29.11.2007

Optimalizace bachorové fermentace.

Skot je unikátní díky svému „dvojímu“ systému trávení : mikrobiální fermentace v bachoru a trávení v tradiční tráv. soustavě /slez,tenké a tlusté střevo/
Bachorové mikroorganismy jsou schopné poskytnout 40-60 % denní potřeby aminokyselin přičemž zajišťují 60-80 % potřebné energie produkcí těkavých mastných kyselin. Systémy výživy, které maximalizují růst mikroorganismů a udržují vysokou produkci mléka vedou k žádoucím složkám v mléce a maximálnímu profitu.

Následující čtyři faktory mohou zlepšit bachorovou fermentaci:
1.Udržení pH v bachoru nad 6
2.Dostatek efektivní vlákniny
3.Optimální produkce těkavých mast. kyselin
4.Kontrola fungování motoriky bachoru

Podívejme se jak můžeme jednotlivých bodů v praxi dosáhnout

1/ Udržení pH v bachoru nad 6
celk.NDF zkrmujte 1,2 % tělesné hmotnosti dojnice
poskytujte pícniny i koncentráty ve správném množství a fyzikální formě
dodávejte jadrná krmiva vícekrát pro dosažení plynulého toku živin bachorovým mikroorganismům bez „nárazového krmení“
vybalancujte dávky fermentovatelných uhlovodíků a degradovatelného proteinu, udržujte poměr NFC k degradovatelnému proteinu 3,5 : 1
vyhněte se zkrmování rostlinných olejů v dávce nad 0,5 kg na kus a den
maximum krmení rybích olejů je do 100 g na den

2/ Dostatek efektivní vlákniny
minimálně 2,5 kg pícnin má být o velikosti částic nad 2,5 cm
0,9 % tělesné hmotnosti - NDF z obj. krmiv
min 21 % ze suš. krmné dávky - NDF z obj. krmiv
vybalancujte krmné dávky na 20-22 % efektivní NDF
8-15 % TMR na horním sítě Penn-State separátoru
40-50 % TMR na prostředním sítě
méně než 50 % TMR na spodním sítě

3/ Optimální produkce TMK
udržujte poměr kys. octové ke kys. propionové 2,2 : 1 nebo větší;
k.octová (55-70% z celk. množství TMK) je produkována fermentací vlákniny v bachoru.
k.propionová (15-30% z celk. množství TMK) je produkována fermentací škrobu a cukrů.
k. máselná (5-15% z celk. množství TMK) je produkována bakteriální fermentací vlákniny
vyhněte se nadměrnému příjmu škrobu, omezíte tím produkci k. mléčné a tím snižování pH v bachoru

4/ Kontrola fungování motoriky bachoru
příliš rychlé rotace bachoru omezují trávení vlákniny (částice pícnin opouštějí bachor příliš brzy) a snižují produkci TMK, dochází k nižšímu zisku energie.
Pomalé bachorové rotace (příliš mnoho vlákniny, nízká kvalita pícnin nebo velké částice) snižují příjem sušiny krmiva setrváváním v bachoru, může také dojít ke snižování pH kvůli nadměrné fermentaci cukrů a škrobu
Pozvolné tempo posunu kvalitních proteinů (jako např. soj. extr. šrotu) může zvyšovat jejich degradovatelnost v bachoru a snižovat množství aminokyselin plynoucích do tenkého střeva
Zpracování zrnin ( např. šrotování) zvyšuje množství škrobu fermentovaného v bachoru a snižují množství došlé do tenkého střeva.

Řízení příjmu sušiny krmiva
Optimalizace příjmu sušiny krmiva je klíčový faktor k fungování jakéhokoliv krmného systému.
První co limituje produkci mléka, mléčné složky a reprodukci u vysokoprodukčních dojnic je energie. Měli bychom uvážit několik faktorů majících vliv na příjem sušiny, když navrhujeme a vybíráme systém výživy a krmení. První dva souvisí s fází laktace.
1) Zaostávající příjem sušiny krmiva za produkcí mléka na počátku laktace vede k nadměrné ztrátě hmotnosti a metabolickým poruchám. Potřebného příjmu sušiny je u zdravých krav dosahováno od pátého do desátého týdne po otelení. Správný krmný systém udržuje rovnováhu mezi mléčnou produkcí a příjmem sušiny krmiva zvýšenou koncentrací živin.
2) Krávy v období stání na sucho přijímají sušiny krmiva okolo 2 % tělěsné hmotnosti. V posledních dnech před otelením dochází k redukci příjmu sušiny krmiva až o 30 % . Správný krmný systém zajišťuje speciální potřeby a měl by vyhovovat jak čerstvě zasušeným, tak i plemenicím těsně před otelením.

Další faktory:
Na každé zvýšení příjmu sušiny krmiva o 1 kg u dojnic v první fázi laktace můžeme očekávat nárůst produkce mléka o 2-2,5 lt.
Zkrmování tuků nad 5 % může omezovat příjem krmiva
Přídavek pufrů ( uhličitan sodný) může pozitivně ovlivnit příjem krmiva
Přidáním 3-7 lt vody do suchých krmných dávek (nad 50 % sušiny) zvyšuje chutnost a redukuje přebírání krmiv v krmné dávce, naproti tomu v období teplého počasí přídavek vody urychluje sekundární fermentaci na krmném žlabu což může snižovat chutnost krmiva.

Požadavek na hodnoty živin v krmné dávce, které optimalizují příjem krmiva:
ADF: 19 – 21 %
NDF: 28 – 32 %
Škrob: 25 – 30 %
NFC : 34 – 38 %
Tuk : 5 – 6 %
Sušina krmné dávky: 42 – 50 %
Krmení pícnin s vysokým podílem vlákniny, s nízkou stravitelností a pomalým pasážováním trávícím traktem omezuje až zastavuje příjem sušiny krmiva.
Management krmného žlabu (množství zbytků krmiva)
Sekundární fermentace krmiva na žlabu (chutnost)
Plesnivé nebo méně chutné krmivo
Tepelný stres
Nedostatek místa u žlabu vzhledem k počtu zvířat
Bolestivá onemocnění končetin omezující pohyb zvířat
Nedostatečné wellfare dojnic

Successful feeding systems for Dairy by Mike Hutjens
Přeložil a upravil Ing. Karel Liška