10.06.2005

NĚKOLIK POSTŘEHŮ Z NÁVŠTĚVY IZRAELE

Na pozvání společností Agromilk Pelhřimov a jejího Izraelského partnera firmy AFIKIM se uskutečnila v termínu 18-21.4. 2005 návštěva skupiny chovatelů skotu na několika farmách v Izraeli. Přesto, že přírodní podmínky jsou odlišné, chci uvést několik inspirativních postřehů a přiblížit zdejší chov dojnic .

Rozdílné jsou především teplotní a srážkové poměry. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 150 mm, teplota v zimních měsících zcela vyjímečně klesne na 0°C. Z toho vyplývá jednostranná orientace chovatelů při stavbě stájí a dojíren ? zajistit zastínění, maximální výměnu vzduchu a ochlazování zvířat.
Farmy mají v současné době tendenci zvyšovat kapacitu nebo se spojovat ve větší celky s koncentrací dojnic nad 800 ks. Každá farma má přidělenu kvótu na produkci mléka, která není volně obchodovatelná a o jejím navýšení nebo přidělení rozhodují pouze státní úředníci.

Stáje jsou budovány jako zastřešené přístřešky ocelové konstrukce bez bočních stěn, pouze jižní strana bývá částečně překryta sítí nebo jinou krytinou kvůli zastínění. Výška hřebene u nových stájí dosahuje 15 m, plocha na jednu dojnici je neuvěřitelných 24 m2 (pro srovnání v ČR nově projektované komfortní stáje dosahují 12 m2 na kus). U některých stájí byla 1/3 této plochy nezastřešena.
Technologie ustájení spočívá v odklizu kejdy z krmišť, a to nejčastěji dvěma způsoby ? shrnovacími lopatami nebo splachováním recyklovanou vodou. Podžlabnice je vždy betonová o šířce 20 ? 25 cm. Podžlabnicový schůdek jsme neviděli. Ostatní plocha lehárny je volná ?na hluboké podestýlce?, která je tvořena téměř jen suchými výkaly zvířat, občas je přistláno odpadní celulosou z papíren.     
         
Poslední novinkou v konstrukci střechy jsou panely, hydraulicky ovládané, automaticky se natáčející proti slunci tak,
aby zastínily  co největší plochu stáje.

Pouze na jedné z navštívených farem bylo uspořádání stáje s lehacími boxy stlanými pískem tak, jak ho známe u nás.

Technologie větrání a chlazení je zastoupena množstvím různých typů ventilátorů v kombinaci s rozprašovači vody nebo každé zařízení zvlášť, kdy např. v čekárně před dojírnou byly dojnice napřed osprchovány a potom byly spuštěny ventilátory. Při teplotách přes 30 °C, které v době naší návštěvy panovaly, byly dojnice při návratu do stáje téměř suché.

Převažujícím typem dojíren jsou paralelní dojírny (side by side). Největší námi navštívená měla 2x30 dojících stání a při obsluze tří dojičů a jednoho nahaněče dosahovala průchodnosti 280 krav za hodinu. Dalším používaným typem dojíren jsou rybinové, ostatní typy se vyskytují ojediněle.
 
V daných teplotních podmínkách je důležitý dostatek čerstvé pitné vody, který zajišťují hladinové napaječky, lemující celou zpáteční cestu z dojírny, samozřejmě zastíněné, ve stájích umístěné tak, aby nejvzdálenější místo od napaječky bylo max. 20 m. V letních měsících jsou do nich dávány kusy ledu, aby udržely vodu dostatečně chladnou. Setrvávání krav u napaječek v průchodech zabraňují betonovými ?bábovičkami? na podlaze.  

Označování zvířat probíhá nadvakrát. Poprvé u telete po narození kovovou ušní známkou, která je povinná (další označení je dobrovolné), podruhé ve třech měsících věku vypálením čísla zvířete na černě osrstěnou plochu kdekoliv na těle suchým ledem ? CO2 . Na vypáleném místě rostou bílé chlupy, číslo roste spolu se zvířetem a je vždy viditelné a neztratí se. Na některých farmách jsou používány i plastové visačky. 

Co se týká nákladů, porovnatelné jsou náklady na krmiva, které tvoří 50% z celkových nákladů, dále osobní náklady tvořící asi 17%.
Karel Liška, Genoservis ? poradenství s r.o.