08.11.2007

ZKRÁTILI DOBU STÁNÍ NA SUCHO!

Tito farmáři měli hned několik důvodů ke zkrácení stání na sucho. Více mléka v tanku, méně metabolických problémů, lepší manipulace s menším počtem „suchostojných krav“, a  nepřeplněné kotce určené pro tuto skupinu.
Čtěte dál a zjistíte, jak toto zkracování funguje v provoze čtyř farem.

Farma A: Mark Breunig , A-OK Farms, Wisconsin, 385  holštýnských krav, 12.060 kg mléka/laktaci 

Farma B: Bill a Marlen Meyerhoff, Synergy Farm, N.Y.165 krav, 9.080 kg mléka/laktaci

Farma C: Randy a Jolene Mosel, Mo-Day Farms, Nebraska,100 krav, 11.486 kg/laktaci 

Farma D: Donald Van Hofwegen, Dutchboy Dairy, Arizona1.500 krav

Proč jste přešli na zkrácenou dobu stání na sucho?

Farma A: Jedním z hlavních důvodů, bylo to, že řada našich krav dojila i na konci laktace před zasušením stále mezi 36-40 litry na den. Zkrácením stání na sucho jsme tak měli větší dodávku a méně metabolických problémů. Výskyt posunutých slezů jsme snížili až o 50 %.Dnes již máme jen jednu skupinu suchostojných krav, které se připravují na porod. Starší krávy se do ní zařadí 28 dní před porodem a krávy na první laktaci 45 dní před porodem. Máme zde jen jednu krmnou dávku.
Farma B: Hlavním důvodem bylo více mléka v tanku. Starší krávy stojí na sucho 30 dní a prvotelky 40 dní. Také jsme ušetřili jednu krmnou dávku (pro zasušené) a krmíme jen přípravu na porod.
Farma C: Chtěli jsme zvýšit dodávku mléka, tak jsme se rozhodli pro zkrácení délky stání na sucho, protože řada krav i na konci laktace dojila ještě hodně mléka. Také používáme BST, takže i krávy na konci laktace dobře žerou a mají dobrou kondici. Prvotelky stojí na sucho 40 dní a starší krávy 45 dní.
Farma D: Hlavním důvodem bylo snížení počtu krav stojících na sucho během horkého letního období. Jsou zde v létě velice tvrdé podmínky, takže se snažíme, aby pokud možno největší počet krav dojil a byl ve stáji, která je vybavená klimatizací. Dalším důvodem je malý prostor pro tuto skupinu ve venkovní ohradě. Prvotelky přes léto zasušujeme na 60 dní a starší krávy na 40 dní.
 

Jak se změnila produkce?
 
Farma A: Po zkrácení stání na sucho jsme trochu s produkcí poklesli. Tuk i bílkovina zůstaly na stejné úrovni. Měli jsme tento rok špatný objem a snížili jsme používání BST.
Krávy dojící na konci laktace méně jak 15 litrů zasušujeme tradičně 60 dní před otelením a spolu se zvířaty, které mají nějaký problém (ty se vždy na farmě vyskytují) je přidáváme k březím jalovicím. Všechny krávy vyšetřujeme 28. den ultrazvukem a zkontrolujeme jejich březost ještě 60. den, jestli se náhodou nejedná o dvojčata, tyto krávy se zasušují na 45 dní.
Farma B: Také pro nás letos nedopadla sklizeň objemu moc dobře. Projevilo se to hlavně na produkci. I my máme několik problémových krav, které mají délku stání na sucho delší jak 90 dní. Nevyšetřujeme na dvojčata, takže pokud se taková kráva otelí, je problém se zadržením lůžka.
Farma C: V Roce 2001, kdy jsme začali se zkracováním, byla naše průměrná užitkovost na 9.102 kilogramech, tuk 4% a bílkovina 3 %. Nyní je to 11.492 kg  mléka, tuk 4 % a protein 3,2 %. Krávy, které nejsou na konci laktace v dobré kondici, nejsou vhodnými kandidátkami na zkrácení stání na sucho. Tato zvířata pak po otelení dojí málo a mají řadu zdravotních problémů (zadržení placenty, zánět dělohy a vysoký počet somatických buněk). Nezjišťujeme rovněž ultrazvukem výskyt dvojčat, takže krávy s tímto problémem nepřipravujeme na porod po delší dobu.
Farma D: Nezjistili jsme žádný rozdíl v produkci mléka. Také složky se výrazně nezměnily zkrácením stání na sucho. Starší krávy zasušujeme na 40 dní a prvotelky + krávy s dvojčaty na 60 dní.
 

Jsou krávy zasušovány podle nízké produkce, nebo jsou všechny zasušeny ve stejnou dobu (určitý počet dní před otelením)?
 
Farma A: Zasušujeme krávy, které dojí méně jak 15 kg mléka a mají méně jak 100 dní do porodu. Krávy méně jak 60 dní do porodu dáváme do skupiny přípravy na porod, pokud mají více jak 60 dní do porodu, dáváme je do skupiny vysokobřezích jalovic.
Farma B: Krávy pod 15 litrů jsou zasušeny hned po kontrole užitkovosti. Ostatní, které mají větší denní nádoj, zasušujeme 30 dní před otelením.
Farma C: Vzhledem k nárůstu užitkovosti na naší farmě se nedíváme na produkci, ale zasušujeme podle počtu dní do otelení. Prvotelky 45 dní před otelením a starší krávy 40 dní. Pokud má kráva nějaký zdravotní problém nebo špatnou kondici, přidáme ji dalších 10-15 dní.
Farma D: Zasušujeme krávy s produkcí pod 9 litrů o 30 až 60 dní spíše. Dále postupujeme u každé takové krávy individuálně.
 

Popište ustájení pro svoje „suchostojky“
Farma A: Všechny tyto krávy jsou ustájeny ve volné stáji s lehacími boxy, kde mají možnost vstupu do výběhu. Jsou zde umístěny ihned po zasušení (ošetření antibiotiky) a stáj opouštějí týden před porodem.
Farma B: Zasušené krávy jsou po dobu pastevní sezóny na pastvě. Jinak máme vyhrazenou pro tuto skupinu část stáje s 26 lehacími boxy. Krávy těsně před otelením jsou převedeny do porodny, která je umístěna vedle dojírny. Během pastevní sezóny telíme venku na pastvině.
Farma C: Používáme dva venkovní  otevřené kotce, které jsou chráněny proti západním větrům a mají podlahu z udusaného písku, pokud je opravdu mokré počasí, necháváme po zasušení krávy na 7 dní ve stáji (než se zastaví sekrece mléka a kanálek struku se uzavře), těsně před otelením se krávy převedou do dobře nastlaného porodního kotce.
Farma D:  Moje krávy jsou ustájené v otevřených kotcích po 100 kusech a mají zde přístřešky s ventilátory a postřikovači. Krávy před otelením jsou odsud vybírány každý týden.
 

Jaká je krmná dávka?
 
Farma A: Krmení pro krávy se zkrácenou délkou stání na sucho je stejné jako u přípravy na porod. Dávka obsahuje v sušině 4,2 kg  k.siláže, 1,9 kg  senáže, bílkovinnou směs 2,4 kg, balíková senáž 1 kg, kuk. jádra o vyšší vlhkosti 1,9 kg.
Rozbor dávky je tento:  43,2 % sušiny, 13,74 %  bílkoviny, 25 % ADF, 38,16 % NDF, 71,35 % objemu ,  0,69 mcal NEL, 1,1 % Ca, 33 % P a 1,31 % K.
Jak jsme zkrátili dobu stání na sucho, přestali jsme používat aniontové soli. Jelikož se nám vyskytly určité zdravotní problémy , používáme je dnes opět. Příjem krmení se výrazně nemění.

Farma B: Krmíme jednoduchou dávku. Je to vlastně dávka pro přípravu na porod. V sušině krmíme 8,17 kg k.siláže, 0,9kg mláta, 1,86 kg travního sena s nízkým obsahen draslíku, 0,9kg kuk.šrotu, 0,11kg megalakuR, 0,11kg kvasinek Diamond XP a 0,11 kg minerální směsi. Nepoužíváme an.soli, protože snižovaly příjem krmiva.

Farma C: Podáváme kravám před otelením adlibitně kvalitní travní seno a čerstvě zasušeným kravám horší vojtěškové seno. Oběma skupinám dáváme TMR jednou denně. Ta obsahuje 4,5 kg CCM, 9 kg kuk.siláže, 9 kg GPS z Triticale, 0,11 kg Soybestu. K tomuto základnímu mixu dostávají krávy zasušené 0,11 kg minerální směsi a krávy před otelením 0,45 kg bavlníkového semínka, 0,67 kg spec.minerální směsi a 1,36 kg CCM.
Příjem sušiny se zkrácením doby stání na sucho nezměnil. Zvýšili jsme energii v dávce pro zasušené, abychom zlepšili kondici. Přidali jsme bavlník pro krávy před otelením, abychom zkoncentrovali energii. Před tím jsme používali aniontové soli, ale nemohli jsme zvýšit příjem krmiva tak jsme od nich upustili.

Farma D: Naše zasušené krávy jsou krmeny TMR s obsahem siláže ze sorghum sudanense, vojtěškového sena, kuk.jádra a speciální min.směsi. Krávy před otelením dostávají kuk. siláž, siláž ze s.sudanense, vojtěškové seno, kukuřice, výpalky, bavlník, melasu a minerální směs. 
 

Jak byla ovlivněna kvalita mléka?
 
Farma A: Jsme na stejné úrovni ve výskytu mastitid u otelených krav, jak tomu bylo před zkrácením stání na sucho. Krávy, které mají vysoké počty SB, jsou většinou zasušené 45 – 60 dní před otelením. Většina těchto krav má i nízkou produkci na konci laktace, takže jsou stejně zasušovány dříve než ostatní.

Farma B: Mastitidy jsou na stejné, nebo na o něco málo nižší úrovni. Je zde ještě další faktor. Začali jme otelené krávy dojit 4 krát a ve stejnou dobu jsme zkrátili dobu stání na sucho na 30 dní.

Farma C: Počet mastitid u otelených krav se v našem stádě nezměnil. Problematické krávy jsou ošetřeny antibiotiky při zasušení a po 5-7 dnech jsou čtvrtě, které měly mastitidu znovu přeléčeny a dostanou injekční dávku vitamínů A,D,E.

Farma D: Nezpozorovali jsme větší výskyt mastitid po otelení. Věříme, že kvalitní ustájení a dobrá procedura při dojení jsou klíčem ke kvalitě mléka. Náš počet SB je stále nízký a to nám říká, že jsou naše krávy zdravé. Krávy s několika případy mastitid nejsou ošetřovány individuálně. Po otelení jsou sledovány a pokud problémy pokračují jsou brakovány. Pokud máte suchou a čistou stáj a dobrý postup při dojení, nemáte problém s mastitidou.
 

Jak zasušujete svoje krávy?
 
Farma A: Všechny zasušené krávy jsou ošetřeny přípravkem Quartermaster a na konečky struků aplikujeme Orbiseal. Podáváme injekci J-5 185., 200. a 240. den březosti. Po otelení je mléko všech krav otestováno na rezidua antibiotik, pak teprve může mléko do dodávky.

Farma B: Zasušované krávy jsou ošetřeny intramamárními antibiotiky Quartermaster a vakcinovány přípravkem Scourguard 3(K) C. Všechny otelené krávy jsou testovány na rezidua antibiotik.

Farma C: Všechny zasušované krávy jsou ošetřeny přípravkem Tomorow. Pokryjeme pak struk přípravkem Stronghold. Zasušené krávy dostanou na jednu nohu oranžový pásek. Po otelení je mléko z prvních šesti dojení zkrmováno. Nemáme problémy s výskytem mastitid po otelení.

Farma D: Před zkrácením stání na sucho jsme používali přípravek Pirsue, dnes používáme Biodry v kombinaci se Strongholdem. Každá zasušená kráva je označená dvěma zelenými pásky na nohou. Používáme vakcinu J-5. Po otelení je každá kráva testována, jestli byla aspoň 40 dní zasušená, pokud se otelila dříve, její mléko se po dva dny zkrmuje a testuje na antibiotika. Až poté je zařazena do dodávky.
 
Jak byla ovlivněna reprodukce?

Farma A: Je obtížné odpovědět na tuto otázku, protože my používáme synchronizaci u všech krav hned po otelení. Krávy jsou zařazeny do pre-synch programu, takže v průměru jsou inseminovány 60-67 dní po otelení. Momentálně se zabřezávání zlepšuje.

Farma B:  Nemáme žádné příznaky, že by se reprodukce zhoršovala. Po zavedení čtyř dojení po otelení je lepší involuce dělohy u krav. I říje po otelení jsou dobře viditelné. Momentální březost po první inseminaci je 28 %, za poslední 4 roky byl průměr 25 %.

Farma C: Inseminační interval se zvednul o 15 dní, ale březost zůstala stejná. Na jedno zabřeznutí je třeba 1,8 – 2,2 inseminací.

Farma D: Nemůžeme zatím srovnávat, protože jsme začali se zkrácenou dobou stání na sucho teprve v květnu 2004.
 

Co takhle dlouhověkost,zdravotní stav krav i telat  a kvalita kolostra?
 
Farma A: Je ještě brzo hodnotit tyto ukazatele. Pokud jsme však měli méně případů posunutých slezů a jiných metabolických problémů, tak se bude dlouhověkost krav zvyšovat. Porodní váha telat je stejná, jak tomu bylo před zkrácením stání na sucho. Kvalita kolostra je také stejná.
Farma B: Náš postup se 30-ti dny stání na sucho pracuje dobře. Telata vypadají zdravěji a je i méně obtížných porodů. Kvalita kolostra je stejná. Zatím se mi jeví, že je cca o  30% méně edémů vemene před otelením. Vemeno se naplní až po otelení.
Farma C: Průměrný věk našeho stáda poklesl ze 42 měsíců na 39 měsíců. Je to tím, že jsme zvedli přes léto stavy o spoustu  prvotelek. Telata mají stejnou hmotnost a počet problémových porodů je nízký. Kvalita kolostra neklesla .
Farma D: Máme zde samá pozitiva. Telata se rodí zdravá a ve správné velikosti. Odchováváme si všechny jalovičky a není s nimi žádný problém.
 

Jaké jsou vaše další plány co se týká zkracování délky stání na sucho?
 
Farma A: Budeme pokračovat v délce stání na sucho 28 dní. Víme, že ztratíme nějaké mléko v příští laktaci, ale zase určité mléko získáme prodloužením momentální laktace. Naším dalším cílem je dostat všechny krávy na 28 dní stání na sucho, o dalším zkracování neuvažujeme. Ale nikdy neříkejme nikdy.
Farma B: Budeme dále sledovat výzkum a podle výsledků provedeme opatření. Myslíme si, že 30 dní je málo a 40 dní by mohlo na naší farmě dobře fungovat. Stále zkoušíme najít nejlepší řešení pro krávy i pro ekonomiku.
Farma C: Zůstaneme na stejné délce stání na sucho. Neplánujeme, že bychom stání na sucho někdy úplně vynechali z několika důvodů:
1. Věříme, že si krávy potřebují oddechnout od betonové podlahy.
2. Chceme pokračovat v zasušování antibiotiky.
3. Věříme, že by vynechání stání na sucho zkrátilo dlouhověkost krav.
Farma D: Budeme pokračovat ve zkracování stání na sucho. Opravdu nám to pomáhá během horkého letního období udržet maximum krav v produkci a zvyšovat dodávku. Nepůjdeme však pod 40 dní. Dále chceme zbudovat další kotec pro lepší ustájení této kategorie krav.
Nedoporučujeme úplné vyřazení stání na sucho, některé tyto pokusy už proběhly. Myslíme si, že kráva potřebuje mezi laktacemi oddych. Stání na sucho v délce 40-50 dní nám pomáhá v našem provoze.
 

Podle časopisu Hoards Dairyman 11/2004
přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek