06.12.2007

ZASE NĚCO O DRENČINGU?

Otelené krávy se potýkají s řadou změn: vypuzení telete a placenty, počátek produkce mléka, vystavení mléčné žlázy a dělohy riziku infekce, změna krmné dávky a změny v imunitním systému krávy. Kráva je ve velkém riziku výskytu metabolických problémů. Pracovníci Cornellovy univerzity spočítali, na kolik přijdou onemocnění typická pro toto období.

Hypokalcemie (mléčná horečka) 334 USD
Posunutý slez 340 USD
Zadržené lůžko 285 USD
Ketóza 145 USD

Napájení krav roztokem živin jako prevence metabolických problémů není nic nového. Ve Wisconsinu už v padesátých letech na mléčných farmách dostala otelená kráva cca 22 litrů teplé vody s obsahem minerálií.

Zde jsou otázky dnešního farmáře na toto téma:

Proč stále více chovatelů používá „drenčing“ (= nucené napájení )?
Je to metoda, která zajistí krávě po otelení přísun kombinace živin a tekutin, které mohou minimalizovat metabolické problémy v době, kdy kráva nemůže konzumovat takové množství krmiva, jaké by právě potřebovala. Bylo zjištěno, že 10% krav v USA je zapojeno do výběrového „drenčingového“ programu.

Jaké metody jsou používány?
Někdo používá menší množství určitého přípravku na jedno napojení. Tento systém se používá už léta. Například se napájejí krávy 500 ml propylenglykolu, nebo tubou s gelem, která obsahuje  50 g Ca.
Další možností je použít velké množství tekutin, které obsahuje větší spektrum živin (cca 0,5 – 1 kg ingrediencí) a které jsou napumpovány pomocí ruční pumpy, elektrické pumpy, nebo gravitačně do zvířete.

Je větší množství tekutin lepší?
Větší množství vody (20 - 67 l) může nahradit váhově a prostorově vypuzené tele plus obaly (cca 60 - 80 kg) a dodat potřebné tekutiny dehydratované krávě. Některé krávy nepijí vodu několik hodin před a po otelení. V Minnesotě zjistili, že množství vody v nápoji je velmi důležité; pokud napájíme už po druhé nebo po třetí, použijeme  jen 10 – 20 litrů.

Které krávy a kdy?
Napájejte hned, jak to je po otelení možné, vodným roztokem elektrolytů a živin. Někteří chovatelé tvrdí, že druhý a třetí nápoj je nutný, pokud je kráva stále „špatná“.
Zde jsou některá doporučení z praxe:
- Napájejte krávy, které měly metabolické, nebo jiné zdravotní problémy v předchozí laktaci.
- Napájejte všechny krávy na třetím a dalším teleti.
- Napájejte krávy i prvotelky.
Každý chovatel zde uplatňuje své potřeby. Pokud prvotelky nepotřebují kalcium, jistě jim pomůže nápoj jako zdroj glukózy , elektrolytů a vody pro hydrataci.

Které ingredience se mohou použít?
Propionát vápenatý  ¼  až 1/5 kg je rychlým zdrojem absorbovatelného Ca. Jeho propionátová část je vstřebána a přetvořena na krevní glukózu – zdroj energie. Tento produkt řeší hned dva problémy: 1) hypokalcemii a 2) ketózu.
Propylenglykol  (1 dávka 250 – 500ml) může být zdrojem krevní glukózy, čímž chrání zvíře před ketózou a umožňuje překonat riziko snížení příjmu sušiny.
Kasinková kultura  (1 dávka 100 – 250 gramů) stimuluje bakterie rozkládající vlákninu, snižuje množství kyseliny mléčné v bachoru, a zlepšuje tím požadovanou kvalitu bachorového prostředí. Tento produkt podporuje dobrý příjem sušiny a minimalizuje nechutenství.
Chlorid draselný   KCl  (1 dávka 120 g) a  Chlorid sodný NaCl (1 dávka  120 g)  nahradí krávě ztracené elektrolyty a umožní dosáhnout rovnováhy prvků v krvi. Někdo používá pro tento účel komerční balení elekrolytů pro telata.
Síran hořečnatý   (120 g) je zdrojem hořčíku, jehož hladina je po otelení nízká. Dodáváním hořčíku můžeme předejít hypokalcemii (ulehnutí po porodu).
Fosforečnan sodný  (45 g) je zdrojem fosforu, pokud váš veterinář odhalí jako problém nízkou hladinu fosforu v krvi, lze tuto sloučeninu použít jako prevenci hypokalcemie.
Bioplexy mikroprvků   zvyšují hladinu minerálů v krvi zlepšují imunitu a předcházejí chorobným změnám.
Probiotika    (množství záleží na producentovi) jsou přímo zkrmitelní mikrobi, kteří stimulují bachorovou fermentaci a příjem krmiva. Jsou zde k dispozici některé nové produkty vytvořené podle nejnovějších výzkumů.
Vojtěšková moučka   (0,2 – 0,5 kg) je zdrojem v bachoru stravitelných bílkovin a energie. Preferuje se však konzumace dlouhého vojtěškového sena pro zvýšení zastoupení strukturní vlákniny v bachoru a také proto, že se vojtěšková moučka špatně mísí s vodou.
Bikarbonát sodný   (1 dávka 113 – 151g) dodá zvířeti sodík (zdroj elektrolytů) a má důležitou funkci pufrace bachorového prostředí a tím i podporuje dobré trávení a příjem krmiva.
Chráněný cholin   (15 g  na ks a den) je důležitým zdrojem methylové skupiny a tím umožňuje export lipidů z jater a chrání je tím před ztučněním.
Bachorová tekutina   (1 dávka - 4 litry) se také používá. Je ale k tomu potřeba mít vyřazenou krávu nebo volka s umělým vstupem do bachoru – pokud má chovatel vlastí jatka, může být zdrojem „bachorky“ zdravé poražené zvíře. Praxe ukázala, že napájení bachorovou tekutinou má výborné výsledky.

Jaký efekt mi napájení přinese?
V Texasu udělali pokus se 110 ks krav a 58 ks jalovic. Kontrolní skupina dostávala cca 11 litrů vody, druhá skupina dostala 11 l vody + 283 g propylenglykolu a třetí skupina dostala 11 litrů vody + 679 g propionátu vápenatého. Výsledky jsou patrné z tabulky:

Jak krávy reagovaly:
Ukazatel            Kont. sktupina          P-glykol           P. vápenatý
mléko kg/den                39,5                   42,7                  41,3
NEFA meq/dl                 530                    470                   540
BHBA  mg/dl                  6,2                     5,9                    6,5

Krávy, které dostaly s vodou propylenglykol nebo p.vápenatý, více dojily a měly menší množství ketonů v krvi (BHBA = beta hydroxybutyricacid) a u propylenglykolu i menší množství NEFA (neestrifikovaných mastných kyselin), které ukazují na menší mobilizaci tuku z jater. Lidé na vlastí oči mohou vidět, že napájené krávy jsou na tom lépe, více žerou a začínají laktaci s méně problémy.

Kolik to bude stát?
Komerční přípravky pro napájení stojí kolem 3 – 8 USD za jednu aplikaci, to záleží na zdroji, složkách a množství živin. Množství a komplexnost mixu je důležitá, pokud porovnáváme produkty. Čtěte složení produktů pozorně a ověřte si tak množství a zastoupení složek.

Jaké jsou rizika „drenčingu“?
Napájení krav není jednoduché. Je k tomu potřeba zkušených a silných lidí a potřebné vybavení. Pokud je do zvířete nápoj pumpován moc rychle, kráva může vdechnout tekutinu a uhynout. To se může stát, i když jícnovou sondu vyndáváme a je v ní zbytek tekutin. Pokud správně připravujete zvířata na porod z hlediska výživy, nemáte metabolické problémy, a tudíž nepotřebujete „drenčing“.

Co to jsou hydratační prostředky?
Lidé vědí, že krávy jsou schopny vypít dvě nebo více dvacetilitrových věder teplé vody hned po otelení. Dodáním klíčových živin do této teplé vody se vyhneme potřebě nuceného napájení sondou. Různé společnosti distribuují přípravky právě pro tuto příležitost. Většinou se používá směs propionátu vápenatého nebo propylenglykolu s komerční směsí elektrolytů (v ČR rehyvet – pozn.překl.) spolu s melasou pro tento nápoj. Vědci tomu říkají hydratační prostředky, nebo také „pitelné drenčingy“.

Používáním systému nuceného napájení k zlepšení efektivity chovu
Mike a Denise Richter z Lane Farms v Illinois se doslechli o drenčingu na jednom setkání chovatelů. Do měsíce už napájeli všechny otelené krávy na své farmě s 800 ks krav.
Jaký je rozdíl? Nemusí už první 2-3 dny chodit kolem otelené krávy jako před tím. „Krávy jsou čilejší a agresivněji žerou po drenčingu. Stejně tak se jim rychleji zlepšuje kondice.“ S poklesem příjmu sušiny před otelením je tento nápoj po otelení přesně to, co krávu postaví na nohy - něco jako šálek dobrého kafe pro lidi po ránu . „Stojí mě to jen méně jak 5 USD a 15 minut času na krávu. Používám 30-36 litrů teplé vody (u jalovic 22 litrů), tekuté kalcium, kvasinkovou kulturu, melasu, vojtěškovou moučku a energetický prekurzor (propylenglykol). To vše je napumpováno sondou do krávy. S uspokojením můžu pozorovat, že krávy lépe dojí a mám i méně posunutých slezů a ketóz,“ říká chovatel.

Richter doporučuje používat dobré pomůcky a určitý systém k tomu, aby byl tento úkon proveden snadno a rychle. Dobré je mít po ruce zdroj teplé vody a fixační zřízení. Preferuje pumpování nápoje pomocí ruční pumpy, která není tak rychlá jako elektrická. Jícnová sonda musí být zavedena opatrně, aby se předešlo vniknutí kapaliny do plic. Pokud je sonda v bachoru, můžeme slyšet bachorové ozvy , krkání a nebo přičichnutím k sondě typický zápach z bachoru.

Hoard´s Dairyman, 11/2003
podle M.F.Hutjense přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – středisko Frýdek-Místek