individuální zvířata velmi dobře, proto mé rozhodování v inseminaci je založeno na stálých konkrétních kravách nebo rodinách. Pro mě je důležité nedělat násilný přesun zvířat do skupiny zaprahlých krav, pokud mají stále vysokou produkci. Všeobecně se snažíme inseminovat několik hodin po detekci říje. S jalovicema je to proměnlivé. Inseminuji je v závislosti na hmotnosti. Proto věk jalovic při prvním otelení se pohybuje většinou mezi 23 – 27 měsíci, vysvětluje Spinelli. 
Greg Coyne, spoluvlastník Coyne Farms v Avonu v New Yorku, kde mají ustájeno 1000 krav (s průměrnou produkcí 25 000 lb./11 340 kg) také usiluje inseminovat mezi 60-70 dnem po otelení a také používá aktivní zařízení k detekci říje. Vím, že tento systém není právě běžný v tak velkých stádech, ale měli jsme s tím zatím výborné zkušenosti. Využíváme detekování a hormony používáme jen vyjímečně, a to většinou jen v případě na plemenice, které jsou určeny jako příjemkyně. Pokud zvíře nezabřezne po první inseminaci, tak čekáme na další a děláme to tak dlouho, dokud věříme, že to má smysl. Pokud má kráva extrémně vysokou produkci, tak ji neinseminujeme tak brzy a poskytneme ji nějaký čas. Spíše věnujeme pozornost konkrétní krávě než tomu, aby se nám rodil měsíčně stálý počet telat. Největší problémy se zabřezáváním máme v letních měsících, kdy jsou extrémně vysoké teploty. Ale nemyslím si, že by použití hormonů v tomto případě tento problém vyřešil. 

Synchronizace
V dobře známém chovu Willsbro ve Velké Británii probíhá zvláštní synchronizační program, protože mají vysoký podíl příjemkyň mezi dojnicemi. Kolem 35 % z jejich 1100 krav je využito jako ET příjemkyně. Zhruba 50 dní po otelení jsou všechny zvířata ošetřeny prostagladinem v intervalu 14 dní (vždy se začíná v pondělí). Takhle jsou schopny si udržet žádanou periodu 60 dní mezi otelením a první inseminaci. Vyjímky jsou pouze zvířata, které produkují více než 60 kg mléka za den. Podle Roberta Willa, který je zodpovědný za reprodukci a zdraví stáda je průměrný věk jalovic při prvním otelení 26 měsíců. Průměrná denní produkce stáda je 36 kg na krávu a den. Pouze potencionální výstavní jalovice podstoupí speciální léčbu, když přichází do věku prvního otelení. Předpokládaným výstavním adeptkám inseminaci trochu odsuneme. Díky tomu normálně požadovaný věk při prvním otelení 24 měsíců je trochu opožděn. V zásadě pro nás věk 24 měsíců při prvním otelení je dobrý, komentuje Will.

Z časopisu H.International přeložila Bc.Ingrid Štěpánová