|
Homepage
➝ poradenstvi
➝ clanky
➝ skot
➝ 93-narodni-ozdravovaci-program-od-infekcni-rinotracheitidy-skotu-v-cr
06.12.2007
NÁRODNÍ OZDRAVOVACÍ PROGRAM OD INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDY SKOTU V ČR
Infekční rinotracheitida skotu - IBR je způsobená bovinním herpesvirem –
1. Onemocnění probíhá v různých formách, za odlišných příznaků. Nejčastější
příznaky: zánět nozder, dutiny nosní, serózní až hnisavý výtok z nosu, kašel,
zvýšený výtok slin, zánět spojivek a rohovky, výtok z očí, v případě ucpání
hrtanu hnisavým sekretem i obtížné dýchání. Onemocnění provází zvýšená teplota a
nechutenství. Dále bývají též registrovány mastitidy, aborty, zánětlivé změny na
pohlavních orgánech. Virus může napadnout nervovou tkáň a manifestovat se
nervovými příznaky.
Pokud není primární virové onemocnění komplikováno bakteriální infekcí,
dochází obvykle k uzdravení v průběhu 4 – 5 dnů. U mladých telat dochází ke
generalizovanému onemocnění – vysoké teplotě, výtokům z očí a nosu, dýchacím
problémům, inkoordinaci, křečím a úhynu.
Onemocnění má závažné dopady na
ekonomiku výroby mléka. V IBR pozitivních stádech se onemocnění vyskytuje téměř
ve 100 % v klidovém stádiu. Většina zvířat má dostatečný titr protilátek, takže
jsou chráněná před akutním onemocněním. Riziková jsou zvířata, u kterých nastane
oslabení organismu - vlivem jiného onemocnění (BVD), vlivem stresové zátěže
(přesun, otelení jalovice, odrohování, tepelný stres, …), vlivem probíhajícího
metabolického onemocnění nebo hluboké negativní energetické bilance po porodu. U
těchto zvířat se rozvine akutní onemocnění provázené významným poklesem
produkce. Pokles v rámci produkce celého stáda obvykle není zaregistrován,
protože se obvykle jedná o jednotlivé případy. Odhady celkové ztráty produkce
stáda se pohybují podle různých autorů do 5 %.
K výpadku produkce je třeba
připočítat negativní vliv na reprodukci a zejména zvýšené ztráty u
telat.
Velmi dramatický průběh může mít onemocnění, pokud je virus zavlečen
do IBR prostého chovu, ve kterém žádné zvíře není chráněno protilátkami.
Onemocnění IBR lze řešit prakticky dvěmi způsoby – první je použití opakované
vakcinace s cílem udržovat všechna zvířata pod ochranou dostatečné hladiny
protilátek. Alternativou je ozdravení stáda za použití ozdravovacího programu
(jehož součástí může být i vakcinace po určitou dobu), s cílem vytlačit virus z
chovu. Pokud se ozdravování provede na větším území, dojde k vytlačení viru z
populace a riziko zavlečení nákazy se minimalizuje.
Oba přístupy mají své
výhody a nevýhody. Vakcinace (zejména za použití polyvalentních vakcín) je
preferovaná zejména v USA a Kanadě, k ozdravovacím metodám se přiklání chovatelé
v Evropě. Nemá vůbec význam diskutovat v dnešní politické a ekonomické situaci o
tom, který z přístupů je správnější. Je zřejmé, že IBR je onemocnění, které
vyžaduje pozornost chovatelů, a pokud se chceme podílet na obchodech v rámci EU,
musíme v tomto případě zvolit řešení v souladu s rozhodnutím většiny členských
států.
V ČR od roku 1990 ozdravují někteří chovatelé za větší či menší
podpory státu na základě dobrovolnosti. Z hlediska nákazové situace v republice
lze konstatovat, že tento způsob nevede k cíli. Proto v minulém roce iniciovala
zdravotní komise chovatelů skotu a SVS jednání s MZe o změně přístupu k
ozdravení IBR v ČR. Jedná se o povinném programu, podporovaném státními
dotacemi. S ozdravováním by se mělo začít v roce 2006 s tím, že náběhová doba na
zahájení ozdravování by měla být pro chovatele dva roky. Během tohoto období
může každý chovatel, s pomocí odborníků na tuto problematiku, zpracovat
individuální ozdravovací program pro daný chov tak, aby ozdravování vedlo přímo
k cíli – ozdravení chovu. V této fázi bude třeba zejména posoudit promořenost
chovu, zvážit zdravotní stav zvířat s ohledem na imunitní systém – výskyt
komplikujících onemocnění (BVD, metabolické poruchy) tak, aby se ozdravování
zahájilo ve stádě, které je připravené a schopné ozdravení.
Jednotlivé
ozdravovací programy budou zveřejněny ve Věstníku MZe, počítá se především s
využitím plošné vakcinace markerovou vakcínou v modifikacích podle situace v
konkrétním chovu.
V návrhu znění národního ozdravovacího programu od IBR se kromě jiného uvádí
:
Chovatelské a veterinární důvody ozdravení od IBR
Ozdravení od IBR je
významné zejména:
a) z hlediska zlepšení zdravotního stavu stád
skotu,
b) s ohledem na udržení konkurenceschopnosti při obchodu se skotem,
spermatem, vaječnými buňkami a embryi skotu,
c) z hlediska zlepšení podmínek
při tuzemském přemisťování skotu,
d) z důvodů zabezpečení větší ochrany před
zavlečením nákazy do IBR prostých hospodářství či stád,
e) z hlediska získání
dodatečných garancí od EU při obchodování se skotem.
Obecné zásady a metody ozdravování
Ozdravování od IBR:
a) je prováděno
na celém území státu,
b) je organizováno tak, aby bylo dosaženo na
administrativně vymezeném územním celku (kraji, okresu) IBR prostého stavu v co
nejkratší, avšak reálné době,
c) je organizováno tak, aby nezpůsobilo
chovateli výpadek v produkci. Zvířata nákazově nevhodná pro další chov budou
eliminována ze stáda v rámci jeho přirozené obměny. Ke konci ozdravení je možné
proces urychlit jednorázovým vyřazením zbývajících infikovaných zvířat.
d) se
neprovádí ve stádech s klinickým průběhem onemocnění. V tomto případě je nutné
nejdříve převést onemocnění do klidové podoby, (klidového ohniska).
… z
chovu SKOTU
Vstupní sérologické vyšetření konvenčním ELISA testem bude provedeno:
· ve
stádech se stavem do 50 ks skotu u všech zvířat starších 6 měsíců
· ve
stádech od 51 ks skotu
- u 100 % mladého skotu ve věku od 6 měsíců do
otelení
- u 100 % prvotelek nejdříve však 4 týdny po otelení
- u 20 %
krav
V případě zamoření přesahujícího 50 % u prvotelek a krav nebudou
zbývající krávy v základním stádu sérologicky došetřovány a bude 100 % stáda
krav považováno za pozitivní. V případě nižšího procenta zamoření (méně než 50
%) bude došetřeno zbývajících 80 % krav, aby bylo zjištěno skutečné procento
pozitivních zvířat.
Pro ozdravení se předpokládá využití následujících metod:
a) eliminační
bez vakcinace
Bude využita v hospodářstvích, v nichž bylo laboratorně
potvrzeno nižší procento (cca do 10 % při dohodě s chovatelem i více %)
pozitivních zvířat při vstupním sérologickém vyšetření.
Postup:
· vstupní
sérologické vyšetření zvířat starších 6 měsíců (schéma viz výše),
· vyřazení
všech sérologicky pozitivních kusů a to buď jednorázově bezprostředně po
vyšetření nebo ve stanoveném termínu na základě dohody s
chovatelem,
· provedení stanovených vyšetření za účelem prohlášení stáda za
úředně prosté IBR (postup viz čl.19).
b) eliminační s vakcinací markerovou vakcínou
Bude využita v
hospodářstvích, v nichž bylo laboratorně potvrzeno vyšší % pozitivních zvířat
při vstupním sérologickém vyšetření a v nichž nebude uplatněna eliminační metoda
bez vakcinace nebo radikální metoda.
Postup:
· vstupní sérologické
vyšetření zvířat starších 6 měsíců (schéma viz výše),
· vakcinace zvířat
starších 6 měsíců a jejich revakcinace za 3-4 týdny (resp. dle návodu výrobce
vakcíny). Průběžné vakcinování a revakcinování telat, která dosáhla věku 6
měsíců,
· další cyklické revakcinace v intervalech 6 měsíců (resp. dle návodu
výrobce vakcíny),
· v průběhu ozdravování (do doby, než jsou ze stáda
vyřazena všechna infikovaná zvířata) se provádí namátková sérologická vyšetření
indikátorových zvířat ze skupiny sérologicky negativních. Počet vyšetřovaných
zvířat bude následující (v závislosti na velikosti stáda) :
kategorie skotu
(stáří)
stádo do 300 ks skotu
stádo nad 300 ks skotu
jalovičky
14 – 16 měsíců
5 ks *
10 ks
prvotelky (1 měsíc po porodu a starší)
5 ks *
10 ks
* ve stádech s nižším počtem jaloviček ve věku 14-16 měs. stáří (prvotelek
od 1 měs. po porodu
a starších) se vyšetřuje celá skupina jaloviček
(prvotelek).
Vyšetření se provádí 1x za 6 měsíců. Jsou-li zjišťována nově pozitivní
(reinfikovaná) zvířata, je chovatel povinen toto hlásit neprodleně na místně
příslušnou KVS.
· ukončení vakcinací po vyřazení posledního sérologicky pozitivního zvířete
(zjištěného při vstupním, případně namátkových sérologických vyšetřeních v
průběhu ozdravování) a dvou sérologických vyšetřeních zvířat starších 6 měsíců
provedených v intervalu 4 týdnů, tzn. k ukončení cyklických revakcinací ve stádě
dojde na začátku šestiměsíční pozorovací doby.
· provedení stanovených
vyšetření za účelem prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR (viz
čl.19).
c) radikální (likvidace všech zvířat v hospodářství poražením na
jatkách)
Bude využita v hospodářstvích, v nichž bylo laboratorně potvrzeno
vysoké % sérologicky pozitivních zvířat a nebylo by ekonomické jinou metodu
ozdravení použít. S likvidací stáda musí chovatel souhlasit. Metoda bude
uplatněna zejména v méně početných stádech skotu nebo ve stádech v nichž
chovatel nechce již v dalším chovu pokračovat.
Postup:
· vstupní
sérologické vyšetření zvířat starších 6 měsíců (vyšetření nemusí být provedeno v
případě, že chovatel bude vyžadovat před zahájením ozdravení použití výhradně
radikální metody).
· jednorázové nebo postupné (do stanoveného data) vyřazení
zvířat na jatky
· mechanická očista a desinfekce objektů, v nichž byla
ustájena zvířata
· ustájení několika kusů předem testovaných sérologicky
negativních (konvenčním ELISA testem, proti celému viru) indikátorových zvířat
(výkrmový skot, zvířata určená k poražení). Po 4-6 týdnech se tato zvířata opět
sérologicky vyšetří (konvenčním ELISA testem). Jsou-li výsledky negativní, lze
do objektů ustájit skot přemístěný z úředně IBR prostých hospodářství.
Při rozhodování o metodě ozdravení musí být zohledněny veterinární i
ekonomické aspekty.
Je třeba zdůraznit, že všechny uvedené informace jsou ve
stavu projednávání na MZe, není tedy zatím definitivní verze ozdravovacího
programu, ani přesné zásady financování ze strany státu. Výše uvedené informace
vycházejí z jednání zúčastněných stran na MZe 16.2.2005. Pro financování
národního programu se zatím jeví jako nejreálnější varianta příspěvku státu do
50 % nákladů po dobu 7 roků od zahájení ozdravování.
Národní ozdravovací
program od infekční rinotracheitidy skotu v ČR přinese chovatelům mnoho problémů
a zvýšených nákladů. Na druhé straně je zřejmé, že podcenění situace a
nezahájení ozdravování by mohlo pro chovatele v ČR znamenat závažný ekonomický
problém.
Nezbývá tedy než doporučit chovatelům aktivní přístup a precizní
přípravu programu tak, aby ozdravení proběhlo v co nejkratší době a ekonomická
zátěž chovu byla co nejmenší.
Václav Osička – Genoservis
poradenství s.r.o.
|