Homepage poradenstvi clanky reprodukce-skotu 80-jake-jsou-novinky-v-reprodukci

06.12.2007

JAKÉ JSOU NOVINKY V REPRODUKCI?


Aktuální výzkum pomáhá zlepšit zabřezávání na mléčných farmách. Odborníci z Kanady a USA se sešli v Qebeku, aby se seznámili s posledními novinkami ve svém oboru.

Reprodukce je stále velký problém
Podle záznamů z kontroly užitkovosti (DHIA) v roce 2000 bylo celých 18% brakovaných krav v Kansasu vyřazeno z reprodukčních důvodů.
To je velmi varující zjištění. Fyziologové se snaží zlepšit zabřezávání kvalitněji provedenými synchronizačními programy, načasovanou inseminací a zvyšováním životaschopnosti embryí.

Dosahování lepšího zabřezávání po OvSynchu
Jedním z dnes nejvíce používaných synchronizačních programů je OvSynch. Supergestran (GnRH) je aplikován v den 0, následuje podání Rempohanu (prostaglandinF2-alpha) v den 7 a následuje další dávka Supergestranu 9. den a inseminace o 16 hodin později.
Výsledky OvSynchu byly lepší u krav, které měly  při startu 5-12 dní po říji ve srovnání s ostatními stádii cyklu.

Na základě těchto zkušeností se vyvinula strategie předsynchronizace krav dvěma injekcemi Remophanu 26 a 12 dní před startem OvSynchu. Práce z Floridy a Kansasu ukazují vyšší zabřezávání, pokud krávy byly předsynchronizovány Remophanem (viz graf 1). Výzkum z Univerzity v Dakotě zjistil, že předsynchronizace krav Remophanem 28 a 14 dní před začátkem OvSynchu zlepšuje zabřezávání oproti pouhé synchronizaci. Březost byla u skupiny s předsynchronizací 48,1%  v porovnání s 37,5% u pouhého OvSynchu. Výhodou této metody předsynchronizace bylo to, že všechny injekce, s výjimkou posledního podání Supergestranu, byly podávány v ten samý den v týdnu. U předchozího postupu byly podávány předsynchronizační injekce v ten samý den v týdnu, jako poslední injekce Supergestranu. Záleží teď jen na chovateli, jakou metodu zvolí.

Práce s CIDR implantátem
Momentálně je dovoleno CIDR intravaginální implantát používat v USA u jalovic a krav dojných plemen, které se přeběhly po normální inseminaci a u masného skotu. Pravděpodobně bude brzy dostupný i v ostatních zemích s chovem  dojných  stád. Existuje rozdíl v koncentraci progesteronu v CIDR implantátech určených pro  USA v porovnání s ostatními trhy.
Verze pro USA obsahuje 1,38 g progesteronu. Kanada má koncentraci 1,9 g progesteronu v implantátu. U obou typů přípravku stoupá hladina progesteronu v krvi zvířete do 12-ti hodin po zavedení do pohlavního ústrojí zvířete a klesá do 12-ti hodin po vyndání.
Při porovnávání výsledků zabřezávání při použití metody OvSynchu a OvSynchu + CIDR u dojících krav, které byly dále děleny na cyklující a anestrické, nebyl zjištěn rozdíl v úspěšnosti u cyklujících krav. Zvířata necyklující zabřezla při kombinaci OvSynch + CIDR v 55,2% a u pouhého OvSynchu jen z 34,7%.
Pokud byly krávy cyklující a anestrické dohromady v jedné skupině, výsledek zabřezávání u OvSynchu byl 40,9%  v porovnání s  metodou OvSynch + CIDR, kde zabřezlo 50,8% zvířat.
Co z toho vyplývá? Jestliže je CIDR implantát povolen pro dojící krávy, můžeme brzy očekávat jeho použití i u první inseminace, protože právě krávy v období do první inseminace vykazují vysoké procento anestru. Zavedením CIDR se vyhneme předsynchronizaci krav a progesteron, kterým je implantát napuštěn, upraví pravidelnost říjového cyklu. Přínosem této metody je menší potřeba manipulace se zvířaty.
V Kanadě bylo zkoušeno podávání progesteronu, estradiolu –17beta, estradiol benzoatu a estradiol cypionatu (ECP) společně s CIDR implantátem. V USA je povoleno používat jen ECP. Estradiol cypionat (ECP) je vhodné použít 24 hodin po vyndání CIDR implantátu pro lepší načasování říje a možnost hromadně inseminovat větší počet jalovic.

Použití ECP pro lepší zčištění krav po otelení
Řada chovatelů používá ECP jako součást poporodního ošetření krav, které měly problematický porod. Vědci ve Wisconsinu zkoumali efekt použití 0 miligramů, 4 miligramů nebo 10 miligramů ECP na reprodukci a produkci krav, které byly 5-8 dní po otelení. I když použití 10 mg ECP zvýšilo procento krav na druhé a další laktaci, které ještě neovulovaly do 40-ti dnů po otelení, nebylo zde rozdílu mezi velikostí inseminačního intervalu a servis periody mezi prvotelkami a krávami v kterékoliv pokusné skupině.

Krávy na první laktaci, které nedostaly ECP, vyprodukovaly o 4,2 a 4,5% více mléka než prvotelky, které dostaly 4 nebo 10 mg ECP.
Krávy na druhé a další laktaci, které dostaly 4 mg ECP, vyprodukovaly o 10,1% více mléka jak krávy, které obdržely 0 mg ECP a o 4,3%  více jak krávy, které dostaly 10 mg ECP. Krávy na druhé a další laktaci, které dostaly 10 mg ECP, nadojily o 4,1% více mléka než ty, které nedostaly ECP.
I když aplikace ECP hned po otelení neprokázala efekt na reprodukci, u krav na druhé a další laktaci zvýšila produkci mléka.

Porovnání říje u Holštýnského a Jerseyského skotu
Podle výzkumu, který sledoval Jerseyské a Holštýnské krávy i jalovice systémem HeatWatch během posledních 7 let,  Holštýnské plemeno vykazuje průměrnou délku říje 7,4 hod. v porovnání s 8,9 hodin u Jerseyského. Trvání říje bylo u jalovic o 40% delší, než u krav. Holštýnské jalovice byly v říji 10,8 hodin a Jerseyské 12,7 hodin.
V průměru naskočila druhá kráva na říjící se plemenici u Holštýnů 6,9x, u Jerseye 9,5x. U jalovic to bylo u plemene H 16,9x a u plemene J 27,4x. Byl brán v potaz sezónní výkyv v projevech říje a to hlavně v letním období.

Vliv mastitidy na reprodukci
Během let ukázaly některé studie, že mastitidy mají negativní vliv na reprodukci. Na Univerzitě v Tenessee se zabývali tímto problémem ve dvou výzkumech. V obou byla mastitida uměle vyvolána. Zjistili, že pokud vznikla mastitida před říjí, pak projevy říje a ovulace byly inhibovány a došlo ke zpoždění ve zjištění říje. Výsledkem byl delší inseminační interval a servis perioda u krav s indukovanou mastitidou.

Vědci dále pokračují ve zlepšování prostředků k synchronizaci říje s cílem, co nejvíce zlepšit zabřezávání. V příštích letech můžeme očekávat zlepšení metod synchronizace přebíhajících se krav a výrazného zlepšování zabřezávání i životaschopnosti embryí.


přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek