08.11.2007

POSTŘEHY O REPRODUKCI Z PUTOVÁNÍ PO FARMÁCH V MINNESOTĚ A WISCONSINU

Na naši otázku ohledně březosti farmáři vždy odpovídali údajem o délce ,,calving intervalu“ = délce mezidobí. Údaje o zabřezávání po 1. inseminaci, po všech inseminacích, nebo inseminační index obtížně lovili ve svých pamětech a občas bylo znát, že uvedená čísla pouze odhadují. Naproti tomu délku mezidobí uváděli přesně všichni, bez vyjímky. Potvrzuje to pravdivost rčení našich předků o tom, že každá kráva má hospodáři dát za rok jedno tele.

K tomu, aby tento postulát platil, vede několik cest :
1. snažit se zlepšit zabřezávání dojnic,
2. zkrátit období dobrovolného nepřipouštění dojnic po otelení – VWP,
3. zlepšit reprodukční management zapuštěných dojnic,
4. lépe využívat některý z reprodukčních programů.
     
Pominu-li zajištění optimální výživy z hlediska skladby živin, zdravotní nezávadnosti krmiv, zajištění optimální kondice zvířat v jednotlivých stádiích reprodukčního cyklu, fungující odchov telat a jalovic, prevenci mastitid, odpovídající welfare zvířat, minimalizaci postpartálních a metabolických onemocnění, správnou techniku inseminace, používání odpovídajících inseminačních dávek, je rozhodující pro úspěšnou koncepci vhodná doba inseminace – správná detekce říje. Tato je plně v rukou chovatelů. Slouží k tomu jak vizuální kontrola říjících se plemenic, tak technika založená na měření změn pohybové aktivity dojnic.
Na navštívených farmách vesměs nebyli vybaveni pedometry ani aktivometry. Detekce říje byla založena na vlastním pozorování, často s používáním barev nanášených na kořen ocasu. Tato barva je pak setřena při vzájemném skákání dojnic při říji. Barva vydrží na místě po dobu 7 – 10 dnů, dokonce i u zvířat na pastvě vystavených silnému dešti.

Farmáři používali čtyři základní odstíny, kterými rozlišovali dojnice dle stádia reprodukčního cyklu.
a) červená barva: nanáší se na čerstvě otelené dojnice. Neběhá-li se kráva  do 25 dnů po otelení, stává se objektem zájmu farmáře nebo veterinárního lékaře.
b) zelená barva: nanáší se na dojnice po uplynutí VWP- označuje dojnice vhodné k zapustění při projevech říje.
c) modrá barva: označuje zvířata zapuštěná, ale ještě nevyšetřená na březost.
d) žlutá barva: označuje zvířata březí. Slouží k podchycení dojnic s embryonální odúmrtí.

V rámci objektivity musím podotknout, že ne na každé farmě využívali všechny čtyři odstíny barev. Z důvodů používání barev při detekci říjí a zabránění přenosu parazitárních onemocnění neměli na farmách „drbací“ kartáče pro dojnice. V některých chovech při používání barev plemenářská organizace zajišťovala nejen kontrolu užitkovosti, inseminaci, ale i vyhledávání říjí. Vlastní reprodukce tak byla plně v rukou inseminačních techniků.  

Zkrácení období dobrovolného nepřipouštění dojnic (VWP) je otázkou pro diskusi. Jeho délka se na farmách lišila především dle toho, jak měli farmáři kvalitní, a do jaké míry zvládnutý management dojnic před a po otelení. Ne vždy vysoká užitkovost musí znamenat jeho prodloužení. Například na z mého pohledu nejlepší farmě Maple Ridge Dairy (Farma na javorovém vršku) – nejvyšší užitkovost: 43 litrů na dojící krávu, funkční program ozdravování od paratuberkulozy, zvláštní management dojnic s dvojčaty, byla VWP 50 dní.
        
Zlepšení reprodukčního managementu zapuštěných dojnic.  Pod touto třetí cestou vedoucí ke zkrácení mezidobí je třeba si představit, jak sleduji dojnice do doby zjišťování březosti, jak často březost vyšetřuji, jakým způsobem, kolikátý den po inseminaci, jak sleduji zjištěná zvířata, jak pracuji s jalovými zvířaty. Zde jsem měl pocit, že američtí farmáři vyvíjí větší úsilí a snahu v porovnání s našimi chovy.

Na navštívených farmách byl s většími či menšími odchylkami zaběhnutý následující systém:
1. Po zapuštění dojnice aplikována barva na kořen ocasu – vychytávání přebíhalek.
2. 28. až 30. den po inseminaci vyšetření březosti sonografem nebo 35. až 42. den palpací.
3. Zjištěné březí dojnice opět označovány barvou až do doby ukončení embryonálního stádia březosti – 45. den. Normální, zdravá dojnice velmi řídce ztratí po této době plod.
4. Druhé vyšetření březosti rukou nebo sonografem – například na Maple Ridge Dairy kolem 60. dne určují pohlaví telete a dojnice s dvojčaty, kterým pak věnují zvláštní péči.
5. Zvířata jalová jsou hormonálně ošetřena podle nálezu na vaječnících a poté opět označena barvou na ocasech a nebo jsou hned zařazována do ovsynch programu.

Březost na farmách vyšetřovali každý týden vlastním pracovníkem nebo častěji veterinárním lékařem. Jelikož hodinová sazba vet. lékaře se pohybuje kolem 110 dolarů, na mnoha farmách měli fixační zábrany podél celé délky krmného stolu. Tak zrychlují a usnadňují manipulaci a fixaci zvířat a v konečném efektu zlevňují práci vet. lékaře i vlastních zaměstnanců.
Na tomto místě mě dosti překvapilo nevyužívání progesteronového testu. Jeho správným použitím jsem schopen 19. den po inseminaci na 75% potvrdit březost a 24. den po inseminaci (u dojnic vyšetřovaných 19. den) s 95% pravděpodobností tvrdit, že dojnice je březí. Vyšetřováním březosti 1x týdně (i u stád o velikosti 400 – 500 ks) je patrná snaha o co největší zkrácení období, kdy dojnice je již zapuštěná, ale ještě nevyšetřená na březost, potažmo pak o co největší zkrácení mezidobí.

Využívání reprodukčních programů. Cílem reprodukčního programu musí být co nejrychlejší zabřeznutí co největšího počtu zdravých plemenic. K tomuto účelu je ve Wisconsinu nejčastěji používán ovsynch protokol. Ovsynch program představuje hormonální přípravu dojnice, na jehož konci je zapuštění dojnice v přesně definovaný čas bez ohledu na příznaky říje. Tento program je na navštívených farmách využíván v mnohem širším měřítku než v našich chovech a to i přesto, že cena hormonálních přípravků je tam vyšší než u nás doma.
Na některých farmách byl používán k zapuštění problémových dojnic býk.
          
Co říci závěrem? I farmáři ve Spojených státech bojují s reprodukcí. Přestože užitkovost jejich dojnic je na vyšší úrovni, reprodukční parametry jsou srovnatelné s našimi chovy. Tato skutečnost potvrzuje tezi, že s rostoucí užitkovostí nemusí nutně klesat parametry reprodukce.

Hodně úspěchů při inseminaci!

Miroslav Novák