06.12.2007

STRUKTURÁLNÍ VLÁKNINA V TMR

Strukturální vláknina musí být dostatečně dlouhá, aby fungovala, a zároveň nedocházelo k třídění krmné dávky.

Průměrná kráva stráví denně u žlabu 3 až 5 hodin. Ačkoliv zkoušíme zajistit, aby byla dávka optimálně spočítána, namíchána a dodána na žlab, záleží už jen na krávě, co nakonec sežere. Faktory, jako kvalita krmné dávky, dosažitelnost, a jiné individuální  potřeby krav, determinují, co bude sežráno.
TMR musí být vyvážená a dobře zamíchána, ale nesmí se přemíchat. Za posledních několik let jsme se naučili, jak kráva dávku konzumuje a jak je příjem ovlivněn velikostí částic různých ingrediencí TMR. Každopádně to, jak kráva sežere krmnou dávku, ovlivňuje i to, jak krmivo fermentuje v bachoru a jak je využito krávou. Těkavé mastné kyseliny (TMK) jsou produkovány jako finální výrobek bachorové fermentace. Jsou primárním zdrojem energie pro krávu. Koncentrace TMK v bachoru je regulována rovnováhou mezi jejich produkcí a vstřebáváním. Speciálně produkce TMK závisí na příjmu krmiva během dne, který ovlivňuje variabilitu koncentrace kyselin v bachoru a  kyselost bachorového prostředí během dne.

Potřebují dobrou konzistenci
Potom, co kráva sežere větší množství krmiva, pH bachoru dostatečně klesne, aby zpomalilo trávení vlákniny a snížilo tak efektivitu trávení vlákniny. Ačkoliv fluktuace bachorového pH může být různá mezi kravami a skupinami krav, cílem je minimalizace fluktuace a výkyvů pH bachoru  celého stáda. To je hlavní důvod, proč vznikla TMR.
I když faktory jako schopnost fermentace krmiva, produkce slin a efektivní vláknina hrají také významnou roli ve fluktuaci  pH bachoru. Stravovací návyky krav je nutné taky brát v potaz.
Pokud je příjem dlouhých a krátkých částic krmiva stejný, fermentace v bachoru bude probíhat bez výkyvů v produkci kyselin. Pokud ale krávu dávku separují, dochází k fluktuaci bachorových kyselin, které vedou k abnormálním podmínkám v bachoru a mohou poškodit jeho mikroflóru.

Tabulka – Zastoupení částic v krmné dávce

Velikost částic

(cm)

Krátká

TMR

Dlouhá

TMR

1,870

7

16

0,770

55

50

0,125

34

30

mén než 0,125

4

4

Podívejme se na situaci, kdy skupiny krav byly krmeny dávkou o stejném chemickém složení, ale jedna byla „dlouhá“ a druhá „krátká“. Použili jsme Penn State separátor, abychom posoudili tyto dávky. Tabulka ukazuje, že 16 % částic krmiva „dlouhé“ dávky bylo větší jak 1,87 cm (horní síto), a jen 7 % částic „krátké“ dávky mělo tuto velikost.

Co nám tato zjištění mohou říct o možném způsobu konzumace dávky? V případě dávky, která vypadá dobře na papíře, musí být tato krmná dávka sežrána, aby mohla dobře pracovat. Stále více chápeme, že množství částic krmiva větších jak 1,87 cm zajistí dostatek efektivní vlákniny v krmné dávce. Ale částice o této délce vedou k většímu výskytu třídění dávky zvířaty.
Zkrmovali jsme tuto dávku kravám, abychom zjistili, jak ji budou žrát v závislosti na čase. Graf 1 ilustruje zastoupení částic v krmné dávce ze vzorků odebraných 8, 16 a 24 hodin po nakrmení. Jak se očekávalo, největší rozdíly byly u “dlouhé„ dávky. Ačkoli 16 % částic v krmení, které bylo dáno na žlab, bylo větší jak 1,87 cm, po 24 hodinách na žlabu bylo zastoupení těchto částic v dávce 60 %. Proti tomu zastoupení dlouhých částic u „krátké“ dávky stouplo jen mírně: ze 7 na 10 %. To indikuje jen malé třídění.

A co takhle částečky jádra? Když chceme zjistit, jak krávy konzumují jádro, zaměříme se na  malé částečky.
Graf 2 ukazuje zastoupení částic o velikosti 0,125 – 0,77 cm, které jsou tvořeny hlavně jádrem, ve vzorcích odebraných ze žlabu 8, 16 a 24 hodin po nakrmení. Znovu  byla největší změna zjištěna u  „dlouhé“ dávky, která obsahovala 30 % malých částic při nakrmení, ale méně jak 15 %  po 24 hodinách.  Což ukazuje na  velkou aktivitu při třídění dávky. U „krátké“ dávky bylo zastoupení malých částeček jádra po 24 hodinách na úrovni 35 %, což bylo stejné jako při nakrmení. To ukazuje na malé třídění dávky.

Tato měření  mohou ukázat , že největší fluktuace v bachorové fermentaci nastanou, pokud kráva přetřídí dávku, která je moc „dlouhá“. Pokud krmíme vysokoprodukční krávy, měli bychom se ujistit (měřením separátorem), že rychle fermentující uhlovodíky obsažené v jádru jsou konzumované spolu se stravitelnou vlákninou  v TMR. Výsledkem bude stabilní bachorová fermentace a tím i zdraví.

Co můžeme udělat?
Na základě předchozích poznatků, pozorování a pochopení „stravovacích návyků“ krav můžeme doporučit těchto několik bodů k zamyšlení.
→ Ujistěte se, že krávy využívají celou délku žlabu; pokud tomu tak není, zabezpečte dostatek krmiva na ta místa, která zvířata preferují.
→ Používejte sítový separátor TMR na posouzení zastoupení různě dlouhých částic v dávce. Vzorky odebírejte po  celé délce žlabu hned po nakrmení.
→ Vzorky odebrané TMR přesívejte separátorem hned po odebrání. Pokud vzorky uschnou a pak je teprve budete přesívat, dojde u některých křehkých částic k rozdrcení a  výsledek bude zkreslený.
→ Odeberte vzorky i v průběhu dne, např. 8, 16 a 24 hodin po nakrmení, abyste zjistili třídící aktivitu během celých 24 hodin.
→ Některé třídící zvyky krav jsou normální za předpokladu, že zastoupení částic po nakrmení a ve zbytcích je přibližně stejné. Pokud je zastoupení dlouhých částic (1,87 cm) po nakrmení a ve zbytcích rozdílné o více jak 10 %, pak se jedná o třídění dávky zvířaty.
→ Nechte si u nakrmené TMR a zbytků udělat chemický rozbor. Velké rozdíly v koncentraci NDF a škrobu mohou také odhalit třídění. To může pomoci odhalit, které další komponenty krmné dávky nejsou zkrmeny pohromadě. Hodnocení TMR a zbytků separátorem je důležitou součástí krmení vysokoprodukčních krav. V závislosti na vašich výsledcích můžete lépe porozumět stravovacím návykům vašich krav a zamyslet se nad tím, co jim nabídnete.

Protože třídění dávky může vést k výkyvům v bachorové fermentaci, TMR je třeba míchat tak, aby se zajistilo, že délka strukturální vlákniny je taková, aby zajistila přežvykování a také aby zamezila třídění. Snažte se o to, aby bylo chemické složení  zbytků co nejvíc podobné čerstvě nakrmené TMR.
Úspěch jakýchkoliv zásahů k potlačení třídění lze vyhodnotit na základě výsledků měření. Zjišťování zastoupení částic krmiva  po nakrmení a u zbytků pomocí separátoru by mělo být již rutinou na každé dobré farmě.

podle autorů P.J.Kononoff, A.J. Heinrichs, Hoard´s Dairyman, říjen 2004
přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. Olomouc – PS Frýdek-Místek