10.03.2000

VÝŠKA HŘBETNÍHO TUKU A JEJÍ VLIV NA REPRODUKČNÍ UŽITKOVOST PRASNIC

Šlechtitelská a plemenářská práce na všech úrovních chovu, především však ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech, je stále charakterizována zvýšeným selekčním tlakem na snižování výšky hřbetního tuku a zvýšení podílu libové svaloviny u otcovských a obzvláště pak u mateřských plemen prasat. Ekonomika výroby vepřového masa není jen funkcí růstu, ale i reprodukce.
V poslední době byla věnována značná pozornost problematice produkčních vlastností a stranou jako by zůstávala oblast reprodukce. Na nedostatek informací zabývajících se zmasilostí ve vztahu k reprodukci upozorňují (ROTHSCHILD a RUVINSKI 1998). V některých případech se jednostranná selekce na masnou užitkovost dostala do rozporu se selekcí přírodní a tak vyvolala nežádoucí korelované změny v ostatních znacích. Další významný faktor, který se bude v nejbližší budoucnosti podílet na ekonomické situaci chovů, je zavedení zpeněžování jatečných prasat podle jednotného klasifikačního schématu SEUROP.

Chovatelská veřejnost často diskutuje o vlivu úrovně výšky hřbetního tuku zjišťované v polní testaci při zkouškách vlastní užitkovosti na reprodukční výkonnost prasnic. V tabulce 1 je zachycena fenotypová úroveň plodnosti prasnic našich nejběžněji používaných mateřských plemen (BU a L).
Z tabulky můžeme vysledovat, že se zvyšujícími se hodnotami výšky hřbetního tuku nebyly u obou plemen zjištěny  vyšší počty všech, živě narozených a dochovaných selat. U takto hodnoceného souboru nebyla taktéž prokázána statistická průkaznost mezi výškou hřbetního tuku a plodností, přičemž sledování probíhalo na početně významných souborech prasnic ve ŠCH (BU - 8.835 ks a L - 3.090 ks) v podmínkách ČR.

Tab. 1: Úroveň plodnosti prasnic plemen BU a L  podle výšky hřbetního tuku

  8,0 mm a mén 8,1 ? 10,0 mm 10,1 ? 12,0 mm 12,1 ?14,0 mm 14,1 ? 16,0 mm 16,1 mm a více   BU L BU L BU L BU L BU L BU L všech nar. selat 10,8 10,6 10,9 10,4 10,9 10,4 10,8 10,2 10,9 10,5 11 * živ nar. selat 10,1 10 10,1 9,8 10,1 9,8 10,5 9,7 10 9,8 9,8 * dochováno selat 8,9 8 9 9 9 9 9 8,9 9 9,1 9 *

* pro nedostatečný počet hodnocených jedinců byl nejvyšší interval u plemene L 14, 0 mm
a více

Lineární pokles věku prasniček při prvním zapuštění se zvyšujícími se hodnotami výšky hřbetního tuku zaznamenává graf 1. Vyjímkou je interval s rozpětím hřbetního tuku 8,1?10,0 mm u prasniček plemene BU, kde došlo k vzestupu o 1,5 dne. Tyto výsledky dokládají, že určitá úroveň výšky hřbetního tuku je vždy nutná pro optimální nástup pohlavní aktivity. Z dalších důležitých funkcí úrovně tukového krytí můžeme jmenovat: zásobárna liposolubilních vitamínů, energetický zdroj v době kojení, odolnost proti nemocem, problémy se zabřezáváním v zimních měsících. Tukové buňky můžou sloužit jako rezervoár steroidních hormonů a při jejich nedostatku  můžou jejich potřebu vyrovnávat nebo se v nich můžou hormony přímo vytvářet. Zde bych jako příklad uvedl hormon leptin, který dává určitý ?povel? jakým směrem se bude organismus vyvíjet. Při jeho nedostatku (tj. malá výška hřbetního tuku) není zajištěn odpovídající vývoj pohlavních orgánů, prasničky zůstávají prepubertální a neovulují.

                           
Tabulka 2 znázorňuje dlouhověkost prasnic podle dosažené výšky hřbetního tuku zjištěné při zkouškách vlastní užitkovosti.  Z tabulky  je zřejmé, že se zvyšujícím se pořadím vrhu docházelo k vzestupu výšky hřbetního tuku, z čehož se dá usuzovat, že tučnější prasnice zůstávají déle v chovu a tak příznivě působí na dlouhověkost stáda.
Libová svalovina se ukládá relativně konstantně od mládí a pak svůj růst zastavuje, zatímco tuk se ukládá v podstatně delším časovém horizontu, což je důležité pro dosažení optimální hranice výšky tuku při prvním zapuštění. Dostatečná vrstva hřbetního tuku u prasnic na prvním vrhu je zárukou úspěšné reprodukční užitkovosti i na vrhu druhém. Dále je nutné podotknout na možnost intenzivního odbourávání tělesného tuku dnešních hybridů při jejich neplnohodnotné výživě.          
Tabulka 2: Hodnocení vlivu výšky hřbetního tuku na dlouhověkost prasnic

pořadí vrhu hřbetní tuk BU mm hřbetní tuk L mm 1. 10,99 10,54 2. 11,15 10,72 3. 11,26 10,88 4. 11,48 11,18 5. 11,67 11,51 6. 11,95 11,74 7. a více 12,21 11,71

Z předložených výsledků je možné konstatovat, že stanovení optimální úrovně výšky hřbetního tuku není zcela jednoduché. Na jedné straně je zde požadavek zákazníka na produkci libových finálních jatečných hybridů s minimálním obsahem tuku, a na druhé straně pak negativní působení nízké výšky hřbetního tuku na dlouhověkost a věk prasniček při prvním zapuštění. Podstatná je však skutečnost, že nízké hodnoty výšky hřbetního tuku nepůsobily negativně na plodnost prasnic vyjádřenou počtem všech, živě narozených a dochovaných selat. Tato zjištění částečně rozptylují obavy mnohých chovatelů, že problémy s reprodukcí jsou často dávány do souvislosti s vysokou zmasilostí.
Nejnižší hranice výšky hřbetního tuku, zjištěná při zkouškách vlastní užitkovosti (PIGLOG 105), by u prasniček (90 kg) neměla klesnout pod 9 mm, přičemž za optimální je možné považovat hodnotu kolem 10 mm a horní hranici rozpětí je možné stanovit do 12 mm. Uvedené hodnoty výšky hřbetního tuku jsou důležité také proto, aby bylo v době zapouštění dosaženo výšky hřbetního tuku minimálně 16 mm a více. Tutu hranici je nutné dodržet taktéž z důvodu zachování odpovídající dlouhověkosti prasnic.
U prasniček plemene Bílé ušlechtilé tak i u prasniček plemene Landrase bych doporučoval jako optimální věk při prvním zapuštění 7,5 ? 8,5 měsíce při  hmotnosti 120?140 kg.
Dále je nutno upozornit na skutečnost, že při nákupu prasniček pro obnovu stáda je vždy důležité si ?pohlídat? úroveň jejich zmasilosti, přičemž objektivní posouzení lze provést pouze tehdy, pokud je prasnička změřena příslušnou přístrojovou technikou. Proto se nelze spoléhat jen na vizuální posouzení nakupovaných zvířat.
Problematikou optimálního podílu libové masa u mateřských plemen se budeme zabývat v některém z dalších čísel časopisu Šlechtitel.

Ing. Zdeněk Tvrdoň, Ph.D., Genoservis, a. s. Olomouc