06.12.2007

ROZDÍLY V SESTAVOVÁNÍ A SPOTŘEBĚ KRMNÉ DÁVKY

odhadu spotřeby krmné dávky i k jejímu sestavení je nutné uskutečnit mnoho kroků a procedur. Krmivo, krmiči, míchací vůz, krávy a management stáje mají významný vliv na úroveň změn mezi dvěma potenciálními dietami.

Specialisté na výživu věnují hodně úsilí a času při sestavování krmných dávek pro své klienty. I při důsledném zpracování se výsledek může děsivě lišit stáj od stáje. (viz graf č.1).
Ačkoli v tak velkém počtu farem jsou rozdílné podmínky (komfort stáje, hygiena, kvalita vody, větrání, zaměstnanci, atd.), také vliv produkce; je zde také mnoho oblastí v krmivářském managementu, který má silný vliv na úspěšné sestavení krmné dávky.
Existují aspekty, které jsou majoritními faktory zvyšující rozdíly mezi sestavenou a spotřebovanou krmnou dávkou. Tyto aspekty jsou tři : krmivo, krmič a krávy a mají největší potenciál pro úpravu sestavy krmné dávky, jelikož vycházejí ze skutečné spotřeby .

Různé složení krmné dávky
Poradci pro výživu mají při svých výpočtech odpovědnost za uvedené nutriční složení jednotlivých krmných položek.
Pro koncentrovaná krmiva jsou při sestavování krmných dávek často používané tabulkové hodnoty. To je akceptovatelné do té doby, kdy je hodnota udaná v tabulce přesná a odpovídá danému krmivu. Některé koncentráty mají větší variabilitu ve složení než jiné.
Krmiči by měli sledovat přiváženou komoditu a kontrolovat její kvalitu ještě před vykládkou. Jde o zejména o výskyt plísní, různá další kontaminace, zapaření, hniloba, obsah sušiny. Měli by se zaměřit tedy hlavně na barvu krmiva, teplotu a vůni. V případě zjištěných nedostatků se náklad vrací zpět.
Píce a zejména senáže velmi snadno podléhají změnám. Stupeň těchto změn ovlivňuje způsob sklizně a uskladnění.  Nejmarkantnější změny při skladování objemných krmiv zasahují obsah sušiny a chemické složení.

Pro odhad potenciálních změn bylo testováno 11 kukuřičných siláží a 9 senáží z devíti farem v New Yorku. Vzorky byly odebrány na šesti farmách ručně,  na dvou farmách pomocí nakladače a na zbývající farmě frézou.
Vzorky byly označeny podle oblasti uložení v silu, tj. vrchní, střední a spodní části, aby se mohly porovnat se vzorkem komplexním. Z každé části sila byl daný vzorek odebrán třikrát.
Krmivo odebrané z každé sekce bylo důkladně promícháno a znovu byl odebrán vzorek v množství 5-10 % z původního vzorku. Tento vzorek byl opět pečlivě promíchán a finálně analyzován chemickými postupy na obsah sušiny, ADF, NDF, CP, kyseliny mléčné a VFA.
Přibližně byly pro tyto testy použity tři litry vzorků.
Pro vyhodnocení přesnosti těchto testů byla použita dvě testovací sila (první se senáží, druhé s kukuřičnou siláží).
Testovací procedury byly dále opakovány pro každý vzorek získaný z dané sekce sila. Tyto vzorky byly zkoušeny třikrát pro obsah sušiny a NDF a jednou pro ADF, CP, kyselinu mléčnou a VFA pro srovnání přesnosti laboratorních postupů. Výsledky byly velmi přesné (viz graf č.2).

Senáž prokázala větší náchylnost ke změnám než kukuřičná siláž (viz.tab.). Nejvíce variability prokázala sušina. Může se stát, že v jednom nákladu krmiva bude rozdílná kvalita. Toto je odvislé od péče o otevřenou silážní věž a o vyskladněné krmivo ( déšť, sníh, mráz).
Personál, který se stará o krmení mléčného skotu, si musí být vědom těchto změn a podle toho dotvořit krmnou dávku.
Technické zajištění minimalizace změn píce v silážních věžích či jámách a vacích by mělo spočívat i v pravidelné kontrole kvality pokud možno ze všech sekcí sila.
Pravděpodobně nejideálnější metoda pro odebírání píce ze sila pro účely testování je uvedena výše. Pomocí silážního nakladače kopeme uprostřed sila, získané krmivo promícháme v míchacím voze, vyložíme, odebereme vzorek, znovu mícháme a finálně analyzujeme.
Frekvence testování na sušinu laboratorními metodami je u každé farmy rozdílná. Jako minimum se uvádí testování na obsah sušiny jedenkrát týdně a měsíčně by se měly provádět kompletní laboratorní analýzy.
 
Tabulka : odchylky mezi 9 testovanými senážemi a 11 kukuřičnými silážemi.

Senáž

SUŠINA

CP

ADF

NDF

NEL

KYSELINA MLÉČNÁ

KYSELINA OCTOVÁ

VFA

Minimální odchylka (%)

5,2

3,3

1,1

5,4

1,6

5,2

25

7

Maxim.odchylka (%)

44,7

52,1

20

24,8

20

646

163

287

Průmrná odchylka (%)

21

17,6

10,7

14,7

9,9

112

72

69

Střední odchylka (%)

19,4

9,5

9,9

14,4

9,3

57

50

38

Kukuřičná siláž

Minimální odchylka (%)

1,3

2,5

2,3

0,5

1,4

3,8

11,2

0,1

Maxim.odchylka (%)

55

29,5

18,3

18,6

5,6

48,7

131

41,3

Průmrná odchylka (%)

12,3

11

8,4

8,6

3,1

25,6

53,7

20,5

Střední odchylka (%)

8,3

10

8,6

8,4

2,8

26

29,9

21,4

Odpovědnost krmičů
     Výkon krmičů je hlavní komponent v přesné přípravě krmiva. Krmič si musí být vědom, že i zdánlivě malé „věci“ mohou mít obrovský vliv na zvířata. Zejména by se měli orientovat v těchto bodech :
· Sušina – co to je, proč je důležitá a jak se vypočítá. Podle Bucholtze (1999) má většina krmivářů malé znalosti ve výpočtech sušiny.
· Odebírání siláže či senáže – s minimální narušenou plochou a ztrátou krmiva.
· Příprava – ideální je před krmením hmotu promíchat, přeskupit.
· Méně kvalitní siláž se může vyskytnout na vrcholu a po stranách sila.
· Vliv méně kvalitního krmiva na zvíře.

Příprava krmiva
· Určit nejlepší pořadí složek.
· Přesnost při nakládání složek do míchacího vozu.
· Přesnost míchacích operací – čas, rychlost.
· Provoz míchacího vozu.

Být krmičem je obtížné, je to vysoce důležitá pozice ve většině farem. Více úsilí by se mělo věnovat usnadnění této práce při dosažení žádoucích výsledků. Míchané složky jsou buď nakoupeny nebo vyrobeny přímo na farmě, což výrazně urychluje práci krmiče i přesnost. Krycí plachta míchacího vozu by měla být přesně upnuta a řidič by měl mít možnost ji za jízdy kontrolovat. Displej váhy by měl být viditelný z traktoru a váha by měla být vynulována před každým naložením dalšího komponentu. Samozřejmě existují softwarové systémy, které nabízejí mnoho dalších funkcí. Tyto systémy zvyšují přesnost práce krmičů i jejich odpovědnost. Obsah sušiny či krmná dávka může být aktualizována přímo krmičem. Změny v obsahu sušiny se promítnou do všech krmných dávek. Systémy jsou vybaveny velkým a přehledným váhovým displejem.
Tento systém je také schopen přesně zaznamenat, který komponent byl přidán, v jaký čas a v jakém množství. Ukládá čas naložení jednotlivých krmiv, čas potřebný pro úpravu krmiv a celkový míchací čas. Systém zajistí přesný obsah sušiny v krmné dávce a pomáhá redukovat ztráty krmiv.

Management stáje
Při podávání vícesložkové krmné dávky si krávy mohou začít třídit krmivo – signalizují to „díry“ v předloženém krmivu, jedno krmivo je zcela „vybrané“, jiné takřka zůstává. Můžeme si všimnout změn v konzistenci trusu, obsažené kousky krmiva.
Hodnocení trusu může být celkem subjektivní. Pomocí drátěnéné sítě s velikostí ok 0,16 cm v dřevěném čtvercovém rámu o velikosti 40 cm a hloubce 7,6 cm můžeme zjistit, jestli dochází k třídění krmiva. Přibližně 1,5 šálku trusu nashromážděného z reprezentativního vzorku dáme na síto a jemně promýváme vodou. Výsledkem by měl být stejně vypadající zbytek trusu po celé ploše síta. Není-li tomu tak, pravděpodobně dochází k třídění krmiva.
Třídění krmiva může být zapříčiněno velmi nesourodou krmnou dávkou. Dlouhé části jsou selektovány nejdříve. Selekce krmiva může vést až k subakutní bachorové acidóze.
Třídění se můžeme vyhnout nepodáváním nadměrně dlouhých a velkých částí krmiva. Seno či sláma by neměli být delší než 2,5 až 5 cm. Zvlhčené krmivo, které se „slepí“ dohromady, také pomáhá zamezit selekci krmné dávky.
Chutná krmiva jsou méně vybírána než ta méně chutná. Proto se s úspěchem využívá melasy jako zchutňovadla krmné dávky.
Důležitou zásadou managementu stáje je zakládat krmivo po celé délce krmiště a stejnoměrně.
Skutečná spotřeba krmiva a živin by měla mít od sestavené krmné dávky odchylku maximálně 5 %. Pokud tomu tak není, je nutné krmnou dávku upravit.
    
podle W.Stone, International Dairy Topics, roč.3/č.5, 2004
přeložila Lucie Rulfová