06.12.2007

JAK DLOUHO BY MĚLY STÁT KRÁVY NA SUCHO ?

Pravděpodobně všichni jsme se ve škole učili, že doba stání na sucho okolo 60 dnů je nutná pro regeneraci mléčné žlázy a přípravu na další laktaci. Toto doporučení vzniklo v době, kdy většina z nás ještě nebyla na světě a nikdo o jeho správnosti nepochybuje. V posledním období se objevují informace, které přehodnocují dosavadní poznatky. Shrnutí těchto nejnovějších informací by mělo být náplní tohoto příspěvku.

Historické poznatky, které hovoří pro 60 denní dobu stání na sucho
Typické doporučení z minulosti o době stání na sucho v délce 6 – 8 týdnů bylo podpořeno řadou studií, které prokazovaly, že krávy s kratší dobou stání na sucho dosahovaly podstatně nižší produkce oproti vrstevnicím. Většina těchto studií čerpala informace z výsledků kontroly užitkovosti a proto je nasnadě, jakou skupinu zvířat krávy s kratší dobou stání reprezentovaly. Jsou to hlavně výjimky: krávy s dvojčaty, předčasné porody z různých důvodů apod. Tyto studie měly výhodu ve velkém počtu sledovaných zvířat, ale nevyužívaly zvířata, která by byla cíleně směřována ke zkrácení doby stání na sucho. Podobně i prodloužení doby stání na sucho snižovalo produkci u krav v následné laktaci. Tato data z výsledků v KU pravděpodobně reprezentují nízkoprodukční dojnice, které musely být zaprahnuty, protože již přestaly dojit. 
Navíc – drtivá většina těchto studií byla provedena před více než 20 lety, kdy mléčná produkce byla rozdílná oproti dnešku.

Potenciální přínos zkrácení doby stání na sucho
Hlavním přínosem zkrácení doby stání na sucho by mělo být prodloužení laktace, a tím zvýšení produkce mléka na konci laktace. Tento výsledek je pozitivní, pokud není doprovázen vyšší ztrátou na produkci v následné laktaci.
Další pozitiva mohou být zejména z pohledu managementu. Je třeba méně ustájovacích míst pro suchostojné krávy. V klasickém systému dochází k několika změnám v krmných dávkách během krátkého časového období (při zaprahnutí, před otelením, po otelení). Při kratší době stání na sucho je možné počet krmných dávek snížit a tím omezit počet změn a zabezpečit uniformnější krmení.

Jaké jsou výsledky zkrácení doby stání na sucho
Na univerzitě ve Wisconsinu proběhla studie, která měla za úkol ověřit, jaký vliv má různá doba stání na sucho na vybrané ukazatele. 56 dní před předpokládaným porodem byla zvířata rozdělena do 3 skupin.
1. 56 dní na sucho. Krávy byly krmeny krmnou dávkou pro suchostojné a 28 dní před porodem byly převedeny na krmnou dávku před porodem.
2. 28 dní na sucho. Krávy byly krmeny laktační KD a po zaprahnutí byly převedeny na KD před porodem.
3. 0 dní na sucho. Krávy byly až do otelení na laktační KD.
Po otelení byly všechny skupiny převedeny na stejnou KD (tabulka 1)

Tabulka 1: KD pro krávy 56, 28 a 0 dní na sucho

Příjem sušiny a energetická bilance
Některé krávy ve skupině 0 se zaprahly spontánně. Nejvyšší pokles sušiny byl zaznamenán po zaprahnutí v obou skupinách, kde se krávy zaprahovaly (56 a 28), příjem sušiny se snižoval ve všech skupinách s blížícím se porodem. Příjem sušiny byl nejvyšší u skupiny 0 před porodem i po porodu (graf 1). Vliv na energetickou bilanci byl hodnocen podle tělesné kondice (graf 2) a obsahu neesterifikovaných mastných kyselin (NEMK - graf 3) a betahydroxybutyrátu v krvi. Na všechny ukazatele energetického metabolismu měla pozitivní vliv kratší doba stání na sucho. 

Graf 1: Příjem sušiny před porodem a po porodu

                                                                              týdny do porodu
                                              

 Graf 2: Tělesná kondice před porodem a po porodu
                                     

týdny do porodu

 Graf 3. Koncentrace NEMK v krevní plazmě před porodem a po porodu

týdny do porodu

Reprodukce
Doba stání na sucho a systém krmení neměl signifikantní vliv na velikost telat (42,7; 42,9 a 43,1 kg ve skupinách 56, 28 a 0 dní). Reprodukční ukazatele jsou vyhodnoceny v tabulce 2.
Pozitivní výsledky se zkracující se dobou stání na sucho je třeba hodnotit v interakci s příjmem sušiny, energetickou bilancí a užitkovostí.

Tabulka 2: Ovariální dynamika a výsledky reprodukce u krav 56, 28 a 0 dní na sucho

Užitkovost
Nebyl signifikantní rozdíl mezi produkcí 4% FCM mezi skupinou 56 a 28. Skupina 28 dojila o něco méně, ale s vyšším procentem tuku a bílkoviny. Skupina 0 dojila o 5 kg FCM méně než skupina 28 (graf 4).

Graf 4. Produkce mléka korigovaného na obsah tuku 4 % ( FCM )

týdny po porodu

Závěr
Uvedená studie naznačuje, že u současných holštýnských krav se jeví jako dostatečná doba stání na sucho okolo 30 dnů. Pro praktické použití je třeba počítat s variabilitou v délce březosti, protože u krav s krátkou dobou březosti (např. krávy s dvojčaty) může kratší doba stání na sucho snížit následnou produkci.
Jako praktické doporučení se jeví zkrátit dobu stání na sucho na 35 dní u krav, které před zaprahnutím dojí nad cca 12 litrů a jejich převedení na krmnou dávku před porodem. U krav s nižší produkcí je vhodné zaprahnout v normálním termínu a zařadit je na krmnou dávku suchostojných společně s vysokobřezími jalovicemi.
Po otelení lze očekávat u později zaprahlých krav užitkovost nižší o 1 – 4% než by dosáhly normálně, ale je zde nárůst v produkci z prodloužené doby dojení před zaprahnutím a lze očekávat i lepší výsledky v reprodukci a vyšší procento tuku a bílkoviny v mléce.
V současné době tento systém praktikují chovy v zahraničí i v ČR a s novými výsledky vás i nadále budeme seznamovat.

Použitá literatura:
Grummer R. R., Rastani R.: Dry Cow Management: Can We Shorten the Dry Period ? Departament of Dairy Science, University of Wisconsin-Madison.