27.02.2004

VLIV VARIABILITY GENETICKÝCH MARKERŮ NA REPRODUKČNÍ UKAZATELE PRASNIC

Pro ekonomickou efektivitu chovu prasat je velmi důležitý počet odchovaných selat na prasnici a rok. Tento ukazatel závisí jednak na délce mezidobí a jednak na počtu narozených selat na prasnici a vrh. V procesu šlechtění se podařilo výrazně zlepšit ukazatele jako přírůstek, podíl libové svaloviny apod., ale počet odchovaných selat jako znak s nízkou dědivostí (h2 = 0,1) se pomocí klasických šlechtitelských metod zlepšuje jen velmi obtížně.

Právě u těchto ukazatelů je možné využít ke šlechtění genetických markerů, které mohou umožnit zvýšení selekčního zisku. Genetický marker je definován jako polymorfní znak, který vykazuje Mendelistickou dědičnost a je zároveň v asociaci s variabilitou znaku.

Genetický marker Genotypy ESR CC CD DD Počet jedinců 35 57 58 MYF4 AA AB BB Počet jedinců 40 31 23 FSHB AA AB BB Počet jedinců 16 29 50

Nejznámějším genetickým markerem je bezesporu ESR (gen estrogenového receptoru) u něhož byl vliv na reprodukční ukazatele již dříve prokázán. V této studii byly určeny ještě další dva genetické markery a to myogenin (MYF4) a gen pro folikuly stimulující hormon (FSHB). V studii bylo použito informací o užitkovosti 150 prasnic plemene bílé ušlechtilé, které pocházely z jednoho chovu. Genotyp v genu estrogenového receptoru byl určen u všech 150 prasnic, pro MYF4 u 94 prasnic a pro FSHB u 95 prasnic. Počet jedinců s jednotlivými genotypy jsou uvedeny v tab. č. 1.

 Byl sledován vliv jednotlivých genotypů na počet všech narozených selat ve vrhu (SV), počet živě narozených selat ve vrhu (SZ) a na počet dochovaných selat ve vrhu (SD). Asociační analýzy byly provedeny pomocí GLM (obecný lineární model), kterým byly ukazatele očištěny o vliv jednotlivých faktorů a následně určeny jejich průměry. Na základě těchto průměrů byly následně stanoveny rozdíly mezi jednotlivými genotypy a určena průkaznost. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 2, 3 a 4, ve které je uveden průměr užitkovosti podle genotypů a střední chyba odhadu tohoto průměru (průměr nejmenších čtverců š střední chyba). Ve studii byla použita následující modelová rovnice: y = μ + ESR + MYF4 + FSHB + RNAR + MNAR + VSPEK + VLS + VPRIR + VPZ

Kde:
RNAR = rok narození prasnice VLS = % libové svaloviny
MNAR = měsíc narození prasnice VPRIR = celoživotní přírůstek
VSPEK = výška hřbetního tuku VPZ = věk prvního zabřeznutí
 
Ve studii byl sledován vliv pouze na prvních vrzích.

Tab. č. 2: 1. vrh a genotypy ESR

Genotyp CC CD DD SV 11,98 ą 0,64 11,02 ą 0,74 13,06 ą 0,61 SZ 11,30 ą 0,60 10,59 ą 0,69 12,32 ą 0,57 SD 9,91 ą 0,54 9,77 ą 0,63 10,03 ą 0,52Průkaznost a=0,05

Tab. č. 3: 1. vrh a genotypy MYF4

Genotyp AA AB BB SV 11,29 ą 0.63 12.56 ą 0.64 12.21 ą 0.70 SZ 10.91 ą 0.59 11.76 ą 0.60 11.54 ą 0.65 SD 9.98 ą 0.54 9.98 ą 0.54 9.75 ą 0.59

Tab. č. 4: 1. vrh a genotypy FSHB

Genotyp AA AB BB SV 11.66 ą 0.94 12.29 ą 0.64 12.12 ą 0.46 SZ 11.00 ą 0.87 11.62 ą 0.60 11.59 ą 0.43 SD 10.04 ą 0.79 9.71 ą 0.54 9.97 ą 0.39

Tato studie byla zaměřena na určení vlivu polymorfizmů kandidátních genů u prvních vrhů, který je specifický, a proto následující studie budou věnovány vlivu těchto genů na užitkovost na dalších vrzích u plemene bílé ušlechtilé.

Humpolíček P., Urban T., Ústav genetiky MZLU v Brně
Offenbartel F., Tvrdoň Z., Genoservis a.s. Olomouc