|
Homepage
➝ poradenstvi
➝ clanky
➝ skot
➝ 71-bavlnikove-semeno-v-krmne-davce-pro-vysokoprodukcni-dojnice
06.12.2007
BAVLNÍKOVÉ SEMENO V KRMNÉ DÁVCE PRO VYSOKOPRODUKČNÍ DOJNICE
Asi 70% farmářů v USA používá k výživě dojnic celé bavlníkové semínka. Jestli
se budeme ptát PROČ?, odpověď je jednoduchá: Protože je to ekonomicky výhodné a
to hlavně díky určitým výživářským vlastnostem bavlníku, které se dají velice
vhodně využít při sestavování krmných dávek pro vysokoprodukční dojnice.
Tabulka: Živinové složení celého bavlníkového semene
Sušina(%)
NL(g)
NEL(MJ/kg)
Tuk(g)
Vlák.(g)
NDF(%)
ADF(%)
Vápník(g)
Fosfor(g)
93
210
9,3
170
240
40,9
30,8
1,4
6,8
100
226
10
183
258
44
33,1
1,5
7,3
Z uvedené tabulky vyplývá, že koncentrace dusíkatých látek je vysoká (jako u
špičkové produkční směsi), koncentrace energie je také vysoká (vyšší než u
kukuřičného zrna) stejně tak jako koncentrace vlákniny (jako u kvalitní
vojtěškové senáže). Takže kombinace jednotlivých živin v bavlníkovém semínku je
opravdu velice neobvyklá, protože všechny živiny jsou ve vysoké koncentraci, co
je velice výhodné hlavně pro dojnice po otelení a na vrcholu laktace, kdy
potřebujeme dosáhnout vysokou koncentraci energie i dusíkatých látek a to
současně při zachování zdravotně nutné koncentrace tzv.efektivní
vlákniny.
Jestliže se blíže podíváme na dusíkaté látky v bavlníkovém
semenu, zjistíme, že až 42,6% z nich jsou esenciální aminokyseliny, přičemž
koncentrace lysinu k methioninu je v poměru 9,7% k 3,7%, co je optimální poměr
3:1.
Co se týče energie, je tvořena hlavně tukem, který má příznivé
složení, protože až 25% tohoto tuku je tvořeno nasycenými mastnými kyselinami (s
bodem tání nad 39oC), které prochází nezměněny bachorem až do tenkého střeva,
čili až 25% z tuku v bavlníku je tzv. bypass tuk.
Vláknina v bavlníku je
velice zajímavá hlavně z pohledu tzv. žvýkatelnosti, protože i když jde o semena
(koncentrát), až 90% semínek dojnice musí přežvykovat a tím se bavlník v bachoru
chová jako objemné krmivo (obsahuje tzv. efektivní vlákninu), přičemž má
koncentrace živin jako jádro. A právě tato vzájemná kombinace je z pohledu
využití bavlníku ve výživě dojnic nejdůležitější, protože nám umožní zvýšit
koncentraci živin v krmné dávce a tím dosáhnout vyšší užitkovost a souběžně i
koncentraci tzv. efektivní vlákniny a tím zabezpečit optimální funkci bachoru a
maximalizovat produkci mléka a reprodukční ukazatele.
Praxe jenom potvrzuje
tyto informace, kdy zařazení bavlníkového semena do krmných dávek dojnic se
hlavně projevilo zvýšením % tuku v mléce (efektivní vláknina a 25% obsahu tzv.
bypass tuku) a souběžně zlepšením perzistence laktační křivky a reprodukčních
výsledků( díky zvýšením celkové koncentrace krmné dávky hlavně tukem.
Do
krmné dávky můžeme použít celé bavlníkové semeno i s bílými chloupky na povrchu
semena (tzv. chlupatý bavlník, který se používá častěji) nebo semeno po
odstranění chloupků, kdy slupky semena jsou pak černé.
Doporučené dávkování
pro vysokoprodukční dojnice je 1,8 až 3,1 kg na dojnici a den v závislosti na
ostatních krmivech použitých při sestavování kompletní krmné dávky.
Z
pohledu zdravotní nezávadnosti je potřeba zabezpečit sklizeň, manipulaci a
skladování tak, aby byla minimalizována možnost pomnožení plísní a jejich
mykotoxinů. U bavlníku je známa toxická látka gossypol, která je příčinou vzniku
průjmů u dojnic (gastroenteritida) a dle koncentrace v krmivu může být také
příčinou embryonální mortality a narození hmotnostně slabších a méně
životaschopných telat.
Proto hlavně podmínky skladování bavlníkového semena jsou opravdu velice
důležité (zajistit sucho a stín), aby nenastalo sekundární pomnožení plísní, a
tím znehodnocení celého krmiva. Jestliže však zajistíme adekvátní podmínky, tak
bez problémů můžeme zkrmovat bavlník 2 až 3 měsíce po návozu do skladovacího
prostoru.
Ve vyspělých chovatelských zemích už farmáři zjistili výhody
zkrmování bavlníkového semene dojnicím a můžeme říct, že bavlník si vybojoval
zaslouženou a mnohdy nenahraditelnou pozici v krmných dávkách vysokoprodukčních
dojnic. Nyní máme možnost i my získat svoje vlastní zkušenosti s tímto
výživářsky velice zajímavým krmivem přímo na našich zemědělských
podnicích.
Jozef Trajlinek, Genoservis, a.s.
Olomouc
|