Homepage poradenstvi clanky skot 93-narodni-ozdravovaci-program-od-infekcni-rinotracheitidy-skotu-v-cr

06.12.2007

NÁRODNÍ OZDRAVOVACÍ PROGRAM OD INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDY SKOTU V ČR


Infekční rinotracheitida skotu  -  IBR  je způsobená bovinním herpesvirem – 1. Onemocnění probíhá v různých formách, za odlišných příznaků. Nejčastější příznaky: zánět nozder, dutiny nosní, serózní až hnisavý výtok z nosu, kašel, zvýšený výtok slin, zánět spojivek a rohovky, výtok z očí, v případě ucpání hrtanu hnisavým sekretem i obtížné dýchání. Onemocnění provází zvýšená teplota a nechutenství. Dále bývají též registrovány mastitidy, aborty, zánětlivé změny na pohlavních orgánech. Virus může napadnout nervovou tkáň a manifestovat se nervovými příznaky.

Pokud není primární virové onemocnění komplikováno bakteriální infekcí, dochází obvykle k uzdravení v průběhu 4 – 5 dnů. U mladých telat dochází ke generalizovanému onemocnění – vysoké teplotě, výtokům z očí a nosu, dýchacím  problémům, inkoordinaci, křečím a úhynu.
Onemocnění má závažné dopady na ekonomiku výroby mléka. V IBR pozitivních stádech se onemocnění vyskytuje téměř ve 100 % v klidovém stádiu. Většina zvířat má dostatečný titr protilátek, takže jsou chráněná před akutním onemocněním. Riziková jsou zvířata, u kterých nastane oslabení organismu - vlivem jiného onemocnění (BVD), vlivem stresové zátěže (přesun, otelení jalovice, odrohování, tepelný stres, …), vlivem probíhajícího metabolického onemocnění nebo hluboké negativní energetické bilance po porodu. U těchto zvířat se rozvine akutní onemocnění provázené významným poklesem produkce. Pokles v rámci produkce celého stáda obvykle není zaregistrován, protože se obvykle jedná o jednotlivé případy. Odhady celkové ztráty produkce stáda se pohybují podle různých autorů do 5 %.
K výpadku produkce je třeba připočítat negativní vliv na reprodukci a zejména zvýšené ztráty u telat.
Velmi dramatický průběh může mít onemocnění, pokud je virus zavlečen do IBR prostého chovu, ve kterém žádné zvíře není chráněno protilátkami.

Onemocnění IBR lze řešit prakticky dvěmi způsoby – první je použití opakované vakcinace s cílem udržovat všechna zvířata pod ochranou dostatečné hladiny protilátek. Alternativou je ozdravení stáda za použití ozdravovacího programu (jehož součástí může být i vakcinace po určitou dobu), s cílem vytlačit virus z chovu. Pokud se ozdravování provede na větším území, dojde k vytlačení viru z populace a riziko zavlečení nákazy se minimalizuje.
Oba přístupy mají své výhody a nevýhody. Vakcinace (zejména za použití polyvalentních vakcín) je preferovaná zejména v USA a Kanadě, k ozdravovacím metodám se přiklání chovatelé v Evropě. Nemá vůbec význam diskutovat v dnešní politické a ekonomické situaci o tom, který z přístupů je správnější. Je zřejmé, že IBR je onemocnění, které vyžaduje pozornost chovatelů, a pokud se chceme podílet na obchodech v rámci EU, musíme v tomto případě zvolit řešení v souladu s rozhodnutím většiny členských států.
V ČR od roku 1990 ozdravují někteří chovatelé za větší či menší podpory státu na základě dobrovolnosti. Z hlediska nákazové situace v republice lze konstatovat, že tento způsob nevede k cíli. Proto v minulém roce iniciovala zdravotní komise chovatelů skotu a SVS jednání s MZe o změně přístupu k ozdravení IBR v ČR. Jedná se o povinném programu, podporovaném státními dotacemi. S ozdravováním by se mělo začít v roce 2006 s tím, že náběhová doba na zahájení ozdravování by měla být pro chovatele dva roky. Během tohoto období může každý chovatel, s pomocí odborníků na tuto problematiku, zpracovat individuální ozdravovací program pro daný chov tak, aby ozdravování vedlo přímo k cíli – ozdravení chovu. V této fázi bude třeba zejména posoudit promořenost chovu, zvážit zdravotní stav zvířat s ohledem na imunitní systém – výskyt komplikujících onemocnění (BVD, metabolické poruchy) tak, aby se ozdravování zahájilo ve stádě, které je připravené a schopné ozdravení.
Jednotlivé ozdravovací programy budou zveřejněny ve Věstníku MZe, počítá se především s využitím plošné vakcinace markerovou vakcínou v modifikacích podle situace v konkrétním chovu.

V návrhu znění národního ozdravovacího programu od IBR se kromě jiného uvádí :

Chovatelské a veterinární důvody ozdravení od IBR
Ozdravení od IBR je významné zejména:
a) z hlediska zlepšení zdravotního stavu stád skotu,
b) s ohledem na udržení konkurenceschopnosti při obchodu se skotem, spermatem, vaječnými buňkami a embryi skotu,
c) z hlediska zlepšení podmínek při tuzemském přemisťování skotu,
d) z důvodů zabezpečení větší ochrany před zavlečením nákazy do IBR prostých hospodářství či stád,
e) z hlediska získání dodatečných garancí od EU při obchodování se skotem.

Obecné zásady a metody ozdravování
Ozdravování od IBR:
a) je prováděno na celém území státu,
b) je organizováno tak, aby bylo dosaženo na administrativně vymezeném územním celku (kraji, okresu) IBR prostého stavu v co nejkratší, avšak reálné době,
c) je organizováno tak, aby nezpůsobilo chovateli výpadek v produkci. Zvířata nákazově nevhodná  pro další chov budou eliminována ze stáda v rámci jeho přirozené obměny. Ke konci ozdravení je možné proces urychlit jednorázovým vyřazením zbývajících infikovaných zvířat.
d) se neprovádí ve stádech s klinickým průběhem onemocnění. V tomto případě je nutné nejdříve převést onemocnění do klidové podoby, (klidového ohniska).
…  z chovu SKOTU

Vstupní sérologické vyšetření konvenčním ELISA testem bude provedeno:
· ve stádech se stavem do 50 ks skotu u všech zvířat starších 6 měsíců
· ve stádech od 51 ks skotu
- u 100 % mladého skotu ve věku od 6 měsíců do otelení
- u 100 % prvotelek nejdříve však 4 týdny po otelení
- u  20 % krav
V případě zamoření přesahujícího 50 % u prvotelek a krav nebudou zbývající krávy v základním stádu sérologicky došetřovány a bude 100 % stáda krav považováno za pozitivní. V případě nižšího procenta zamoření (méně než 50 %) bude došetřeno zbývajících 80 % krav, aby bylo zjištěno skutečné procento pozitivních zvířat.

Pro ozdravení se předpokládá využití následujících metod:
a) eliminační bez vakcinace
Bude využita v hospodářstvích, v nichž bylo laboratorně potvrzeno nižší procento (cca do 10 % při dohodě s chovatelem i více %) pozitivních zvířat při vstupním sérologickém vyšetření.
Postup:
· vstupní sérologické vyšetření zvířat starších 6 měsíců (schéma viz výše),
· vyřazení všech sérologicky pozitivních kusů a to buď jednorázově bezprostředně po  vyšetření nebo ve stanoveném termínu na základě dohody s chovatelem,
· provedení stanovených vyšetření za účelem prohlášení stáda za úředně prosté IBR (postup viz čl.19).

b) eliminační s vakcinací markerovou vakcínou
Bude využita v hospodářstvích, v nichž bylo laboratorně potvrzeno vyšší % pozitivních zvířat při vstupním sérologickém vyšetření a v nichž nebude uplatněna eliminační metoda bez vakcinace nebo radikální metoda.
Postup:
· vstupní sérologické vyšetření zvířat starších 6 měsíců (schéma viz výše),
· vakcinace zvířat starších 6 měsíců a jejich revakcinace za 3-4 týdny (resp. dle návodu výrobce vakcíny). Průběžné vakcinování a revakcinování telat, která dosáhla věku 6 měsíců,
· další cyklické revakcinace v intervalech 6 měsíců (resp. dle návodu výrobce vakcíny),
· v průběhu ozdravování (do doby, než jsou ze stáda vyřazena všechna infikovaná zvířata) se provádí namátková sérologická vyšetření indikátorových zvířat ze skupiny sérologicky negativních. Počet vyšetřovaných zvířat bude následující (v závislosti na velikosti stáda) :

kategorie skotu (stáří) stádo do 300 ks skotu stádo nad 300 ks skotu jalovičky 14 – 16 měsíců 5 ks * 10 ks prvotelky (1 měsíc po  porodu a starší) 5 ks * 10 ks

* ve stádech s nižším počtem jaloviček ve věku 14-16 měs. stáří  (prvotelek od 1 měs. po porodu
a starších) se vyšetřuje celá skupina jaloviček (prvotelek).

Vyšetření se provádí 1x za 6 měsíců. Jsou-li zjišťována nově pozitivní (reinfikovaná) zvířata, je chovatel povinen toto hlásit neprodleně na místně příslušnou KVS.

· ukončení vakcinací po vyřazení posledního sérologicky pozitivního zvířete (zjištěného při vstupním, případně namátkových sérologických vyšetřeních v průběhu ozdravování) a dvou sérologických vyšetřeních zvířat starších 6 měsíců provedených v intervalu 4 týdnů, tzn. k ukončení cyklických revakcinací ve stádě dojde na začátku šestiměsíční pozorovací doby.
· provedení stanovených vyšetření za účelem prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR (viz čl.19).

c) radikální (likvidace všech zvířat v hospodářství poražením na jatkách)
Bude využita v hospodářstvích, v nichž bylo laboratorně potvrzeno vysoké % sérologicky pozitivních zvířat a nebylo by ekonomické jinou metodu ozdravení použít. S likvidací stáda musí chovatel souhlasit. Metoda bude uplatněna zejména v méně početných stádech skotu nebo ve stádech v nichž chovatel nechce již v dalším chovu pokračovat.
Postup:
· vstupní sérologické vyšetření zvířat starších 6 měsíců (vyšetření nemusí být provedeno v případě, že chovatel bude vyžadovat před zahájením ozdravení použití výhradně radikální metody).
· jednorázové nebo postupné (do stanoveného data) vyřazení zvířat na jatky
· mechanická očista a desinfekce objektů, v nichž byla ustájena zvířata
· ustájení několika kusů předem testovaných sérologicky negativních (konvenčním ELISA testem, proti celému viru) indikátorových zvířat (výkrmový skot, zvířata určená k poražení). Po 4-6 týdnech se tato zvířata opět sérologicky vyšetří (konvenčním ELISA testem). Jsou-li výsledky negativní, lze do objektů ustájit skot přemístěný z úředně IBR prostých hospodářství.

Při rozhodování o metodě ozdravení musí být zohledněny veterinární i ekonomické aspekty.
Je třeba zdůraznit, že všechny uvedené informace jsou ve stavu projednávání na MZe, není tedy zatím definitivní verze ozdravovacího programu, ani přesné zásady financování ze strany státu. Výše uvedené informace vycházejí z jednání zúčastněných stran na MZe 16.2.2005. Pro financování národního programu se zatím jeví jako nejreálnější varianta příspěvku státu do 50 % nákladů po dobu 7 roků od zahájení ozdravování.
Národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy skotu v ČR přinese chovatelům mnoho problémů a zvýšených nákladů. Na druhé straně je zřejmé, že podcenění situace a nezahájení ozdravování by mohlo pro chovatele v ČR znamenat závažný ekonomický problém.
Nezbývá tedy než doporučit chovatelům aktivní přístup a precizní přípravu programu tak, aby ozdravení proběhlo v co nejkratší době a ekonomická zátěž chovu byla co nejmenší.
Václav Osička – Genoservis poradenství s.r.o.