06.12.2007

FAKTORY NEJVÍCE OVLIVŇUJÍCÍ VÝSLEDKY REPRODUKCE DOJNIC

S chovem dojnic nutně souvisí snaha o vytváření pozitivního hospodářského výsledku – ekonomického zisku. Zde je třeba zmínit diskusi o „ekonomické užitkovosti“. Nejlepší ekonomický výsledek lze dosáhnout při maximální užitkovosti pro daný genofond stáda, se zachováním dobrého zdravotního stavu a dobrých výsledků v reprodukci. Tvrzení některých chovatelů, že záměrně, z ekonomických důvodů, nedosahují produkce, kterou by jim umožnil genofond jejich stáda, je možno považovat spíše za zdůvodnění vlastního chovatelského neúspěchu, než za racionální podnikatelské rozhodnutí.

Nejpohotovější a poměrně objektivní údaj pro posouzení produkční výkonnosti chovu je denní dodávka na ustájenou dojnici do mlékárny. Toto číslo zohledňuje skutečnou užitkovost na skutečný den mezidobí a tržnost mléka. Nejlepší chovy v ČR dodávají denně na dojnici kolem 28 kg mléka. Tyto chovy jsou ekonomicky stabilní, jsou schopné investovat a vytvářet zisk.
V následující tabulce je vyjádřena denní produkce stáda přepočtená na dojnici na druhé a další laktaci (nezohledňuje zvířata na první laktaci) ve vztahu k průměru uzávěrek v kontrole užitkovosti, při uvedené průměrné servis periodě.

uzávěrky v KU(kg mléka) SP (dny) denní nádoj(kg mléka)
7.850 105 21,5
9.000 150 21,5
9.000 105 24,5
Z uvedených údajů se dá předpokládat, že stádo s uzávěrkami laktace 7.850 kg mléka a SP 105 dnů bude mít lepší provozní hospodářský výsledek než stádo s uzávěrkami 9.000 kg mléka a SP 150 (horší obrat stáda, náklady na inseminace, pravděpodobné zdravotní problémy). Nejlepší provozní hospodářský výsledek lze důvodně očekávat od stáda s uzávěrkami 9.000 kg mléka a SP 105 dnů.

Genofond nebo prostředí ?
V posledních letech se zhoršená reprodukce dojnic stává světovým problémem. Odborníci diskutují o možné negativní genetické korelaci mezi produkcí a reprodukcí. Spíše však převládá názor, který dává zhoršenou reprodukci do souvislosti s negativním tlakem prostředí na zvířata s vysokou užitkovostí. Prostředí je zde chápáno jako soubor vnějších faktorů působících na zvířata (výživa, teplota, kvalita ovzduší, povrchy podlah chodeb a loží, světlo, infekční tlak, hluk, citlivost manipulace).

PODSTATA ÚSPĚCHU V REPRODUKCI ?
Involuce dělohy po porodu
Bez rychlého a správného průběhu involuce dělohy nelze očekávat včasnou graviditu. Negativně se zde obvykle promítají chyby ve výživě suchostojných dojnic a dojnic v přípravě na porod, zásadní vliv má kondice zvířat. Metabolická onemocnění před a po porodu (hypokalcémie, ketoacidóza, steatóza jaterního parenchymu) negativně ovlivňují involuci dělohy například tím, že nedochází k dostatečné kontrakci svalových vláken v děloze. Dále vlivem působení patologického procesu a obvykle současně deficitu energie dojde k oslabení imunitního systému. Často nastává spolupůsobení uvedených mechanismů a výsledkem bývá mnohdy na léčbu neodpovídající endometritida, která je způsobená běžnou stájovou mikroflórou. I po vyléčení onemocnění je naděje na graviditu významně snížená.Funkčnost hypothalamo-hypophyzo-ovariálního řídícího systému. Jedná se o soubor hormonů, jejichž působení je propojeno vzájemnými a zpětnými vazbami. Tento složitý mechanismus řízení je velmi snadno zranitelný působením zátěžových faktorů vnějšího (stres) i vnitřního prostředí (patologické stavy). Velmi závažné se ukazuje negativní působení hormonů kůry nadledvin (stresové hormony). Tepelný stres, stres z neadekvátní výživy, stres z nešetrné manipulace, stres ze špatného mikroklimatu a pod. může způsobit zejména poruchy ovulace.

Příznaky říje
Pro inseminaci ve správnou dobu je nezbytné mít v chovu přesnou evidenci nástupu příznaků pravé říje. Bez této informace nelze dosáhnout dobrých výsledků v reprodukci.

Embryonální mortalita
Významně ovlivňuje výsledky reprodukce (může dosahovat až 30%). Zde se opět významně uplatňuje stresová zátěž, rozhodující význam má respektování zásad správné výživy.

SPRÁVNÁ VÝŽIVA
Krmná dávka musí vždy vycházet z fyziologických potřeb zvířat. Koncentrace živin musí zajišťovat dobrý zdravotní stav a současně má pokrýt všechny potřeby pro maximální produkci. Zdravotně nezávadná krmiva jsou první a základní podmínkou pro udržení dobrého zdravotního stavu a následně výsledků v reprodukci. Největší riziko představují v krmné dávce metabolity vznikající při rozkladu bílkovin (hnití bílkovinné senáže), zejména biogenní aminy, dále exogenní kyselina máselná vznikající při sekundární fermentaci konzervovaných krmiv. Velmi závažné důsledky může mít zkrmování zaplísněných krmiv s obsahem plísňových toxinů. Zkrmování uvedených biologicky aktivních látek má v prvé řadě dopady na onemocnění končetin (aseptický zánět škáry), onemocnění mléčné žlázy (počty SB, mastitidy), poruchy pohlavního cyklu (zejména ovulace), zhoršená involuce dělohy po porodu, vysoká embryonální mortalita.Prevence popsaných stavů spočívá ve správné technologii výroby objemných krmiv a s tím související dostatečné dimenzi techniky v roslinné výrobě. Těžko si lze představit podnik, který sklidí v žádoucí kvalitě píci z tisíce hektarů pomocí jednoho starého torona. Přesto se o srovnatelné “hrdinské činy” stále některé podniky pokoušejí a každý další rok jsou pracovníci těchto podniků překvapeni, že jim v průběhu třítýdenní sklizně “do toho zapršelo”. Pod ekonomickým tlakem, kterému je výroba mléka vystavena podobných podniků rychle ubývá. Kvantitativně správně sestavená krmná dávka zajišťuje zvířatům dostatek všech živin ve správných vzájemných poměrech. V této souvislosti je třeba ve výživě dojnic respektovat doporučené dávky jednotlivých živin a funkčnost systému výživy kontrolovat pomocí kontrolních mechanismů v jednotlivých fázích laktace.

Živiny v krmné dávce lze sledovat podle následujícího schématu:
• PŘÍJEM SUŠINY – snaha o maximalizaci příjmu
• N-LÁTKY – množství, koncentrace, poměr RDP, RUdP
kontrolní mechanismy – močovina v krevním séru
• VLÁKNINA – ADF, NDF, NDF f.F., struktura
kontrolní mechanismy – přežvykování, pH a kyseliny v bach. obsahu, (tuk v mléce)
• ENERGIE – cukry, škrob, tuk, chráněný tuk
kontrolní mechanismy – kondice, pH a kyseliny v bach. obsahu
(bílkovina a tuk v mléce)
• MAKROPRVKY – Ca, P, Mg, K, Na
kontrolní mechanismy – obsah v krevním séru, obsah v moči, Ca - obsah v kostech
• MIKROPRVKY – Zn, Cu, Se, Co, Mn
kontrolní mechanismy – ? obsah v krevním séru ?
• VITAMÍNY – A, D, E
kontrolní mechanismy – obsah v krevním séru

Koncentrace a množství živin pro jednotlivé kategorie a fáze laktace jsou velmi komplexně zpracovány v publikaci Národní akademie věd ve Washingtonu.
Nutrient Requirements of Dairy Cattle Seventh Revised Edition, 2001
Subcommittee on Dairy Cattle Nutrition, Committee on Animal Nutrition,
Board on Agriculture and Natural Resources, National Research Council;
NATIONAL ACADEMY PRESS, Washington, D.C.

Ve většině chovů jsou doporučené potřeby živin ve výpočtu krmných dávek respektovány. Všichni výrobci minerálních a vitaminových doplňků se snaží dotovat potřebné prvky v dostatečném, často až nadhodnoceném množství.